Zákon o státní službě v roce 2026: Kdo je státní zaměstnanec a co se má od listopadu změnit

Zákon o státní službě, ze kterého tento článek vychází, zatím stále platí. Jeho nahrazení se ale blíží. Poslanecká sněmovna 8. září přehlasovala zamítnutí Senátu a znovu schválila nový zákon o státních zaměstnancích. Ten nyní míří k prezidentovi a pokud úspěšně dokončí legislativní proces, má od 1. listopadu 2026 nahradit současný služební zákon. Nová pravidla mají postavení státních úředníků výrazně přiblížit běžnému pracovnímu poměru. Do té doby se však státní služba stále řídí zákonem č. 234/2014 Sb., který popisujeme v tomto článku.

Řešíte spor ve státní službě, změnu služebního místa, hodnocení nebo skončení služebního poměru? Posoudíme váš případ, vysvětlíme vám možnosti obrany a připravíme potřebné právní kroky.

Zákon o státní službě: výklad základních pravidel

Zákon o státní službě nastavuje pravidla pro fungování státní služby od přijímání úředníků přes jejich práva a povinnosti až po odměňování nebo změny služebního poměru. Jeho cílem je hlavně to, aby státní správa fungovala profesionálně, stabilně a pokud možno bez zbytečných politických vlivů. Od roku 2026 má tuto oblast na starosti Úřad vlády, pod který se přesunula sekce pro státní službu.

Jiný slovy tento zákon o státní službě zajišťuje, aby státní zaměstnanci pracovali profesionálně, nestranně a stabilně. Zákon byl přijat již v roce 2014, avšak během deseti let prošel několika změnami a novelizacemi, aby lépe odpovídal současným potřebám státní správy.

A proč vlastně vznikl? Třeba proto, že před jeho přijetím se státní zaměstnanci často střídali s každou novou vládou. To vedlo k nestabilitě a někdy i k neférovému jednání. Zákon o státní službě tak měl vnést do státní správy řád, díky němuž by měli své jisté i státní zaměstnanci, pokud dodržují pravidla. Na dané pozice se díky němu mají dostávat opravdoví odborníci na konkrétní oblast. Bohužel tento cíl není zcela naplněn.

Zákon o státní službě často čelí kritice, že je příliš složitý a byrokratický. Státní zaměstnanci se musí orientovat ve velkém množství pravidel a postupů, což může být časově náročné a náročné na psychiku. Proto je důležité, aby měli k dispozici kvalitní právní poradenství a podporu.

Kdo je státní zaměstnanec a jaké podmínky musí splnit

Otázka nyní zní, které pracovní pozice vlastně spadají pod tento služební zákon. Nejde jen o úředníky z ministerstev, zákon o státní službě se vztahuje na širokou škálu profesí – od pracovníků na úřadech přes inspektory po odborníky v různých státních agenturách. Státním zaměstnancem přitom není automaticky každý, kdo pracuje pro stát. Zákon o státní službě tak označuje člověka, který byl přijat do služebního poměru a pracuje na služebním místě. Vedle státních zaměstnanců totiž mohou na úřadech působit také lidé v běžném pracovním poměru.

V širším pojetí jde o všechny zaměstnance veřejného sektoru, tedy ze školství, zdravotnictví, z bezpečnostních a ozbrojených složek státu, soudů a podobně. Zaměstnanci veřejného sektoru jsou sice zaměstnáni v různých oblastech, které se financují z veřejných rozpočtů, avšak například učitelé jsou zaměstnáni na základě pracovního poměru, a nepodléhají proto zákonu o státní službě.

Tito lidé zodpovídají za výkon státní správy a mají přímý vliv na to, jak se dodržují zákony a uplatňují se v praxi. Aby státní správa fungovala spravedlivě a efektivně, měli by pracovníci ve služebním poměru být apolitičtí.

