Zákon 471/2011 Sb. O mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek

Předmět úpravy

• (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹) a upravuje postup a podmínky, za kterých tuzemské orgány provádějí mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným státům.
• (2) Prováděním mezinárodní pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí poskytování nebo dožadování mezinárodní pomoci při
  • a) vymáhání finančních pohledávek,
  • b) zajištění finančních pohledávek,
  • c) výměně informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek,
  • d) doručování dokumentů souvisejících s vymáháním nebo zajištěním finančních pohledávek.
• (3) Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona považují pohledávky
  • a) veřejných rozpočtů z peněžitých plnění včetně jejich příslušenství ukládaných
    • 1. Českou republikou,
    • 2. územním samosprávným celkem České republiky,
    • 3. tuzemským orgánem veřejné moci,
    • 4. orgánem Evropské unie,
  • b) z daní, poplatků a cel jakéhokoli druhu včetně jejich příslušenství ukládaných
    • 1. členským státem Evropské unie jiným než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“),
    • 2. nižším územním nebo správním celkem jiného členského státu,
    • 3. orgánem veřejné moci jiného členského státu,
    • 4. orgánem Evropské unie,
  • c) z náhrad, intervencí a dalších opatření včetně jejich příslušenství, které jsou součástí systému částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského záručního fondu nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
  • d) z dávek a jiných poplatků včetně jejich příslušenství stanovených v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru,
  • e) stanovené mezinárodní smlouvou o provádění mezinárodní pomoci, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“).
• (4) Za finanční pohledávky se pro účely tohoto zákona ve vztahu k členským státům Evropské unie nepovažují pohledávky
  • a) z povinných příspěvků na sociální pojištění,
  • b) ze smluvních vztahů,
  • c) z peněžitých trestů,
  • d) z pokut, z jiných správních sankcí nebo z nákladů řízení, s výjimkou těch, které jsou ukládány podle daňového zákona nebo jako příslušenství peněžitých plnění uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).
• (5) Jiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí
  • a) jiný členský stát,
  • b) stát, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu.

Vztah k daňovému řádu

Při provádění mezinárodní pomoci se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Působnost Ministerstva financí

• (1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) je orgánem odpovědným za kontakty s Evropskou komisí ohledně provádění mezinárodní pomoci.
• (2) Výkonem působnosti ústředního kontaktního orgánu ministerstvo pověří
  • a) správce daně s celorepublikovou působností podřízeného ministerstvu, nebo
  • b) svůj organizační útvar.
• (3) Výkonem působnosti dílčího kontaktního orgánu nebo kontaktního útvaru může ministerstvo pověřit jednotlivého správce daně.
• (4) Ministerstvo informuje Evropskou komisi o tom, který orgán byl pověřen jako ústřední kontaktní orgán, popřípadě jako dílčí kontaktní orgán nebo jako kontaktní útvar, a o případných změnách.
• (5) Ministerstvo oznámí zveřejněním ve Finančním zpravodaji a způsobem umožňujícím dálkový přístup, který orgán byl v České republice pověřen jako ústřední kontaktní orgán, popřípadě jako dílčí kontaktní orgán nebo kontaktní útvar.

Kontaktní orgán

• (1) Kontaktním orgánem je
  • a) ústřední kontaktní orgán,
  • b) dílčí kontaktní orgán,
  • c) kontaktní útvar.
• (2) Dožadujícím kontaktním orgánem je kontaktní orgán, který zaslal žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci.
• (3) Dožádaným kontaktním orgánem je kontaktní orgán, který obdržel žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci.

Působnost tuzemských kontaktních orgánů

• (1) Tuzemský kontaktní orgán provádí mezinárodní pomoc
  • a) přímo, nebo
  • b) prostřednictvím jednotlivých správců daně.
• (2) Tuzemský dílčí kontaktní orgán provádí mezinárodní pomoc pouze v rozsahu, ve kterém je k jejímu provádění ministerstvem pověřen, a to vůči jednomu či více druhům peněžitých plnění.
• (3) Tuzemský kontaktní útvar provádí mezinárodní pomoc pouze v rozsahu, ve kterém je k jejímu provádění ministerstvem pověřen na základě své věcné a místní příslušnosti.
• (4) Tuzemský dílčí kontaktní orgán a tuzemský kontaktní útvar jsou při provádění mezinárodní pomoci podřízeny tuzemskému ústřednímu kontaktnímu orgánu.

