V článku srozumitelně vysvětlujeme, co přesně zákon považuje za porušení, jak se stanoví výše odvodu a penále, kdo rozhoduje (a podle jakého procesního předpisu), i kdy a kde můžete žádat o prominutí odvodu a penále.
Co je porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel
Rozlišujeme dvě právní úpravy: zákon o rozpočtových pravidlech (pro státní rozpočet a státní fondy) a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (pro obce, kraje, svazky obcí, městské části). Obě úpravy shodně říkají, že porušení rozpočtové kázně představuje neoprávněné použití nebo zadržení poskytnutých veřejných prostředků.
Neoprávněné použití
Neoprávněné použití je každé čerpání v rozporu s právem či podmínkami dotace (včetně přímo použitelných předpisů EU). Může se jednat např. o úhradu nákladu, který dotace neumožňuje, nesplnění účelu dotace, porušení povinností stanovených v rozhodnutí/smlouvě nebo zvláštním předpisu (typicky pravidla pro zadávání veřejných zakázek), anebo situace, kdy příjemce neprokáže, jak prostředky použil.
Dnem porušení je den neoprávněného použití (u zpětně vyplácených dotací den připsání). Příjemce dotace musí při porušení provést odvod do rozpočtu, z něhož mu byly peníze poskytnuty.
Související služba
Máte otázku nebo problém týkající se dotací či pravidel státního rozpočtu?
Neváhejte se nás zeptat. Do 24 hodin můžete mít jasno. Řešení na míru funguje jako online právní poradna a postup je velmi jednoduchý.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Zadržení prostředků
Zadržení je nevrácení prostředků ve stanoveném termínu. Dnem porušení je den následující po marném uplynutí termínu vrácení. Příjemce dotace musí při porušení provést odvod do rozpočtu, z něhož mu byly peníze poskytnuty.
Kdo rozhoduje a podle jakého procesu
U státních dotací spravují odvody a penále podle daňového řádu finanční úřady. Příjemce má postavení daňového subjektu, uplatní obvyklé procesní instituty (odvolání, prekluzivní lhůty, splatnost).
U územních dotací typicky rozhoduje obecní či krajský úřad (nebo orgán svazku obcí), a i zde zákon odkazuje na daňový řád pro správu odvodů a penále. Rozdíl je u řízení o prominutí: u státních dotací rozhoduje Generální finanční ředitelství (GFŘ), zatímco u územních dotací rozhoduje poskytovatel dotace (tím postupem, jakým dotaci poskytl).
Odvod za porušení rozpočtové kázně: základní pravidla, limit a princip přiměřenosti
Základní logika odvodu je restitutivní: vrátí se to, co neplnilo účel nebo bylo použito v rozporu s podmínkami. U státních dotací zákon rozlišuje několik situací. Jestliže poskytovatel předem stanovil nižší odvod u méně závažných porušení (pevná částka, pevné procento, rozpětí), finanční úřad se tím musí řídit a při výběru částky z rozpětí posuzuje závažnost porušení a jeho vliv na dodržení účelu.
Odvod nesmí být vyšší než celková vyplacená částka dotace (s výjimkami danými zákonem). Obdobně u územních dotací se u méně závažných povinností pracuje s nižším odvodem a zákon výslovně říká, že při stanovení výše odvodu se přihlíží k přiměřenosti a dopadu na účel dotace. V obou režimech platí bagatelní hranice: pokud souhrn odvodů u jedné dotace nepřesáhne 1 000 Kč, odvod se neuloží.
Nižší odvod v praxi
Aby nižší odvod fungoval férově, Ministerstvo financí vydalo metodiku, jak předem v podmínkách dotace vymezovat povinnosti, jejichž porušení povede k nižšímu odvodu (pevná částka / procento / rozpětí). Tím se předvídatelně rozlišují závažná a méně závažná pochybení. Poskytovatelé dotací by měli tuto metodiku zohledňovat, aby příjemci dopředu věděli, co je „za kolik“.
