Když plánujete rodinné finance, díváte se na příjmy a výdaje. Stát to dělá stejně – jen v mnohem větším měřítku. Státní rozpočet určuje, kolik peněz stát vybere a za co je utratí. Kde se tyto peníze berou a kam mizí?
Když plánujete rodinné finance, díváte se na příjmy a výdaje. Stát to dělá stejně – jen v mnohem větším měřítku. Státní rozpočet určuje, kolik peněz stát vybere a za co je utratí. Kde se tyto peníze berou a kam mizí?
Státní rozpočet je roční plán hospodaření státu – přehled všech plánovaných příjmů státního rozpočtu a všech výdajů státního rozpočtu. Rozpočet může být vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový (deficitní). Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, vzniká deficit státního rozpočtu – rozdíl, který musí stát financovat, nejčastěji dluhem.
Tvorbu rozpočtu upravuje zákon o rozpočtových pravidlech, který stanoví i základní pojmy a limity pro nakládání se státními financemi. Poslanecká sněmovna pak každoročně schvaluje zákon o státním rozpočtu na daný rok.
Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Příjmy státního rozpočtu nejsou jen daně. V roce 2025 jsou v plánu příjmy ve výši 2 086 mld. Kč a skládají se ze tří velkých skupin:
Kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik? A kam vlastně všechny ty peníze putují? To se dozvíte v dalším článku.
V roce 2025 tvoří daňové příjmy přibližně 1 030 mld. Kč. Největší položkou je DPH – 414 mld. Kč. Dále daň z příjmů právnických osob – 244 mld. Kč, daň z příjmů fyzických osob – 184,7 mld. Kč a spotřební daně – 161 mld. Kč. Do menších položek patří odvody z hazardu a loterií či ostatní daně. Daňové příjmy tak jasně dokazují, že DPH a daně z příjmů nesou většinu daňové zátěže rozpočtu.
Pozor na častý omyl: ne všechny vybrané daně zůstávají státu. Přerozdělení některých daní mezi stát, kraje a obce určuje zákon o rozpočtovém určení daní. Právě proto mluvíme o sdílených daních – typicky DPH nebo daně z příjmů, jejichž výnos se dělí.
Vedle daní tvoří obrovský balík povinné pojistné na sociální zabezpečení – 809 mld. Kč v roce 2025. Jde o pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto peníze plynou do státního rozpočtu a z něj se vyplácejí například důchody či nemocenské dávky.
Aby bylo jasno: zdravotní pojištění do státního rozpočtu nepatří – spravují ho zdravotní pojišťovny a jde o oddělený pilíř veřejných financí. Stát do něj ale významně přispívá platbou za tzv. státní pojištěnce (děti, senioři, nezaměstnaní atd.).
Vedle daní a pojistného očekává rozpočet nedaňové příjmy asi 38 mld. Kč, kapitálové příjmy kolem 34 mld. Kč a přijaté transfery (zejména z EU) zhruba 172 mld. Kč. V přijatých transferech hraje velkou roli např. Nástroj EU na podporu oživení (NGEU).
Výdaje státního rozpočtu pro rok 2025 dosahují 2 327 mld. Kč. Rozlišujeme přitom dva typy výdajů: mandatorní výdaje (ze zákona povinné) a nemandatorní výdaje:
Mandatorní a „kvazimandatorní“ položky (např. platy v určitých složkách, závazky vůči EU) tvoří v roce 2025 dohromady více než 80 % výdajů. V této skupině jsou důchody, nemocenské dávky, sociální podpora, platba státu do zdravotního pojištění, úroky z dluhu a další výdaje, které plynou přímo ze zákonů, případně z mezinárodních závazků.
Sociální dávky jsou největší výdajová kapitola. V roce 2025 tvoří 39 % všech výdajů, tedy zhruba 915 mld. Kč. Z toho důchody samy o sobě představují 717 mld. Kč (bez správních nákladů). Dále sem patří státní sociální podpora a dávky pěstounské péče (cca 61 mld. Kč), nemocenské dávky (47 mld. Kč), příspěvek na péči (45 mld. Kč), pomoc v hmotné nouzi (14 mld. Kč), zvláštní dávky ozbrojených sborů (14 mld. Kč) a menší programy.
Co to znamená pro udržitelnost? Příjmy z důchodového pojištění dlouhodobě nestačí plně pokrýt výdaje na penze.
Mimo sociální dávky patří mezi TOP výdaje: platy a příslušenství v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích – cca 382 mld. Kč, platba státu do systému veřejného zdravotního pojištění – 154 mld. Kč, odvody do rozpočtu EU – 65 mld. Kč, obsluha státního dluhu – 100 mld. Kč a samozřejmě investice (kapitálové výdaje) kolem 250 mld. Kč.
Významnou část dopravních investic zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro rok 2025 počítá s příjmy i výdaji 153 mld. Kč. Vedle SFDI fungují další státní fondy (životní prostředí, zemědělství, kultura atd.), které mají vlastní rozpočty a často kombinují dotace státu, poplatky a evropské peníze.
