Zákon 135/1974 Sb. O státní správě ve vodním hospodářství

Vodohospodářské orgány

Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona¹) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy vydanými na jejich základě vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou

• a) národní výbory,
• b) ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky jako ústřední vodohospodářský orgán Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo“).

Okresní národní výbory

Působnost, která podle vodního zákona přísluší vodohospodářským orgánům, vykonávají okresní národní výbory, pokud ji vodní zákon nebo tento zákon nesvěřuje jiným orgánům.

Místní (městské) národní výbory

• (1) Místní (městské) národní výbory
  • a) upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 5 odst. 3 vodního zákona obecné užívání povrchových vod, nejde-li o hraniční toky, o vody v rybnících nebo v jiných rybářsky obhospodařovaných vodních nádržích,
  • b) omezují nebo jinak upravují zásobování pitnou vodou, popřípadě užívání pitné vody při jejím nedostatku a rozhodují ve sporech o přednostní určení pitné vody z veřejných vodovodů podle § 30 odst. 3 vodního zákona,
  • c) ukládají tomu, kdo poškodí veřejnou kanalizaci nebo veřejný vodovod, popřípadě ohrozí jejich provoz, provést opatření k odstranění závadného stavu v případech, kdy tato opatření nevyžadují povolení.
• (2) Místní (městské) národní výbory na základě pověření krajského národního výboru vydaného po projednání s příslušným okresním národním výborem v případech, kde jsou pro to potřebné podmínky a nejde o hraniční toky,
  • a) povolují odběr a jiné užívání povrchových vod a podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. a) a b) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností), jakož i zřizování, změny a zrušování vodohospodářských děl, která souvisejí s tímto odběrem,
  • b) povolují stavby k odvodňování pozemků do výměry 5 hektarů,
  • c) rozhodují v případech, v nichž jsou příslušné povolovat vodohospodářské dílo, i v ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodohospodářského díla,
  • d) rozhodují ve sporech o zřízení, popřípadě zrušení přípojky k veřejnému vodovodu nebo k veřejné kanalizaci pro jednotlivé obytné budovy, pokud přípojka není vodohospodářským dílem,
  • e) dávají souhlas podle § 13 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem v zátopových územích, chráněných oblastech přirozené akumulace vod a v ochranných pásmech, a to pro stavby jednotlivých obytných budov, drobné stavby, jakož i pro zemní a terénní úpravy neovlivňující odtokové poměry, nejde-li o stavby uvedené v § 13 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,
  • f) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, v nichž jsou příslušné vydávat povolení nebo souhlas.
• (3) V případech uvedených v odstavci 1 si mohou vyhradit rozhodování okresní národní výbory, zejména jde-li o územní obvody více místních (městských) národních výborů.

Krajské národní výbory

• (1) Krajské národní výbory povolují
  • a) vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod
    • 1. z nemocnic a jiných zdravotnických zařízení,
    • 2. z ústředně řízených průmyslových organizací a ze zemědělských organizací,
    • 3. z veřejných kanalizací v případech a rozsahu uvedeném v příloze tohoto zákona;
    
