Co je AML zákon a proč vůbec existuje?
Zkratka AML znamená „Anti Money Laundering“, tedy opatření proti praní špinavých peněz. Česká právní úprava v této oblasti je zakotvena v zákoně č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten byl přijat na základě evropských směrnic a mezinárodních dohod, které mají společný cíl – zabránit tomu, aby byl finanční systém zneužíván k legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti nebo k financování terorismu.
Laicky řečeno: AML zákon se snaží zamezit tomu, aby se „špinavé“ peníze dostaly do běžného oběhu. A protože pachatelé často využívají služby profesionálů, jako jsou advokáti, banky nebo realitky, je zákonem stanoveno, že právě tyto profese musí klienty důkladně prověřit.
Koho se zákon týká a kdy přichází na řadu
AML zákon se vztahuje na tzv. povinné osoby – tedy například advokáty, notáře, banky, účetní, realitní kanceláře nebo i některé e-shopy. Zní to jako široké spektrum? A je to tak správně – legalizace výnosů z trestné činnosti může probíhat v různých prostředích.
Advokáti mají povinnost provést identifikaci a kontrolu klienta například tehdy, když připravují smlouvy k převodu nemovitostí nebo zajišťují advokátní úschovu peněz. Nezáleží přitom na tom, zda skutečně přijímají peníze – často stačí, že transakci připravují. Typickým příkladem je situace, kdy klient žádá právníka o revizi nebo přípravu kupní smlouvy. I v tomto případě se jedná o činnost, která spadá pod AML zákon.
Co identifikace klienta obnáší?
Představte si, že přijdete do advokátní kanceláře kvůli přípravě smlouvy na koupi bytu. Advokát se vás nezeptá jen na základní údaje, ale požádá vás o občanský průkaz, zjišťuje místo narození, státní občanství, ověřuje, že fotografie na průkazu skutečně odpovídá vaší podobě, a pořídí kopii dokladu. Tato „byrokracie“ má ale jasný důvod – ověřit, že klient je skutečně tím, za koho se vydává.
Kromě základních údajů se u některých služeb požaduje také vyplnění AML dotazníku. Ten obsahuje otázky týkající se účelu transakce, zdroje financí, průměrného měsíčního příjmu a třeba i toho, zda jste politicky exponovaná osoba. Ano, i to je důležité – u osob ve veřejných funkcích zákon ukládá přísnější kontrolní režim, protože z podstaty své funkce mají více příležitostí k praní peněz a současně jsou na ně kladeny vysoké etické nároky.
Bez identifikace klienta nemůže právník službu poskytnout – ukládá mu to přímo zákon.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak identifikace probíhá v praxi
V ideálním případě se klient setká s advokátem osobně a předloží mu občanský průkaz nebo pas. Advokát ověří podobu, zaznamená všechny zákonem vyžadované údaje a klient podepíše dotazník. Pokud ale osobní setkání není možné – například klient žije v zahraničí nebo není čas – existují i jiné možnosti.
Jednou z nich je zprostředkovaná identifikace na Czech POINTu. Klient tam předloží doklady, pracovník Czech POINTu vyplní formulář a výstup pak zašle advokátovi. Alternativou může být i využití bankovní identity, pokud s ní advokát pracuje. A jako poslední možnost zbývá ověřit podpis klienta na dotazníku a poslat ho včetně kopie občanského průkazu poštou.
Tip na článek
Pokud nemůžete přijít osobně, využijte zprostředkovanou identifikaci na Czech POINTu.
Co je to podezřelý obchod a kdy je třeba ho oznámit
AML zákon v souvslosti s praním špinavých peněz definuje tzv. podezřelé obchody. Může jít o jakoukoli situaci, kdy obchod – a nemusí jít jen o obchodní smlouvu – vyvolává pochybnosti, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.
