AML zákon: Kdy a proč vás advokát musí identifikovat

Rychlý přehled

Řešíte koupi nebo prodej nemovitosti či advokátní úschovu? Obraťte se na nás. Předem vám vysvětlíme, jaké údaje a doklady budeme pro splnění AML povinností potřebovat, a provedeme vás celou transakcí bezpečně a bez zbytečných komplikací.

Co je AML zákon a proč vůbec existuje?

Zkratka AML znamená „Anti Money Laundering“, tedy opatření proti praní špinavých peněz. AML zákon se proto někdy zjednodušeně označuje také jako zákon proti praní špinavých peněz. Česká právní úprava v této oblasti je zakotvena v zákoně č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten byl přijat na základě evropských směrnic a mezinárodních dohod, které mají společný cíl – zabránit tomu, aby byl finanční systém zneužíván k legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

Laicky řečeno: AML zákon se snaží zamezit tomu, aby se „špinavé“ peníze dostaly do běžného oběhu. A protože pachatelé často využívají služby profesionálů, jako jsou advokáti, banky nebo realitky, je zákonem stanoveno, že právě tyto profese musí klienty důkladně prověřit.

Kdy se AML vztahuje na právní služby

AML zákon se vztahuje na tzv. povinné osoby – tedy například advokáty, notáře, banky, účetní, realitní kanceláře nebo i některé e-shopy. Zní to jako široké spektrum? A je to tak správně – legalizace výnosů z trestné činnosti může probíhat v různých prostředích.

U advokáta se AML zákon neuplatní automaticky při každé právní službě. Povinnou osobou je advokát zejména při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta a také tehdy, když jedná za klienta nebo pro něj při zákonem vyjmenovaných činnostech – například při obstarávání koupě či prodeje nemovitosti, správě peněz nebo jiného majetku, zakládání či řízení obchodní korporace nebo při některých operacích směřujících k pohybu peněz. Rozhodující je proto konkrétní povaha služby; nelze bez dalšího říct, že každá právní konzultace nebo každá revize kupní smlouvy automaticky podléhá AML režimu.

Povinnosti advokáta podle AML zákona tedy závisí především na tom, jakou konkrétní právní službu klient požaduje a zda spadá mezi činnosti vymezené zákonem.

Identifikace a kontrola klienta podle AML nejsou totéž

Identifikace klienta advokátem znamená především zjištění a ověření totožnosti klienta. Kontrola klienta podle AML jde dál: podle konkrétní situace a míry rizika může zahrnovat například zjištění účelu obchodu, skutečného majitele, vlastnické struktury nebo prověření zdroje peněz či jiného majetku. Rozsah kontroly proto nemusí být u každého klienta stejný.

Identifikace klienta advokátem: Jaké doklady může chtít?

Představte si, že přijdete do advokátní kanceláře kvůli přípravě smlouvy na koupi bytu. Advokát se vás nezeptá jen na základní údaje, ale požádá vás o občanský průkaz, zjišťuje místo narození, státní občanství, ověřuje, že fotografie na průkazu skutečně odpovídá vaší podobě, a podle okolností může pořídit také kopii dokladu. Tato „byrokracie“ má ale jasný důvod – ověřit, že klient je skutečně tím, za koho se vydává.

Kromě základních údajů může být u služeb spadajících pod AML potřeba také kontrola klienta podle AML zákona. Advokát se pak může ptát například na účel transakce, zdroj peněžních prostředků, skutečného majitele nebo na to, zda jste politicky exponovanou osobou. Rozsah požadovaných informací závisí na konkrétní službě a jejím riziku, takže například údaj o příjmu nemusí být vyžadován automaticky u každého klienta. U politicky exponovaných osob zákon stanoví zesílený režim kontroly; samotný status politicky exponované osoby ale neznamená, že je daný člověk podezřelý z protiprávního jednání.

Pokud konkrétní právní služba podléhá AML povinnostem a klient odmítne povinnou identifikaci nebo neposkytne potřebnou součinnost při kontrole, advokát musí obchod nebo obchodní vztah odmítnout.

Jak identifikace probíhá v praxi

V ideálním případě se klient setká s advokátem osobně a předloží mu občanský průkaz nebo pas. Advokát ověří podobu, zaznamená všechny zákonem vyžadované údaje a klient podepíše dotazník. Pokud ale osobní setkání není možné – například klient žije v zahraničí nebo není čas – zákon připouští i jiné způsoby první identifikace.

Využít lze například zprostředkovanou identifikaci u notáře nebo na Czech POINTu, případně elektronickou identifikaci splňující zákonné podmínky. Zákon zná také další způsoby dálkové identifikace, ty však vyžadují splnění přesně stanovených podmínek – podle použitého postupu například zaslání kopií příslušných dokladů, ověření platebního účtu nebo provedení první platby z účtu klienta. Samotné zaslání kopie občanského průkazu a úředně ověřeného podpisu proto nelze považovat za univerzální způsob AML identifikace.

Z praxe: Klienty někdy překvapí, že při jedné právní službě stačí ověřit totožnost, zatímco u jiné se advokát ptá také na původ peněz nebo účel transakce. Nejde přitom o „přísnější přístup“ ke konkrétnímu klientovi – rozsah kontroly se odvíjí od typu služby a rizik, která musí advokát podle AML zákona posoudit.

