Jak je to se škodou způsobenou úmyslně či po zahnání žízně chmelovým nápojem během pracovní doby? Může se předem zaměstnanec dohodnout na náhradě škody zaměstnavateli? A v jakém případě hradí odškodné zaměstnanci zaměstnanec?
Zákoník práce v souvislosti s odpovědností zaměstnance za škodu vždy hovoří o zaměstnanci a zaměstnavateli. Nenechte se tím ale zmást, jelikož za zaměstnance je považována i fyzická osoba, která uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce. Proto ani v tomto případě není vyloučena náhrada škody zaměstnavateli.
Jak bylo uvedeno výše, zaměstnanec odpovídá za náhradu škody zaměstnavateli pouze omezeně. Vždy musí jít o škodu způsobenou zaviněně a v souvislosti s pracovními úkony.
Např. pokud zaměstnanec na stavbě svým vlastním nedopatřením překopne důležitý optický kabel, jeho zaměstnavatel musí poškozenému uhradit plnou škodu, případně i ušlý zisk. Po zaměstnanci však může vymáhat maximálně 4,5 násobek jeho průměrné měsíční mzdy, ať je škoda jakkoli vysoká.
Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Další výjimky jsou dány dohodami upravujícími tzv. hmotnou odpovědnost resp. odpovědnost za svěřené předměty. O těch pojednáváme níže.
Jak se však vypočte výše náhrady škody zaměstnavateli, kterou může zaměstnavatel požadovat? Škodu v režimu zákoníku práce představuje skutečné zmenšení majetku zaměstnavatele, kterému byla škoda způsobena.
Je tak například možné, aby zaměstnavatel nárokoval po zaměstnanci náklady na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, ale to pouze v případě, že takové náklady by zaměstnavateli – nebýt škodné události – nevznikly. Například pokud pravidelně dochází údržbář na opravu daného stroje, pak zaměstnavatel po zaměstnanci náklad na tohoto údržbáře vyžadovat nemůže.
Tip na článek
Tip: Ústavní soud se ve svém nálezu zabýval vztahem škody a povinnosti náhrady škody zaměstnavateli. Řešil přitom situaci, zda zpackanou organizační změnu na pracovišti a na jejím základě podaných několik neplatných výpovědí je třeba posuzovat jako jedno či několik pochybení. To má vliv na uplatnění limitu náhrady škody zaměstnavateli.
S odpovědností zaměstnance za škodu to však není vždy tak jednoduché a jsou jisté výjimky. Například omezení čtyřapůlnásobkem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek (např. marihuany). Zaměstnavatel to však musí prokázat. To lze učinit třeba i předvoláním svědků tzv. z mokré čtvrti, když se zaměstnanec večer po šichtě před kolegy přizná, že kabel přesekl schválně, aby zaměstnavateli „zavařil“. V tom případě je pak odpovědnost zaměstnance za škodu v plné výši.
Naopak zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Zde však také doporučujeme zvýšenou opatrnost. Zaměstnanec má totiž povinnost majetek zaměstnavatele chránit. Pokud by tedy např. zaměstnanec spěchající domů viděl podivný kouř nad skladem řeziva a nic neudělal, nenahlásil, jen se o tom večer zmínil v hospodě, mohl by jej zaměstnavatel nepřímo vinit za škodu způsobenou požárem (zde je odpovědnost zaměstnance za škodu do tříapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku).
Související služba
Nechtějí vám zaplatit náhradu škody?
Utrpěli jste úraz při dopravní nehodě, v práci nebo při sportu a pojišťovna odmítá plnit? Nebo vám někdo jiný nechce vyplatit náhradu škody, na kterou máte nárok? Pomůžeme vám.
To chci
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Škoda způsobená zaměstnanci
I zaměstnavatel odpovídá za škodu, která by mohla vzniknout zaměstnanci při plnění pracovních úkolů či nějakým jiným úmyslným jednáním. Stejně tak i odpovídá za škodu, která byla zaměstnanci způsobena jinými zaměstnanci, jednajícími jménem zaměstnavatele při porušení právních povinností. Výjimkou je škoda na dopravním prostředku, kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů bez souhlasu zaměstnavatele. Totéž se týká nářadí, zařízení a předmětů zaměstnance potřebných pro výkon práce, použitých bez souhlasu zaměstnavatele.