Pro přehlednost si shrňme nejdůležitější plánované hodnoty pro rok 2025:
Daňové příjmy státního rozpočtu nejsou totéž co veškeré daně vybrané v ČR. Část daní (např. daň z nemovitých věcí) je výlučným příjmem obcí. U mnoha dalších daní (např. DPH či daně z příjmů) se výnos dělí mezi stát, kraje a obce podle zákona o rozpočtovém určení daní.
Pro rozpočet státu je proto klíčové, jak je nastaven podíl státu na sdílených daních, a pro obce a kraje je důležité, jak velká část připadne jim.
Ačkoli se zákon o státním rozpočtu schvaluje jednou ročně, Ministerstvo financí zveřejňuje každý měsíc zprávu o plnění státního rozpočtu. Získáte tak rychlou odpověď na otázku, jestli se plán drží. V roce 2025 finanční rezort v pololetí hlásil deficit 152 mld. Kč a v srpnu 165 mld. Kč.
Tyto zprávy vždy srovnávají příjmy a výdaje s minulým rokem a upozorňují, co táhne zlepšení či zhoršení (v roce 2025 zejména vyšší inkaso daní a pojistného, mírnější růst výdajů).
Rozpočet není jen součtem čísel, ale odrazem politiky a práva. Příkladem je konsolidační balíček účinný od roku 2024, který změnil některé sazby, slevy či výjimky u daní a odvody na sociální pojištění, takže daňové příjmy státního rozpočtu a pojistné v roce 2025 vycházejí jinak než dřív.
Dalším příkladem je rozpočtové určení daní – jak velká část DPH či daně z příjmů připadne obcím a krajům. Změna klíčů přerozdělení může posílit rozpočty samospráv, ale zároveň ubrat státu, což se nutně projeví v příjmech státního rozpočtu.
Deficit státního rozpočtu je prostě saldo: výdaje státu mínus příjmy státu. Pro rok 2025 byl schválen schodek 241 mld. Kč, při příjmech 2 086 mld. Kč a výdajích 2 327 mld. Kč.
Jak stát schodek financuje? Vydává státní dluhopisy nebo si bere zápůjčky/úvěry – právě ty tvoří státní dluh podle rozpočtových pravidel. Jen na obsluhu státního dluhu (úroky a související náklady) počítá rozpočet pro rok 2025 zhruba se 100 mld. Kč.
Státní rozpočet je roční plán příjmů a výdajů. Pro rok 2025 počítá s příjmy 2 086 mld. Kč a výdaji 2 327 mld. Kč, tedy se schodkem −241 mld. Kč. Příjmy tvoří hlavně daně (1 030 mld. Kč; z toho DPH 414, daň z příjmů právnických osob 244, daň z příjmů fyzických osob 184,7 a spotřební daně 161 mld. Kč), dále pojistné na sociální zabezpečení (809 mld. Kč) a ostatní příjmy včetně evropských transferů. Ne všechny daně jsou čistým příjmem státu – část výnosu se dělí s obcemi a kraji podle rozpočtového určení daní.
Na výdajové straně dominují mandatorní a kvazimandatorní položky (přes 80 % výdajů): sociální dávky 915 mld. Kč (z toho důchody 717), platy ve státní sféře zhruba 382, platba státu do veřejného zdravotního pojištění 154 a obsluha státního dluhu kolem 100 mld. Kč; investice činí přibližně 250 mld. Kč.
Zdravotnictví se z větší části financuje mimo státní rozpočet přes zdravotní pojišťovny. Schodek se kryje hlavně emisí státních dluhopisů a vývoj plnění rozpočtu se sleduje měsíčně (např. srpen 2025: deficit cca 165 mld. Kč); změny daňových zákonů i chování ekonomiky mohou průběžně upravovat inkaso daní.
Z větší části nikoli – zdravotní péči financují zdravotní pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění. Stát sem sice výrazně přispívá platbou za státní pojištěnce (v rozpočtu 2025 zhruba 154,6 mld. Kč), ale většina peněz do zdravotnictví prochází mimo státní rozpočet.
Ne vždy. U daní se výnos dělí nejen mezi stát a samosprávy, ale výsledek může ovlivnit i chování spotřebitelů (např. pokles poptávky u vyšších sazeb) a vývoj ekonomiky. Proto se daňové příjmy státního rozpočtu plánují opatrně a průběžně sledují.
Vstupuje do hry rozpočtové provizorium. Výdaje pak fungují v omezeném režimu a vláda hospodaří dočasně podle dvanáctin předchozího roku.
Výdaje, které sice nejsou přímo určeny zákonem, ale je těžké je rychle měnit (např. platy či závazky vůči EU).
Nominálně se porovnávají částky v běžných cenách; reálně se očišťují o inflaci.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.