Komunikace kontaktních orgánů

• (1) Tuzemský ústřední kontaktní orgán v rámci provádění mezinárodní pomoci zajišťuje komunikaci s příslušnými kontaktními orgány jiného státu.
• (2) Jednotlivá sdělení určená kontaktním orgánům jiného státu jsou zasílána tuzemským
  • a) ústředním kontaktním orgánem,
  • b) dílčím kontaktním orgánem nebo kontaktním útvarem se souhlasem ústředního kontaktního orgánu, nebo
  • c) dílčím kontaktním orgánem nebo kontaktním útvarem jménem ústředního kontaktního orgánu.
• (3) Pokud to shledá potřebným, tuzemský ústřední kontaktní orgán ověří srozumitelnost a správnost zasílaného sdělení. V případě zjištění nedostatků přikáže tuzemskému dílčímu kontaktnímu orgánu nebo tuzemskému kontaktnímu útvaru, který sdělení vypracoval, učinit opatření ke zjednání nápravy.

Určení příslušnosti k provedení mezinárodní pomoci

• (1) Pokud by vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci současně příslušelo tuzemskému dílčímu kontaktnímu orgánu a tuzemskému kontaktnímu útvaru, je k provedení mezinárodní pomoci příslušný tuzemský kontaktní útvar.
• (2) V případě pochybností o příslušnosti k vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci rozhodne tuzemský ústřední kontaktní orgán o tom, který tuzemský kontaktní orgán je příslušný k provedení mezinárodní pomoci; o tomto rozhodnutí informuje dožadující kontaktní orgán.

Postoupení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci

• (1) Pokud tuzemský kontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nespadající do jeho působnosti, postoupí bezodkladně tuto žádost příslušnému tuzemskému kontaktnímu orgánu.
• (2) V případě pochybností o příslušnosti k vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci postoupí tuzemský kontaktní orgán bezodkladně tuto žádost tuzemskému ústřednímu kontaktnímu orgánu k rozhodnutí, který ji poté, co rozhodne o tom, který tuzemský kontaktní orgán je příslušný k provedení mezinárodní pomoci, postoupí příslušnému tuzemskému kontaktnímu orgánu.
• (3) O postoupení žádosti informuje tuzemský kontaktní orgán, jemuž byla žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci adresována,
  • a) dožadující kontaktní orgán a
  • b) tuzemský ústřední kontaktní orgán.
• (4) Tuzemský ústřední kontaktní orgán může vyřídit žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci ve své působnosti, i když je k jejímu vyřízení příslušný tuzemský dílčí kontaktní orgán nebo tuzemský kontaktní útvar; o tomto postupu informuje příslušný tuzemský dílčí kontaktní orgán nebo tuzemský kontaktní útvar a dožadující kontaktní orgán. Proti rozhodnutí tuzemského ústředního kontaktního orgánu o převzetí vyřízení žádosti se nelze odvolat.

Pověření správce daně

• (1) Kontaktní orgán může pověřit uskutečněním úkonů při poskytování mezinárodní pomoci podřízeného správce daně a dohlíží na jejich provedení.
• (2) Při pověření podle odstavce 1 kontaktní orgán přihlédne k tomu, zda správce daně
  • a) vykonává správu daně, jíž se dožádaná mezinárodní pomoc týká, nebo
  • b) může uskutečnit požadované úkony snáze, hospodárněji nebo rychleji.

Vztah kontaktního orgánu a správce daně

• (1) Správce daně bezodkladně informuje tuzemský kontaktní orgán, který jej pověřil, o provedených úkonech a poskytuje mu nezbytné podklady.
• (2) Správce daně může žádat o doplnění podkladů pro uskutečnění úkonů při provádění mezinárodní pomoci dožadující kontaktní orgán jiného státu pouze prostřednictvím tuzemského kontaktního orgánu, který jej pověřil.
• (3) Správce daně může žádat o mezinárodní pomoc pouze prostřednictvím příslušného tuzemského kontaktního orgánu a poskytne mu k tomu nezbytné údaje pro zpracování žádosti.
• (4) Správce daně bezodkladně předává tuzemskému kontaktnímu orgánu, jehož prostřednictvím požádal o mezinárodní pomoc, veškeré potřebné informace k případu, který je předmětem dožádání.
• (5) Tuzemský kontaktní orgán předává správci daně informace potřebné k provádění mezinárodní pomoci, o kterou správce daně prostřednictvím tohoto kontaktního orgánu požádal nebo k jejímuž poskytnutí byl správce daně tímto kontaktním orgánem pověřen.

