Daňové přiznání je každoroční povinností většiny z nás. Někteří se této povinnosti vyhnou, když jim daně (ve formě ročního zúčtování) zpracovává zaměstnavatel. Mnozí se ale leckdy nesrozumitelnými kolonkami daňového přiznání prokousávají sami. Jaké jsou termíny pro podání daňového přiznání a koho se tato povinnost týká? To vám odpovíme na následujících řádcích.
Základním termínem pro podání daňového přiznání za rok 2023 je 2. duben 2024. Za drobné posunutí obvyklého termínu, který připadá na den předchozí, tentokrát mohou Velikonoce. Drtivá většina lidí ovšem toto datum řešit nemusí, neboť pro daňová přiznání podaná elektronicky, kterých je většina, se uplatní až další z termínů, kterým je 2. květen 2024. Týká se to typicky všech živnostníků a dalších osob, které mají povinně či dobrovolně zřízenou datovou schránku. Následující datum 1. července 2024 se pak vztahuje na daňové poradce a advokáty. Nic vám ale nebrání se na termíny neohlížet a připravit si daňové přiznání klidně již v únoru či březnu.
Tip: Pokud jste chroničtí nestíhači a na daně si vzpomenete až den před zákonnou lhůtou, pak je pro vás dobrou zprávou, že podatelny finančních úřadů posílí ve dnech 27. března až 3. dubna 2023 své kapacity a budou nad rámec svých běžných pracovních dob k dispozici v každý z těchto dnů až do 17 hodin. Pro další termíny už se taková výjimka nechystá, neboť elektronické podání lze posílat třeba o půlnoci a součinnost úředníků přitom není nutná.
Obraťte se na nás. Specialista na oblast financí a daní vám zodpoví všechny vaše dotazy nejpozději do dvou pracovních dní.
Na prvním místě se nabízí vyplnit a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob prostřednictvím webu finančního úřadu, tedy online. Je nezbytné nějakým kvalifikovaným způsobem potvrdit svou identitu, typicky pomocí bankovní identity. Využít lze ale i občanský průkaz s čipem, případně daňové podání připravit online v jiné formě a následně odeslat datovou schránkou. Ostatně pokud datovou schránku máte zřízenou, pak ani jiná než elektronická forma (ve stanoveném formátu a struktuře) pro vás nepřichází v úvahu. Na vyplňování vytištěných růžových formulářů tedy rovnou zapomeňte.
Od způsobu odeslání je ale třeba oddělit způsob zpracování. Pro část veřejnosti je sice online formulář finanční správy dostatečně srozumitelný a intuitivní a vystačí si s ním, ale někteří by uvítali pomoc větší. Pak lze využít různé aplikace a placené služby, které nám s daněmi pomohou. Jednou z nich je například onlinepriznani.cz, které nás za poměrně nízkou cenu (v řádu několika stokorun) celým procesem provede, srozumitelně a lidskou řečí upozorní, co je kde třeba vyplnit, odkud lze daný údaj získat a jaké jsou například limity pro odpočitatelné položky, dary apod. A samozřejmě také vše spočítá a vyplní výsledky, a to včetně případných přeplatků či nedoplatků u zdravotní pojišťovny a Správy sociálního zabezpečení. Kompletní daňové přiznání tak zvládne udělat i ten, kdo řeči zákonů a čísel příliš nerozumí.
Pro ty, kteří se daňovým přiznáním nechtějí zabývat vůbec (a nemají zaměstnavatele, který by měl zákonnou povinnost jim daně zpracovat), pak nezbývá, než využít služeb daňového poradce. Jak jsme již uváděli výše, v takovém případě se vám lhůta pro podání výrazně prodlouží.
Tip: Přečtěte si, s jakými platbami a odvody musí počítat OSVČ.
Povinnost podat daňové přiznání mají všichni živnostníci, podnikatelé a určitá část zaměstnanců. Pokud jste penzisté, studenti, případně i rodiče na mateřské či rodičovské dovolené a podnikáte jako OSVČ či si přivyděláváte formou brigády, vzniká vám rovněž povinnost podat daňové přiznání, pokud za minulý rok vaše příjmy přesáhly 50 000 korun a zároveň byly předmětem daně z příjmů fyzických osob.
