Co označujeme za trestný čin?
Jako trestný čin smí být označeny jen takové protiprávní činy, které za trestné označuje zákon. Nemůže si je tak stanovit policie, soudce ani kdokoliv jiný. Trestní zákon pak jednotlivé trestné činy vyjmenovává a stanovuje konkrétní znaky, jež musí splňovat.
Od pojmu trestného činu odlišujeme termín „čin jinak trestný“. Chápeme jej jako čin, který je v daném případě beztrestný, ačkoliv by za jiných okolností trestný byl. Čin jinak trestný může spáchat například nepříčetná osoba nebo mladistvý, který nemá požadovanou rozumovou vyspělost.
Od trestných činů je také třeba odlišit přestupky, které mohou mít v některých případech obdobný charakter, ale jsou méně společensky nebezpečné. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem může být dán zcela konkrétní hranicí – například u krádeže rozhoduje, zda je hodnota kradeného zboží nižší než 10 000 korun.
Dělení trestných činů
Zákon dělí trestné činy na přečiny a zločiny. Rozlišovány jsou přitom podle formy zavinění (nedbalost či úmysl) a také dle délky trestu odnětí svobody (do pěti let či více). Přečiny jsou přitom chápány jako méně závažné trestné činy. Kategorie zvlášť závažného zločinu pak hovoří o činech s horní hranicí trestu odnětí svobody nejméně deset let.
Další třídění trestných činů můžeme učinit podle vývojových stádií trestného činu. Rozlišujeme přitom trestné činy ve stádiu přípravy, pokusu, nebo již dokonané.
Související služba
Máte problém týkající se trestního řízení?
Popište nám svou situaci a některý z našich advokátů se jí bude ihned zabývat. Do 48 hodin vám zašleme rozbor vašeho problému a návrh jeho řešení.
Chci vyřešit svůj problém
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Dělení trestných činů podle zájmu, který je chráněn
Samotný trestní zákoník člení trestné činy také podle významu zájmu, který je chráněn. Rozlišujeme tak:
- trestné činy proti životu a zdraví (typicky trestný čin vraždy, zabití či ublížení na zdraví),
- trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství (např. trestný čin loupeže, vydírání či pomluvy),
- trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (např. pohlavní zneužití či znásilnění),
- trestné činy proti rodině a dětem (např. zanedbání povinné výživy nebo týrání svěřené osoby),
- majetkové trestné činy (např. trestný čin podvodu či krádež),
- hospodářské trestné činy (např. padělání peněz či zkrácení daně),
- trestné činy obecně nebezpečné (např. obecné ohrožení či trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, kam spadá například řízení pod vlivem alkoholu),
- trestné činy proti životnímu prostředí (např. poškození životního prostředí, poškození vodního zdroje nebo týrání zvířat),
- trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci (např. vlastizrada či teroristický útok),
- trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (např. zneužití pravomoci úřední osoby, schvalování trestného činu či trestný čin nebezpečného pronásledování, známý také jako stalking),
- trestné činy proti branné povinnosti (např. neplnění odvodní povinnosti či nenastoupení služby v ozbrojených silách),
- trestné činy vojenské (např. neuposlechnutí rozkazu či násilí vůči nadřízenému),
- trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy (např. genocidium, či projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka).
Tip na článek
Tip: Přečtěte si, jaký trest vám hrozí v případě trestného činu ublížení na zdraví.
Třídění trestných činů z časového hlediska
Z časového hlediska pak rozlišujeme trestné činy:
- Hromadné – u určitých trestných činů je zapotřebí větší množství obdobných jednání (např. u nedovoleného ozbrojování nestačí jednou vyrobit zbraň, ale učinit tak opakovaně),
- Trestné činy trvající – zde se postihuje určité udržování protiprávního stavu, nikoliv jen jeho krátkodobý vznik (např. jako omezování osobní svobody by se necharakterizovalo několikasekundové zamknutí v šatně školy, učiněné navíc v žertu).
- Pokračování v trestném činu – trestný čin probíhá opakovaně delší dobu, jde ale stále o téže skutkovou podstatu a je zde i společný záměr. Příkladem pokračování v trestném činu, může být např. zpronevěra, při které si zaměstnanec opakovaně „ulije“ určitou částku z účtu zaměstnavatele.
Znaky trestného činu
Jedním z formálních znaků trestného činu je skutková podstata trestného činu. Jde vlastně o souhrn určitých znaků, které specifikují jednotlivé druhy trestných činů a navzájem je odlišují. Hovoříme přitom o objektu trestného činu (jde o určitý zájem, který zákon chrání – viz výše uvedené dělení trestných činů dle objektu), objektivní stránce (jde především o jednání a následek a souvislost mezi nimi), pachateli trestného činu (obecně jím může být kdokoli trestně odpovědný, pokud zákon nepředpokládá speciální charakteristiku pachatele – např. úřední osoba) a subjektivní stránce (vztah pachatele ke svému jednání, jejím znakem je zavinění).
