Svět práva je velmi široký a zahrnuje advokátní kanceláře či právní poradny na jedné straně a soudy či různé úřady na straně druhé. Přitom ve všech případech jde o studenty jednoho oboru – absolventy právnické fakulty. I proto je paradoxní, že právnická fakulta je pro mnoho uchazečů o vysokoškolské vzdělání „sázkou na jistotu“ – bránou k atraktivní a zaručené kariéře. Často přitom netuší, čím se vlastně absolvent právnické fakulty stává a jaké kariéry může svou pílí docílit. To je způsobeno tím, že si lidé často pletou pojmy „právník“, „advokát“, nebo „doktor práv“. Jde přitom o velmi odlišné kategorie.

Právník je člověk, který získal vysokoškolské právnické vzdělání. Většinou tak smýšlíme o absolventech magisterských právnických oborů jedné ze čtyř právnických fakult v zemi, tedy nikoliv o absolventech, kteří vystudují studijní programy na soukromých vysokých školách. Aby to nebylo tak jednoduché, právník, který tedy již získal akademický titul magistr (Mgr.), může získat další akademický titul doktora práv (JUDr.). Je to však naprosto nepodstatné z hlediska jeho kvalifikace a nijak to nevypovídá o praktických dovednostech daného člověka. Jde spíše o vědeckou disciplínu, o tzv. malý doktorát, který v jiných oborech většinou tvoří předstupeň k tzv. velkému doktorátu (Ph.D.). Ten lze získat dalším, minimálně tříletým navazujícím studiem. Titul JUDr. tedy nemá s výkonem právnických profesí (především v oblasti advokacie a právních služeb) vlastně nic společného a jeho udělení není pro takovou činnost nutným ani podstatným předpokladem.

Důležitější je však od pojmu „právník“ odlišit pojem advokát nebo advokátní koncipient.

• Advokát je jedním z právnických povolání vedle např. soudce, notáře či podnikového právníka. A pouze advokát smí poskytovat právní služby za úplatu, tedy provozovat placenou právní poradnu. Poskytováním právních služeb se pak rozumí zejména zastupování v řízení před soudy, správními úřady a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, poskytování právních rad, sepisování listin a zpracovávání právních rozborů.
• Advokátní koncipient je pak „tovaryš“, učeň, kterého „mistr“ advokát má zasvětit do svého řemesla, což po uplynutí povinné tříleté služby prověří advokátní zkouška. Regulace advokátního stavu slouží k tomu, aby si klient mohl být jist odbornou a profesní erudicí svého zástupce z advokátní kanceláře.

Je tedy vhodné mít vždy rozdíl mezi advokátem a právníkem na zřeteli a nenechat se napálit od nepojištěného samozvaného právního „odborníka“. V týmu našich advokátů naleznete samozřejmě pouze pojištěné advokáty, případně pod vedením zkušeného advokáta jeho advokátní koncipienty.

Proto pokud potřebujete právní radu, vyhledejte (Dostupného) advokáta.