    v případech uvedených v bodu 1 a 2 povolují též související odběr vod,
  • b) odběr podzemních a povrchových vod pro potřeby veřejných vodovodů, které přesahují území jednoho okresu nebo se dotýkají zájmů více okresů,
  • c) odběr vod k zavlažování pozemků ve výměře nad 1000 hektarů,
  • d) odběr a jiné nakládání s vodami zvlášť významné z hlediska státní vodohospodářské bilance v případech stanovených ministerstvem; nejde-li o odběr vod pro potřeby veřejných vodovodů, povolují též související vypouštění odpadních vod,
  • e) zadržování povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou hrázového tělesa nad 8 m ode dna základové výpusti, včetně vodohospodářských děl a zařízení umožňujících využití vodní energie,
  • f) stavby na ochranu před povodněmi přesahující území jednoho okresu a vodohospodářská díla na vodních cestách²) zřizovaná k plavebním účelům nebo ovlivňující podmínky plavby,
  • g) vodohospodářská díla odvodňovacích soustav ve výměře nad 2000 hektarů,
  • h) vodohospodářská díla, která umožňují nakládání s vodami, k němuž je potřebné povolení krajského národního výboru.
• (2) Krajské národní výbory rozhodují
  • a) v případech, v nichž jsou příslušné povolovat vodohospodářské dílo, i v ostatních vodohospodářských věcech týkajících se tohoto vodohospodářského díla, popřípadě povoleného nakládání s vodami,
  • b) ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s ministerstvem, a má-li rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, též s federálním ministerstvem vnitra.
• (3) Krajské národní výbory
  • a) řídí a usměrňují podle směrného vodohospodářského plánu nakládání s vodami, jejich ochranu, jakož i ostatní vodohospodářské věci v kraji, a to v rozsahu působnosti a způsobem stanoveným národním výborům tímto zákonem,
  • b) stanoví zátopová území u vodohospodářsky významných vodních toků v případech, které si vyhradí po projednání s příslušnými národními výbory,
  • c) schvalují kanalizační řády veřejných kanalizací, u nichž povolují vypouštění odpadních vod,
  • d) dávají souhlas podle § 13 odst. 1 vodního zákona ke stavbám, zařízením, popřípadě činnostem, jestliže se provádějí na vodních cestách,
  • e) vyjadřují se podle § 14 vodního zákona v případech, ve kterých jsou příslušné vydávat povolení nebo souhlas; ve věcech hraničních toků se vyjadřují po projednání s ministerstvem,
  • f) vedou evidenci vodních toků a navrhují ministerstvu jejich správce,
  • g) činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vod opatření náležející do působnosti národních výborů nižšího stupně, a to v případech přesahujících územní obvod nebo možnosti národních výborů nižšího stupně.

Ministerstvo lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistická republiky

Ministerstvo

• a) řídí výkon státní správy na úseku vodního hospodářství,
• b) pečuje o ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů, o ochranu vodních toků, o ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, jakož i odstraňování, popřípadě omezování jejich dosavadního znečištění,
• c) provádí rozbor stavu využívání vodních zdrojů, pečuje o udržování rovnováhy mezi kapacitou vodních zdrojů, potřebou a spotřebou vody a o nejhospodárnější a nejúčelnější využívání vodních zdrojů z hlediska potřeb národního hospodářství a zajišťuje jejich evidenci,
• d) ústředně plánuje a usměrňuje hospodaření s vodami, sestavuje a doplňuje směrný vodohospodářský plán a zajišťuje uplatňování jeho zásad při hospodaření s vodami,
• e) určuje na návrh krajských národních výborů správce drobných vodních toků a zajišťuje správu vodohospodářsky významných vodních toků prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací,
• f) zabezpečuje hydrologickou službu a hydrologický průzkum,
• g) pečuje o splavnost vodních toků a budování vodních cest,
• h) ústředně řídí přípravu a výstavbu soustav vodohospodářských děl,
• i) vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k centrálně posuzovaným stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňuji nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu před povodněmi,
• j) řídí v podřízených organizacích v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky základní a aplikovaný vodohospodářský výzkum a vodohospodářský rozvoj,
• k) vykonává vrchní vodohospodářský dozor,
• l) schvaluje komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech více krajských národních výborů,
• m) rozhoduje v pochybnostech o rozsahu povinností, popřípadě oprávnění správců vodohospodářsky významných vodních toků, pokud nejde o rozhodování podle správního řádu,
• n) upravuje podrobněji obecně závazným právním předpisem úkoly jednotlivých vodohospodářských orgánů stanovené tímto zákonem.

Místní příslušnost vodohospodářských orgánů

• (1) Místní příslušnost vodohospodářských orgánů k vydávání povolení k nakládání s vodami, k vodohospodářským dílům a k některým činnostem podle § 8 až 10 vodního zákona se řídí místem díla, popřípadě místem činnosti.
• (2) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný okresní národní výbor, na území více okresů téhož kraje, je příslušný okresní národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém okrese je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost krajský národní výbor, a jde-li o okresy ve více krajích určí příslušnost zúčastněné krajské národní výbory ve vzájemné dohodě; nedojde-li k dohodě, určí příslušnost ministerstvo.
• (3) Je-li vodohospodářské dílo, k jehož povolení je příslušný krajský národní výbor, na území více krajů, je příslušný krajský národní výbor, v jehož územním obvodě je převážná část vodohospodářského díla. V pochybnostech o tom, v kterém kraji je převážná část vodohospodářského díla, určí příslušnost ministerstvo.

