Rozpočet obcí a krajů aneb rozpočtové určení daní

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
7. září 2025
7 minut čtení
7 minut čtení
Ostatní právní témata

Víte, kam „mizí“ vaše daně a proč má jedná ulice nový asfalt, zatímco na opravu školní tělocvičny se pořád čeká? Odpověď leží v jediném dokumentu, který se vás týká víc, než si myslíte: rozpočet obce a kraje. Není to jen tabulka čísel – je to příběh priorit, kompromisů a rozhodnutí, která určují kvalitu života u vás doma.

V článku se podíváme na to, co je rozpočet obce a kraje, kdo o něm rozhoduje, jak se tvoří a schvaluje, z čeho se plní a jaké jsou zákonné mantinely. Provedeme vás také praktickými příklady a upozorníme na časté otázky.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Rozpočet obce/kraje je základní dokument finančního hospodaření. Jde o plán příjmů a výdajů sestavený na jeden kalendářní rok. Základní rámec stanoví zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ten upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí a krajů, včetně pravidel hospodaření a řady povinností (zveřejňování, změny rozpočtu, přezkum hospodaření atd.).

Rozpočet se zpracovává i projednává v třídění podle rozpočtové skladby, což je jednotný „jazyk“ pro členění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Od roku 2021 jej upravuje vyhláška o rozpočtové skladbě.

Důležité je také pravidlo fiskální odpovědnosti: dluh obce/kraje nemá překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední 4 roky; při překročení musí samospráva dluh snižovat, a to nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Související služba

Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle?

Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.

Chci se poradit

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Kdo rozpočet schvaluje a jak vzniká

Zastupitelstvo obce má ze zákona vyhrazenou pravomoc schvalovat rozpočet obce, střednědobý výhled rozpočtu a závěrečný účet. Obdobně zastupitelstvo kraje schvaluje střednědobý výhled, rozpočet a závěrečný účet kraje. Jde o rozhodnutí, která nelze přenést na jiný orgán (např. radu).

Rozpočtový rok je totožný s kalendářním rokem. Obec/kraj vychází při sestavení rozpočtu ze střednědobého výhledu (2–5 let dopředu) a před schválením rozpočtu musí zveřejnit jeho návrh nejméně 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu – na úřední desce a v plném znění na webu. Občané mohou podávat připomínky písemně nebo ústně při jednání.

Kromě klasického projednání rozpočtu mnoho měst zavádí participativní rozpočet – vyčlení část peněz a nechá občany navrhovat a hlasovat o projektech, které se pak realizují.

Není-li rozpočet schválen do 1. ledna, obec/kraj hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria schválených zastupitelstvem. Obecně platí, že výdaje v provizoriu mají být kontrolované (obvykle se odvozují z jedné dvanáctiny loňských výdajů).

Život obce/kraje se mění, a proto zákon počítá s rozpočtovými opatřeními – změnami schváleného rozpočtu. Schválená opatření se musí zveřejnit do 30 dnů od jejich schválení.

Tip na článek

Zapojit se můžete nejen do rozpočtového plánování, ale i do změny územního plánu obce. Jak na to se dozvíte v našem článku.

Příjmy do rozpočtu obcí a krajů: sdílené daně a rozpočtové určení daní (RUD)

Největší část příjmů obcí a krajů tvoří sdílené daně – tedy daně, jejichž výnos stanovuje stát a podle pravidel je dělí mezi státní rozpočet, obce a kraje. Pravidla rozdělování definuje zákon o rozpočtovém určení daní. Nejaktuálnější přehled pak zveřejňuje Finanční správa.

Jak se dělí hlavní daně v roce 2025:

  • DPH: 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
  • Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji; vč. srážkové): 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
  • Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: 64,89 % stát, 24,16 % obce + 1,5 % motivační podíl obcí, 9,45 % kraje.
  • Daň z příjmů fyzických osob ze SVČ (včetně paušální daně): 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
  • Daň z nemovitých věcí: 100 % obci, kde se nemovitost nachází (sazby obec upravuje obecně závaznou vyhláškou koeficienty).
  • Silniční daň: 100 % státní rozpočet.

RUD upravuje i další daně a detaily alokace (např. kritéria rozdělení mezi jednotlivé obce – počet obyvatel, rozloha apod.). Součástí rozdělení sdílených daní je i příspěvek podle počtu dětí a žáků v mateřských a základních školách zřizovaných obcí. Pro rok 2025 MF předběžně vyčíslilo cca 20,58 tis. Kč na žáka.

Vedle sdílených daní mají obce a kraje vlastní nedaňové příjmy (nájemné, prodej majetku, poplatky apod.) a dotace/transfery (ze státního rozpočtu, státních fondů, krajů, EU).

Praktický příklad: menší obec a jak tečou sdílené daně

Představte si obec o 3 000 obyvatelích s mateřskou a základní školou. Obec dostává podíl na dani z příjmu právnických osob a fyzických osob, a navíc 100 % daně z nemovitých věcí (podle umístění nemovitosti). U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti obec získává základní obecní podíl a 1,5 % motivační složky, která je navázaná na místo výkonu práce a má motivovat obce ke spolupráci s místními zaměstnavateli. Za každého žáka MŠ/ZŠ zřizovaného obcí navíc v roce 2025 předběžně 20,58 tis. Kč . Dohromady lze z těchto sdílených daní postavit jádro rozpočtu; dalšími příjmy budou poplatky, nájmy, prodej majetku a případné dotace.

