Daňové přiznání v roce 2026: kdo ho musí podat a jaké jsou termíny?

Nejste si jistí, zda se povinnost týká právě vás, nebo řešíte složitější příjmy, kontrolu či spor s finančním úřadem? V rámci našeho daňového poradentství posoudíme vaši konkrétní situaci a doporučíme právně bezpečný postup.

S jakými termíny letos počítat?

Základním termínem pro podání daňového přiznání za rok 2025 je 1. duben 2026. Pokud ale podáváte přiznání elektronicky a do tohoto data ho nestihnete, máte ještě čas do 4. května 2026. To se týká typicky i většiny živnostníků, kteří mají datovou schránku zřízenou ze zákona, a musí proto přiznání podávat elektronicky. Pokud za vás přiznání podává daňový poradce nebo advokát až po základní lhůtě, posouvá se termín na 1. července 2026. Stejný termín mají také poplatníci, kteří mají povinnost nechat účetní závěrku ověřit auditorem. Nic vám ale nebrání se na termíny neohlížet a připravit si daňové přiznání klidně již v únoru či březnu.

Jakým způsobem daňové přiznání vyplnit?

Na prvním místě se nabízí vyplnit a podat daňové přiznání online přes portál MOJE daně. Přihlásit se můžete například pomocí bankovní identity, občanského průkazu s čipem nebo přístupových údajů k datové schránce. Přiznání lze také připravit v jiné aplikaci a následně ho odeslat datovou schránkou. Pokud máte zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona a podáváte přiznání související s podnikáním, musíte ho podat elektronicky v předepsaném formátu a struktuře.

Od způsobu odeslání je ale třeba oddělit způsob zpracování. Pro část veřejnosti je sice online formulář finanční správy dostatečně srozumitelný a intuitivní a vystačí si s ním, ale někteří by uvítali pomoc větší. Pak lze využít různé aplikace a placené služby, které nám s daněmi pomohou. Jednou z nich je například onlinepriznani.cz, které nás za poměrně nízkou cenu (v řádu několika stokorun) celým procesem provede, srozumitelně a lidskou řečí upozorní, co je kde třeba vyplnit, odkud lze daný údaj získat a jaké jsou například limity pro odpočitatelné položky, dary apod. A samozřejmě také vše spočítá a vyplní výsledky, a to včetně případných přeplatků či nedoplatků u zdravotní pojišťovny a Správy sociálního zabezpečení. Kompletní daňové přiznání tak zvládne udělat i ten, kdo řeči zákonů a čísel příliš nerozumí.

Pro ty, kteří se daňovým přiznáním nechtějí zabývat vůbec (a nemají zaměstnavatele, který by měl zákonnou povinnost jim daně zpracovat), pak nezbývá, než využít služeb daňového poradce. Jak jsme již uváděli výše, v  takovém případě se vám lhůta pro podání výrazně prodlouží.

Kdo daňové přiznání podává?

Povinnost podat daňové přiznání se netýká automaticky každého živnostníka či podnikatele. Obecně ho musíte podat tehdy, pokud vaše roční příjmy podléhající dani přesáhly 50 000 korun. Přiznání musíte podat také v případě, kdy jste této částky sice nedosáhli, ale vykazujete daňovou ztrátu. Stejná pravidla platí i pro penzisty, studenty nebo rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, pokud vedle toho podnikají nebo mají jiné zdanitelné příjmy. Výjimkou mohou být například OSVČ v paušálním režimu – pokud splní všechny podmínky a jejich daň je rovna paušální dani, daňové přiznání standardně nepodávají.

Jste-li zaměstnanci, pak se pro vás uplatňuje trochu odlišný režim. Pokud jste během roku pobírali příjmy jen od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od několika zaměstnavatelů a u všech jste podepsali růžové prohlášení, daňové přiznání zpravidla podávat nemusíte. To se ale mění ve chvíli, kdy máte vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy (například z podnikání či nájmu) a jejich souhrn za rok 2025 přesáhl 20 000 korun. Do tohoto limitu se přitom nepočítají příjmy osvobozené od daně ani příjmy, z nichž už byla daň vybrána srážkou.

Nemáte-li povinnost podat daňové přiznání, můžete zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. To se vám zpravidla vyplatí, neboť v průběhu roku lze sice některé slevy a daňová zvýhodnění uplatnit (typicky sleva na dítě), jiné ale uplatníte pouze jednou ročně (hypotéka, poskytnuté dary či dárcovství krve). Tak se může přihodit, že vám stát ještě nějaké peníze vrátí.

Pokud se vás jako zaměstnance povinnost podávat daňové přiznání netýká a ani si nepožádáte o zpracování formou ročního zúčtování daně, pak je vaše daňová povinnost splněna sraženými měsíčními zálohami na dani.

Příklad z naší advokátní praxe

Z praxe víme, že u příjmů z pronájmu bývá častou otázkou, které náklady lze skutečně uplatnit a zda se více vyplatí paušální, nebo skutečné výdaje. Řešili jsme například případ klienta, který potřeboval připravit daňové přiznání pro svou matku. Ta pronajímala byt a chtěla správně zdanit příjmy z nájmu a současně využít všechny výdaje, které jí zákon umožňoval odečíst.

