Kapitoly článku
Co je to škoda?
Nahrazovaná škoda, neboli újma, může mít dle českého práva podobu jak majetkovou, tak také nemajetkovou. Představit si nějaký typ majetkové újmy asi zvládne každý: automobilová nehoda, politý oblek vašeho kolegy či mobil, který někomu vyrazíte z ruky v tramvaji, představují právě takové situace, kdy škoda vznikne. Ovšem pozor: do majetkové újmy zahrnujeme i tzv. ušlý zisk, tedy to, o co se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv se to dalo s ohledem na obvyklý běh věcí očekávat. Tedy například pokud zmrzlináři poškodíte stroj na výrobu zmrzliny, nehradíte jen samotnou opravu stroje či koupi nového, ale uhradíte i sumu, kterou si kvůli vám nemohl vydělat.
Nemajetková újma může představovat například poškozenou pověst nějaké osoby, o níž jsme roznášeli nepravdivé informace. U nemajetkové škody vzniká povinnost hradit škodu za podmínky, že tak výslovně stanoví zákon (nebyla-li povinnost náhrady nemajetkové újmy výslovně sjednána).
Dílčí právní úpravu náhrady škody obsahuje řada zákonů, tím klíčovým je pak občanský zákoník (NOZ).
Řešíte náhradu škody?
Byla vám způsobena škoda a škůdce nechce platit? Posoudíme váš případ a sepíšeme pro vás žalobu na náhradu škody, se kterou u soudu bezpochyby uspějete.
Chci poradit se žalobou
Prevence vzniku škody
Každý by si měl počínat tak, aby jinému škodu (na majetku, zdraví, svobodě a pod.) nezpůsobil. Obecnými předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu jsou:
- protiprávní jednání (může spočívat v porušení dobrých mravů, smluvní povinnosti či zákona),
- vznik újmy,
- příčinná souvislost,
- zavinění (úmyslné či nedbalostní).
Pro vznik odpovědnosti za škodu stačí i nedbalost, pokud zákon výslovně nehovoří o úmyslu (přímém či nepřímém).
Okolnosti vylučují povinnost nahradit škodu
Představte si, že někomu roztrhnete bundu a zlomíte nos a dokonce i přiznáte, že jste to udělali záměrně, a přesto vás nikdo nebude hnát k odpovědnosti za škodu. Jak je to možné? Může se to přihodit v situaci, kdy jednáte v nutné obraně, tedy kdy dotyčný na vás obdobným způsobem zaútočil první a vy se jen bráníte. Zdůraznění “obdobného způsobu” je zde zcela na místě. Pokud by vám totiž hrozila újma jen nepatrná (například by do vás někdo vrazil v tramvaji a vy jste neovládli své emoce, srazili ho na zem a v záchvatu vzteku mu rozdupali značkové brýle), na nutnou obranu to určitě nesvedete.
Druhou situací, u které vám občanský zákoník odpustí povinnost k náhradě újmy, je jednání v krajní nouzi. Znamená to, že škodu způsobíte přitom, kdy sami odvracíte nebezpečí mnohem větší. Například rozbijete okno, abyste vnikli do hořícího bytu a zachránili malé děti.
Uplatnění nároku na náhradu škody
Běžným způsobem je uplatnění žádosti o náhradu škody. Můžete se pokusit se škůdcem domluvit, případně k němu vznést písemnou žádost o náhradu škody. Záleží ale především na něm a jeho přístupu, zda bude taková žádost dostačující.
Pakliže na vaši výzvu odmítá škodu nahradit, měla by následovat občanskoprávní žaloba.
V rámci civilního řízení je pak na vás prokázat všechny předpoklady pro náhradu škody, tedy protiprávní jednání, vznik újmy i příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce nebo škodní událostí a vzniklou újmou.
Pokud by bylo škůdců více, mohou buď odpovídat společně a nerozdílně, případně můžete vymáhat škodu po kterémkoliv z nich. Škůdci navzájem pak mohou vůči sobě uplatnit takzvaný regres, tedy nárok na náhradu. Soud může také rozhodnout, že se škůdci podíleli na vzniku škody nerovnoměrně a podle míry svého zavinění budou pak odpovídat.
Tip: Máte obavy z hmotné odpovědnosti v práci a přemýšlíte o pojistce? Přečtěte si náš článek, kde se dozvíte vše potřebné.
Jak se hradí náhrada škody?
U majetkové újmy je základním principem, je-li to možné, uvedení do původního stavu (tedy například opravou poškozené věci). Až ve chvíli, kdy to není možné (například je věc nenávratně zničena), případně o to poškozený požádá, hradí se škoda v penězích.
U nemajetkové újmy je pak třeba vyčíslit přiměřené zadostiučinění, kterým lze škodu “odčinit”. Zadostiučinění bývá zpravidla poskytnuto v penězích (není-li zajištěn jiný účinný způsob). Jiným vhodným způsobem může být například omluva či uvedení do původního stavu.
Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být stanoveny tak, aby byly zohlednily a odčinily i určité mimořádné okolnosti, které nastaly. Může se jednat například o použití pohrůžek, zneužití závislosti poškozeného na osobě, která je poškodila či diskriminaci poškozeného. Do úvahy by se vzala i obava poškozeného z ohrožení jeho života či zdraví. V takových případech se předpokládá zvýšená újma poškozeného a tomu by mělo odpovídat i zadostiučinění.
Promlčení práva na náhradu škody
V některých případech víte o škodě i o škůdci v okamžiku, kdy nastane. To je zřejmé třeba ve chvíli, kdy vám kolega poleje počítač kávou. Řada případů ale není takto zřejmá. Třeba když přijdete po týdnu ke svému autu ve společné garáži, zjistíte, že je poškozené, ale osobu škůdce identifikujete o pár týdnů později. Právě tyto okolnosti mají vliv na počátek běhu promlčecí lhůty. Je to totiž dán tím, kdy se o vzniku škody a o osobě škůdce dozvíte.
Od této chvíle vám běží takzvaná subjektivní promlčecí lhůta v délce tří let, kdy můžete uplatnit nárok na náhradu újmy. Existuje však i objektivní promlčecí lhůta, která stanovuje, že nejpozději se nárok na náhradu promlčí za deset let ode dne, kdy ke škodě došlo, v případě úmyslně způsobené újmy pak za patnáct let.
Vzdání se práva na náhradu škody
Obecně občanský zákoník (NOZ) připouští možnost se vzdát budoucího práva na náhradu škody nebo ho smluvně omezit. Výjimkou z tohoto pravidla je vzdání se práva na náhradu škody v případě škody způsobené vadou výrobku nebo v případě újmy na zdraví a životě.