Poskytování informací týkajících se vymáhání

• (1) Tuzemský kontaktní orgán může dožádat kontaktní orgán jiného státu o poskytnutí informací vztahujících se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění.
• (2) Na žádost kontaktního orgánu jiného státu zajistí tuzemský kontaktní orgán poskytnutí potřebných informací vztahujících se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění; za tím účelem zajistí provedení úkonů nezbytných k jejich získání.
• (3) Nelze poskytnout informace,
  • a) které není možné získat v případě vymáhání obdobné pohledávky v České republice,
  • b) jejichž sdělení by mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
• (4) Tuzemský kontaktní orgán nemusí poskytnout informace, které by porušily ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
• (5) Tuzemský kontaktní orgán vždy poskytne požadované informace
  • a) získané od banky, včetně zahraniční banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné platební nebo finanční instituce,
  • b) získané od osoby jednající jménem nebo na účet osoby, které se poskytnutí informací týká,
  • c) týkající se vlastnických podílů.
• (6) O důvodech, které brání poskytnutí dožádaných informací, tuzemský kontaktní orgán bezodkladně vyrozumí dožadující kontaktní orgán.

Poskytování informací o vratitelném přeplatku

Má-li být osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu vrácen vratitelný přeplatek ve výši nejméně 250 000 Kč, správce daně o této skutečnosti bezodkladně informuje příslušný tuzemský kontaktní orgán, který může následně informovat kontaktní orgán jiného státu, ve kterém má tato osoba bydliště nebo sídlo; tento postup se nepoužije pro vratitelný přeplatek na dani z přidané hodnoty.

Spolupráce úředních osob

• (1) Tuzemský kontaktní orgán může požádat kontaktní orgán jiného státu, aby v souladu s podmínkami dohodnutými s tímto kontaktním orgánem jiného státu úřední osoba pověřená tuzemským kontaktním orgánem mohla za účelem podpory provádění mezinárodní pomoci podle tohoto zákona
  • a) být přítomna při úkonech orgánu veřejné moci jiného státu,
  • b) napomáhat úředním osobám v rámci soudního řízení v jiném státu,
  • c) klást otázky svědkům, nebo
  • d) nahlížet do spisů orgánu veřejné moci jiného státu.
• (2) Na základě žádosti kontaktního orgánu jiného státu dohodne tuzemský kontaktní orgán podmínky, za nichž lze umožnit pověřené úřední osobě jiného státu spolupráci s tuzemským správcem daně v rozsahu podle odstavce 1. V tomto rozsahu má pověřená úřední osoba postavení úřední osoby tuzemského správce daně.
• (3) Pověřená úřední osoba se prokazuje pověřením kontaktního orgánu, který o spolupráci úřední osoby jiného státu požádal.
• (4) Pověření obsahuje
  • a) jméno úřední osoby,
  • b) služební nebo jiné srovnatelné označení úřední osoby,
  • c) organizační útvar orgánu veřejné moci, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení,
  • d) rozsah pověření vymezený podle odstavce 1,
  • e) identifikaci kontaktního orgánu, který pověření vydal.

Doručování dokumentu do jiného státu

• (1) Je-li to potřebné k efektivnímu a hospodárnému doručení, může tuzemský kontaktní orgán dožádat kontaktní orgán jiného státu o doručení dokumentu vztahujícího se k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění adresátovi.
• (2) Součástí doručovaného dokumentu je jednotný doklad pro doručení vyhotovený na standardním formuláři, který obsahuje
  • a) jméno a bydliště, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta a další údaje potřebné k jeho identifikaci,
  • b) účel doručení dokumentu,
  • c) lhůtu, ve které má být doručení provedeno,
  • d) druh a předmět dokumentu, který má být doručen,
  • e) druh a výši finanční pohledávky, ke které se žádost vztahuje,
  • f) název, adresu a popřípadě další kontaktní údaje týkající se orgánu veřejné moci,
    • 1. který je odpovědný za doručovaný dokument,
    • 2. u kterého lze získat další informace týkající se doručovaného dokumentu nebo možnosti napadení finanční pohledávky, pokud jde o jiný orgán než orgán uvedený v bodě 1,
  • g) další náležitosti jednotného dokladu pro doručení.

