V čem mi mohou pomoci správní soudy?

Kapitoly článku

• Když nesouhlasíte se správním orgánem
• Systém správních soudů
• Dvojkolejnost správního soudnictví v ČR
• Jak správní soudy rozhodují?
• Nejvyšší správní soud ČR
• Rozhodování Nejvyššího správního soudu

Když nesouhlasíte se správním orgánem

U správních orgánů řešíme v průběhu života mnoho různých věcí: nesouhlas s vyúčtováním od telekomunikačních operátorů, stavební povolení, daňové řízení, řízení o udělení živnostenského oprávnění, přestupkové řízení, vydávání různých osvědčení a podobně. Když se domníváte, že úředník ve vaší kauze nerozhodl spravedlivě a podle práva, existuje přímo v rámci správního řízení možnost se odvolat či podat tzv. rozklad a nechat rozhodnutí přezkoumat.

Podle Ústavy ČR je našim občanům zaručeno právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy, takže samotným rozhodnutím správního orgánu nemusí nic končit. V rámci našeho soudnictví funguje celá soustava správních soudů, které jsou připraveny nesprávné správní rozhodnutí přezkoumat a případně se zasadit o jeho změnu.

Systém správních soudů

Ve správním soudnictví mohou rozhodovat buď krajské soudy v rámci své správní agendy (správní soud tedy není speciální samostatná soudní budova, ale jedná se o agendu v rámci běžného krajského soudu), případně Nejvyšší správní soud. Dle statistik se 60 % agendy správních soudů dostává i k Nejvyššímu správnímu soudu, který je aktuálně přetížený. Nejvyšší správní soud, podobně jako některé další významné právní instituce, má sídlo v Brně.

Krajský soud, jako soud správní, rozhoduje:

• o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu,
• o ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
• o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
• ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,
• o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

Nejvyšší správní soud rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů – tedy kasačních stížnostech. Tím pak sjednocuje správněprávní judikaturu. Může ale také v určitých věcech rozhodovat jako správní soud prvého (a jediného) stupně, a to:

• o kompetenčních žalobách mezi orgány veřejné správy,
• o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti.

Dvojkolejnost správního soudnictví v ČR

Zvláštností českého právního systému v oblasti správního soudnictví jsou jeho dvě linie, z nichž každá má jinou agendu a postupuje podle odlišných pravidel. Do roku 2002 se řídila právní úprava správního soudnictví částí pátou občanského soudního řádu. Přijetím soudního řádu správního došlo k přesunu právní úpravy správního soudnictví do zvláštního procesního předpisu a část pátá občanského soudního řádu dostala nový obsah. Podle této právní normy se nyní řeší občanskoprávní, pracovní, rodinné a obchodní věci, o nichž ovšem rozhodovaly správní orgány.

Klíčem pro určení správného předpisu a příslušného soudu je, zda se před správním orgánem rozhodovalo o soukromých či veřejných právech. Chybu ale rozhodně neuděláte, pokud se poradíte o správnosti postupu s advokátem.

Pakliže jste jednali o svých subjektivních právech, jako jsou již zmíněné telekomunikační, případně energetické spory, nebo spory týkající se katastru nemovitostí, podává se žaloba k civilnímu soudu (civilnímu úseku okresního soudu), který postupuje podle části páté občanského soudního řádu.

Pokud se vaše záležitost týká například daní, stavebního řízení, přestupků daňových, ochranných známek či hospodářské soutěže, jde o klasické správní řízení a podává se žaloba ke správnímu soudu a postupuje se dle soudního řádu správního.

Jak správní soudy rozhodují?

Jde-li o nejčastější agendu, tedy žaloby proti rozhodnutím správních orgánů, tak v případě, kdy se rozhoduje dle občanského řádu správního, pokud soud žalobě vyhoví, pak napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí správnímu orgánu se závazným právním názorem k dalšímu řízení. Soud v tomto případě tedy zrušené rozhodnutí správního orgánu nenahrazuje. Stranami sporu zde nejsou dvě soukromé osoby, ale žalobce (kterým může být jak fyzická, tak také právnická osoba) a správní orgán, který rozhodoval v posledním stupni. V některých případech mohou okolnosti svědčit tomu, aby se řízení účastnily i další osoby, které by mohly být řízením před soudem dotčeny.

V případě rozhodování dle části páté občanského soudního řádu platí ovšem pravidla odlišná. Řízení je novým projednáním soukromoprávního sporu, který byl původně řešen před správním orgánem. Žalobce se nemůže domáhat zrušení správního rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. Naopak lze žalobu vyřídit rozsudkem ve věci samé, jímž se původní napadené rozhodnutí správního orgánu nahrazuje. K tomu musí ovšem směřovat žalobní návrh (tzv. petit), proto se vyplatí nechat si žalobu zpracovat advokátem, aby nedošlo k nesprávné formulaci. Účastníkem řízení zde není správní orgán, ale žalobce a ti, kdo byli účastníky řízení před správním orgánem.

Nejvyšší správní soud ČR

Nejvyšší správní soud (NSS) sestává z předsedy (kterým je v současné době Karel Šimka), místopředsedy a soudců, kteří rozhodují v senátech:

• 10 tříčlenných senátů (předseda senátu a dva soudci) má na starosti kasační stížnosti,
• sedmičlenný volební senát rozhoduje volební stížnosti pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu a pro volbu prezidenta republiky, návrhy ve věcech registrace kandidátů na funkci prezidenta republiky a ve věcech registrace kandidátů a kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu, kasační stížnosti ve věcech místního a krajského referenda a návrhy na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti,
• sedmičlenný kompetenční senát rozhoduje v řízení o kompetenčních žalobách,
• sedmičlenný, případně devítičlenný rozšířený senát – rozhoduje ve věcech mu postoupených jiným senátem, pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí senátu.

Některá jednoduchá procesní rozhodnutí může činit i předseda senátu. Všichni soudci tvoří plénum, které na návrh předsedy rozhoduje o počtu kolegií soudu. K zajištění jednoty rozhodování soudů vydává Nejvyšší správní soud Sbírku rozhodnutí.

Rozhodování Nejvyššího správního soudu

Řada rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přitahuje pozornost médií, ať už kvůli subjektům, jichž se týká či kvůli širokému dopadu, jež mají.

V minulosti zaujala pozornost médíí například zamítnutí kasační stížnosti pražského magistrátu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zrušil kolaudační souhlas pro část tunelového komplexu Blanka. Důvodem bylo nedodržení jedné z podmínek stavebního povolení.

Mediálně sledovanou kauzou bylo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. Také zde byl jedním z důležitých aktérů Nejvyšší správní soud, který rozhodoval o Nikulinově kasační stížnosti. Dříve, než jeho rozhodnutí padlo byl ovšem Nikulin na pokyn tehdejšího ministra spravedlnosti Pelikána vydán, což bylo ovšem vyhodnoceno jako předčasný krok a podnítilo vyplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši čtvrt milionu korun.

Nejvyšší správní soud zasahoval rovněž v kauze nezákonně postavené solární elektrárny, vybudované takzvaný “kmotry” spojenými s ODS. Elektrárna byla vybudována na základě nezákonného územního rozhodnutí a stavebního povolení, což potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem a následně i Nejvyšší správní soud.

Sledované byly i kauzy týkající se covidových opatření, přijímaných narychlo státními úřady. Podle jednoho z rozhodnutí NSS bylo opatření Ministerstva o povinném nošení respirátorů bylo nezákonné, května bylo kvůli nedostatečnému odůvodnění a neúplnému vyhodnocení přínosů a rizik v rozporu se zákonem.