Pojem přestupek si možná spojíte s jízdou v autě a překročením povolené rychlosti, případně s parkováním na místě, které k tomu není určené. Přestupky se ale zdaleka nemusejí odehrávat pouze za volantem a mohou mít mnoho různých podob. V aktuálním článku přiblížíme, jak mohou přestupky vypadat a kdy jsme zodpovědní za jejich spáchání.
Oficiální definice zní, že se přestupkem rozumí společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně jako přestupek výslovně označen a který vykazuje zákonem stanovené znaky.
Od přestupků je třeba odlišit trestné činy, které mohou mít v některých případech velmi podobný charakter, ale jsou výrazně více společensky nebezpečné. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem může být dán zcela konkrétní hranicí – například u krádeže rozhoduje, zda je hodnota kradeného zboží nižší než 10 000 korun.
Základní úpravu a konkrétní přestupky nalezneme v zákoně o některých přestupcích. Řadu dalších přestupků ovšem vymezují zvláštní zákony, jako je zákon o provozu na pozemních komunikacích, zákon o ochraně ovzduší, či zákon o státní památkové péči. Proces, v němž se přestupek projednává, se nazývá přestupkové řízení a jeho průběh je popsán v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Tip: Víte, jak probíhá přestupkové řízení? V čem se liší od trestního řízení a proč se vyplatí být při něm zastoupen advokátem? Vše jsme detailně popsali v našem článku.
Přestupek může spáchat fyzická i právnická osoba. Odpovědnost za spáchání přestupků se ovšem u obou typů osob poněkud liší. U přestupků fyzických nepodnikajících osob je nutné zkoumat zavinění, přičemž může být ve formě úmyslu či nedbalosti.
V minulosti jsme se mohli setkávat s rozdělením na přestupky a správní delikty, kterých se mohly dopouštět fyzické i právnické osoby. Novější úprava celou tuto oblast práva zjednodušila a zpřehlednila. V současnosti jsme se dočkali sjednocení všech zmíněných kategorií pod jednotný pojem “přestupek”.
Z úvodní charakteristiky můžeme dovodit jednotlivé znaky přestupku, které musejí současně nastat, abychom určité jednání mohli jako přestupek označit. Jsou to:
Pokud by v daném jednání nebyl obsaženy jediný znak z výše uvedených, pak se o přestupek nejedná.
Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady advokáta či s jeho zastoupením. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Pokud má být fyzická osoba odpovědna za určitý přestupek, musí být naplněny následující základní znaky: zavinění, dostatečný věk a příčetnost, resp. neexistence nepříčetnosti v okamžiku spáchání přestupku.
Zavinění může existovat ve formě úmyslu a nedbalosti. V podstatě jde o vztah pachatele přestupku ke svému jednání a k jeho následku.
V případě úmyslu pachatel chtěl svým jednáním porušit či ohrozit právem chráněný zájem (tj. úmysl přímý), nebo sice nechtěl, ale věděl, že k porušení tohoto zájmu by mohlo dojít, a byl s tím srozuměn (tj. úmysl nepřímý).
Příklad: Úmysl zákon předpokládá například u přestupku úmyslného podání “nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi ve správním řízení”. Představme si třeba situaci, kdy by pan Václav byl vyzván k podání svědecké výpovědi týkající se rušení nočního klidu, kterého se měl dopustit jeho kamarád Petr. Pan Václav by ovšem záměrně situaci zlehčoval a některé epizody nočního dobrodružství zcela vypustil, ač by je měl dosud v živé paměti. Tím by se ovšem rovněž mohl dopustit přestupku. Kdyby ovšem nějakou skutečnost opomněl uvést omylem, o přestupek nepůjde. Prokázat úmysl v takovém případě nemusí být ovšem vůbec jednoduché.
Nedbalostí rozumíme situaci, kdy pachatel buď věděl, že může porušit či ohrozit zákonem chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že se tak nestane (tj. nedbalost vědomá), nebo nevěděl, že může svým jednáním daný zájem ohrozit, ačkoli to vědět mohl a měl (tj. nedbalost nevědomá).
Pro velkou část přestupků zpravidla postačuje, aby pachatel čin spáchal z nedbalosti, pokud zákon nehovoří výslovně o úmyslu.
Příklad: Pan Radek není velkým příznivcem oblékání a doma chodí zpravidla velmi spoře oděn. V létě se rozhodl svůj zvyk rozšířit i na oblast své zahrady. Celý den neviděl nikde žádné sousedy a domníval se, že nejspíš museli odjet na dovolenou. Proto se vydal ke svému zahradnímu bazénu zcela bez oblečení. Sousedé ovšem nachystali tajnou dětskou narozeninovou oslavu a jejím nečekaným vrcholem se bohužel stalo setkání dětí s panem Radkem. Ač je pan Radek v civilním životě jinak slušný a spořádaný muž, toto (neúmyslné) jednání by mohlo být vyhodnoceno jako přestupek – vzbuzování veřejného pohoršení, za nějž by dostal pan Radek pokutu.
Dostatečným věkem je pro účely přestupkového zákona myšlen věk 15 let. Jinými slovy osoba, který v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok věku, za něj není odpovědná. Odpovědnost za přestupek vzniká dnem následujícím po dni, kdy pachatel oslavil své patnácté narozeniny.
Nepříčetnost definuje přestupkový zákon jako stav, kdy fyzická osoba pro duševní poruchu v době spáchání přestupku nemohla rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo své jednání ovládat. Typicky tedy duševní onemocnění. Výjimkou jsou ovšem situace, kdy se pachatel do stavu nepříčetnosti sám přivedl, byť i z nedbalosti, užitím návykové látky (tj. alkoholu, omamných látek, psychotropních látek či látek s obdobným účinkem). V takovém případě je za spáchání přestupku odpovědný.
Tip: Pachatelem přestupků mohou být i podnikající fyzické osoby a osoby právnické. Blíže jsme se na tuto problematiku zaměřili v našem článku.
Obdobně jako rozlišuje také zákon o některých přestupcích jednotlivé přestupky podle toho, jaký zájem chráněný zákonem je jejich spácháním porušen či ohrožen.
Můžeme se tak setkat například s:
Kategorií ovšem existuje mnohem více. Narozdíl od jednotné úpravě v trestním zákoníku vymezují řadu přestupků speciální zákony.
Přestupkové řízení zpravidla vede obecní úřad obce s rozšířenou působností. V některých případech je k projednání příslušný obecní úřad, obecní či státní policie nebo jiné správní úřady (např. katastrální úřad, Česká inspekce životního prostředí apod.).
Přišla vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
