Roční zúčtování daně je pro zaměstnance nejjednodušší cesta, jak si nechat přes zaměstnavatele vyřídit daň ze mzdy a získat zpět přeplatek za uplatněné slevy a odpočty. V článku vysvětlíme, kdo o roční zúčtování za rok 2025 může požádat a kdy už musíte podat daňové přiznání.
Roční zúčtování v roce 2026 (za rok 2025) vám udělá poslední zaměstnavatel, pokud jste neměli povinnost podat daňové přiznání (typicky žádné souběžné zaměstnání, žádné podnikání/pronájem apod.). Žádost + doklady doručte zaměstnavateli nejpozději v pondělí 16. 2. 2026. Zaměstnavatel roční zúčtování provede nejpozději do 31. 3. 2026 a přeplatek nad 50 Kč vyplatí nejpozději do 30. 4. 2026.
Roční zúčtování je roční přepočet záloh na daň z příjmů ze zaměstnání. Během roku vám zaměstnavatel strhává měsíční zálohy na daň. Jenže slevy a odpočty se v praxi často poskládají až na konci roku – například přinesete potvrzení o daru, penzijním spoření nebo úrocích z úvěru, případně se vám v průběhu roku změnila rodinná situace.
Právě proto existuje roční zúčtování: zaměstnavatel zrekapituluje celý rok, spočítá daň znovu a vyrovná rozdíl. Když jste platili víc, vznikne přeplatek. Když méně, vznikne nedoplatek (ten se obvykle srazí ve mzdě).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
O roční zúčtování daně může požádat zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání. Jenže právě v tom „kdo nemá povinnost“ se skrývá většina zmatků – a taky nejčastější důvod, proč vám mzdová účtárna řekne: „Roční zúčtování vám udělat nemůžeme, musíte podat přiznání.“
Roční zúčtování daně (správně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění) je mechanismus určený primárně pro příjmy ze zaměstnání. V praxi to znamená, že roční zúčtování daně zaměstnavatel provede tehdy, když jste mu včas dali žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a současně platí, že z hlediska vašich příjmů a situace nejste povinni podat daňové přiznání.
Typické situace, kdy roční zúčtování daně využijete:
Důležitý detail: když jste zaměstnavatele v průběhu roku střídali, roční zúčtování vám obvykle udělá poslední zaměstnavatel, ale vy mu musíte dodat potvrzení o zdanitelných příjmech od těch předchozích (jinak nemá z čeho celý rok správně poskládat). To je i praktický důvod, proč si včas vyžádat potvrzení při odchodu z práce.
Pokud si nejste jistí, jestli vaše situace ještě spadá do ročního zúčtování (typicky souběh zaměstnání, vedlejší OSVČ, pronájem, zahraničí), doporučujeme krátkou konzultaci v rámci našeho daňového právního poradenství – pomůžeme zvolit správný postup a připravit podklady tak, aby obstály i při případné kontrole.
U ročního zúčtování nevadí, že jste během roku vystřídali dvě nebo tři zaměstnání. Vadí typicky to, že jste měli souběh.
Souběh znamená, že jste měli v jednom období (typicky v jednom měsíci) dva plátce příjmu ze zaměstnání, kteří vám zúčtovávali mzdu. Laicky: měli jste dvě práce zároveň, byť třeba jen krátce, nebo jste nastoupili do nové práce ještě před koncem výpovědní doby ve staré.
Proč je to problém? Protože u zálohově zdaněných mezd se v souběhu snadno rozhodí uplatňování slev a měsíčního zdanění, a zákon pak typicky vyžaduje, abyste udělali finální vyrovnání přes přiznání.
Daňové přiznání musí podat ten zaměstnanec, kterému roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 Kč, pokud nejde o příjmy osvobozené nebo o příjmy zdaněné srážkou zvláštní sazbou.
U zaměstnanců ale nejde jen o ten limit – v praxi vám povinnost podat přiznání často vznikne i kvůli kombinacím příjmů a situací, které zaměstnavatel nemá jak korektně zúčtovat v ročním zúčtování. Typicky jde o tyto případy:
Teď ta dobrá zpráva. Existují příjmy, které mohou být vyřešené už při výplatě, protože se z nich daň odvede srážkou. Srážková daň znamená, že plátce příjmu daň strhne rovnou a vy už ji nikde nedopočítáváte.
Typickým příkladem je dohoda o provedení práce (DPP) v režimu, kdy nepodepíšete prohlášení poplatníka k dani a odměna se zdaní srážkou. V takovém případě může platit, že vám to roční zúčtování nenaruší, protože daň z DPP už byla u zdroje odvedená a zákon s ní pracuje jinak než se zálohovou daní.
Ale pozor na dvě věci, které v praxi dělají nepořádek:
Představte si, že jste od ledna do června pracovali u zaměstnavatele A, od července do prosince u zaměstnavatele B. Neměli jste podnikání ani pronájem. V tom případě zpravidla stačí, když zaměstnavateli B dáte žádost o roční zúčtování daně a přinesete potvrzení o příjmech od zaměstnavatele A.