Pokud čin nemá všechny tyto znaky, nejedná se o skutkovou podstatu trestného činu. Příležitostně se mohou u některých trestných činů vyskytovat ještě další nutné znaky, jako např. určité místo (na veřejnosti) či čas jednání (např. v době nouzového stavu).
Jednání určitého člověka ale mohou někdy zdánlivě naplňovat znaky určitého trestného činu (např. ublížení na zdraví), nicméně zde existují okolnosti, které jeho protiprávnost vyloučí. Takovou okolností by v tomto případě mohla být nutná obrana a krajní nouze.
Promlčení trestného činu
V některých případech splňuje jednání veškeré znaky, které zákon předpokládá pro daný trestný čin, a přesto není ani nemůže být trestný čin nijak potrestán. Děje se tak v případě, že již uplyne příliš dlouhá doba od jeho spáchání. Zákon hovoří o promlčení trestného činu, které se vztahuje na všechny trestné činy s výjimkou těch, které jsou zákonem výslovně vyjmenovány. Je jimi například popírání genocidia či projevování sympatií k hnutí potlačujícímu práva a svobody člověka.
Důvodem, proč se k promlčení přistupuje, je zejména fakt, že je z hlediska efektu trestu je vhodné jej udělit co nejdříve po spáchání trestného činu. K tomu se přidává ii náročnost dokazování v případě letitých událostí. Je ale třeba rozlišovat, o jak závažný trestný čin se jednalo. Jistě nelze „prominout“ ve stejném čase krádež v obchodě a těžké ublížení na zdraví.
Jednotlivé trestné činy proto mají stanovené různé lhůty pro promlčení. A různé promlčecí doby najdeme i v rámci jedné skutkové podstaty. Nemůžeme tak hovořit obecně o „promlčecí lhůtě vraždy“. V tomto případě by bylo nutné rozlišit, zda se například jednalo o vraždu těhotné ženy, za níž zákon umožňuje uložení výjimečného trestu a promlčecí lhůta by tak byla třicet let. Pokud by žádná obdobná přitěžující okolnost nenastala (a jednalo by se tedy o trestný čin, jehož hranice činí nejméně deset let), pak je promlčecí lhůta patnáct let. Zákon dále stanovuje lhůtu deset, pět a tři roky pro promlčení různých trestných činů dle jejich závažnosti.
Tip na článek
Tip: Máte podezření na spáchání trestného činu a rádi byste podali trestní oznámení? Využijte přitom služeb Dostupného advokáta, abyste měli jistotu, že vaše trestní oznámení nezapadne a někdo se jím bude zabývat.
Kam se tresty zapisují?
Jednotlivé tresty se kromě konkrétního soudního spisu zapisují také do rejstříku trestů. Rejstřík trestů je jednak státní úřad a pak také známá evidence, ve které lze nalézt, kdy byl dotyčný odsouzen, kterým soudem a pod jakou spisovou značkou. Dále zde nalezne, pro jaké trestné činy byl souzen a jaký trest mu byl uložen, případně kdy byl vykonán. Rejstřík trestů ale není veřejný, žádost o výpis z něj mohou podat jen zákonem vymezené subjekty (typicky soudy a policie) a dále osoba, jíž se záznam týká.
Tip na článek
Tip: Soustava soudů České republiky se může zdát poměrně přehledná a jasná, přesto se ale v souvislosti s ní setkáváme s celou řadou dotazů. Chcete najít v Praze okresní soud? Přemýšlíte, který soud je civilní a který trestní? A víte, jak se liší Nejvyšší a Ústavní soud? To se dozvíte v článku na téma: Na který soud se obrátit.
Kdy se smaže záznam v trestním rejstříku?
Pokud už dojde k potrestání a záznamu v trestním rejstříku, asi málokdo se tím chlubí a snaží se to ututlat. Jsou ale situace, kdy po vás někdo oprávněně může výpis z trestního rejstříku požadovat. Například zaměstnavatel pro výkon určitého typu práce.
Pro určení doby, po jejímž uplynutí může být záznam z trestního rejstříku odstraněn, se musíme opět dívat na závažnost trestného činu.
- Po 1 roce od skončení trestu, jestliže jí bylo uděleno domácí vězení, zákaz pobytu, peněžní pokuta, zákaz vstupu na různé akce, propadnutí věci nebo majetku.
- Po 3 letech od skončení trestu, který nebyl delší než 1 rok.
- Po 5 letech od skončení trestu, který byl delší než 1 rok.
- Po 10 letech od skončení trestu, který byl delší než 5 let.
- Po 15 letech od skončení výjimečného trestu.
Následně můžete zažádat o tzv. zahlazení trestu. Žádost se podává k soudu příslušnému dle vašeho bydliště. Soud přitom zkoumá, zda osoba, jíž se výmaz z trestního rejstříku týká, nemá problémy se zákonem a žije řádný a spořádaný život.