Souběh povolení vodohospodářských orgánů různých stupňů

Jestliže týž žadatel požaduje současné vydání několika povolení, k jejichž vydání jsou příslušné vodohospodářské orgány různých stupňů, rozhodne o vydání těchto povolení vodohospodářský orgán nejvyššího stupně. Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem upravit podrobnosti.

Sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu

• (1) Směrný vodohospodářský plán sestavuje a doplňuje ministerstvo v součinnosti se zúčastněnými ústředními orgány tak, aby byl v souladu s perspektivou rozvoje jednotlivých odvětví národního hospodářství a s ochranou životního prostředí.
• (2) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány zpracováním podkladů pro sestavování a doplňování směrného vodohospodářského plánu. Ministerstvo, popřípadě k tomu pověřené jím řízené organizace a vodohospodářské orgány mohou požadovat od těch, kdož mají požadavky na vodu nebo ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě její jakost, aby jim bezplatně sdělovali údaje potřebné k sestavování a doplňování tohoto plánu, nebo si mohou tyto údaje u nich zjišťovat.
• (3) Ministerstvo sestavuje v rámci směrného vodohospodářského plánu státní vodohospodářskou bilanci, která obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních vod, jejich jakosti a současného i možného využití; přitom stanoví zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a určuje potřebné ukazatele, především ukazatele minimálních průtoků vody ve vodních tocích a ukazatele potřeby, spotřeby, popřípadě jakosti vody při nakládání s ní. Při stanovení ukazatelů minimálních průtoků ve vodních tocích bere zřetel na potřeby uživatelů vod, včetně potřeb plavby na splavných tocích a na ochranu důležitých zájmů společnosti.
• (4) Ministerstvo může pověřit nižší vodohospodářské orgány, aby podle jím stanovených zásad určily ukazatele pro jednotlivá dílčí povodí, popřípadě úseky vodních toků.
• (5) Zásoby povrchových a podzemních vod a jejich jakost evidují a bilančně vyhodnocují organizace pověřené ministerstvem, a to podle směrnic vydaných ministerstvem po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy.

Ochrana vodohospodářských a jiných důležitých zájmů společnosti

Vodohospodářské orgány jsou povinny vycházet při rozhodování, vyjádřeni a při provádění ostatních opatření ve vodním hospodářství ze směrného vodohospodářského plánu, zejména ze státní vodohospodářské bilance, dodržovat zásady ročního a víceletého hospodaření s vodou v jednotlivých povodích a dbát na ochranu životního prostředí a ostatní důležité zájmy společnosti.

Vodohospodářský dozor národních výborů

• (1) Národní výbory dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
• (2) Národní výbory jsou povinny v. rozsahu své působnosti soustavně dozírat zejména na to, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, ustanovení vodního zákona k ochraně vod, včetně jejich jakosti, zda jsou udržována vodohospodářská díla v řádném stavu a zda jsou provozována podle schválených kanalizačních, manipulačních nebo provozních řádů.
• (3) Národní výbory si mohou při provádění vodohospodářského dozoru vyžádat spolupráci orgánů, které sleduji jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, orgánů státního hospodářského řízení zemědělství, rybářství, popřípadě dalších orgánů, jakož i společenských organizací působících na těchto úsecích. Po projednání s těmito organizacemi mohou pověřit jejich členy některými úkoly, pokud nejde o rozhodnutí ve věcech státní správy.
• (4) Národní výbory provádějí jako součást vodohospodářského dozoru technickobezpečnostní dozor nad vodohospodářskými díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom dozírají zejména na to, jak správci (vlastníci, uživatelé) těchto děl zajišťují na nich odborný technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
• (5) Ministerstvo může upravit obecně závazným právním předpisem způsob provádění vodohospodářského dozoru národními výbory, jakož i provádění odborného technickobezpečnostního dozoru v případech, kdy jej neprovádí organizace pověřená podle § 41 odst. 1 písm. c) vodního zákona nebo jde-li o vodohospodářské dílo ve výstavbě.