Zaměstnavatel ale také odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů. Právo na náhradu škody musí ale zaměstnanec uplatnit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Zajímavý případ řešil před časem soud, šlo o krádež auta zaměstnankyně, která ho jako obvykle použila pro cestu do práce a zaparkovala v areálu zaměstnavatele. Klíče od automobilu spolu s ostatními osobními věcmi vložila do přidělené uzamykatelné šatní skříňky v šatně, která sloužila k převlékání. Ta byla vykradena. Soud dospěl k tomu, že z hlediska odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na odložených věcech nelze za věc, která se obvykle nosí do zaměstnání, považovat osobní auto. Za osobní vůz, který zaměstnankyně umístila v objektu zaměstnavatele na nehlídaném parkovišti, odpovídá pouze do částky 10 000 Kč, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jeho jiný zaměstnanec.
Tip na článek
Tip: Dopravní nehody bývají jednou z nejčastějších situací, kdy řešíme náhradu škody zaměstnavateli nebo i cizí osobě, ať už v pozici poškozeného či v pozici osoby, která škodu způsobila. Jaké jsou vztahy mezi zúčastněnými osobami a jak do nich vstupuje pojišťovna? Čeho se můžete domáhat a jak postupovat v takových situacích?
Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. V případě odložených věcí, pokud si zaměstnanec nese do zaměstnání věci, které obvykle nenosí a zaměstnavatel je nepřevezme do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel za škodu do částky 10 000,- Kč. To byl právě případ onoho osobního vozu. Pokud je zjištěno, že škodu na této věci způsobil jiný zaměstnanec nebo byla věc poškozena ve zvláštní úschově zaměstnavatele, i zde je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci škodu v plné výši. Nestačí zde však jen vrátný u vjezdu do areálu či kamery na pracovišti. To se za zvláštní úschovu nepočítá.
Pokud však zaměstnanec neohlásí zaměstnavateli vznik škody bez zbytečného odkladu do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl, toto právo na náhradu škody zaniká.
Shrnutí
Tip na článek
Tip: Přihodil se vám v pracovní době úraz? Na co máte nárok, co je to bolestné a jak se postupuje při jeho stanovení? Liší se postup, pokud jste si úraz částečně zavinili sami porušením svých povinností? A proč vám smí dát zaměstnavatel v souvislosti s pracovním úrazem výpověď? To vše vám zodpovíme v našem článku.
Často kladené dotazy
Jaká jsou pravidla pro odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli?
Zaměstnanec odpovídá jen za škodu, kterou způsobil zaviněně při výkonu práce. U nedbalosti je náhrada omezena na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku, u úmyslu, opilosti nebo vlivu drog hradí zaměstnanec škodu v plné výši.
Co všechno spadá pod škodu způsobenou zaměstnavateli?
Může jít o poškození zařízení, strojů, znehodnocení materiálu, ale i o finanční ztrátu vzniklou zaměstnavateli v důsledku chybného jednání zaměstnance. Nárokovat lze jen skutečnou škodu, nikoliv běžné provozní náklady.
Jak funguje odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle?
Pokud zaměstnanec poškodí služební vůz, platí stejná pravidla jako u jiné škody – obvykle limit 4,5násobku průměrného výdělku. Pokud však jednal úmyslně, pod vlivem alkoholu či návykových látek, hradí škodu v plné výši.
Co znamená odpovědnost z výkonu povolání?
Jde o obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Patří sem i situace, kdy zaměstnanec při práci poškodí majetek zaměstnavatele nebo třetí osoby.
Jak se odpovědnost za škodu v pracovním právu liší od obecné občanskoprávní odpovědnosti?
V pracovním právu je odpovědnost zaměstnance mírnější – omezuje ji zákoník práce, aby zaměstnanec nebyl vystaven nepřiměřeným následkům. Proto existuje zmíněný limit náhrady škody, což v občanském právu u běžné odpovědnosti neplatí.