Doručování dokumentu z jiného státu

• (1) Na žádost kontaktního orgánu jiného státu o doručení dokumentu, který se vztahuje k finanční pohledávce a jejímu vymáhání nebo zajištění, zajistí tuzemský kontaktní orgán doručení tohoto dokumentu jeho adresátovi.
• (2) Tuzemský kontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgán o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení dokumentu adresátovi.
• (3) Součástí doručovaného dokumentu je jednotný doklad pro doručení, který obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 2.
• (4) Pokud adresát nerozumí jednacímu jazyku, ve kterém byl vyhotoven jednotný doklad pro doručení, je oprávněn do 7 pracovních dnů od doručení dokumentu, jehož je jednotný doklad pro doručení součástí, požádat správce daně, který mu dokument doručil, o překlad do jednacího jazyka jednoho z členských států Evropské unie, kterému rozumí.
• (5) Postup podle odstavce 4 se obdobně uplatní i v případě, kdy je doručován jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky.
• (6) Správce daně na základě žádosti o přeložení jednotného dokladu pro doručení nebo jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky zajistí požadovaný překlad tohoto jednotného dokladu a přeložené znění doručí adresátovi. Právní účinky původního doručení zůstávají zachovány.
• (7) Dokumenty nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi neúčinné pouze z tohoto důvodu, že byly doručeny adresátovi v jazyce, kterému nerozumí.

• (1) Příslušnost k posouzení zákonnosti nebo správnosti napadených úkonů a dokumentů tuzemskému orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti
  • a) dožádané finanční pohledávky uložené
    • 1. jiným státem,
    • 2. nižším územním nebo správním celkem jiného státu,
    • 3. orgánem veřejné moci jiného státu, nebo
    • 4. orgánem Evropské unie,
  • b) původního titulu pro vymáhání finanční pohledávky v jiném státu,
  • c) jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky z jiného státu,
  • d) upraveného jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky z jiného státu,
  • e) dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky z jiného státu,
  • f) úkonů při vymáhání finanční pohledávky uskutečněných orgánem veřejné moci jiného státu,
  • g) doručení učiněného orgánem veřejné moci jiného státu, nebo
  • h) dokumentu doručovaného z jiného státu na základě dožádání o mezinárodní pomoc.
• (2) Pokud je u tuzemského orgánu veřejné moci napadena zákonnost nebo správnost nebo z moci úřední zahájeno přezkoumání správnosti úkonu nebo dokumentu souvisejícího s prováděním mezinárodní pomoci, informuje o této skutečnosti příslušný tuzemský kontaktní orgán; to platí i v případě, pokud tuzemskému orgánu veřejné moci posouzení zákonnosti nebo správnosti úkonu nebo dokumentu podle odstavce 1 nepřísluší.
• (3) Tuzemský kontaktní orgán, který obdržel informaci o tom, že u tuzemského orgánu veřejné moci byla napadena zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu podle odstavce 1, vyrozumí vhodným způsobem dlužníka nebo jinou osobu, která zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu napadla, o tom, že orgánem veřejné moci příslušným k posouzení jejich zákonnosti nebo správnosti je orgán veřejné moci jiného státu stanovený k tomu podle právních předpisů tohoto jiného státu.
• (4) Tuzemský kontaktní orgán bezodkladně informuje kontaktní orgán jiného státu o tom, že dlužníkem nebo jinou osobou byla napadena zákonnost nebo správnost úkonu nebo dokumentu souvisejícího s prováděním mezinárodní pomoci; v informaci rovněž uvede, v jakém rozsahu nebyla finanční pohledávka, která je předmětem žádosti o vymáhání, napadena.

Úhrada nákladů

• (1) Náklady vynaložené v souvislosti s poskytnutím mezinárodní pomoci nese ten stát, kterému tyto náklady vznikly.
• (2) Tuzemský kontaktní orgán se může dohodnout s kontaktním orgánem jiného státu ohledně úhrady nákladů jinak, než je stanoveno v odstavci 1, pokud vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky
  • a) je zvlášť obtížné,
  • b) způsobí velmi vysoké náklady, nebo
  • c) se týká boje proti organizovanému zločinu.
• (3) Tuzemský kontaktní orgán na žádost dožádaného kontaktního orgánu uhradí tomuto kontaktnímu orgánu náklady spojené s odstraněním následků neoprávněného vymáhání nebo neoprávněného zajištění finanční pohledávky z důvodu
  • a) její neoprávněnosti,
  • b) vad jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky, nebo
  • c) vad dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky.
• (4) Tuzemský kontaktní orgán uplatní nárok vůči dožadujícímu kontaktnímu orgánu na náhradu nákladů spojených s odstraněním následků neoprávněného vymáhání nebo neoprávněného zajištění finanční pohledávky z důvodu
  • a) její neoprávněnosti,
  • b) vad jednotného dokladu o vymahatelnosti finanční pohledávky, nebo
  • c) vad dokladu umožňujícího zajištění finanční pohledávky.

