Trestní odpovědnost právnických osob je v České republice poměrně novým konceptem. Spočívá v tom, že za trestný čin je trestána samotná nehmotná právnická osoba, kterou představují její jednatelé, zaměstnanci apod. Nedochází proto už k marným snahám o usvědčení fyzické osoby skrývající se za složitými organizačními strukturami. V tomto článku se podíváme na to, jak trestní odpovědnost upravuje zákon a za jakých podmínek je možné se vyhnout trestu.
Právnická osoba je subjekt, kterému právní řád přiznává právní osobnost, což znamená, že může mít práva a povinnosti, podobně jako fyzická osoba (člověk). Právnická osoba má schopnost uzavírat smlouvy, vlastnit majetek, být účastníkem soudních řízení a obecně jednat jako samostatná jednotka v právních vztazích. Právní osobnost umožňuje právnické osobě fungovat v právním světě, i když její jednání je ve skutečnosti prováděno fyzickými osobami, které ji zastupují (například jednateli, členy představenstva nebo zaměstnanci).
Nemáte čas hledat pokaždé znovu právníka pro svou firmu? Domlouvat jeho časové možnosti, dobývat se na něj a řešit s ním fakturaci? Nebo dokonce potřebujete mít advokáta neustále k dispozici? Náš tým zkušených advokátů je tu pro vás.
Právnické osoby se v České republice dělí do třech základních kategorií:
Tip: Plánujete založit společnost s.r.o? Provedeme vás procesem založení společnosti a nabídneme i veškerý servis, který pro své podnikání potřebujete.
Trestní odpovědnost je právní koncept, který znamená, že osoba může být soudně stíhána a potrestána za spáchání trestného činu. Aby mohla být právnická osoba trestně odpovědná musí splnit dvě základní podmínky:
Právnická osoba jako taková reálně neexistuje, ale je reprezentována fyzickou osobou nebo skupinou osob. Z tohoto důvodu je její trestní odpovědnost specifická a upravuje ji zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Ten stanoví, že aby mohla být právnická osoba trestně odpovědná, je nutné splnit podmínku přičitatelnosti. To znamená, že trestní odpovědnost může být vyvozena pouze za činy, které byly spáchány určitými osobami spojenými s právnickou osobou. Těmito osobami musí být:
Tip: Přečtěte si, jak funguje inspektorát práce a jak probíhá inspekce práce.
Trestný čin musí být spáchán ve prospěch právnické osoby, jménem právnické osoby, v rámci její činnosti nebo prostřednictvím její činnosti. Jinými slovy, trestný čin musí mít nějakou souvislost s činností právnické osoby nebo jí přinášet prospěch.
Představme si situaci, kdy manažer velké společnosti podplácí veřejného činitele, aby získal výhodnou státní zakázku pro svou firmu. Tento čin je spáchán jménem společnosti a ve prospěch jejího podnikání, protože získání zakázky přináší firmě finanční zisk.
V tomto případě manažer, jako osoba spojená s právnickou osobou (společností), spáchal trestný čin korupce. Pokud se prokáže, že čin byl spáchán v rámci činnosti společnosti, aby získala zakázku, může za něj být společnost trestně odpovědná.
Trestní odpovědnost právnických osob byla poprvé právně upravena až v roce 2011 s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Do té doby byla trestní odpovědnost vztahována ke konkrétní fyzické osobě.
S rozvojem ekonomiky a rostoucím počtem různých obchodních společností se ale začalo objevovat také stále více trestných činů páchaných právnickými osobami. Nejčastěji v souvislosti s poškozením životního prostředí, organizovaného zločinu a daňovými úniky.
V mnoha případech přitom nebylo možné efektivně postihnout konkrétní osobu stojící za protiprávním jednáním právnické osoby. Odpovědné osoby totiž bývají často skryté za složitými organizačními strukturami. Proto bylo často nemožné konkrétní osobu usvědčit. Trestní odpovědnost právnických osob proto celý usvědčující proces zjednodušuje. Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob navíc vytváří tlak na korporace, aby zaváděly interní mechanismy a kontrolní opatření k prevenci protiprávního jednání.
Důležitým důvodem byla také snaha přizpůsobit český právní systém právním systémům ostatních zemí a dodržet různé mezinárodní závazky. Mnoho mezinárodních smluv a dohod, například Úmluva OSN proti korupci (UNCAC) nebo Úmluva OECD proti úplatkům zahraničních veřejných činitelů, totiž požaduje, aby státy zavedly odpovědnost právnických osob za určité trestné činy.
