Družstvo: význam a právní aspekty dle českého práva

Co je družstvo a jak vzniká?

Družstvo vzniká podle českého práva založením zakládací listinou a následným zápisem do obchodního rejstříku u příslušného soudu. K založení družstva je potřeba alespoň pět zakladatelů a tyto osoby musí být členy družstva. Družstvo může být založeno za účelem podnikání nebo za účelem uspokojování jiných potřeb svých členů.
Proces založení družstva obecně zahrnuje následující kroky:

• Sepsání stanov družstva: Osoby, které plánují založit družstvo, musí sepsat na stanovy, které stanovují práva a povinnosti členů, cíle družstva, řídící orgány atd.
• Shromáždění zakladatelů: Zakladatelé se sejdou na ustavující schůzi, kde se schválí stanovy a zvolí první členy statutárního orgánu družstva, kterým je představenstvo.
• Zápis do obchodního rejstříku: Po schválení stanov na ustavujícím shromáždění se družstvo přihlásí na soud a po splnění všech zákonných požadavků, včetně zápisu do rejstříku, se stává právně platným subjektem.

V čem tkví výhody právní formy družstva?

• Společné podnikání: Družstvo umožňuje spojení více osob s podobnými zájmy a cíli do jedné právnické osoby. To může usnadnit společné podnikání a dosažení společných cílů.
• Demokratická struktura: Členové mají právo podílet se na rozhodování a ovlivňovat směřování družstva. Každý člen má jeden hlas, bez ohledu na výši své investice do družstva.
• Omezené riziko: Členové družstva nenesou osobní odpovědnost za závazky družstva. Jejich odpovědnost je omezena na jejich investici do družstva.
• Ekonomické výhody: Družstva mají často lepší přístup k úvěrům nebo financování, protože banky a jiné instituce mohou vidět větší stabilitu a důvěryhodnost v kolektivním podnikání.
• Flexibilita: Právní rámec družstev poskytuje určitou flexibilitu v organizaci a fungování, což umožňuje přizpůsobit družstvo specifickým potřebám členů.
• Sociální aspekt: Družstva často slouží pro podporu společenských, kulturních nebo hospodářských zájmů svých členů a mohou tak přinášet prospěch komunitě.

Je třeba si uvědomit, že každá právní forma má své výhody a nevýhody, a rozhodnutí pro založení družstva by mělo být zvažováno s ohledem na konkrétní situaci a potřeby zakladatelů a členů. Před založením družstva je vhodné konzultovat se s právním expertem, aby byly správně dodrženy všechny právní požadavky.

Družstvo versus obchodní společnost

Družstva se v mnohém obchodním společnostem podobají. Mohou sloužit ke spojení osob a společnému generování zisku. V řadě věcí se ale liší.

Obchodní společnost může být založena dvěma a více osobami a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Družstvo na druhé straně musí být založeno alespoň pěti zakladateli, kteří jsou zároveň prvními členy družstva. Musí být rovněž zapsáno v obchodním rejstříku.

Obchodní společnost může být vlastněna a řízena jak fyzickými, tak i právnickými osobami, přičemž majetek a výnosy jsou rozděleny mezi vlastníky dle vlastnických podílů. Družstvo naopak vlastní členové, kteří spolu sdílejí vlastnictví a rozhodování o družstvu a jsou společně odpovědni za jeho závazky. Pro družstvo je typické, že se jeho členové rozhodují demokraticky, to znamená, že každý z členů má jeden družstevní podíl, tedy stejná práva a povinnosti jako ostatní členové.

Obchodní společnost má za cíl primárně zisk, který je rozdělován mezi společníky, kteří vlastní podíly v společnosti. Pro družstvo jsou často typické i jiné účely, například poskytování služeb nebo uspokojování potřeb svých členů, a zisk musí být rozdělen mezi členy podle stanovených pravidel.

Společníci obchodní společnosti jsou obvykle omezeni na výši svých vkladů do společnosti. V družstvu jsou členové společně odpovědni za závazky družstva.

Obecně platí, že obchodní společnost je vhodná pro podnikání, kde jsou důležité rychlost a flexibilita a pro projekty, které vyžadují větší kapitál.

Orgány družstva

Družstvo formálně vzniká a zaniká zápisem, respektive výmazem, v obchodním rejstříku. Zastupovat družstvo navenek může zpravidla jeho předseda nebo místopředseda představenstva.

Členská schůze je nejvýše postaveným orgánem družstva, kde se setkávají všichni členové družstva a jednají o záležitostech družstva. Právní rámec pro její působení je jasně stanoven v zákoně o obchodních korporacích. Mezi nejdůležitější pravomoci členské schůze patří volba a odvolání členů představenstva a kontrolní komise, schválení rozpočtu družstva a roční účetní závěrky.

Představenstvo je statutární orgán družstva, který vykonává jeho běžnou správu a zastupuje družstvo vůči třetím stranám. Zákonné a stanové ustanovení vyhražují pro představenstvo všechny otázky, které nejsou vyhrazeny pro rozhodování členské schůze.

Kontrolní komise plní v družstvu kontrolní funkci. Její nezávislost na představenstvu ji umožňuje provádět nezaujatý dohled nad celkovou činností družstva, včetně vyjadřování se k roční účetní závěrce.

Kdo se může stát členem družstva?

Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby. Členem se může stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla 15 let svého věku. Členství vzniká buď dnem vzniku družstva (platí pro zakládající členy), případně za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky.

Specifické formy družstva

Specifickými formami družstev jsou sociální a bytová družstva. Sociální družstvo se zaměřuje na podporu společenské soudržnosti a jeho účinnost má mít obecný prospěch.

Nejtypičtější podobou družstva je družstvo bytové, které bývá založeno za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. Kromě toho může spravovat domy s byty a nebytovými prostorami ve vlastnictví jiných osob, případně se věnovat podnikání jako vedlejší činnosti. Všechny jeho zisky však musí být použity právě k uspokojení bytových potřeb členů družstva. K založení bytového družstva je potřeba alespoň tří členů.