Jiný příklad: pracovali jste celý rok u zaměstnavatele, ale od září jste si bokem začali fakturovat jako OSVČ. V tomto případě zaměstnavatel sice může zúčtovat vaši mzdu, ale celkovou daňovou povinnost vám bez přiznání neuzavře. Proto skončíte u daňového přiznání.
A ještě typický souběh: v prosinci jste měli dvě práce, protože jste si přivydělali brigádou. Pokud brigáda běžela jako DPP se srážkovou daní, roční zúčtování se stále dá udělat. Pokud ale šlo o klasický pracovní poměr nebo dohodu se zálohovou daní, bude to už důvod pro přiznání.
Vychází vám povinnost podat letos daňové přiznání? Přečtěte si, jaké termíny si pohlídat.
Protože řešíme roční zúčtování za zdaňovací období 2025, rozhodující je únor 2026. Do pondělí 16. února 2026 je třeba podat žádost o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2025.
Smysl ročního zúčtování stojí na tom, že mzdová účtárna musí mít včas všechny podklady, které chcete uplatnit (například potvrzení o darech, penzijním spoření, úrocích z úvěru, případně doklady k daňovému zvýhodnění na děti nebo k dalším slevám). Musíte proto do termínu doručit zaměstnavateli podklady pro provedení ročního zúčtování.
A když jste během roku měnili zaměstnavatele, přibývá ještě jeden důležitý dokument: potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele. Bez něj poslední zaměstnavatel nemá z čeho správně spočítat celý rok.
Když žádost (a podklady) včas nepodáte, zaměstnavatel vám roční zúčtování neudělá. V takové situaci se nejčastěji přechází na daňové přiznání.
Pokud vám zaměstnavatel roční zúčtování neudělá (např. kvůli chybějícím dokladům nebo souběhu), můžeme vám pomoci situaci rychle vyhodnotit v rámci daňového právního poradenství a navrhnout další kroky.
Zaměstnavatel musí roční zúčtování za rok 2025 vypočítat a uzavřít nejpozději do 31. března 2026. Pokud z něj vyjde přeplatek, vrací se zaměstnanci nejpozději ve mzdě za březen 2026 (typicky vyplacené v dubnovém výplatním termínu) – a to zpravidla jen tehdy, když je přeplatek vyšší než 50 Kč. Naopak případný nedoplatek se v rámci ročního zúčtování zaměstnanci nesráží.
Jedná se o formulář, kterým požádáte zaměstnavatele, aby vám provedl roční vyrovnání daně ze mzdy a uplatnil vaše slevy a daňové zvýhodnění. V žádosti prohlašujete skutkové okolnosti, podle kterých zaměstnavatel posoudí, jestli vám roční zúčtování vůbec smí udělat (například zda jste neměli překrývající se zaměstnání, zda předkládáte potvrzení od předchozích zaměstnavatelů, jaké slevy uplatňujete apod.).
Pro zdaňovací období 2025 je určen tiskopis MFin 25 5457/B, vzor č. 4. Listinná forma je také k dispozici na finančních úřadech a územních pracovištích.
Teď k tomu, co vás v praxi pálí nejvíc: jak vyplnit žádost o roční zúčtování daně tak, aby ji mzdová účtárna nemusela vracet k doplnění, a aby vám roční zúčtování vůbec mohla udělat Důležité je si uvědomit jednu věc: zaměstnavatel sice vyřizuje roční zúčtování za vás, ale odpovědnost za pravdivost údajů a včasné doložení podkladů leží na vás. Proto je třeba správně vyplnit formulář a dodat potřebné podklady.
V první řadě musí být bez pochyb poznat, kdo žádá a u koho se roční zúčtování bude dělat. U vás to znamená správně vyplnit identifikační údaje (jméno, rodné číslo, datum narození, adresa). U zaměstnavatele jde o identifikaci plátce daně.
Pokud jste měnili práci, vyplňte část o předchozích plátcích daně a doložte potvrzení o příjmech. Bez potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele vám totiž poslední zaměstnavatel roční zúčtování nemá jak správně spočítat. Proto si potvrzení vyžádejte včas (nejlépe už při odchodu z práce) a k žádosti ho přiložte.
Další důležitou části jsou slevy a daňová zvýhodnění. Většina přeplatků nevzniká sama od sebe, ale právě proto, že doložíte nároky, které se během roku neuplatnily v plné míře, nebo jste je začali uplatňovat až později. V praxi jde hlavně o daňové zvýhodnění na děti (a případně daňový bonus slevy na dani (typicky sleva na manželku/manžela, pokud splníte podmínky) a nezdanitelné části základu daně (dary, penzijní spoření, životní pojištění, úroky z úvěru na bydlení atd.).
