V článku se podíváme na to, co je rozpočet obce a kraje, kdo o něm rozhoduje, jak se tvoří a schvaluje, z čeho se plní a jaké jsou zákonné mantinely. Provedeme vás také praktickými příklady a upozorníme na časté otázky.
Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Rozpočet obce/kraje je základní dokument finančního hospodaření. Jde o plán příjmů a výdajů sestavený na jeden kalendářní rok. Základní rámec stanoví zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Ten upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů obcí a krajů, včetně pravidel hospodaření a řady povinností (zveřejňování, změny rozpočtu, přezkum hospodaření atd.).
Rozpočet se zpracovává i projednává v třídění podle rozpočtové skladby, což je jednotný „jazyk“ pro členění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Od roku 2021 jej upravuje vyhláška o rozpočtové skladbě.
Důležité je také pravidlo fiskální odpovědnosti: dluh obce/kraje nemá překročit 60 % průměru jejích příjmů za poslední 4 roky; při překročení musí samospráva dluh snižovat, a to nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
Související služba
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle?
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Chci se poradit
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Kdo rozpočet schvaluje a jak vzniká
Zastupitelstvo obce má ze zákona vyhrazenou pravomoc schvalovat rozpočet obce, střednědobý výhled rozpočtu a závěrečný účet. Obdobně zastupitelstvo kraje schvaluje střednědobý výhled, rozpočet a závěrečný účet kraje. Jde o rozhodnutí, která nelze přenést na jiný orgán (např. radu).
Rozpočtový rok je totožný s kalendářním rokem. Obec/kraj vychází při sestavení rozpočtu ze střednědobého výhledu (2–5 let dopředu) a před schválením rozpočtu musí zveřejnit jeho návrh nejméně 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu – na úřední desce a v plném znění na webu. Občané mohou podávat připomínky písemně nebo ústně při jednání.
Kromě klasického projednání rozpočtu mnoho měst zavádí participativní rozpočet – vyčlení část peněz a nechá občany navrhovat a hlasovat o projektech, které se pak realizují.
Není-li rozpočet schválen do 1. ledna, obec/kraj hospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria schválených zastupitelstvem. Obecně platí, že výdaje v provizoriu mají být kontrolované (obvykle se odvozují z jedné dvanáctiny loňských výdajů).
Život obce/kraje se mění, a proto zákon počítá s rozpočtovými opatřeními – změnami schváleného rozpočtu. Schválená opatření se musí zveřejnit do 30 dnů od jejich schválení.
Tip na článek
Zapojit se můžete nejen do rozpočtového plánování, ale i do změny územního plánu obce. Jak na to se dozvíte v našem článku.
Příjmy do rozpočtu obcí a krajů: sdílené daně a rozpočtové určení daní (RUD)
Největší část příjmů obcí a krajů tvoří sdílené daně – tedy daně, jejichž výnos stanovuje stát a podle pravidel je dělí mezi státní rozpočet, obce a kraje. Pravidla rozdělování definuje zákon o rozpočtovém určení daní. Nejaktuálnější přehled pak zveřejňuje Finanční správa.
Jak se dělí hlavní daně v roce 2025:
- DPH: 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
- Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji; vč. srážkové): 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
- Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: 64,89 % stát, 24,16 % obce + 1,5 % motivační podíl obcí, 9,45 % kraje.
- Daň z příjmů fyzických osob ze SVČ (včetně paušální daně): 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje.
- Daň z nemovitých věcí: 100 % obci, kde se nemovitost nachází (sazby obec upravuje obecně závaznou vyhláškou koeficienty).
- Silniční daň: 100 % státní rozpočet.
RUD upravuje i další daně a detaily alokace (např. kritéria rozdělení mezi jednotlivé obce – počet obyvatel, rozloha apod.). Součástí rozdělení sdílených daní je i příspěvek podle počtu dětí a žáků v mateřských a základních školách zřizovaných obcí. Pro rok 2025 MF předběžně vyčíslilo cca 20,58 tis. Kč na žáka.
Vedle sdílených daní mají obce a kraje vlastní nedaňové příjmy (nájemné, prodej majetku, poplatky apod.) a dotace/transfery (ze státního rozpočtu, státních fondů, krajů, EU).
Praktický příklad: menší obec a jak tečou sdílené daně
Představte si obec o 3 000 obyvatelích s mateřskou a základní školou. Obec dostává podíl na dani z příjmu právnických osob a fyzických osob, a navíc 100 % daně z nemovitých věcí (podle umístění nemovitosti). U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti obec získává základní obecní podíl a 1,5 % motivační složky, která je navázaná na místo výkonu práce a má motivovat obce ke spolupráci s místními zaměstnavateli. Za každého žáka MŠ/ZŠ zřizovaného obcí navíc v roce 2025 předběžně 20,58 tis. Kč . Dohromady lze z těchto sdílených daní postavit jádro rozpočtu; dalšími příjmy budou poplatky, nájmy, prodej majetku a případné dotace.