Vrchní vodohospodářský dozor

• (1) Ministerstvo dozírá v rámci vrchního vodohospodářského dozoru na to, jak nižší vodohospodářské orgány provádějí ustanovení vodního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě.
• (2) V rámci vrchního vodohospodářského dozoru dozírá ministerstvo též na to, jak orgány a organizace dodržují ustanovení vodního zákona o ochraně vod a předpisů vydaných na jeho základě, jak jsou dodržována rozhodnutí vodohospodářských orgánů, jak plní své povinnosti správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl a správci vodních toků a jak plní úkoly organizace pověřené ministerstvem podle vodního zákona nebo tohoto zákona. Zjistí-li nedostatky, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

Slovenská vodohospodářská inspekce

• (1) Slovenskou vodohospodářskou inspekci zřizuje ministerstvo jako svůj odborný kontrolní orgán ve věcech ochrany jakosti vod a hospodařeni s vodou. Slovenská vodohospodářská inspekce vykonává v rámci vrchního vodohospodářského dozoru úkoly uvedené v § 11 odst. 2 v rozsahu určeném ministerstvem.
• (2) Slovenská vodohospodářská inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory a poskytuje jim odbornou pomoc.
• (3) Slovenská vodohospodářská inspekce navrhuje vodohospodářským orgánům uložení pokut a opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor

Osoby vykonávající dozor podle § 10 až 12 jsou při plnění svých úkolů oprávněny vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná zjišťování, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se dověděly při své činnosti a vykázat se průkazem orgánu, z jehož pověřeni vykonávají dozor.

Řízení

• (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodohospodářské orgány při řízení o věcech upravených vodním zákonem nebo tímto zákonem (dále jen „vodoprávní řízení“) podle správního řádu,³) popřípadě podle stavebního řádu,⁴) jde-li o rozhodnutí ve věci zřízení, změny nebo zrušení vodohospodářského díla.
• (2) K žádosti o rozhodnutí je třeba připojit doklady obsahující údaje, které jsou směrodatné pro posouzení dosahu žádaného rozhodnutí na vodohospodářské poměry. Jde-li o žádost o povolení, které je současně rozhodnutím o přípustnosti stavby,⁵) je třeba připojit též doklady, kterých je třeba k žádosti o takovéto rozhodnutí podle stavebního řádu. Žadatel je povinen na vyzvání vodohospodářského orgánu předložit další doklady, popřípadě posudky o vlivu žádaného rozhodnutí na jiné právem chráněné zájmy.
• (3) Ministerstvo vyhláškou podrobněji stanoví, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí povinen předložit, jakož i další podrobnosti vydávání povolení, souhlasů a vyjádření.
• (4) Týká-li se vodoprávní řízení užívacích práv k zemědělským nebo lesním pozemkům, které mají v užívání socialistické zemědělské nebo lesní organizace, jsou účastníky vodoprávního řízení jen tyto organizace.
• (5) Účastníkem vodoprávního řízení ve věci povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu týkajícího se vodního toku je též správce tohoto toku.
• (6) V případech, ve kterých může rozhodnutí vodohospodářského orgánu ovlivnit vodohospodářské poměry v územních obvodech více místních (městských) národních výborů, oznámí vodohospodářský orgán termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto národních výborů. K ústnímu jednání pozve písemně všechny jemu známé účastníky vodoprávního řízení.
• (7) Pozvání k ústnímu jednání doručí vodohospodářský orgán účastníkovi do vlastních rukou nejpozději 8 dnů, ve složitějších případech nejpozději 30 dnů přede dnem ústního jednání. Po tuto dobu musí být vyvěšeny i vyhlášky o oznámení ústního jednání podle odstavce 6.
• (8) Ovlivní-li rozhodnutí vodohospodářské poměry nebo jakost vod v obvodě působnosti jiného vodohospodářského orgánu, nebo je-li vodohospodářské dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodohospodářského orgánu, rozhodne věcně a místně příslušný vodohospodářský orgán po projednání s vodohospodářskými orgány, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
• (9) V jednoduchých věcech, zejména je-li možné rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníkem vodoprávního řízení, rozhodne vodohospodářský orgán bezodkladně. V ostatních případech rozhodne nejpozději do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech nejpozději do 3 měsíců od zahájení vodoprávního řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může lhůtu přiměřeně prodloužit odvolací orgán.
• (10) Vodohospdářský orgán může doručit rozhodnutí účastníkům řízení, s výjimkou žadatele o povolení a správce vodního toku, popřípadě toho, kdo podal námitky, veřejnou vyhláškou na místních (městských) národních výborech, v jejichž obvodech jsou zájmy účastníků dotčeny.
• (11) Vydává-li vodohospodářský orgán témuž žadateli současně několik povolení, může tak učinit v jednom rozhodnutí.
• (12) Vyžadují-li to vodohospodářské nebo jiné důležité zájmy společnosti, může vodohospodářský orgán v novém vodoprávním řízení změnit nebo zrušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
• (13) Náklady na znalecké posudky ve vodoprávním řízení, k němuž dal podnět žadatel o povolení, hradí žadatel.
• (14) Opatření vodohospodářských orgánů učiněná podle § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 a § 30 odst. 3 věty první vodního zákona se zpravidla vyhlašují veřejnou vyhláškou nebo jiným v místě obvyklým způsobem.

