Smlouva zdaleka nemusí být jen právníky zpracovaný dokument opatřený úředně ověřenými podpisy obou stran. Ve skutečnosti může být uzavření smlouvy extrémně jednoduchý úkon, který zvládne každý. Je k němu potřeba dva nebo více subjektů a jejich projev vůle zřídit vzájemně nějaký závazek a řídit se obsahem smlouvy.
Smlouvu nikdy nemůžete uzavřít jen jednostranně a naopak jednostranný právní úkon neučiníte smlouvou. Pokud vám tedy někdo bude tvrdit, že uzavřel „výpověď ze zaměstnání dohodou”, je to přinejmenším nepřesné. Naopak ale u darovací smlouvy se opravdu jedná o smlouvu, i když vám se vám může zdát, že obdarovaná strana nijak významně aktivní není.
Proces uzavírání smluv
V praxi se začíná smlouva uzavírat v okamžiku, kdy jedna ze stran vyšle vůči druhé nabídku, ze které je kromě samotného obsahu zřejmé, kdo ji učinil a vůči komu. Pokud druhá strana nabídku zavčas přijme, dochází tím ke shodě na jejím obsahu a tedy k uzavření smlouvy.
Nabídka může mít různorodou podobu a nemusí se jednat o žádné oficiality. Když se vás číšník zeptá: „Dáte si pivo?” a vy přikývnete, došlo tak ke vzniku smlouvy. A pokud se zeptá: „Dáte si ještě jedno?” a vy odvětíte: „Ano, ale už jen malé,” i tehdy dojde k jejímu uzavření, neboť pro vznik smlouvy se připouští i odpověď s dodatkem či odchylkou od původního znění návrhu, pokud ho protistrana akceptuje.
Jindy může mít nabídka stejnou podobu, ať je uzavírána s jakoukoliv protistranou. Zákon v této souvislosti hovoří o adhezní smlouvě. Typicky se s ní setkáváme u subjektů jako banky, operátoři či dodavatelé energií, které uzavírají tisíce či statisíce smluv a potřebují proces uzavírání co nejvíce zjednodušit. Nabízejí svým klientům jednotný formulář, často s odkazem na své obchodní podmínky, a druhá strana má možnost jeho obsah buď bez dalšího přijmout anebo jít ke konkurenci (která má zpravidla svůj návrh hodně podobný). Jako klient si samozřejmě můžete zvolit mobilní tarif či zažádat o hypotéku v určité výši, diskutovat ale například o jiných než předepsaných možnostech platby je spíše naivní.
Vzhledem k tomu, že klienti se tak stávají slabší stranou, která má na obsah smlouvy pramalý vliv, zákon je chrání speciálními ustanoveními. Platí například, že odkazuje-li smlouva na rozsáhlé smluvní podmínky, musí s nimi být druhá strana předem seznámena. V případě, že banka spoléhá na váš slabší zrak či lenost a připíše zásadní podmínky na desátou stránku nepatrným písmem, bude tento miniaturní obsah platný, pokud vám byl dostatečně vysvětlen anebo pokud vám nezpůsobí žádnou újmu.
Ačkoliv víte, že na smlouvě nemůžete nic změnit, není dobré rezignovat na čtení jejího obsahu. Ba naopak – neznalost možných sankcí, smluvních pokut či lhůt se vám může ošklivě vymstít. Často bývá přehlédnuta tzv. prolongace smluv, která udává u smluv na dobu určitou, na jakou dlouhou dobu se smlouva prodlouží po původním datu vypršení.
Související služba
Je třeba se k uzavření smlouvy sejít?
V dnešní době není problém uzavřít smlouvu dálkově. Ačkoliv bydlíte v Aši, můžete si nakoupit přes internet zboží z ostravského e-shopu. Obdobně může jít i o telefonickou objednávku či výběr z katalogu.
Takové smlouvy se nazývají distanční. S ohledem na to, že nejčastěji takto budou uzavírány spotřebitelské smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, je i zde slabší strana chráněna speciálními ustanoveními. Podnikatel musí předem poskytnout relevantní informace (např. o povinnosti zaplatit zálohu, o nákladech spojených s navrácením zboží v případě odstoupení od smlouvy atd.) a dále tím, že spotřebitel může od smlouvy ve lhůtě 14 dní odstoupit.
Dohodneme se, že se dohodneme
V některých případech lze očekávat, že domlouvání obsahu smlouvy bude právně složité a zdlouhavé, případně v okamžiku, kdy se strany rozhodnout uzavřít smlouvu, neznají ještě všechny náležitosti, které by smlouva měla obsahovat (např. podrobnosti o hypotéce v případě kupní smlouvy na nemovitost). Aby ale současně měly obě strany nějakou pojistku pro své další kroky (zažádat o hypotéku, pojistit kupovaný byt), uzavírá se v takových případech smlouva o smlouvě budoucí.
Strany se dohodnou alespoň na obecném obsahu budoucí smlouvy a na závazku po vyzvání takovou smlouvu uzavřít. Povinnosti po výzvě smlouvu uzavřít se lze při liknavosti druhé strany domáhat i soudně.
