Když se řekne státní rozpočet ČR, většina z nás si vybaví miliardy, schodek a dlouhé sněmovní debaty. Rozpočet ale není jen politická přestřelka. Je to právně závazný plán hospodaření státu na jeden kalendářní rok – s jasnými pravidly, postupem schvalování a odpovědností za plnění.
V tomto článku vysvětlíme, co přesně státní rozpočet je, kdo a jak o něm rozhoduje, jaká je zákonná úprava, co nastává při rozpočtovém provizoriu, a jak právo vymezuje porušení rozpočtové kázně – tedy co se stane, když někdo použije peníze ze státního rozpočtu v rozporu s pravidly.
Státní rozpočet je roční finanční plán státu, který soustřeďuje zákonem vymezené příjmy a stanoví výdaje na zabezpečení funkcí státu. Právo říká, že jde o souhrn finančních dokumentů: jednak zákon o státním rozpočtu na daný rok, dále rozpis ukazatelů a podrobné rozpočty jednotlivých kapitol a jejich změny.
Příjmy a výdaje se člení na kapitoly (např. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo dopravy atd.). Závazné ukazatele (tj. limity, které nesmí správci kapitol překročit) stanoví právě zákon o státním rozpočtu. Součástí jsou i dotační vztahy ke krajům, obcím a státním fondům. Tyto zásady upravují rozpočtová pravidla (zákon o rozpočtových pravidlech).
Abychom byli konkrétní: zákon o státním rozpočtu pro rok 2025 (č. 434/2024 Sb.) určil celkové příjmy a výdaje i výši schodku, včetně přehledů po kapitolách a příloh s finančními vztahy k územním rozpočtům a k rozpočtu EU.
Zjistíme, v čem vězí váš právní problém a navrhneme řešení včetně fixní ceny. Návrh a kalkulaci dostanete do 24 hodin.
Každý rok vzniká samostatný zákon o státním rozpočtu na příští rok (např. zákon č. 434/2024 Sb. na rok 2025). Ten stanoví celkové příjmy, výdaje, saldo a způsob financování a obsahuje i přílohy s rozpisy po kapitolách a finanční vztahy k územním rozpočtům a k rozpočtu EU. Jde o zákon s časově omezenou působností – platí pro daný rozpočtový rok. Správci kapitol (ministerstva a další orgány) se podle něho řídí při hospodaření.
Základní „zákon zákonů“ pro státní rozpočet je zákon o rozpočtových pravidlech. Ten přesně definuje, co je státní rozpočet, jaké má části, jak se člení na kapitoly, jak se tvoří střednědobý výhled a jak se stanovují závazné ukazatele. Stejný zákon upravuje také příjmy rozpočtu (daně, pojistné na sociální zabezpečení, poplatky, odvod zisku ČNB apod.), dotační vztahy a procesní lhůty při sestavování návrhu.
Kromě samotných rozpočtových pravidel se na rozpočet dívá ještě zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten stanovuje výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy a zřizuje Národní rozpočtovou radu (Ministerstvo financí musí spolu s Radou popsat, jak odvozuje výdajový rámec, a Rada k tomu vydává stanovisko). To vše slouží k tomu, aby se veřejné finance vyvíjely udržitelně, a aby byl vládní dluh pod kontrolou.
Často skloňovaným pojmem je také zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jednalo se o široký balíček novel desítek předpisů z roku 2007, který zasáhl daně, odvody i další rozpočtové oblasti s cílem zlepšit střednědobou udržitelnost veřejných financí. Dodnes je v platnosti v později změněné podobě a některé jeho části se promítají do aktuálního daňového a rozpočtového prostředí. Není to zákon, který by přímo každoročně „dělal“ státní rozpočet, ale významně formoval prostředí, v němž se rozpočty sestavují.
Státní rozpočet je plán na daný rok (příjmy, výdaje, financování); státní závěrečný účet je „uzávěrka“ toho, jak se skutečně hospodařilo.
Platí pro jediný rozpočtový rok; po jeho uplynutí se překlopí do hodnocení ve státním závěrečném účtu.
Neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu nesplnění odvodových povinností příspěvkových organizací atd.
Ministerstvo financí přes rok připravuje rozpočtový rámec a předkládá návrh vládě. Vláda pak po schválení předloží návrh Poslanecké sněmovně. V roce 2024 byl návrh rozpočtu na rok 2025 do Sněmovny podán 30. září. Ipro rozpočet na rok 2026 ministerstvo zveřejnilo, že jej vláda musí do 30. 9. předat Sněmovně.