Vodohospodářská evidence

• (1) Vodohospodářské orgány jsou povinny vést evidenci jimi vydaných povolení, souhlasů, vyjádření a jiných rozhodnutí.
• (2) Podrobnosti o způsobu vedení a rozsahu vodohospodářské evidence upraví ministerstvo, které může též pověřit organizace jím řízené, popřípadě některé vodohospodářské orgány vedením souhrnné vodohospodářské evidence.
• (3) Nahlížet do vodohospodářské evidence je oprávněn ten, kdo prokáže oprávněný zájem na skutečnostech v ní uvedených, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.

• (1) Organizace, které odebírají nebo jinak užívají vodu nebo vypouštějí odpadní, popřípadě zvláštní vody v množství a jakosti nad míru stanovenou ministerstvem v dohodě s příslušnými ústředními orgány, jsou povinny k zajištění odborného hospodaření s vodou a čištění odpadních vod určit kvalifikované pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře). Obdobně určují kvalifikované pracovníky též organizace a orgány nadřízené těmto organizacím, jakož i jejích ústřední orgány.
• (2) Podrobnosti o určování, činnosti a kvalifikaci pracovníků uvedených v odstavci 1 stanoví ministerstvo vyhláškou v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy.

Všeobecné povinnosti při ochraně před povodněmi

• (1) V době nebezpečí povodně a v době povodně orgány, organizace a občané jsou povinni na příkaz příslušných povodňových orgánů zejména
  • a) poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné látky, nářadí a jiné potřebné prostředky,
  • b) zúčastnit se podle svých možností a sil prací na ochranu a záchranu lidí a majetku ohroženého povodní,
  • c) trpět odstranění staveb, jejich částí anebo porostů.
• (2) Povodňové orgány ukládají povinnosti podle odstavce 1 jen v nevyhnutelně potřebném rozsahu.

Řízení ochrany před povodněmi

• (1) Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány:
  • a) ministerstvo, ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky a národní výbory,
  • b) Ústřední povodňová komise a povodňové komise národních výborů.
• (2) Ministerstvo ústředně řídí a kontroluje přípravu a provádění zabezpečovacích prací na ochranu před povodněmi. Ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky ústředně řídí a kontroluje přípravu a provádění povodňových záchranných prací. Národní výbory činí ve svých územních obvodech preventivní opatření k ochraně před povodněmi; organizují a řídí záchranné práce.
• (3) Ministerstvo a ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky spolupracují ve věcech ochrany před povodněmi. Ostatní orgány a organizace spolupracují s povodňovými orgány a pomáhají jim při zabezpečování ochrany před povodněmi.
• (4) Ústřední povodňová komise koordinuje a kontroluje přípravu a provádění preventivních opatření ústředních orgánů a národních výborů na ochranu před povodněmi; schvaluje komplexní povodňové plány. Ústřední povodňová komise v době nebezpečí povodně a v době povodně ohrožující rozsáhlé území, pokud povodňové komise krajských národních výborů nestačí vlastními silami a prostředky činit potřebná opatření, a na hraničních tocích řídí, koordinuje a kontroluje v plném rozsahu ochranu před povodněmi (zabezpečovací práce a záchranné práce),
• (5) Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda“), která schvaluje též statut této komise. Předsedou komise je ministr lesního a vodního hospodářství Slovenské socialistické republiky a místopředsedou ministr vnitra Slovenské socialistické republiky.
• (6) Povodňové komise národních výborů v době nebezpečí povodně a v době povodně řídí, koordinují a kontrolují ochranu před povodněmi v územním obvodu svého národního výboru.
• (7) Povodňovou komisi národního výboru ustavuje plenární zasedání národního výboru; předsedou komise je předseda nebo místopředseda národního výboru. Povodňovou komisi řídí rada národního výboru; komise je též podřízena povodňové komisi národního výboru vyššího stupně, a jde-li o povodňovou komisi krajského národního výboru, je podřízena Ústřední povodňové komisi, pokud v době nebezpečí povodně a v době povodně nepřevezme řízení ochrany před povodněmi v plném rozsahu povodňová komise národního výboru vyššího stupně, nebo jde-li o povodňovou komisi krajského národního výboru, Ústřední povodňová komise.
• (8) Ústřední povodňová komise a povodňové komise národních výborů v době nebezpečí povodně a v době povodně mohou vydávat příkazy k provedení opatření potřebných k zabezpečení ochrany před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