Výdaje rozpočtu: co obce a kraje obvykle financují

Obce typicky financují předškolní a základní školství, místní komunikace, veřejná prostranství a zeleň, odpadové hospodářství, kulturu, sport, sociální služby, podporu bydlení či bezpečnost (městská policie), investice do infrastruktury a provoz příspěvkových organizací (MŠ, ZŠ, knihovny, kulturní zařízení atd.).

Kraje zajišťují zejména střední školství, zdravotnictví, sociální služby, dopravní obslužnost a silnice II. a III. třídy. To vše se v rozpočtu člení v rozpočtové skladbě (odvětvově i druhově), aby bylo přehledné a srovnatelné.

Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový i schodkový. V praxi platí, že schodek musí být krytý – např. přebytky minulých let, úvěrem, emisí komunálních dluhopisů apod., a vždy v mezích pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Závěrečný účet a přezkoumání hospodaření

Po skončení roku obec/kraj zpracuje závěrečný účet – souhrnné vyhodnocení hospodaření. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn nejméně 15 dnů před projednáním a následně jej schvaluje zastupitelstvo (se souhlasem bez výhrad nebo s výhradami a nápravnými opatřeními). Zároveň probíhá přezkoumání hospodaření obce/kraje – provádí jej krajský úřad nebo auditor.

Rozpočet kraje: stejné principy, jiné priority

Krajské rozpočty podléhají stejným zásadám – zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, rozpočtová skladba, zveřejňování, rozpočtová odpovědnost – ale výdaje směřují zejména do středních škol, nemocnic, sociálních zařízení, regionální dopravy a silnic II./III. Třídy.

Rozpočet a závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo kraje – jde o vyhrazené pravomoci. Kraje mají také podíl na sdílených daních, rozdělený dle pravidel RUD.

Praktické tipy pro zastupitele i veřejnost

Pro zastupitele a úředníky: Sestavujte rozpočet konzervativně, běžné výdaje kryjte běžnými příjmy a investice plánujte s ohledem na dluhové limity. Zveřejňování dokumentů dodržujte včas a v plném rozsahu – jde o zákonnou povinnost a zároveň o reputaci obce/kraje.

Pro veřejnost: Sledujte úřední desku a web obce/kraje – návrhy rozpočtu, výhledu a závěrečného účtu musí být vyvěšeny minimálně 15 dnů před projednáním. Přijďte na zasedání, ptejte se, navrhujte. Chcete-li větší vliv, zajímejte se o participativní rozpočet ve vaší obci.

Shrnutí

Rozpočet obcí a krajů je roční plán příjmů a výdajů daný zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a tříděný podle rozpočtové skladby. Schvaluje ho výhradně zastupitelstvo; návrh musí být nejméně 15 dnů předem zveřejněn a občané k němu mohou podávat připomínky (často i v rámci participativního rozpočtu). Pokud není rozpočet k 1. 1. schválen, hospodaří se v rozpočtovém provizoriu; změny probíhají rozpočtovými opatřeními. Platí pravidla fiskální odpovědnosti: dluh samosprávy nemá přesáhnout 60 % průměru příjmů za poslední 4 roky; při překročení se musí snižovat alespoň o 5 % z rozdílu.

Příjmy tvoří hlavně sdílené daně dle RUD (např. v roce 2025 u DPH: 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje); daň z nemovitých věcí jde z 100 % obci, u DPFO ze zaměstnání mají obce navíc 1,5 % motivační podíl, a za žáka MŠ/ZŠ zřizovaného obcí je předběžně cca 20,58 tis. Kč. Výdaje obcí míří zejména do MŠ/ZŠ, místních komunikací, odpadů, veřejných prostranství, kultury, sportu a sociálních služeb; kraje financují SŠ, zdravotnictví, sociální oblast, regionální dopravu a silnice II./III. tříd. Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový i schodkový (schodek musí být kryt v mezích limitů); po roce následuje závěrečný účet a přezkum.

Často kladené otázky

Kde zjistím stav rozpočtu mojí obce či kraje?

Stát provozuje otevřený portál MONITOR Státní pokladny, kde najdete rozpočty, plnění, účetní závěrky a přehledné grafy za všechny obce a kraje v ČR. Data pravidelně aktualizuje Ministerstvo financí.

Co smí a nesmí obec v rozpočtovém provizoriu?

Pravidla provizoria schvaluje zastupitelstvo; standardem je čerpání nejvýše v úrovni jedné dvanáctiny loňských výdajů měsíčně a úhrada nutných závazků z minulých let, mezd, energií apod. Po schválení rozpočtu se výdaje provizoria stávají jeho součástí.

Jak prakticky uplatnit připomínky k návrhu rozpočtu/výhledu?

Po dobu zveřejnění (min. 15 dnů před projednáním) obce běžně přijímají písemné připomínky přes podatelnu/e-mail a můžete vystoupit i při jednání zastupitelstva.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

Daňové právní poradenství

Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 6 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8—18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2025
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)