Neúplná žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci

• (1) Pokud tuzemský kontaktní orgán obdrží neúplnou žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nebo neúplný dokument vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem dožádání, požádá dožadující kontaktní orgán, aby tuto žádost nebo dokument doplnil.
• (2) Tuzemský kontaktní orgán poskytne mezinárodní pomoc až po doplnění údajů podle odstavce 1, s výjimkou případu, kdy bezprostředně hrozí uplynutí lhůty pro vymáhání nebo zajištění finanční pohledávky a nejedná se o údaje nezbytně nutné k poskytnutí mezinárodní pomoci.
• (3) Pokud žádost tuzemského kontaktního orgánu o poskytnutí mezinárodní pomoci nebo další dokument vztahující se k finanční pohledávce, která je předmětem dožádání, neobsahuje údaje nutné pro poskytnutí mezinárodní pomoci, tuzemský kontaktní orgán tyto údaje na žádost dožádaného kontaktního orgánu bezodkladně doplní.

Odmítnutí žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci

• (1) Žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci může tuzemský kontaktní orgán odmítnout, uplynulo-li mezi dnem, kdy se finanční pohledávka stala ve státu dožadujícího kontaktního orgánu splatnou, a dnem podání první žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci vztahující se k této finanční pohledávce, více než 5 let.
• (2) Je-li napadena zákonnost nebo správnost finanční pohledávky nebo původního titulu pro vymáhání v dožadujícím státu, začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne, kdy bylo o jejich zákonnosti nebo správnosti pravomocně rozhodnuto.
• (3) V případě povolení posečkání úhrady vymáhané finanční pohledávky začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne uplynutí doby posečkání; tato lhůta končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy se finanční pohledávka stala splatnou.
• (4) V případě rozložení úhrady vymáhané finanční pohledávky na splátky začíná lhůta 5 let podle odstavce 1 běžet znovu ode dne splatnosti poslední splátky; tato lhůta končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy se finanční pohledávka stala splatnou.
• (5) Pokud žádost o poskytnutí mezinárodní pomoci nesplňuje náležitosti nutné pro poskytnutí mezinárodní pomoci a dožadující kontaktní orgán na žádost tuzemského kontaktního orgánu nezjedná nápravu, tuzemský kontaktní orgán žádost odmítne.
• (6) O důvodech odmítnutí žádosti o poskytnutí mezinárodní pomoci tuzemský kontaktní orgán bezodkladně informuje dožadující kontaktní orgán.

Forma komunikace mezi tuzemským kontaktním orgánem a kontaktním orgánem jiného státu

• (1) Tuzemský kontaktní orgán a kontaktní orgán jiného státu mezi sebou komunikují v elektronické podobě, s výjimkou případů, kdy je tento způsob komunikace technicky neproveditelný.
• (2) Standardní formulář se použije pro
  • a) žádost o poskytnutí informací,
  • b) žádost o doručení dokumentu,
  • c) žádost o vymáhání finanční pohledávky,
  • d) žádost o zajištění finanční pohledávky,
  • e) jednotný doklad pro doručení,
  • f) jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky,
  • g) upravený jednotný doklad o vymahatelnosti finanční pohledávky,
  • h) další komunikaci ohledně dokumentů uvedených v písmenech a) až g), je-li to možné,
  • i) poskytování informací o provádění mezinárodní pomoci.
• (3) Náležitosti standardního formuláře stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pravidla provádění mezinárodní pomoci.
• (4) Postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije při komunikaci v rámci spolupráce úředních osob podle § 13.
• (5) Není-li pro komunikaci mezi tuzemským kontaktním orgánem a kontaktním orgánem jiného státu použita elektronická forma nebo standardní formulář, není tím dotčena platnost získaných informací nebo úkonů uskutečněných při provádění mezinárodní pomoci.