Představte si, že někdo vloží hotově jeden milion korun na svůj účet a ten samý den ho opět vybere. Nebo že malý podnikatel, který běžně pracuje s hotovostí do sto tisíc korun ročně, si najednou otevře deset bankovních účtů a přes ně začne točit miliony. Takové jednání může být – podle zákona – signálem pro tzv. „podezřelý obchod“.
AML zákon v § 6 vyjmenovává různé typické příklady, kdy je třeba být obezřetný. Jde například o případy, kdy klient provádí neobvykle objemné transakce, převody bez ekonomického důvodu nebo když prostředky zjevně neodpovídají jeho majetkovým poměrům. Mimořádně přísné posouzení je nutné u obchodů s osobami ze zemí, které neuplatňují standardy proti praní peněz, nebo u osob na sankčních seznamech.
Povinné osoby, jako je advokát, mají v takových případech nejen právo, ale i povinnost se ptát, ověřovat a v případě nejasností – pokud podezření nelze rozumně vyvrátit – transakci oznámit Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Důležité je, že oznámení neznamená automatické podezření z trestného činu – jde o preventivní opatření, aby nedocházelo k zneužití legálních služeb pro nelegální účely.
Kdy právník identifikaci požadovat nemusí
Ačkoli je AML identifikace ve většině případů povinná, existují i situace, kdy ji právník provádět nemusí. Typicky jde o případy, kdy klient využívá právní služby, které nejsou uvedeny v § 2 AML zákona – tedy služby, u nichž nehrozí riziko legalizace výnosů z trestné činnosti.
Například pokud si klient objedná běžnou právní konzultaci, která nesouvisí s převodem majetku, nemá žádné finanční plnění, ani nespadá pod služby definované zákonem, právník identifikaci provádět nemusí. Představme si třeba nějaký spor zaměstnance a zaměstnavatele. AML se tedy netýká všech právních služeb bez rozdílu, ale jen těch, které zákon výslovně zmiňuje – a právě v těchto případech je identifikace nezbytná.
Proč právník zpravidla nemůže službu poskytnout bez identifikace
Zde není prostor pro kompromisy – pokud klient odmítne spolupracovat a neposkytne požadované údaje, advokát podle § 9 AML zákona nesmí službu poskytnout. Nejde o opatrnost nebo firemní politiku, ale o zákonnou povinnost.
Představte si to jako vstup do letadla bez pasu – i kdyby let měl jen dvacet minut, bezpečnostní pravidla platí pro každého a vždy. Pokud právník zákon poruší, může čelit nejen pokutám, ale i kárným řízením, což je pro něj existenční riziko.
Co se děje s vašimi údaji
Právníci musí chránit důvěrnost a soukromí klienta – a AML povinnosti na tom nic nemění. Zákon stanovuje, že shromážděné údaje se uchovávají po dobu 10 let, a to buď v listinné, nebo elektronické podobě. Přístup k nim mají pouze oprávněné osoby a nesmí být použity pro žádné jiné účely než ty, které vyplývají ze zákona.
Zároveň jsou tyto informace chráněny advokátní mlčenlivostí i pravidly GDPR. To znamená, že nikdo jiný – ani stát, ani soukromé subjekty – k nim bez zákonného důvodu nemá přístup.
Nejčastější otázky klientů (FAQ)
Musím AML dotazník vyplnit i při obyčejné konzultaci?
Záleží na tom, jakého typu služby se konzultace týká. Pokud se například připravuje převod nemovitosti, pak ano – identifikace je nutná.
Proč se advokát zajímá o výši mých příjmů?
Zákon požaduje zjištění zdroje peněz, zejména pokud jde o transakce s vyšší hodnotou. Nejde o zvídavost, ale o opatření proti praní peněz.
Co když dotazník odmítnu vyplnit?
Advokát vám v takovém případě nemůže pomoci – zákon mu to výslovně zakazuje.
Jak dlouho se moje údaje uchovávají?
Zákon ukládá archivaci údajů po dobu 10 let od ukončení vztahu nebo transakce.