Správní soudy potvrzují, že výše odvodu má odpovídat závažnosti a reálnému dopadu porušení. Nejvyšší správní soud například akceptoval výpočet podle poměru plochy a dní, kdy část projektu nesplňovala účel – odvod tak cílil přesně na neúčelovou část dotace. Jinými slovy, když selže jen část projektu po omezenou dobu, nemá odvod automaticky sestřelit všechno.
Penále: sazba, výpočet a maximální výše
Penále je zákonná platba za prodlení s odvodem. Od 1. 1. 2022 platí sazba 0,4 promile částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše samotného odvodu (dříve to bývalo 1promile denně).
Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení do dne, kdy byly prostředky odvedeny. To samé platí u územních dotací, a pokud poskytovatel předem stanovil nižší odvod, penále se počítá z této povinné částky. Penále do 500 Kč (stát) resp. do 1 000 Kč (územní rozpočty) se nevyměřuje.
V obou režimech platí prekluzivní lhůta 10 let: odvod a penále lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy došlo k porušení. Jde o lhůtu, po jejím uplynutí už stát nebo územní samospráva odvod ani penále neuloží.
Prominutí odvodu a penále: kdy, kde a jak
Prominutí odvodu a penále není automatické právo, ale mimořádná možnost „z důvodů hodných zvláštního zřetele“. U státních dotací rozhoduje o prominutí GFŘ (na žádost podanou přes finanční úřad), a to do 1 roku od právní moci platebního výměru. U územních dotací rozhoduje o prominutí poskytovatel dotace stejným postupem, jakým dotaci poskytl; i zde platí roční lhůta.
Odvod a penále nejsou pokuta
Odvod za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí za správní delikt. Jeho smyslem je navrátit veřejné peníze, které neplnily účel, zpátky do rozpočtu. Tomu odpovídá i způsob, jak soudy posuzují přiměřenost a výpočet částky. Tento rozdíl je prakticky důležitý – neaplikují se například zásady a limity správního trestání, ale pravidla správy daní a judikatura k daňovému řádu.
Jak postupovat, když hrozí porušení
Z hlediska praxe doporučujeme několik zásad. Za prvé, čítač porušení běží od dne neoprávněného použití (nebo od dne po marném termínu vrácení), a tím se rozbíhá i penále. Vyplatí se tedy rychle jednat – vyžádejte si interní audit projektu, zjistěte rozsah problému a kontaktujte poskytovatele dotace.
U územních dotací přichází v úvahu výzva k opatření k nápravě nebo k vrácení části prostředků; co vrátíte dobrovolně, se v rozsahu vrácení nepovažuje za porušení. U státních dotací sledujte, zda poskytovatel předem označil méně závažné podmínky a nižší odvod; při dokazování dbejte na proporci – i judikatura akceptuje poměrné výpočty, pokud přesně vystihují rozsah neúčelového čerpání.
Daňový řád v pozadí: proč na něm záleží
Protože se odvod a penále spravují podle daňového řádu, uplatní se daňové procesní instituty – například odvolání, možnost posečkání či rozklad lhůt. Při nezákonném postupu správce daně může vzniknout úrok z neoprávněného jednání správce daně. Prakticky to znamená, že v řízení o odvodu a penále byste měli přemýšlet stejně pečlivě jako v běžném daňovém sporu.
Související služba
Máte otázku nebo problém týkající se dotací či pravidel státního rozpočtu?
Neváhejte se nás zeptat. Do 24 hodin můžete mít jasno. Řešení na míru funguje jako online právní poradna a postup je velmi jednoduchý.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Modelová situace: neoprávněná položka v rozpočtu projektu
Představte si, že v projektu schváleném na modernizaci komunitního centra uhradíte z dotace položku, která v rozhodnutí není způsobilým výdajem (např. luxusní vybavení, které nebylo v rozpočtu). Kontrola zjistí porušení a poskytovatel vyzve k vrácení části dotace. Pokud prostředky vrátíte, v rozsahu vrácení se na věc pohlíží tak, že k porušení nedošlo – tím eliminujete i penále.
Pokud nevrátíte, pravděpodobně přijde odvod a běží penále. Má-li poskytovatel v podmínkách definováno, že jde o méně závažnou povinnost s nižším odvodem, promítne se to do výše částky. Ve sporném případě můžete argumentovat poměrnou zásadou a přiměřeností.