Nejprve jsme prošli nájemní smlouvu, přehled přijatého nájemného a doklady k výdajům souvisejícím s bytem. Oddělili jsme položky, které bylo možné zahrnout mezi daňově uznatelné výdaje, od plateb, které sice s nemovitostí souvisely, ale pro účely daně je uplatnit nešlo. Současně jsme porovnali 30% výdajový paušál se skutečnými výdaji. V tomto případě vyšly výhodněji skutečné výdaje, proto jsme zvolili tuto variantu a na jejich základě vypočítali základ daně z pronájmu.

Následně jsme zpracovali kompletní daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, zkontrolovali návaznost jednotlivých částek a klientovi vysvětlili, z čeho výsledná daňová povinnost vychází. Díky správnému uplatnění nákladů se podařilo základ daně snížit oproti situaci, kdy by se vycházelo pouze z příjmů z nájemného. Případ zároveň ukázal, že se u pronájmu nevyplatí automaticky volit výdajový paušál – při vyšších doložitelných nákladech mohou být skutečné výdaje podstatně výhodnější.

Kdo povinnost k podání přiznání daně z příjmu nemá?

Tato povinnost se naopak nevztahuje na ty,

• jejichž roční zdanitelné příjmy nepřesáhly 50 000 korun a zároveň nevykazují daňovou ztrátu,
• kdo jsou zaměstnanci a měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů, u všech podepsali růžové prohlášení a jejich další zdanitelné příjmy nepřesáhly v souhrnu 20 000 korun,
• kdo celý rok pobírali pouze příjmy od daně osvobozené – typicky nemocenskou či podporu v nezaměstnanosti.

Samostatně je třeba posuzovat například příjmy ze zahraničí, u kterých záleží na konkrétní smlouvě o zamezení dvojího zdanění a na způsobu, jakým se v Česku zdanění zahraničních příjmů řeší.

Někdy je však výhodné o roční zúčtování daně zažádat, protože některé slevy a daňová zvýhodnění nelze uplatňovat v průběhu roku. Z tohoto důvodu může zaměstnanci v ročním zúčtování daně vzniknout nárok na daňovou vratku.

Situace se může rychle zkomplikovat, pokud kombinujete zaměstnání s podnikáním, nájmem, investicemi nebo příjmy ze zahraničí. Ne vždy je na první pohled jasné, zda jde o zdanitelný či osvobozený příjem a zda už vznikla povinnost podat vlastní přiznání. Pokud si nejste jistí, můžeme vaši situaci posoudit v rámci našeho daňového právního poradentství a navrhnout správný další postup dříve, než se problém dostane před finanční úřad.

Do kdy a kam zaplatit daň z příjmů?

Většina živnostníků dnes podává daňové přiznání elektronicky, a pokud ho nepodají už v základní lhůtě, mají v roce 2026 čas až do 4. května. Pozor ale na jednu drobnost: pokud se rozhodnete mít daně z krku dříve a přiznání podáte už do 1. dubna 2026, musíte do stejného dne zaplatit i případný nedoplatek. Kdo tedy přiznání elektronicky odešle například 20. března, nemůže s platbou čekat až do května.

Jestliže elektronické přiznání podáte až po 1. dubnu, máte na podání i zaplacení daně čas do 4. května 2026.

Ještě delší lhůtu můžete získat v případě, kdy vám přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo advokát. Pokud ho podá až po základní dubnové lhůtě, posouvá se termín pro přiznání i zaplacení daně na 1. července 2026.

Dlužnou částku lze zaplatit například převodem, poštovní poukázkou nebo na pokladně finančního úřadu. Čísla účtů najdete na webových stránkách Finanční správy, přičemž zvláštní pozornost věnujte správnému variabilnímu symbolu. U fyzických osob jím bývá rodné číslo bez lomítka. Při bezhotovostní platbě můžete uvést konstantní symbol 1148, jeho vyplnění ale není povinné.

Pokud se s úhradou daně opozdíte, úrok z prodlení začne nabíhat od čtvrtého dne po původním dni splatnosti. Na třídenní prodlení se tedy úrok ještě nevztahuje, rozhodně ale není dobré na tuto „rezervu“ při placení daní spoléhat.

U případného nedoplatku na zdravotním a sociálním pojištění si dejte pozor na osmiden­ní lhůtu. Doplatek je potřeba uhradit nejpozději do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být příslušný přehled podán. Pokud tedy přehled odevzdáte pozdě, neposunete si tím automaticky také splatnost nedoplatku.

Od roku 2026 navíc čeká OSVČ jedna praktická změna u zdravotního pojištění – přehled pro zdravotní pojišťovnu se nově podává pouze elektronicky. U sociálního pojištění platí povinné elektronické podání zejména pro OSVČ, které mají zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona.

Shrnutí

Daňové přiznání za rok 2025 se v roce 2026 podává nejpozději 1. dubna v základní lhůtě, 4. května při pozdějším elektronickém podání a 1. července při splnění podmínek pro podání prostřednictvím poradce nebo advokáta či při povinném auditu. Ve stejné lhůtě je splatná také vypočtená daň.

Samotná povinnost podat přiznání závisí především na druhu a výši příjmů. Obecným limitem je 50 000 Kč zdanitelných příjmů, u zaměstnanců pak mohou vlastní přiznání vyvolat další příjmy podle § 7 až 10 přesahující 20 000 Kč. Zvláštní pravidla se týkají například paušálního režimu nebo zahraničních příjmů. Pokud jste některý z termínů zmeškali nebo si nejste jistí správným daňovým režimem svých příjmů, vyplatí se situaci řešit bez odkladu.