Vše, co potřebujete vědět o výpovědi | Dostupný advokát

Pracovněprávní odpovědnost a co to všechno znamená?

Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli pouze omezeně. Jaká jsou omezení této odpovědnosti?
Vše, co potřebujete vědět o výpovědi
5 minut čtení
Ondřej Preuss
11. 6. 2019

Jak je to se škodou způsobenou úmyslně či po zahnání žízně chmelovým nápojem během pracovní doby? Může se předem zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na uhrazení vzniklé škody? A v jakém případě hradí odškodné zaměstnanci zaměstnanec?

Zákoník práce v souvislosti s odpovědností vždy hovoří o zaměstnanci a zaměstnavateli. Nenechte se tím, ale zmást, jelikož za zaměstnance je považována i fyzická osoba, která uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce. Proto ani v tomto případě není vyloučena náhrada škody.

Jak bylo uvedeno výše, zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli pouze omezeně. Vždy musí jít o škodu způsobenou zaviněně a v souvislosti s pracovními úkony.

Např. pokud zaměstnanec na stavbě svým vlastním nedopatřením překopne důležitý optický kabel, jeho zaměstnavatel musí poškozenému uhradit plnou škodu, případně i ušlý zisk. Po zaměstnanci však může vymáhat maximálně 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku, ať je škoda jakkoli vysoká.

Není to však vždy tak jednoduché a jsou jisté výjimky. Například omezení čtyřapůlnásobkem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek (např. marihuany). Zaměstnavatel to však musí prokázat. To lze učinit třeba i předvoláním svědků tzv. z mokré čtvrti, když se zaměstnanec večer po šichtě před kolegy přizná, že kabel přesekl schválně, aby zaměstnavateli „zavařil“. V tom případě pak je zaměstnanec zodpovědný za celou výši škody.

Naopak zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Zde však také doporučujeme zvýšenou opatrnost. Zaměstnanec má totiž povinnost majetek zaměstnavatele chránit. Pokud by tedy např. zaměstnanec spěchající domů viděl podivný kouř nad skladem řeziva a nic neudělal, nenahlásil, jen se o tom večer zmínil v hospodě, mohl by jej zaměstnavatel nepřímo vinit za škodu způsobenou požárem (zde odpovídá do tříapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku).

Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Další výjimky jsou dány dohodami upravujícími tzv. hmotnou odpovědnost resp. odpovědnost za svěřené předměty. O těch pojednáváme níže.

Jak se však vypočte výše škody, kterou může zaměstnavatel požadovat? Škodu v režimu zákoníku práce představuje skutečné zmenšení majetku zaměstnavatele, kterému byla škoda způsobena.

Je tak například možné, aby zaměstnavatel nárokoval po zaměstnanci náklady na opravu poškozeného stroje nebo zařízení, ale to pouze v případě, že takové náklady by zaměstnavateli – nebýt škodné události – nevznikly. Například pokud pravidelně dochází údržbář na opravu daného stroje, pak zaměstnavatel po zaměstnanci náklad na tohoto údržbáře vyžadovat nemůže.

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 490 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Škoda způsobená zaměstnanci

I zaměstnavatel odpovídá za škodu, která by mohla vzniknout zamětsnanci při plnění pracovních úkolů či nějakým jiným úmyslným jednáním. Stejně tak i odpovídá za škodu, která byla zaměstnanci způsobena jinými zaměstnanci, jednajícími jménem zaměstnavatele při porušení právních povinností. Výjimkou je škoda na dopravním prostředku, kterého zaměstnanec použil při plnění pracovních úkolů bez souhlasu zaměstnavatele. Totéž se týká nářadí, zařízení a předmětů zaměstnance potřebných pro výkon práce, použitých bez souhlasu zaměstnavatele.

Zaměstnavatel ale také odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů. Právo na náhradu škody musí ale zaměstnanec uplatnit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Zajíamvý případ řešil před časem soud, šlo o krádež auta zaměstnankyně, která ho jako obvykle použila pro cestu do práce a zaparkovala v areálu zaměstnavatele. Klíče od automobilu spolu s ostatními osobními věcmi vložila do přidělené uzamykatelné šatní skříňky v šatně, která sloužila k převlékání. Ta byla vykradena. Soud dospěl k tomu, že z hlediska odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na odložených věcech nelze za věc, která se obvykle nosí do zaměstnání, považovat osobní auto. Za osobní vůz, který zaměstnankyně umístila v objektu zaměstnavatele na nehlídaném parkovišti, odpovídá pouze do částky 10 000 Kč, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jeho jiný zaměstnanec.

Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. V případě odložených věcí, pokud si zaměstnanec nese do zaměstnání věci, které obvykle nenosí a zaměstnavatel je nepřevezme do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel za škodu do částky 10 000,- Kč. To byl právě případ onoho osobního vozu. Pokud je zjištěno, že škodu na této věci způsobil jiný zaměstnanec nebo byla věc poškozena ve zvláštní úschově zaměstnavatele, i zde je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci škodu v plné výši. Nestačí zde však jen vrátný u vjezdu do areálu či kamery na pracovišti. To se za zvláštní úschovu nepočítá.

Pokud však zaměstnanec neohlásí zaměstnavateli vznik škody bez zbytečného odkladu do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl, toto právo na náhradu škody zaniká.

Řešíte obdobný problém?

Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 490 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

od 490 Kč
Chci pomoct
Předem dané ceny
Od začátku víte, kolik a za co platíte.
Vše zvládneme online
Takže ušetříte čas i peníze za dopravu.
Pracujeme rychle
90 % požadavků vyřešíme do druhého dne.
Zkušený tým
Pro každý právní obor máme specialistu.

Líbil se vám článek?
Sdílejte ho s přáteli


Mohlo by vás také zajímat

Co je kvalifikační dohoda a na co si dát pozor

Nabídl vám zaměstnavatel, že vám zaplatí školení nad rámec vaší současné kvalifikace pod podmínkou, že s ním uzavřete kvalifikační dohodu? Co to je a co to pro vás znamená?

28. 8. 2018
Ondřej Preuss

3 věci, které hrozí, když nedodržíte výpovědní dobu

Našli jste si jinou práci, kde po vás chtějí nastoupit ihned. Vy ale máte ve svém současném zaměstnání ještě výpovědní lhůtu a zaměstnavatel vám ji nezkrátí?...

24. 8. 2018
Ondřej Preuss

Důsledky neplatné výpovědi ze strany zaměstnavatele

Dostali jste výpověď z pracovního poměru? Jak mít jistotu, že je podaná výpověď platná a zcela v souladu s právními předpisy? Nebo naopak že výpověď, kterou jste dostali, splňuje všechny...

8. 2. 2018
Ondřej Preuss

Jsme členy

ČAK logo

Znáte nás z médií

Dostupný advokát © 2013-2019