Kde najdete pravidla a vodítka
Základ je přímo v zákonech – zákon o rozpočtových pravidlech (pro státní rozpočet) a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (pro obce a kraje). Praktické výklady a metodické vedení vydává Ministerstvo financí (např. metodické pokyny k nižším odvodům) a Finanční správa (pokyny řady D k prominutí odvodu a penále a k dalším otázkám). Aktuální judikaturu hledejte u Nejvyššího správního soudu.
Check-list pro příjemce dotací
Jako příjemce dotace si hned na startu ujasněte, kdo je poskytovatel dotace a jaké podmínky označil za „méně závažné“ s nižším odvodem. Průběžně shromažďujte důkazy o použití prostředků – u každého výdaje mějte v ruce, proč je způsobilý a jak souvisí s účelem.
Dodržte zadávací pravidla a dokumentujte, jak jste se rozhodovali. Když přijde kontrola a zjistí nesoulad, komunikujte – u územních dotací sledujte výzvy k nápravě/vrácení, u státních dotací vyčíslujte poměr skutečného dopadu.
Praktický slovníček základních pojmů
- Porušení rozpočtové kázně – neoprávněné použití nebo zadržení poskytnutých prostředků; den porušení je den neoprávněného použití (nebo připsání u zpětných dotací) či den po marném termínu vrácení.
- Odvod za porušení rozpočtové kázně – částka, kterou musíte odvést do rozpočtu; zásadně odpovídá rozsahu porušení, ale může být nižší u méně závažných podmínek, pokud to poskytovatel předem stanovil.
- Penále – zákonná platba za prodlení s odvodem, 0,4 ‰ denně do výše odvodu; drobná penále se nevyměřují.
- Poskytovatel dotace – rozhoduje o podmínkách (včetně nižších odvodů) a u územních dotací také o prominutí; u státních dotací o prominutí rozhoduje GFŘ.
- Daňový řád – procesní základ správy odvodů a penále.
- Prominutí odvodu a penále – mimořádné opatření ze závažných důvodů. U státu rozhoduje GFŘ, u územních poskytovatel (stejným postupem, jakým dotaci poskytl).
Shrnutí
Porušení rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení veřejných prostředků – dnem porušení je den jejich neoprávněného použití (u zpětných dotací den připsání) či den po marném termínu vrácení. U státních dotací odvody a penále spravují finanční úřady, u územních dotací příslušné orgány obcí/krajů Odvod má restitutivní povahu a nesmí zpravidla přesáhnout vyplacenou dotaci. Právo umožňuje nižší odvod za méně závažná porušení, pokud to poskytovatel předem stanoví (pevná částka/procento/rozpětí), přičemž se hodnotí přiměřenost a reálný dopad na účel; soudy připouštějí i poměrné výpočty. Bagatelní odvody do 1 000 Kč se neukládají.
Penále činí 0,4 ‰ z odvodu za každý den prodlení, maximálně do výše samotného odvodu; počítá se od dne následujícího po porušení do dne odvedení prostředků. Nevyměřuje se penále do 500 Kč (stát) / 1 000 Kč (územní rozpočty). Odvod i penále lze uložit nejpozději do 10 let (od 1. 1. roku následujícího po porušení). Prominutí je výjimečné a časově omezené: u státních dotací o něm do 1 roku od PM rozhoduje GFŘ, u územních poskytovatel dotace. Prakticky platí: jednat rychle, zmapovat rozsah, komunikovat s poskytovatelem, vést důslednou evidenci a případně se dovolat na proporcionalitu – odvod není pokuta, ale vrácení neúčelově použitých peněz.
Často kladené otázky
Je odvod pokuta?
Není – je to navrácení neúčelně použitých prostředků; teprve penále je sankční složka za prodlení s odvodem a má zákonnou sazbu.
Je odvod vždy 100 %?
Není to nutné – zákon i metodiky znají nižší odvod pro méně závažné povinnosti a správní praxe i soudy akcentují přiměřenost.
Lze prominout odvod a penále?
Prominutí je výjimka a podléhá přísným pravidlům a roční lhůtě; u státních dotací rozhoduje GFŘ, u územních poskytovatel dotace.