Co je to podezřelý obchod a kdy je třeba ho oznámit

AML zákon v souvslosti s praním špinavých peněz definuje tzv. podezřelé obchody. Může jít o jakoukoli situaci, kdy obchod – a nemusí jít jen o obchodní smlouvu – vyvolává pochybnosti, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

Představte si, že někdo vloží hotově jeden milion korun na svůj účet a ten samý den ho opět vybere. Nebo že malý podnikatel, který běžně pracuje s hotovostí do sto tisíc korun ročně, si najednou otevře deset bankovních účtů a přes ně začne točit miliony. Takové jednání může být – podle zákona – signálem pro tzv. „podezřelý obchod“.

AML zákon v § 6 vyjmenovává různé typické příklady, kdy je třeba být obezřetný. Jde například o případy, kdy klient provádí neobvykle objemné transakce, převody bez ekonomického důvodu nebo když prostředky zjevně neodpovídají jeho majetkovým poměrům. Zvýšenou pozornost zákon vyžaduje například u obchodů souvisejících s vysoce rizikovými třetími zeměmi. Pokud je klient, jeho skutečný majitel nebo jiná zákonem vymezená osoba subjektem mezinárodních sankcí, může jít přímo o zákonem vymezený podezřelý obchod.

U advokátů platí pro oznamování podezřelých obchodů zvláštní režim. Pokud advokát při činnosti spadající pod AML zjistí podezřelý obchod a vznikne mu oznamovací povinnost, nepodává oznámení přímo Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), ale České advokátní komoře. Ta oznámení přezkoumává a při splnění zákonných podmínek je předává FAÚ. AML zákon zároveň chrání některé informace získané při poskytování právních porad, obhajobě nebo zastupování klienta před soudem, takže oznamovací povinnost advokáta není bezvýjimečná.

Kdy se AML na právní služby nevztahuje

AML povinnosti se na advokáta nevztahují při všech právních službách bez rozdílu. Rozhodující je, zda poskytovaná služba spadá mezi činnosti vyjmenované AML zákonem. Běžná právní konzultace, která nesouvisí s převodem majetku, nemá žádné finanční plnění, ani nespadá pod služby definované zákonem, proto sama o sobě zpravidla neznamená, že musí advokát klienta identifikovat podle AML zákona. Představme si třeba nějaký spor zaměstnance a zaměstnavatele. AML se tedy netýká všech právních služeb bez rozdílu, ale jen těch, které zákon výslovně zmiňuje – a právě v těchto případech je identifikace nezbytná.

Proč vás musí advokát identifikovat a co se stane při odmítnutí

Pokud je u konkrétní služby identifikace nebo kontrola povinná a klient se odmítne identifikovat nebo neposkytne potřebnou součinnost, advokát musí podle § 15 AML zákona obchod či obchodní vztah odmítnout.

Představte si to jako vstup do letadla bez pasu – i kdyby let měl jen dvacet minut, bezpečnostní pravidla platí pro každého a vždy. Pokud právník zákon poruší, může čelit nejen pokutám, ale i kárným řízením, což je pro něj existenční riziko.

Čeká vás právní jednání spojené s převodem majetku nebo peněz? Napište našim advokátům. Pomůžeme vám připravit smluvní dokumentaci i bezpečný průběh transakce a předem vám vysvětlíme, jaké AML údaje a doklady budou v konkrétním případě potřeba.

Co se děje s vašimi údaji

Právníci musí chránit důvěrnost a soukromí klienta – a AML povinnosti na tom nic nemění. Zákon stanovuje, že shromážděné údaje se uchovávají po dobu 10 let, a to buď v listinné, nebo elektronické podobě. Přístup k nim mají pouze oprávněné osoby a nesmí být použity pro žádné jiné účely než ty, které vyplývají ze zákona.

Neznamená to však, že advokát musí při každé identifikaci automaticky pořizovat kopii občanského průkazu. AML zákon mu kopie dokladů pořizovat umožňuje a u některých způsobů identifikace je přímo vyžaduje, ale konkrétní rozsah závisí na způsobu identifikace a okolnostech případu.

Zároveň jsou tyto informace chráněny advokátní mlčenlivostí i pravidly GDPR. To znamená, že nikdo jiný – ani stát, ani soukromé subjekty – k nim bez zákonného důvodu nemá přístup.

Shrnutí

AML zákon ukládá advokátům povinnosti jen při vymezených právních službách, například při úschově majetku nebo některých činnostech souvisejících s koupí a prodejem nemovitostí, správou majetku či pohybem peněz. Identifikace klienta advokátem slouží k ověření jeho totožnosti, zatímco kontrola klienta podle AML může zahrnovat také zjištění účelu transakce, skutečného majitele nebo zdroje peněz. První identifikace může za splnění zákonných podmínek proběhnout osobně i některými dálkovými způsoby. Pokud je identifikace nebo kontrola povinná a klient potřebnou součinnost odmítne, advokát musí obchod či obchodní vztah odmítnout. U podezřelého obchodu má advokát zvláštní režim a případné oznámení podává prostřednictvím České advokátní komory. Údaje získané podle AML zákona se zpravidla uchovávají deset let.