K tomu vždy platí jednoduchý princip: co chcete uplatnit, musíte prokázat. Proto se v praxi k žádosti přikládají potvrzení a potvrzení od institucí (banka, penzijní společnost, pojišťovna, příjemce daru).
Z pohledu ochrany osobních údajů platí zásada, že osobní údaje mají být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah vzhledem k účelu zpracování (zásada minimalizace).
Praktický dopad je jednoduchý: zaměstnavatel typicky potřebuje vidět jen to, co prokazuje nárok (identifikaci smlouvy, období, částky, případně účel u úvěru na bydlení), ne všechno okolo. Pokud tedy předkládáte kopii dokumentu, u kterého je zjevné, že obsahuje nadbytečné údaje, bývá rozumné se držet minimalizace: doložit to, co je potřeba a zbytek nechat stranou.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Někdy vám během roku vycházela daň určitým způsobem, a pak se v ročním zúčtování najednou objeví přeplatek (nebo naopak nedoplatek) a to může mást. Má to ale svůj důvod: během roku se se totiž daň počítá měsíčně z toho, co se v daném měsíci zúčtovalo, zatímco roční zúčtování dělá jedno velké finální srovnání za celý rok.
V průběhu roku vám zaměstnavatel počítá daň ze mzdy měsíčně a používá přitom i měsíční poměry slev (pokud máte u zaměstnavatele podepsané prohlášení). Roční zúčtování pak vezme celý rok dohromady a ověří, zda zálohy, které jste zaplatili, odpovídají tomu, co vychází po uplatnění ročních slev a odpočtů.
Nejčastější záhadou bývá základní sleva na poplatníka. Laicky: je to částka, o kterou se vám může snížit roční daň (u zaměstnanců se promítá do čisté mzdy typicky měsíčně). Pro rok 2025 se jedná o roční slevu 30 840 Kč, což odpovídá měsíčnímu uplatnění 2 570 Kč.
A teď to důležité: roční nárok na základní slevu máte i tehdy, když jste část roku nepracovali (tedy neměli zdanitelnou mzdu), jen se ta sleva prostě během nulových měsíců neměla z čeho odečíst. Proto se pak často uplatní až v ročním zúčtování proti dani zaplacené v měsících, kdy jste mzdu měli.
Typický scénář: část roku pracujete, část roku jste na nemocenské, případně máte delší pauzu mezi zaměstnáními. V měsících, kdy jste pracovali, vám zaměstnavatel strhával zálohy na daň. V měsících, kdy jste pobírali nemocenské dávky, se z nich daň neplatí, protože nejde o zdanitelný příjem.
Co se stane na konci roku? Daň jste zaplatili jen z části roku, ale sleva na poplatníka se uplatňuje v ročním součtu. Výsledek může být, že vám roční zúčtování dopočte přeplatek, protože zaplacené zálohy byly vyšší než roční daň po uplatnění slev.
Roční zúčtování může skončit i nedoplatkem – typicky když jste během roku uplatňovali slevy způsobem, který se pak ukáže jako neoprávněný (například špatně doložené podmínky u některých slev), nebo když se vám v průběhu roku změnily okolnosti a mzdová účtárna to neměla včas zohledněné.
Zúčtování srážkové daně se v praxi plete se dvěma různými věcmi – a právě tady vzniká spousta nedorozumění:
Dobrá zpráva je, že některé přivýdělky zdaněné srážkovou daní roční zúčtování samy o sobě neblokují. Typicky jde o situaci, kdy jste u DPP neměli podepsané prohlášení a odměna se zdanila srážkou. V takovém případě se často dá roční zúčtování u hlavního zaměstnavatele udělat standardně.
Zároveň ale platí i opačné pravidlo: když nesplníte podmínky pro roční zúčtování, zaměstnavatel vám ho po skončení roku prostě neudělá – a vy pak situaci musíte řešit jiným způsobem (typicky přes daňové přiznání).
Důležité je také to, že u některých příjmů zdaněných srážkou můžete zvolit, že je dobrovolně zahrnete do daňového přiznání – typicky tehdy, když se vám vyplatí uplatnit slevy a dostat přeplatek. Jinými slovy: srážková daň nemusí být vždy definitivní.
Nejpozději v pondělí 16. 2. 2026 a ve stejném termínu dodat i všechny doklady.
Na stránkách Finanční správy: MFin 25 5457/B, vzor č. 4 nebo v listinné podobě na pobočkách.
Obvykle poslední zaměstnavatel, ale musíte mu dodat potvrzení o příjmech od předchozích zaměstnavatelů.
Přeplatek nad 50 Kč má být vyplacen nejpozději do 30. 4. 2026.
Často ne, pokud nejste povinni podat přiznání z jiného důvodu.
Zaměstnavatel roční zúčtování neprovede a musíte řešit daňové povinnosti jinak (typicky daňovým přiznáním).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