Tip: Přečtěte si, jakých přestupků se mohou dopustit právnické osoby a podnikatelé.
Působnost zákona vymezuje rozsah, v jakém se daný zákon aplikuje. To zahrnuje definování toho, na koho, kdy, kde a na jaké situace se zákon vztahuje. Působnost zákona se dělí na čtyři základní kategorie:
Určuje, na které subjekty se zákon vztahuje. Může se jednat o fyzické osoby, právnické osoby, nebo specifické kategorie subjektů (např. občané, podnikatelé, státní orgány).
V kontextu právnických osob se jedná o všechny právnické osoby s výjimkou České republiky jako státu včetně jeho organizačních složek (např. soudů a ministerstev) a územních samosprávných celků (kraje, obce) při výkonu veřejné moci.
Definuje, jaké druhy jednání nebo situace jsou zákonem upraveny. To znamená, jaké oblasti života, činnosti nebo právní vztahy zákon reguluje.
Zákon se vztahuje na trestné činy, které mohou být spáchány právnickými osobami, jak jsou vymezeny v trestním zákoníku. Existují však trestné činy, které právnické osoby svou povahou spáchat nemohou, a které jsou v zákoně jednotlivě vyjmenovány. Jedná se zejména o osobní delikty, jako je např. zabití, opilství nebo zanedbání povinné výživy.
Specifikuje území, na kterém zákon platí. Může se jednat o celý stát, určité regiony nebo specifická místa.
V případě právnických osob se jedná o trestné činy spáchané právnickou osobu, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.
Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky i tehdy, pokud právnická osoba jednala zcela nebo částečně na území České republiky, i když následky činu byly v cizině. Odpovědnost má také v případě, kdy jednala v cizině, za podmínky, že následky činu byly alespoň částečně v České republice.
Trestní odpovědnost podle českého zákona platí také pro činy spáchané v cizině, pokud je spáchala právnická osoba se sídlem v České republice. Stejně tak se zákon vztahuje i na činy spáchané v cizině právnickou osobou, která nemá sídlo v České republice, pokud byl čin spáchán ve prospěch právnické osoby se sídlem v České republice. Zákon se uplatní také v případech, kdy to vyžaduje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
Dále se zákon vztahuje na specifické trestné činy, jako je mučení, padělání peněz nebo terorismus, i když je spáchá právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Určuje, od kdy do kdy zákon platí. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se aplikuje na trestné činy spáchané po jeho účinnosti, tedy po 1. lednu 2012. Pokud by tedy právnická osoba spáchala čin před tímto datem, vychází se ze staré právní úpravy (tedy z trestního zákoníku). Výjimku představuje situace, kdy by novější právní úprava (tedy zákon o trestní odpovědnosti právnických osob) znamenala pro pachatele mírnější trest.
Výběr trestů je o něco omezenější, než v případě fyzických osob. Nejčastěji se přistupuje k trestu zrušení právnické osoby, propadnutí majetku či věci nebo peněžitému trestu. Více o tom, jak probíhá trestání právnických osob si můžete přečíst v našem dalším článku.
Vyvinění právnické osoby (exkulpace) je proces, při kterém právnická osoba dokazuje, že nenese odpovědnost za protiprávní jednání, které je jí připisováno. Výsledkem tedy může být zproštění právnické osoby trestní odpovědnosti. K vyvinění může dojít v případě, kdy právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. To souvisí s dodržováním tzv. péče řádného hospodáře.
Péče řádného hospodáře znamená, že statutární orgán má povinnost jednat s náležitou péčí, obezřetností, odpovědností a v nejlepším zájmu právnické osoby. To zahrnuje pečlivé a promyšlené rozhodování, které je založeno na dostatečných informacích. A také povinnost jednat v souladu s právními předpisy, interními politikami a v nejlepším zájmu právnické osoby. Za tímto účelem je obvykle potřeba zavést efektivní kontrolní a dohledové mechanismy. Pokud právnická osoba nejedná s péčí řádného hospodáře, může to vést ke vzniku trestní odpovědnosti. Ale pokud právnická osoba dokáže, že s péčí řádného hospodáře jednala, z trestní odpovědnosti se může vyvinit.
