Plánujete se stát státním zaměstnancem a nevíte, co to vše obnáší? Proč se na vás nebude (nejspíš) vztahovat zákoník práce? Co upravuje zákon o službě? A jaké jsou výhody a nevýhody režimu služby oproti zaměstnaneckému poměru? Na tyto a další otázky odpovíme v našem článku.
Peripetie vzniku služebního zákona sahají více než dvacet let zpět, kdy se stal tento právní předpis předmětem četných politických debat. Původní zákon 218/2002 Sb., proto ani nikdy nenabyl účinnosti a posléze byl zrušen a nahrazen zákonem 234/2014 Sb., o státní službě. Ten začal posléze platit od začátku roku 2015. Jeho hlavním cílem byla profesionalizace, zefektivnění a depolitizace státní správy. To se jistě do jisté míry předpisu a jeho tvůrcům zadařilo, na druhou stranu mnoho nových byrokratických postupů do dosavadního systému naopak vnesl.
Služební zákon se vztahuje na pracovníky, kteří vykonávají ve správních úřadech státní správu a dále na další fyzické osoby, o nichž to stanoví zákon (jedná se například o ředitele různých úřadů, inspektorátů apod.). Výslovně jsou naopak z působnosti vyňati členové vlády a jejich poradci a náměstci.
To, že pracujete například pro ministerstvo, nemusí ještě znamenat, že se na vás služební zákon nutně vztahuje. Řada pracovních pozic (např. různé pomocné či údržbářské práce) nadále spadá pod působnost zákoníku práce. Státní úřady pochopitelně využívají i různé alternativní pracovněprávní smlouvy, jako je dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti.
Do jakého režimu vaše budoucí pracovní místo spadá, zjistíte už z podoby a formulace náborového inzerátu. Předem tedy víte, do čeho jdete.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
V čem tedy tkví hlavní rozdíly mezi prací podle zákoníku práce a zákona o službě? Služební zákon zakládá vztah veřejnoprávní. Většinou se tedy ve vztahu ke státním zaměstnancům vydávají rozhodnutí (např. rozhodnutí o přijetí do služebního poměru). Pracovněprávní vztah je vztahem soukromoprávním, v němž platí rovnost stran. Je ale pravdou, že tento soukromoprávní vztah má oproti jiným svá specifika, daná vztahem zaměstnance a zaměstnavatele.
Tip: Čeká vás správní řízení a rádi byste se na něj připravili? Nebo jste účastníkem probíhajícího procesu a chcete znát další postup správního orgánu? V našem samostatném článku si představíme , seznámíme se s jeho účastníky a zaměříme se i na to, jak postupovat, když správní orgán neplní svou úlohu.
Už samotný vznik jednoho či druhého vztahu je odlišnými právními normami významně poznamenán. Zatímco jako budoucí zaměstnanec absolvujete standardní pohovor a když se se šéfem třeba znáte z předchozího pracoviště, možná vám stačí jen sjednat výši mzdy a den nástupu bez dalších zdlouhavých detailů. Zájemce o práci v konkrétní společnosti pak může naopak poslat své CV naslepo s tím, že budou-li pro něj něco mít, ať se mu ozvou.
Podobný postup by vám ale na státním úřadě neprošel. Je třeba přihlásit se do konkrétního výběrového řízení, na které se vede správní řízení a má přidělené číslo jednací. Zájemce vyplní potřebné formuláře a doručí je předepsaným způsobem (typicky prostřednictvím datové schránky). Výběrové řízení by mělo postupovat vůči všem uchazečům stejně a klást jim podobné otázky. Odpovědi jsou pak zaznamenávány do spisu a na konci výběrového řízení se o výsledku vydává rozhodnutí.
Z výše uvedeného vyplývají i možné změny obou typů vztahů. V režimu klasické pracovní smlouvy je třeba se (až na drobné výjimky) navzájem dohodnout a oběma stranami odsouhlasit např. změnu výkonu či obsahu práce.
Oproti tomu v rámci služebního poměru se o podobných změnách může jednostranně rozhodnout. Zpravidla se jedná o rozhodnutí ve správním řízení, proti němuž se lze odvolat. Nepředstavujme si ale postup jako z dob feudalismu, kdy by někdo rozhodoval zcela bez vaší vůle a znalosti názoru. V drtivé většině případů podobnému rozhodnutí předchází běžná lidská domluva s nadřízeným. Zákon o službě navíc výslovně stanovuje povinnost přihlížet ke zdravotním, osobním a rodinným poměrům pracovníků.
Samotný vztah zaměstnance ve státním i soukromém sektoru může být uzavřen na dobu určitou i neurčitou. Ve státní sféře má doba určitá často ještě specifický důvod. Stanovuje se v délce 12 měsíců a slouží k tomu, aby v jejím rámci zaměstnanec složil takzvanou úřednickou zkoušku. Ta sestává z obecné (písemné) a zvláštní (ústní) části, která se koná před zkušební komisí. Uvedená povinnost zdůrazňuje profesionalizaci státní správy a odborné zázemí jejích jednotlivých pracovníků. Platí ale, že pokud má zaměstnanec zkoušku v daném oboru složenou, platí mu již navždy a při přechodu na jiný úřad se stejným zaměřením ji není třeba již znovu skládat. Pokud ale někdo pracuje například v oblasti telekomunikací a chce přejít do sféry stavebnictví, složení zvláštní část si musí zopakovat.
Z předchozího textu je jasné, že služební poměr se primárně řídí zákonem o službě, který zakotvuje povinnosti a práva státních zaměstnanců. Ačkoliv se některé dílčí práva mohou podobat právům zaměstnanců, zákoník práce se pro státní službu subsidiárně nepoužívá, jedná se o tzv. vztah delegace. V řízení ve věcech služby se subsidiárně používá správní řád. Spory týkající se služebního poměru, včetně zaměstnaneckých se tedy řeší v režimu správního práva.
Státní zaměstnanci jsou kárně odpovědní. Pokud zaviněně poruší služební kázeň, pak jde o kárné provinění, což je zvláštním typem správního deliktu.
Rozhodnutí v řízeních týkajících se služby jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví. V případu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu rozhodují krajské soudy.
Tip: Správní soudnictví je oblast práva, která stále mezi laiky není příliš známá. To ovšem zdaleka neznamená, že by nebyla využívána. Naopak: správní soudy jsou přetížené a Nejvyšší správní soud volá po posílení. Co vše mají správní soudy ve své agendě a s čím mohou běžnému občanovi pomoci? Na to jsme se zaměřili v samostatném článku.
Stejně jako celý průběh, také ukončení služebního poměru má veřejnoprávní rysy. Služební poměr může skončit přímo na základě zákona z důvodů, kterými je například spáchání (a odsouzení) pro úmyslný trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných, případně dovršení věku 70 let. Rádi Vám pomůžeme, pokud byste se v této souvislosti dostali do nesnází.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