Jazyk komunikace mezi tuzemským kontaktním orgánem a kontaktním orgánem jiného státu

• (1) Dokumenty, které se zasílají prostřednictvím standardního formuláře, a doklad umožňující zajištění finanční pohledávky zasílá tuzemský kontaktní orgán v jednacím jazyce dožádaného kontaktního orgánu nebo v jazyce, který byl dohodnut jako komunikační jazyk.
• (2) Jestliže tuzemský kontaktní orgán obdrží části dokumentů uvedených v odstavci 1 v jiném než českém jazyce, nemá tato skutečnost vliv na jejich platnost, účinnost jejich doručení nebo platnost příslušného řízení, ke kterému se vztahují.
• (3) V českém jazyce lze zaslat dožádanému kontaktnímu orgánu dokument, který
  • a) je předmětem žádosti o doručení,
  • b) není uveden v odstavci 1; na žádost dožádaného kontaktního orgánu přeloží tuzemský kontaktní orgán tento dokument do jednacího jazyka dožádaného státu nebo do dohodnutého komunikačního jazyka.
• (4) U dokumentu, který není uveden v odstavci 1 a není dokumentem, který je předmětem žádosti o doručení, může tuzemský kontaktní orgán vyžadovat od dožadujícího kontaktního orgánu, který dokument zaslal, jeho překlad do českého jazyka nebo do dohodnutého komunikačního jazyka.

Použití informací k jiným účelům

• (1) Tuzemský kontaktní orgán požádá kontaktní orgán jiného státu o povolení k použití informací, které kontaktní orgán jiného státu poskytl v souvislosti s prováděním mezinárodní pomoci, pokud
  • a) je chce použít k jinému účelu než k provádění mezinárodní pomoci, nebo
  • b) mají být použity jiným orgánem veřejné moci, který může využívat obdobné informace v tuzemsku.
• (2) V žádosti podle odstavce 1 uvede tuzemský kontaktní orgán účel, pro který mají být informace využity.
• (3) Na žádost kontaktního orgánu jiného státu povolí tuzemský kontaktní orgán použití informací, které poskytl v souvislosti s prováděním mezinárodní pomoci, k obdobnému účelu, pro který je možné využít tyto informace podle tuzemských právních předpisů; o výsledku vyřízení žádosti bezodkladně vyrozumí kontaktní orgán jiného státu, který žádost zaslal.
• (4) Informace získané v souvislosti s prováděním mezinárodní pomoci lze použít pro stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění bez nutnosti předchozího povolení kontaktního orgánu státu, ze kterého tyto informace pocházejí.
• (5) Použití informací jiným státem pro účely provádění mezinárodní pomoci nebo jiné účely může povolit pouze kontaktní orgán státu, ze kterého tyto informace pocházejí.

Poskytování informací z jiných členských států

• (1) Má-li dojít k poskytnutí informací, které byly získány v souvislosti s prováděním mezinárodní pomoci, do jiného členského státu, který je potřebuje za účelem provádění mezinárodní pomoci nebo za účelem stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění, požádá tuzemský kontaktní orgán o povolení k předání těchto informací kontaktní orgán jiného členského státu, ve kterém mají svůj původ.
• (2) Neobdrží-li tuzemský kontaktní orgán nesouhlasné stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne, kdy kontaktní orgán jiného členského státu obdržel žádost, má se za to, že kontaktní orgán jiného členského státu s žádostí souhlasí.
• (3) Na žádost kontaktního orgánu jiného členského státu povolí tuzemský kontaktní orgán poskytnutí informací, které souvisejí s prováděním mezinárodní pomoci a které mají původ v České republice, jinému členskému státu, který je odlišný od státu dožadujícího a který je potřebuje za účelem provádění mezinárodní pomoci nebo za účelem stanovení nebo vymáhání povinných příspěvků sociálního pojištění.
• (4) Pokud by poskytnutí informací bylo v rozporu s jiným právním předpisem, tuzemský kontaktní orgán s žádostí podle odstavce 3 vysloví nesouhlas tak, aby kontaktní orgán jiného členského státu obdržel nesouhlasné stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tuzemský kontaktní orgán žádost obdržel.

Přístup k poskytovaným informacím

V rozsahu nezbytném pro péči, údržbu nebo rozvoj společné komunikační sítě Evropské unie mohou mít k poskytovaným informacím přístup osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Evropské komise.

Poskytování informací o provádění mezinárodní pomoci

• (1) Tuzemský ústřední kontaktní orgán každoročně ve lhůtě do 31. března sděluje Evropské komisi informace o provádění mezinárodní pomoci.
• (2) Tuzemský ústřední kontaktní orgán může poskytovat Evropské komisi další informace, které považuje za užitečné pro vyhodnocení provádění mezinárodní pomoci mezi Českou republikou a jinými členskými státy.
• (3) Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o sjednání mezinárodní smlouvy.

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek.
• 2. Část patnáctá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.