S péči řádného hospodáře jde pak ruku v ruce tzv. compliance managament systém. Jedná se o strukturovaný rámec a soubor procesů, které právnické osoby používají k zajištění souladu s právními předpisy, regulacemi, interními politikami a etickými standardy. Cílem CMS je tak identifikovat, řídit a minimalizovat rizika spojená s nedodržováním těchto požadavků a zabezpečit, aby organizace jednala v souladu s právními a etickými normami.
Ukažme si to na příkladu: Představme si společnost XYZ s.r.o., která se rozhoduje o velké investici do nového technologického projektu zaměřeného na těžbu surovin. Členové představenstva musí rozhodnout, zda projekt schválí. Rozhodují se s péčí řádného hospodáře a s využitím Compliance management systému (CMS).
To znamená, že si získají detailní informace o technologickém projektu, včetně technických specifikací, finanční analýzy, analýzy rizik a potenciálních přínosů. Zhodnotí možné rizika projektu, včetně technologických problémů, tržních rizik, konkurence a finančních nákladů. Zhodnotí také environmentální rizika, jako jsou dopady na místní ekosystémy, emise skleníkových plynů a potenciální znečištění. Po schválení investice se zavedou kontrolní mechanismy pro monitorování postupu projektu, minimalizaci rizik a zajištění souladu s environmentálními standardy a regulacemi.
Po nějaké době se ukáže, že má technologický projekt vážné negativní dopady na životní prostředí. Společnost XYZ s.r.o. proto čelí environmentálním sankcím. Představenstvo proto předloží důkazy o tom, že při rozhodování o projektu jednalo v souladu s péčí řádného hospodáře a využitím CMS.
Na základě těchto důkazů soud pravděpodobně rozhodne, že představenstvo jednalo s péčí řádného hospodáře a s využitím CMS, a tedy nenese trestní odpovědnost za neúspěch projektu a jeho environmentální důsledky. Vyvinění je založeno na tom, že představenstvo prokázalo, že při rozhodování postupovalo náležitě a s veškerou možnou obezřetností, a že neúspěch projektu nebyl důsledkem jejich nedbalosti, ale nevyhnutelných rizik spojených s podnikáním.
Tip: Čelí vaše společnost trestnímu stíhání? U soudu uspějete jen tehdy, když je vaše obhajoba neprůstřelná. Provedeme pečlivou analýzu případu a navrhneme postup obhajoby v rámci trestního řízení, v němž budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Právnická osoba se může zbavit trestní odpovědnosti pokud dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a současně:
Cílem účinné lítosti je tedy motivovat pachatele (v tomto případě právnickou osobu) k aktivnímu jednání, které povede k nápravě škod a zmírnění negativních následků trestného činu. Tato možnost se ovšem vztahuje jen na omezenou skupinu trestných činů. Nelze ji aplikovat například na přijetí úplatku, podplácení nebo nepřímého úplatkářství, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a dalších trestných činů vyjmenovaných v zákoně.
Rozdělením právnické osoby nedochází ke zrušení její trestní odpovědnosti, ale přesouvá se na jednotlivé části. Proti těm pak probíhá trestní stíhání s tím, že se přihlédne k tomu, která z částí vykonává činnost nebo operuje s výnosy z trestné činnosti, kterou spáchala právnická osoba před rozdělením.
U promlčení trestní odpovědnosti právnických osob platí stejná pravidla jako u fyzických osob s tím, že se ale právnické osobě neukládá trest odnětí svobody. Délka promlčecí lhůty se určuje na základě závažnosti trestného činu následovně:
Trestní odpovědnost právnických osob umožňuje postihnout nezákonné jednání právnických osob. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob zavedený v roce 2011 reaguje na potřebu efektivního stíhání trestných činů spáchaných právnickými osobami a přizpůsobuje český právní systém mezinárodním standardům. Právnické osoby mohou být trestně odpovědné za činy spáchané jejich statutárními orgány, vedoucími pracovníky nebo zaměstnanci, pokud tyto činy přinášejí prospěch dané právnické osobě. Pro ochranu před trestní odpovědností je důležité, aby právnické osoby zavedly efektivní compliance management systém a jednaly s péčí řádného hospodáře.
Poskytneme vám zkušeného právníka pro vaše podnikání. Ať už budete jeho pomoc potřebovat nárazově, nebo třeba celý rok, bude vám vždy k dispozici. Při objednávce platíte pouze cenu za první měsíc služby, dále probíhá úhrada v měsíčních intervalech.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
