V praxi se s tímto dotazem setkáváme velmi často: může cizinka bez trvalého pobytu v České republice získat „mateřskou“ nebo rodičovský příspěvek? Odpověď není jednoslovná. Záleží totiž na tom, o jaký nárok přesně jde. Jinak se posuzuje mateřská dovolená jako pracovní volno podle zákoníku práce, jinak peněžitá pomoc v mateřství jako dávka nemocenského pojištění a jinak rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory. Právě směšování těchto pojmů bývá nejčastější zdroj omylů.
Rychlý přehled
Trvalý pobyt není vždy nezbytnou podmínkou pro všechny „mateřské a rodičovské“ nároky. Peněžitá pomoc v mateřství se odvíjí hlavně od účasti na nemocenském pojištění podle § 32 zákona o nemocenském pojištění, nikoli od trvalého pobytu. Naproti tomu rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory a u cizinců se posuzuje podle § 3 zákona o státní sociální podpoře, kde zákon počítá jak s cizinci s trvalým pobytem, tak s vybranými skupinami cizinců bez trvalého pobytu, například s držiteli zaměstnanecké karty, modré karty nebo s osobami, jejichž nárok plyne z přímo použitelných předpisů Evropské unie. Mateřská a rodičovská dovolená jsou pak pracovněprávní instituty podle § 195 a § 196 zákoníku práce a řeší se mezi zaměstnankyní či zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nejdřív je potřeba oddělit tři různé instituty, které se v běžné řeči často házejí do jednoho pytle.
Mateřská dovolená je pracovní volno poskytované zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Podle § 195 zákoníku práce trvá zpravidla 28 týdnů, při narození dvou a více dětí 37 týdnů, a nastupuje se na ni zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Jde tedy o institut pracovního práva, nikoli o dávku.
Peněžitá pomoc v mateřství je naopak dávkou nemocenského pojištění. Upravuje ji § 32 a následující zákona o nemocenském pojištění. Výše dávky činí podle § 37 zákona o nemocenském pojištění 70 % denního vyměřovacího základu. Nárok na ni proto nevzniká automaticky každé těhotné ženě, ale jen tomu, kdo splní zákonné podmínky pojištění.
Rodičovská dovolená je opět pracovní volno podle § 196 zákoníku práce. Zaměstnavatel ji poskytuje na písemnou žádost matce po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, nejdéle do 3 let věku dítěte. To je důležité: rodičovská dovolená v pracovněprávním smyslu netrvá automaticky do 4 let věku dítěte.
Rodičovský příspěvek je samostatná dávka státní sociální podpory. Není totožný s rodičovskou dovolenou a řeší se podle zákona o státní sociální podpoře, nikoli podle zákoníku práce.
Tip: Rodičovská dovolená vám může přinést nejenom radost z péče o vašeho potomka, ale možná paradoxně i příležitosti pro profesní růst. Kdy vzniká váš nárok na rodičovskou dovolenou a jak dlouho trvá? Jak ji lze skloubit se zaměstnáním či živností? Na to jsme se zaměřili v našem samostatném článku.
Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.
Často ano, ale ne proto, že by měla „nárok jako každá jiná matka“. Rozhodující je účast na nemocenském pojištění.
Podle § 32 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění je základní podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. U osoby samostatně výdělečně činné navíc platí další podmínka podle § 32 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění, a to účast na pojištění jako OSVČ alespoň po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce před nástupem na dávku.
Z toho plyne zásadní závěr: trvalý pobyt sám o sobě není podmínkou pro peněžitou pomoc v mateřství. Klíčové je, zda je žena účastna nemocenského pojištění v České republice a zda splní zákonné doby pojištění. To se může týkat i cizinky bez trvalého pobytu, pokud zde pracuje v zaměstnání zakládajícím účast na nemocenském pojištění nebo si jako OSVČ nemocenské pojištění platí.
V praxi to znamená, že držitelka zaměstnanecké karty nebo modré karty může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout, jestliže zde legálně pracuje a splní podmínky nemocenského pojištění. Samotný pobytový titul ale nárok automaticky nezakládá; rozhodující je pojištění.
Tip: Příchod nového člena do rodiny dokáže pěkně zamíchat s životem všech jejích členů. Někdy je pro maminku šok najednou opustit své pracovní místo a ráda by si ještě při mateřské dovolené přivydělala. Jaké podmínky má práce při rodičovské dovolené.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může vzniknout i po skončení zaměstnání, pokud žena nastoupí na dávku ještě v ochranné lhůtě.
Zákon o nemocenském pojištění skutečně pracuje s ochrannou lhůtou, ale nelze ji zjednodušit jen na větu, že „vždy činí 180 dnů“. U těhotné ženy může být ochranná lhůta až 180 kalendářních dnů, ale pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo poslední zaměstnání. To je pro praxi velmi důležité, zejména u žen, které pracovaly v České republice jen kratší dobu.
Pokud žena nesplní podmínky pro peněžitou pomoc v mateřství, ještě to automaticky neznamená, že zůstane bez jakékoli dávky. Může přicházet v úvahu nemocenské, pokud jsou splněny podmínky dočasné pracovní neschopnosti, případně později rodičovský příspěvek, pokud budou splněny podmínky zákona o státní sociální podpoře. To už je ale potřeba posoudit individuálně podle konkrétního pobytového a pracovního statusu.
V praxi se setkáváme například se situací, kdy cizinka v Česku pracuje příliš krátce a nesplní 270 dnů nemocenského pojištění podle § 32 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. V takovém případě na peněžitou pomoc v mateřství nárok nevznikne, ale může být třeba ještě otevřená cesta k rodičovskému příspěvku.