Zjednodušeně bychom mohli říct, že státní služba zahrnuje státní úředníky z ministerstev, úřadů vlády a dalších klíčových státních institucí, zatímco zaměstnanci veřejného sektoru jsou učitelé, zdravotníci nebo například hasiči.

Jaký je rozdíl mezi úředníkem a státním zaměstnancem?

Jaká jsou práva a povinnosti státních zaměstnanců?

Pracovníci finančních úřadů a další úředníci mají samozřejmě povinnosti, ale i svá práva. Mají nárok na spravedlivý plat, dovolenou a benefity, které státní služba přináší. Státní zaměstnanci mají právo na školení a další vzdělávání nebo právo na ochranu před neoprávněným propuštěním. To jim dává jistotu, že nepřijdou o své místo, pokud budou práci vykonávat dobře, jenom kvůli politickým změnám.

Nesmí však zapomínat ani na své povinnosti – například jednat nestranně, dodržovat předpisy a plnit služební úkoly řádně a včas. A co když některou z těchto povinností poruší? Záleží hlavně na tom, jak vážné pochybení bylo. U méně závažných případů může následovat například písemné napomenutí, u vážných nebo opakovaných prohřešků může zaměstnanec přijít i o své místo. Kromě toho musí státní zaměstnanci dodržovat etické zásady a jednat v souladu se zákonem. Obezřetnost v případě přijímání rozhodnutí je tedy více než na místě.

Pokud nesouhlasíte se služebním hodnocením, odvoláním z vedoucího místa, převedením nebo jiným rozhodnutím služebního orgánu, nevyplatí se s obranou čekat. Některé lhůty jsou poměrně krátké – například námitky proti služebnímu hodnocení lze podle současné úpravy podat do 15 dnů od seznámení s hodnocením. Obraťte se na nás. Prověříme nejen samotný výsledek, ale také to, zda úřad dodržel zákonný postup, a připravíme odpovídající obranu.

Kolik berou státní zaměstnanci?

Platy lidí ve služebním poměru se určují podle platové tabulky. Výše platu závisí především na náročnosti konkrétního služebního místa a na započitatelné praxi zaměstnance. Státní zaměstnanci se v roce 2026 řadí do platových tříd 6 až 16 a podle délky praxe také do jednoho z 12 platových stupňů. Čím delší započitatelnou praxi zaměstnanec má, tím vyšší je zpravidla jeho platový tarif.

Postavení úředníků ve státní správě

Zákon o státní službě není pouhým pravidlem na papíru. Ovlivňuje každodenní život všech státních zaměstnanců ale i všech jednotlivců. Když například přijde na jmenování a odvolání vedoucích úředníků, je to právě služební zákon, který určuje, jak na to. Díky tomu se můžeme spolehnout na to, že lidé ve vedoucích pozicích jsou tam, kde mají být, a to na základě svého odborného profilu, a ne na základě politických tlaků.

Zákon o státní službě také přispívá k transparentnosti a kvalitě služeb, které nám stát poskytuje. Když například jednáte s finančním nebo katastrálním úřadem, nastavuje pravidla vzdělávání zaměstnanců i jejich další profesní rozvoj, aby vám dokázali co nejlépe pomoci. Ani státní úřady se samozřejmě nevyhnou chybám. Pokud vám kvůli nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu vznikne škoda, můžete se za splnění zákonných podmínek domáhat její náhrady.

Součástí státní služby je také pravidelné hodnocení zaměstnanců. Sleduje se při něm například to, jak správně, rychle a samostatně svou práci vykonávají a zda plní stanovené cíle. Výsledek se může projevit například ve výši osobního příplatku a zároveň zaměstnanci ukazuje, v čem se může dál zlepšovat. Stejně jako v soukromém sektoru i v tom státním systém hodnocení motivuje zaměstnance k tomu, aby se neustále zlepšovali a poskytovali kvalitní služby.