V Poslanecké sněmovně probíhá projednání standardně ve třech čteních. V prvním čtení se zamykají základní parametry – celkové příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho krytí; v dalších krocích se už mohou měnit jen vnitřní přesuny mezi kapitolami. Náročnou technickou práci dělá Rozpočtový výbor, který je hlavním výborem pro státní rozpočet. Do hry ale vstupují i další výbory podle věcné příslušnosti.
Ve druhém čtení se projednávají pozměňovací návrhy (typicky právě přesuny), třetí čtení je závěrečné hlasování.
Z návrhu zákona o státním rozpočtu dělá platný zákon výlučně Poslanecká sněmovna. Senát se státním rozpočtem nezabývá – nejde mu do rukou ani k souhlasu, ani k zamítnutí. Dokonce ani v době rozpuštění Sněmovny nemůže Senát nahradit Sněmovnu zákonným opatřením ve věcech státního rozpočtu. To je důležité: schválení rozpočtu je zkrátka věcí dolní komory.
A co prezident? Prezident může zákon o státním rozpočtu vetovat (jde o běžný zákon, nikoli ústavní), ale jeho veto je pouze odkladné – Sněmovna může veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců – poté se zákon vyhlásí i bez prezidentova podpisu.
V praxi prezident někdy zákon o rozpočtu podepíše a současně vysvětlí, proč veto neuplatnil. Například v roce 2024 to takto udělal prezident Pavel u zákona o státním rozpočtu na rok 2025 a sám připomněl, že Sněmovna by jeho veto mohla přehlasovat.
Pokud vás zajímá, jak přesně vznikají zákony, dozvíte se to v našem článku.
Pokud zákon o státním rozpočtu není k 1. lednu schválený a účinný, nastává rozpočtové provizorium. V něm ministerstvo financí stanoví závazné měsíční limity a čerpání výdajů nesmí překročit jednu dvanáctinu posledního schváleného ročního rozpočtu za každý měsíc provizoria. Jakmile rozpočet nabude účinnosti, výdaje a příjmy z období provizoria se stávají výdaji a příjmy schváleného rozpočtu. Provizorium je tedy režim nouze, který má držet stát v chodu.
Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Po uplynutí první poloviny roku předkládá zprávu o vývoji ekonomiky a plnění rozpočtu. Ministerstvo financí také průběžně sleduje pokladní plnění a informuje vládu a Rozpočtový výbor.
Po skončení roku vláda do 30. dubna předkládá návrh státního závěrečného účtu (souhrn skutečných výsledků hospodaření), včetně přehledů o státních finančních aktivech a pasivech, státních zárukách a výsledcích státních fondů.
Důležitou roli hraje také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který každoročně vydává stanovisko ke zprávě o plnění rozpočtu za 1. pololetí a stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu. NKÚ ve stanovisku hodnotí, jak stát spravoval rozpočet, zda jsou údaje úplné a bez chyb, a upozorňuje na rizika.
Státní rozpočet je závazný roční plán hospodaření státu rozčleněný do kapitol se závaznými ukazateli. Opírá se o každoroční zákon o státním rozpočtu a o rámec daný rozpočtovými pravidly i zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Návrh připravuje MF, vláda jej musí předložit Poslanecké sněmovně. Ta rozpočet projedná ve třech čteních (v 1. čtení se zamykají příjmy, výdaje a saldo). Rozpočet schvaluje výlučně Sněmovna; Senát nemá žádnou roli a prezidentovo veto je pouze odkladné (Sněmovna je může přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců). Není-li rozpočet účinný k 1. 1., platí rozpočtové provizorium s měsíčními dvanáctinami. Plnění kontroluje vláda vůči Sněmovně, po roce se předkládá státní závěrečný účet a stanoviska NKÚ. Použití prostředků v rozporu s pravidly je porušením rozpočtové kázně a zakládá odvody a sankce dle rozpočtových pravidel.
Nemůže. Ústava mu nepřiznává žádnou roli při projednání zákona o státním rozpočtu a dokonce zakazuje přijímat zákonné opatření ve věcech státního rozpočtu (ani v období rozpuštění Sněmovny).
Nejvyšší kontrolní úřad – každoročně vydává stanovisko jak k pololetní zprávě, tak k návrhu státního závěrečného účtu.
Pokud je skutečný schodek jiný než ve schváleném zákoně, o úhradě schodku rozhoduje Sněmovna na návrh vlády. Případný přebytek se pak použije na snížení státního dluhu.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