Jste-li zaměstnanci, pak se pro vás uplatňuje trochu odlišný režim. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob totiž podáváte jen tehdy, pokud jsou vaše jiné zdanitelné příjmy (nikoliv tedy příjem ze zaměstnání, ale např. ze samostatné výdělečné činnosti či z nájmu) za rok 2023 vyšší než 20 000 korun za rok. A současně platí, že zaměstnanci za uplynulý kalendářní rok:
Nemáte-li povinnost podat daňové přiznání, můžete zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. To se vám zpravidla vyplatí, neboť v průběhu roku lze sice některé slevy a daňová zvýhodnění uplatnit (typicky sleva na dítě), jiné ale uplatníte pouze jednou ročně (hypotéka, poskytnuté dary či dárcovství krve). Tak se může přihodit, že vám stát ještě nějaké peníze vrátí.
Pokud se vás jako zaměstnance povinnost podávat daňové přiznání netýká a ani si nepožádáte o zpracování formou ročního zúčtování daně, pak je vaše daňová povinnost splněna sraženými měsíčními zálohami na dani.
Kdo povinnost k podání přiznání daně z příjmu nemá?
Tato povinnost se naopak nevztahuje na ty,
Tip: Nárok na vrácení přeplatku na dani vám vzniká v okamžiku, kdy jste za loňský rok zaplatili vyšší zálohy na daň, než jste nakonec museli. Vedle něj se také někdy setkáváme s přeplatkem za zdravotní či důchodové pojištění. Za jakých okolností přeplatky vznikají, jak je uplatnit a kdy vám dorazí peníze? Tomu jsme se věnovali v samostatném článku.
Někdy je však výhodné o roční zúčtování daně zažádat, protože některé slevy a daňová zvýhodnění nelze uplatňovat v průběhu roku. Z tohoto důvodu může zaměstnanci v ročním zúčtování daně vzniknout nárok na daňovou vratku.
Tip: I mistr tesař se někdy utne. Podávate daňové přiznání každoročně a máte celý proces v malíčku, ale stejně můžete opomenout přiznat mimořádný příjem, nebo naopak zapomenete na nějakou daňově odčitatelnou položku, která vám pomůže daň snížit. Lze daňové přiznání opravit? Blíže jsme se tomuto tématu věnovali v našem samostatném článku.
Mnoho živnostníků netuší, že termín povinnosti platby daně může zcela paradoxně nastat dříve, než je jejich zákonný termín pro podání daňového přiznání. Jak je to možné?
Ze zákona mají zpravidla živnostníci, jakožto majitelé datových schránek povinnost podat daňové přiznání až do 2. května. Pokud se ale dobrovolně rozhodnou vše spočítat již před termínem dřívějším (tj. před 2. dubnem 2024) pak budou muset daň zaplatit nejpozději do tohoto termínu. Pokud si tedy daně spočítáte 1. března a vznikne vám nedoplatek, musíte jej do 2. dubna uhradit.
Pakliže se na vás vztahuje až pozdější termín, tedy 2. května a vy si spočítáte své daně 15. dubna (tedy po uplynutí prvního termínu), pak musíte případný daňový nedoplatek uhradit do 2. května 2024.
V případě, že by podal živnostník přiznání s pomocí daňového poradce například 10. května, může vzniklou daň zaplatit do 2 července 2024.
Dlužnou částku lze zaplatit převodem, poštovní poukázkou typu A nebo na pokladně spádového finančního úřadu. Čísla účtů najdete na webových stránkách Finanční správy, variabilním symbolem bývá rodné číslo nebo identifikační číslo poplatníka daně. Konstantním symbolem je pak číslo 1148.
Jestliže opomene podnikatel daň zaplatit, může ji uhradit nejpozději do kalendářních 3 dnů od uplynutí řádného termínu, aby mu finanční úřad nevyměřil úroky z prodlení platby. Od 4. dne již naskakují úroky z prodlení.
U vzniklých nedoplatků na zdravotním a sociálním pojištění se termín stanoví vždy podle toho, kdy k podání přehledů reálně došlo.
Následně musí být zaplacené nejpozději do 8 dnů od podání přehledů. Nezáleží na tom, zda byly přehledy podány v únoru či dubnu. Vzniklé nedoplatky na pojištění se platí na stejný účet, na který se posílají pravidelné měsíční zálohy
Tip: Vaše současné zálohy neodpovídají současným příjmům? Přečtěte si, jak snížit zálohy pro OSVČ.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