Potřebuji papír nebo ne?
Jak jsme výše naznačili, pro uzavření velké části smluv nepotřebujete žádné formality.
Nejčastěji se setkáváme s ústní formou smlouvy, kdy si strany mezi sebou verbálně vymezí, jaká práva a povinnosti mají („půjčuji ti 10 000 korun a ty mi je do měsíce vrátíš”).
Ústní smlouva tedy je z hlediska formy přípustná, nicméně netřeba zdůrazňovat, že z hlediska jistoty je v závažnějších situacích lepší trvat na písemném sepsání smlouvy. V okamžiku, kdy dojde mezi stranami smlouvy k nejasnostem či dokonce ke sporu, zkrátka platí „co je psáno, to je dáno”.
Naopak pro některé případy je písemná forma smlouvy dokonce povinná – týká se to především smluv o nemovitostech (typicky kupní smlouva na nemovitost). U převodu nemovitostí je nadto třeba i zápisu do katastru nemovitostí, neboť až zápisem vzniká vlastnické právo.
Někdy ale pro změnu pro uzavření smlouvy nepotřebujete ani mluvit, pakliže je z okolností zřejmá vůle stran. V tom případě dochází k uzavření tzv. konkludentně, samotným chováním stran smlouvy. Již v úvodu zmiňované svezení se MHD znamená konkludentní souhlas s přepravními podmínkami a smlouvou o přepravě. Dopravní podnik přitom určitě kontaktovat nemusíte.
Při uzavírání smluv s vybraným okruhem subjektů, jako jsou například obce, kraje, Česká republika, nebo veřejná vysoká škola, se smlouvy zaznamenávají do Registru smluv, vedeném ministerstvem vnitra.
Následně uzavírané dodatky smluv, jsou-li třeba, se pak uzavírají obvykle též ve sjednané podobě. Zákon zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku o tom, že strany nechtějí být vázány, není-li tato forma dodržena.
Jednotlivé smluvní typy
Výše uvedená pravidla platí pro smlouvy obecně. Dále rozlišujeme celou řadu jednotlivých smluvních typů, které mají stanoveny speciální náležitosti a práva a povinnosti z jejich uzavření plynoucí.
Často využívanými typy smluv jsou:
- Kupní smlouva – prodávající za dohodnutou kupní cenu odevzdá určitou věc kupujícímu.
- Nájemní smlouva – pronajímatel poskytne na určenou dobu a za nájemné nájemci do užívání určitou věc, např. byt.
- Darovací smlouva – dárce něco bezplatně přenechá obdarovanému.
- Smlouva o výpůjčce – vypůjčitel bezplatně přenechá půjčiteli určitou věc k dočasnému užívání.
- Smlouva o zápůjčce – zapůjčitel dočasně přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc, zejména peníze.
- Pojistná smlouva – pojistitel za pojistné (pravidelně hrazené) poskytne v případě vzniku nahodilé události pojistníkovi dohodnuté finanční plnění.
- Komisionářská smlouva – komisionář pro komitenta obstará nějakou záležitost, typicky prodá jeho věc.
- Smlouva o dílo – předmětem je zhotovení, údržba, oprava nebo úprava určité věci, k čemuž se zaváže zhotovitel na pokyn objednatele.
- Smlouva o ubytování – ubytovatel poskytne objednateli přechodné ubytování.
- Směnná smlouva – jejím prostřednictvím se realizuje směnný, neboli barterový obchod
Kromě zákonem vymezených typů smluv můžete uzavřít i smlouvu jinou, kdy si práva a povinnosti upravíte dle vlastního uvážení a potřeby. Váš vztah se bude řídit primárně dohodnutým obsahem a pouze v otázkách, kde by nebylo nic smluveno, se použijí analogicky ustanovení pro nejbližší smluvní typ, případně obecná ustanovení o smlouvách. Takové smlouvy se označují jako smlouvy inominátní nebo též nepojmenované. Mezi takové smlouvy patří např. smlouva o dobrovolnictví či smlouva o rezervaci.
Právě s ohledem na nedostatek právní úpravy v takovém případě dbejte obzvlášť na formulaci smlouvy a v případě smluv zásadnějšího dopadu (jako např. rezervace nemovitosti) zvažte konzultaci s odborníkem.
A co když se neshodneme?
Pokud máme odlišnou představu o domluvených právech a povinnostech, případně je druhá strana třeba i uznává, ale neplní, zpravidla se obracíme na soud. Výjimku představuje možnost obrátit se na rozhodce či rozhodčí soud v případě, že jsme uzavřeli rozhodčí smlouvu, která jejich pravomoc zakládá.
Vzory jednotlivých smluv lze dohledat na internetu, mnohé ale odkazují na dřívější právní úpravu a obecně nelze než doporučit konzultovat obsah s odborníkem. Zejména u smluv zásadnějšího charakteru (jako např. koupě nemovitosti, smlouva o dílo, obchodní smlouvy, smlouva o převodu obchodního podílu apod.) nemůže obecný vzor postihnout všechny detaily a individuální odchylky vašeho konkrétního případu.