Předpovědní, hlásná a varovná povodňová služba

• (1) Orgány, organizace a občané jsou povinni neodkladně hlásit nebezpečí povodně povodňovým orgánům.
• (2) Orgány a organizace, zejména ty, které zajišťují telekomunikační služby, jsou povinny přednostně zabezpečovat komunikaci zpráv a hlášení předpovědní a hlásné povodňové služby ve věcech ochrany před povodněmi.

Náklady na opatření k ochraně před povodněmi

• (1) Orgány, organizace a občané nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku (majetku v jejich správě nebo užívání) před povodněmi.
• (2) Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích a na vodohospodářských dílech hradí jejich správci (vlastníci, uživatelé). Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí okresní národní výbory podle zvláštních předpisů, které vydá ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy.
• (3) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky může stanovit, ve kterých dalších případech a vůči komu náleží nárok na náhradu nákladů vzniklých těm, kdo na příkaz povodňových orgánů vykonávali opatření k ochraně před povodněmi.

Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi

Národní výbory hradí občanům škody, které jim vzniknou v důsledku činnosti a opatření k ochraně před povodněmi; organizacím v těchto případech hradí škody na věcech a náklady spojené s odškodněním pracovních úrazů.⁶) O náhradě těchto škod rozhoduje a náhradu poskytuje příslušný okresní národní výbor.

Prováděcí předpisy

Podrobnosti o provádění ochrany před povodněmi, zejména o úkolech a spolupráci orgánů, organizací a občanů při povodních upraví vláda nařízením.

• (1) Vodohospodářské orgány na návrh správců vodních toků nebo správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl ustanovují k ochraně vod, vodních toků a k ochraně vodohospodářských děl vodní stráž. Vodní stráž lze ustanovit i na návrh společenské organizace. Náklady na vodní stráž nesou správci (vlastníci, uživatelé) a společenské organizace, na jejichž návrh byla vodní stráž ustanovena. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to ochrana důležitých zájmů společnosti, může příslušný vodohospodářský orgán uložit správci (vlastníku, uživateli), aby předložil návrh na ustanovení vodní stráže.
• (2) Člen vodní stráže je oprávněn při výkonu ochrany vstupovat na cizí pozemky a vodohospodářská díla, pokud k tomu není potřeba povolení podle zvláštních předpisů, zjišťovat osoby, které porušují ustanovení vodního zákona k ochraně vod, vodních toků a vodohospodářských děl, a oznamovat je vodohospodářskému orgánu, který ho ustanovil. Člen vodní stráže je oprávněn ukládat pokuty v blokovém řízení podle zvláštních předpisů.
• (3) Vodní stráž může požádat při plnění svých úkolů o spolupráci Sboru národní bezpečnosti, pokud jejich plnění nemůže zabezpečit vlastními sílami nebo prostředky. Vodní stráž je při výkonu své činnosti povinna nosit služební odznak se státním znakem.
• (4) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky určí obecně závazným právním předpisem vodohospodářské orgány, které ustanovují vodní stráž, jakož i ostatní podrobnosti o ustanovení vodní stráže, zejména o složení slibu, o vnějším označení jejích členů a o výkonu ochrany.