Jedním z klíčových aspektů zákona je i ochrana před politickými tlaky. Politika by neměla do výkonu státní služby vůbec zasahovat a státní zaměstnanec nemůže být propuštěn jen z politických důvodů. Díky tomu jsou zaměstnanci ve státní službě chránění před nestabilitou práce způsobenou politickými změnami.

Příklad z advokátní praxe

V naší advokátní praxi jsme řešili případ státního zaměstnance, který obdržel výrazně horší služební hodnocení než v předchozích letech. Hodnocení obsahovalo obecnou kritiku jeho práce, ale podle klienta nezohledňovalo splněné úkoly ani výsledky, které mohl doložit. Zároveň měl obavu, že negativní hodnocení povede ke snížení osobního příplatku a později může ovlivnit i jeho další působení ve státní službě.

Prošli jsme proto jednotlivá hodnoticí kritéria, podklady zaměstnavatele i dokumenty, kterými mohl klient doložit svou práci. Následně jsme připravili námitky proti služebnímu hodnocení, ve kterých jsme přesně označili sporné části, vysvětlili důvody nesouhlasu a navrhli jejich konkrétní úpravu. Právě takové náležitosti současný zákon u námitek vyžaduje a zaměstnanec na jejich podání má 15 dnů od seznámení s hodnocením.

Služební orgán se našimi námitkami zabýval a část hodnocení následně upravil. Klientovi bylo přiznáno příznivější hodnocení v několika sporných kritériích a nedošlo ani k původně hrozícímu snížení osobního příplatku. Podařilo se tak napravit negativní dopady hodnocení ještě dříve, než mohly ovlivnit jeho odměňování a další pracovní postavení.

Podobné případy ukazují, že nestačí pouze napsat, že je služební hodnocení nespravedlivé. Je potřeba napadnout konkrétní závěry, doložit své argumenty a současně hlídat zákonné lhůty. Právě dobře připravené námitky mohou vést k tomu, že služební orgán své závěry přehodnotí.

I státní správa čelí výzvám

Jedním z diskutovaných témat ohledně státní správy je její modernizace a digitalizace. Všichni chceme, aby se úřady co možná nejvíc modernizovaly a umožnily nám tak vyřídit co nejvíc věcí online. Pro státní zaměstnance to znamená nutnost zvládnout nové technologie a naučit se pracovat v digitálním prostředí. Ačkoliv se pro mnohé jedná o velkou výzvu, zákon o státní službě jim v tomto ohledu poskytuje podporu, například díky právu na školení a další vzdělávání.

Dalším tématem je stabilita státní služby. Přestože služební zákon zaměstnancům poskytuje vyšší míru stability, umožňuje za zákonem stanovených podmínek také jejich přeložení, převedení na jiné služební místo nebo odvolání ze služebního místa představeného. Zejména organizační změny proto mohou mít významný dopad nejen na jednotlivé zaměstnance, ale i na fungování celých úřadů.

Shrnutí

Zákon o státní službě vytváří zvláštní pravidla pro zaměstnance, kteří vykonávají státní správu na ministerstvech a dalších správních úřadech. Stanoví, jak vzniká a mění se jejich služební poměr, jak probíhají výběrová řízení, hodnocení a odměňování a jaká mají zaměstnanci práva a povinnosti. Neplatí přitom pro každého zaměstnance veřejného sektoru – například učitelé nebo většina zdravotníků se řídí jinými předpisy.

Rok 2026 je pro státní službu přelomový. Od ledna její koordinaci převzal Úřad vlády a současně probíhá legislativní proces, který má dosavadní služební zákon úplně nahradit. Pokud nový zákon nabude účinnosti podle schváleného návrhu, od 1. listopadu 2026 se postavení státních zaměstnanců podstatně přiblíží běžnému pracovnímu poměru. Do té doby je ale při řešení konkrétních sporů, hodnocení nebo skončení služebního poměru nutné vycházet ze stále účinného zákona č. 234/2014 Sb.