Tady je odpověď složitější než u peněžité pomoci v mateřství. Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory a okruh oprávněných osob upravuje § 3 zákona o státní sociální podpoře.
Základní pravidlo v § 3 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře říká, že dávky náleží při splnění dalších podmínek osobám, které mají na území České republiky trvalý pobyt a bydliště. Zákon ale současně v § 3 odst. 2 a 3 zákona o státní sociální podpoře vypočítává řadu situací, kdy nárok mohou mít i cizinci bez trvalého pobytu. Patří sem například:
To znamená, že ano, v některých případech lze rodičovský příspěvek získat i bez trvalého pobytu, ale jen pokud cizinka spadá do některé ze zákonem uvedených kategorií nebo pokud její nárok plyne z práva Evropské unie.
U občanek Evropské unie je přesnější vycházet z § 3 odst. 2 písm. l) zákona o státní sociální podpoře, který výslovně zohledňuje osoby, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, a osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné, osoby ponechávající si takové postavení a jejich rodinné příslušníky, kteří mají právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie. U těchto osob se navíc neuplatní podmínka bydliště.
U občanek EU tedy nejde jen o pobytový status podle českého práva, ale i o pravidla koordinace sociálního zabezpečení v Evropské unii. Prakticky to znamená, že jejich situace bývá často příznivější než u státních příslušnic třetích zemí, ale vždy je třeba posoudit konkrétní pracovní a rodinnou situaci.
Zaměstnanecká karta je podle zákona o pobytu cizinců typ povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. Modrá karta je zvláštní druh dlouhodobého pobytu určený pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Zákon o pobytu cizinců dále upravuje jejich délku a režim, včetně pravidel pro změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení. Pro účely rodičovského příspěvku je podstatné, že držitelé těchto karet patří mezi osoby výslovně uvedené v § 3 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře.
Žádost o rodičovský příspěvek se podává u krajské pobočky Úřadu práce. Zákon o státní sociální podpoře v § 2a výslovně stanoví, že orgány státní sociální podpory jsou Úřad práce České republiky a Ministerstvo práce a sociálních věcí. K žádosti je potřeba doložit zejména identifikační údaje, doklady k dítěti a podle okolností i pobytový status a další listiny, které si úřad vyžádá.
V praxi bývá u cizinek bez trvalého pobytu klíčové doložit právě to, do které zákonné kategorie podle § 3 zákona o státní sociální podpoře spadají. Nestačí tedy jen tvrdit, že v Česku žijí nebo že zde mají partnera. Úřad práce zpravidla bude chtít vidět konkrétní pobytové oprávnění a další relevantní dokumenty.
Tady záleží hlavně na tom, v jaké fázi ke skončení zaměstnání došlo a zda ještě běží ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství. Pokud žena splní podmínky podle § 32 zákona o nemocenském pojištění a nastoupí na dávku v ochranné lhůtě, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout i po skončení zaměstnání. Pokud tyto podmínky nesplní, bude třeba řešit jinou pracovní nebo pobytovou situaci.
U cizinek ze třetích zemí navíc ztráta zaměstnání často souvisí i s pobytovým oprávněním. V takové situaci už nejde jen o dávky, ale i o další pobytový režim podle zákona o pobytu cizinců. Tady bývá vhodné řešit věc rychle a současně z pohledu pracovního, sociálního i pobytového práva.
Na otázku, zda lze získat mateřskou a rodičovský příspěvek bez trvalého pobytu, nelze odpovědět jedním slovem. Peněžitá pomoc v mateřství se neodvíjí od trvalého pobytu, ale hlavně od účasti na nemocenském pojištění a splnění podmínek podle § 32 zákona o nemocenském pojištění. Rodičovský příspěvek je naproti tomu dávkou státní sociální podpory a u cizinců se posuzuje podle § 3 zákona o státní sociální podpoře, který vedle osob s trvalým pobytem počítá i s řadou skupin cizinců bez trvalého pobytu, například s držiteli zaměstnanecké karty, modré karty nebo s osobami, jejichž nárok plyne z práva Evropské unie.
Zároveň je nutné důsledně rozlišovat mezi pracovním volnem a dávkou. Mateřská dovolená podle § 195 zákoníku práce a rodičovská dovolená podle § 196 zákoníku práce jsou pracovněprávní instituty, zatímco peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek jsou sociální dávky upravené jinými předpisy. Právě toto rozlišení je pro správné posouzení nároku zásadní.
Ano, lze. Rozhodující je hlavně účast na nemocenském pojištění a splnění podmínek podle § 32 zákona o nemocenském pojištění, nikoli samotný trvalý pobyt.
Ne. Mateřská dovolená je pracovní volno podle § 195 zákoníku práce, zatímco peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění podle § 32 zákona o nemocenském pojištění.
Ne vždy. § 3 zákona o státní sociální podpoře počítá i s některými cizinci bez trvalého pobytu, například s držiteli zaměstnanecké karty, modré karty nebo s osobami, jejichž nárok vyplývá z předpisů Evropské unie.
Podle § 196 zákoníku práce nejdéle do 3 let věku dítěte. To je potřeba odlišovat od rodičovského příspěvku, který je dávkou státní sociální podpory.
Ne automaticky ve všech situacích, ale jejich postavení je upraveno příznivěji. § 3 odst. 2 písm. l) zákona o státní sociální podpoře výslovně zohledňuje osoby, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