• (1) Organizacím, které porušují povinnosti stanovené tímto zákonem, popřípadě podle něj uložené, ukládají vodohospodářské orgány pokuty v rozsahu a za podmínek stanovených vládou. Vodohospodářské orgány ukládají za podmínek stanovených vládou pokuty i pracovníkům těchto organizací, kteří zavinili porušení povinností organizací, pokud nejde o trestný čin nebo přečin. Výše pokuty může činit u pracovníka organizace nejvýše trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.⁷)
• (2) Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena trestní odpovědnost jejích pracovníků i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě škody. Byla-li uložena pracovníku organizace pokuta podle odstavce 1, nelze mu uložit pokutu podle jiných předpisů.
• (3) Pokuty uložené podle vodního zákona a tohoto zákona jsou příjmem rozpočtů národních výborů.

Vodohospodářské orgány spolupracují při opatřeních podle vodního zákona a tohoto zákona, jakož i předpisů vydaných na jejich základě s příslušnými orgány státní správy.

• (1) Organizace, které ke dni účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní nebo zvláštní vody do povrchových nebo podzemních vod, jsou povinny oznámit do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodohospodářskému orgánu příslušnému k vydání povolení množství, jakost a způsob vypouštění těchto vod. Pokud vypouštění těchto vod není v souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli, rozhodne vodohospodářský orgán, zda, v jakém rozsahu a za jakých podmínek povoluje jejich vypouštění. V povolení stanoví současně přípustný stupeň jakosti vypouštěných odpadních nebo zvláštních vod a lhůtu, v níž musí být tohoto stupně dosaženo, popřípadě vybudováno potřebné čisticí zařízení.
• (2) Ministerstvo vydá v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vyhlášku, v níž stanoví postup vodohospodářského orgánu tak, aby nakládání s vodami bylo uvedeno do souladu s vodním zákonem do jednoho roku, ve zvlášť odůvodněných případech do dvou let a u veřejných kanalizací do tří let od dne účinnosti tohoto zákona.

• (1) Organizace, spravující ke dni účinnosti tohoto zákona veřejnou kanalizaci, předloží návrh kanalizačního řádu⁸) vodohospodářskému orgánu příslušnému k jeho schválení, a to ve lhůtě jím stanovené.
• (2) Kdo vypouští do veřejné kanalizace odpadní nebo zvláštní vody znečištěné při jejich vzniku nad míru stanovenou kanalizačním řádem, je povinen do 6 měsíců od schválení tohoto řádu požádat o povolení podle § 24 odst. 3 vodního zákona. Vydá-li vodohospodářský orgán povolení, postupuje obdobně podle ustanovení § 26 odst. 1.
• (3) Ministerstvo obecně závazným právním předpisem upraví po projednání s příslušnými ústředními orgány státní správy lhůty a postup vodohospodářských orgánů při vydávání povolení podle odstavce 2.

Vodoprávní řízení zahájené před účinností tohoto zákona dokončí vodohospodářský orgán, který řízení zahájil jako příslušný podle dosavadních předpisů.

• (1) Tímto zákonem nejsou dotčeny
  • a) předpisy upravující působnost Slovenského geologického úřadu, Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu,
  • b) zvláštní předpisy upravující výkon státní správy na úseku vodního hospodářství ve vyhrazených prostorách Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů,⁹)
  • c) ustanovení § 29 zák. č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, pokud jde o povodňové záchranné práce prováděné požárními jednotkami a o provádění ochrany před povodněmi, pokud je neupravuje tento zákon a předpisy vydané na jeho základě.
• (2) Do působnosti ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky náleží řízení vodohospodářských meliorací zemědělských pozemků, včetně závlahových a odvodňovacích soustav, pokud vodní zákon nebo tento zákon nestanoví jinak. Ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem upravit podrobnosti na tomto úseku.

Zrušují se:

• 1. zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
• 2. vyhláška ministerstva zemědělství č. 615/1949 Ú. v., kterou se určuje vzor osvědčení o ustanovení přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl a o jejich vzetí do přísahy, pokud se vztahuje na přísežné hajné k ochraně vod a vodních děl,
• 3. vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 136/1960 Sb., o Státní vodohospodářské inspekci, ve znění vyhlášky Ústřední správy vodního hospodářství č. 55/1966 Sb.,
• 4. vládní nařízení č. 65/1966 Sb., o změnách působnosti v oboru ochrany před povodněmi.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.