Výdaje rozpočtu: co obce a kraje obvykle financují
Obce typicky financují předškolní a základní školství, místní komunikace, veřejná prostranství a zeleň, odpadové hospodářství, kulturu, sport, sociální služby, podporu bydlení či bezpečnost (městská policie), investice do infrastruktury a provoz příspěvkových organizací (MŠ, ZŠ, knihovny, kulturní zařízení atd.).
Kraje zajišťují zejména střední školství, zdravotnictví, sociální služby, dopravní obslužnost a silnice II. a III. třídy. To vše se v rozpočtu člení v rozpočtové skladbě (odvětvově i druhově), aby bylo přehledné a srovnatelné.
Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový i schodkový. V praxi platí, že schodek musí být krytý – např. přebytky minulých let, úvěrem, emisí komunálních dluhopisů apod., a vždy v mezích pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Závěrečný účet a přezkoumání hospodaření
Po skončení roku obec/kraj zpracuje závěrečný účet – souhrnné vyhodnocení hospodaření. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn nejméně 15 dnů před projednáním a následně jej schvaluje zastupitelstvo (se souhlasem bez výhrad nebo s výhradami a nápravnými opatřeními). Zároveň probíhá přezkoumání hospodaření obce/kraje – provádí jej krajský úřad nebo auditor.
Rozpočet kraje: stejné principy, jiné priority
Krajské rozpočty podléhají stejným zásadám – zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, rozpočtová skladba, zveřejňování, rozpočtová odpovědnost – ale výdaje směřují zejména do středních škol, nemocnic, sociálních zařízení, regionální dopravy a silnic II./III. Třídy.
Rozpočet a závěrečný účet schvaluje zastupitelstvo kraje – jde o vyhrazené pravomoci. Kraje mají také podíl na sdílených daních, rozdělený dle pravidel RUD.
Praktické tipy pro zastupitele i veřejnost
Pro zastupitele a úředníky: Sestavujte rozpočet konzervativně, běžné výdaje kryjte běžnými příjmy a investice plánujte s ohledem na dluhové limity. Zveřejňování dokumentů dodržujte včas a v plném rozsahu – jde o zákonnou povinnost a zároveň o reputaci obce/kraje.
Pro veřejnost: Sledujte úřední desku a web obce/kraje – návrhy rozpočtu, výhledu a závěrečného účtu musí být vyvěšeny minimálně 15 dnů před projednáním. Přijďte na zasedání, ptejte se, navrhujte. Chcete-li větší vliv, zajímejte se o participativní rozpočet ve vaší obci.
Shrnutí
Rozpočet obcí a krajů je roční plán příjmů a výdajů daný zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a tříděný podle rozpočtové skladby. Schvaluje ho výhradně zastupitelstvo; návrh musí být nejméně 15 dnů předem zveřejněn a občané k němu mohou podávat připomínky (často i v rámci participativního rozpočtu). Pokud není rozpočet k 1. 1. schválen, hospodaří se v rozpočtovém provizoriu; změny probíhají rozpočtovými opatřeními. Platí pravidla fiskální odpovědnosti: dluh samosprávy nemá přesáhnout 60 % průměru příjmů za poslední 4 roky; při překročení se musí snižovat alespoň o 5 % z rozdílu.
Příjmy tvoří hlavně sdílené daně dle RUD (např. v roce 2025 u DPH: 66,39 % stát, 24,16 % obce, 9,45 % kraje); daň z nemovitých věcí jde z 100 % obci, u DPFO ze zaměstnání mají obce navíc 1,5 % motivační podíl, a za žáka MŠ/ZŠ zřizovaného obcí je předběžně cca 20,58 tis. Kč. Výdaje obcí míří zejména do MŠ/ZŠ, místních komunikací, odpadů, veřejných prostranství, kultury, sportu a sociálních služeb; kraje financují SŠ, zdravotnictví, sociální oblast, regionální dopravu a silnice II./III. tříd. Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový i schodkový (schodek musí být kryt v mezích limitů); po roce následuje závěrečný účet a přezkum.
Často kladené otázky
Kde zjistím stav rozpočtu mojí obce či kraje?
Stát provozuje otevřený portál MONITOR Státní pokladny, kde najdete rozpočty, plnění, účetní závěrky a přehledné grafy za všechny obce a kraje v ČR. Data pravidelně aktualizuje Ministerstvo financí.
Co smí a nesmí obec v rozpočtovém provizoriu?
Pravidla provizoria schvaluje zastupitelstvo; standardem je čerpání nejvýše v úrovni jedné dvanáctiny loňských výdajů měsíčně a úhrada nutných závazků z minulých let, mezd, energií apod. Po schválení rozpočtu se výdaje provizoria stávají jeho součástí.
Jak prakticky uplatnit připomínky k návrhu rozpočtu/výhledu?
Po dobu zveřejnění (min. 15 dnů před projednáním) obce běžně přijímají písemné připomínky přes podatelnu/e-mail a můžete vystoupit i při jednání zastupitelstva.