Shrnutí: Každý živnostník musí počítat především s daní z příjmů a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Podle charakteru podnikání mu mohou vzniknout také povinnosti související s DPH nebo dalšími daněmi. V roce 2026 se navíc změnila výše některých záloh. Poradíme vám, jaké daně platí živnostník, jak je vypočítat a na které termíny nezapomenout.
Jaké jsou daňové povinnosti živnostníka v roce 2026?
Nejste si jistí, které povinnosti se vztahují právě na vaše podnikání? Pomůžeme vám zorientovat se v právních povinnostech podnikatele a předejít zbytečným komplikacím.
Daňové povinnosti živnostníka závisí především na výši jeho příjmů, druhu vykonávané činnosti a způsobu uplatňování výdajů. Rozdíl je také mezi podnikáním na hlavní a vedlejší činnost.
Živnostník na rozdíl od zaměstnance zpravidla odpovídá za výpočet a odvod daní sám. Musí proto sledovat nejen své příjmy, ale také termíny pro podávání daňových přiznání a přehledů pojišťovnám.
Základní pravidla stanovuje zejména zákon o daních z příjmů, daňový řád a předpisy upravující zdravotní a sociální pojištění.
Základem pro výpočet daně je zpravidla rozdíl mezi příjmy a daňově uznatelnými výdaji. V roce 2026 se uplatňuje 15% sazba daně. Část základu daně přesahující 1 762 812 Kč podléhá 23% sazbě.
Podnikatel si může základ daně snížit uplatněním výdajů. Zákon umožňuje dvě hlavní možnosti:
Výše paušálu závisí na druhu činnosti. Řemeslné živnosti mohou využít 80 %, ostatní živnosti zpravidla 60 % a některé další samostatné činnosti 40 %. Uplatnění paušálů má zákonné finanční limity.
Mezi nejdůležitější povinnosti živnostníka vůči finančnímu úřadu patří vedení potřebných evidencí, podávání daňových tvrzení a včasné placení daní.
Od roku 2024 se začínající OSVČ nemusí samostatně registrovat k dani z příjmů fyzických osob. To však neznamená, že nemají další daňové povinnosti.
Daňové přiznání za rok 2025 bylo možné podat:
Případnou daň je nutné uhradit ve lhůtě vztahující se na konkrétní přiznání.
Tip: Máte-li zákonem zpřístupněnou datovou schránku jako podnikající fyzická osoba, vztahuje se na příslušná formulářová daňová podání povinnost elektronického podání.
Chyba v daňovém přiznání, nejasnosti kolem DPH nebo výzva z finančního úřadu vás mohou stát čas i peníze. Naši advokáti se specializací na daňové právo vaši situaci posoudí, upozorní na možná rizika a navrhnou bezpečný postup. Pomůžeme vám předejít zbytečným sankcím i řešit již vzniklé problémy.
Vedle daně z příjmů musí živnostník řešit také pojistné. Přestože nejde přímo o daně, představují tyto odvody významnou část nákladů podnikání.
Zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je u OSVČ zpravidla polovina daňového základu.
Minimální měsíční záloha pro hlavní činnost v roce 2026 činí 3 306 Kč. Někteří podnikatelé, například vybrané OSVČ vykonávající vedlejší činnost, však nemusí platit minimální zálohy.
Sociální pojištění se vypočítává zpravidla z 55 % daňového základu. Sazba pojistného činí 29,2 % z vyměřovacího základu.
Od července 2026 je běžná minimální záloha pro hlavní činnost 5 005 Kč. Začínající podnikatelé mohou využívat nižší minimum nebo zákonnou výjimku z placení záloh v prvních dvou kalendářních letech.
Pozor: Osvobození od placení záloh automaticky neznamená osvobození od samotného pojistného. To se vypořádá po podání ročního přehledu.
Daň z přidané hodnoty se netýká automaticky každého živnostníka. Povinnost registrace závisí zejména na dosaženém obratu a povaze uskutečňovaných plnění.
Od roku 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok. Po překročení 2 milionů Kč zpravidla vzniká plátcovství od následujícího roku, pokud podnikatel nezvolí dřívější registraci. Překročení 2 536 500 Kč může znamenat vznik plátcovství již následující den.
Přihlášku je v těchto případech nutné podat zpravidla do 10 pracovních dnů.
Základní sazba DPH činí 21 %, snížená 12 %. Plátce musí zpravidla podávat přiznání k DPH a případně kontrolní hlášení.
Praktické upozornění: Povinnosti vůči DPH mohou vzniknout i podnikateli s nízkým obratem, například při nákupu některých služeb ze zahraničí. V takovém případě může jít o registraci identifikované osoby.
Paušální daň umožňuje některým podnikatelům spojit daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění do jediné měsíční platby.
Podnikatelé jsou podle zákonných podmínek zařazeni do tří pásem. Rozhoduje zejména výše příjmů a druh vykonávané činnosti.
Hlavní výhodou je jednodušší administrativa. Pokud živnostník splní všechny podmínky, nemusí zpravidla podávat daňové přiznání ani pojistné přehledy.
Paušální režim se však nevyplatí každému. Například podnikatelé, kteří využívají daňové zvýhodnění na děti nebo další slevy, mohou při klasickém zdanění ušetřit.
Používáte při podnikání osobní automobil? Samotné podnikatelské využití vozidla již neznamená povinnost platit silniční daň.
Podle zákona o dani silniční se daň týká především vybraných nákladních vozidel a přípojných vozidel. Běžná osobní auta jejím předmětem nejsou.
Další povinnosti mohou zahrnovat daň z nemovitých věcí nebo místní poplatky. Jejich vznik závisí na konkrétním majetku a způsobu podnikání.
Typickým rizikem je zaměňování výdajového paušálu s paušální daní. Jde přitom o dva odlišné způsoby zjednodušení daňových povinností.
Modelová situace z praxe: Živnostník poskytuje služby českým zákazníkům a začne využívat placenou reklamu od zahraniční společnosti. Protože jeho obrat nedosahuje 2 milionů Kč, domnívá se, že DPH nemusí řešit. Přitom mu může vzniknout povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba.
Podobným komplikacím lze předejít průběžnou kontrolou povinností. Právníci Dostupného advokáta vám pomohou posoudit právní situaci a související podnikatelské závazky.
Daňové povinnosti živnostníka zahrnují především daň z příjmů a pravidelné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Podle obratu a druhu podnikání mohou vzniknout také povinnosti spojené s DPH, silniční daní nebo dalšími odvody. Výši daně ovlivňuje uplatňování skutečných či paušálních výdajů, případně vstup do paušálního režimu. Nejdůležitější je správně evidovat příjmy, sledovat zákonné limity a dodržovat termíny podání i plateb.
Pokud nemáte povinnost podat přiznání, nemusíte jej podávat jen kvůli existenci živnostenského oprávnění. Při vykázání daňové ztráty však povinnost vzniknout může.
Ano. Při splnění podmínek vedlejší samostatné činnosti se na vás nemusí vztahovat minimální zálohy jako při hlavním podnikání.
Většina živnostníků účetnictví povinně nevede. Zpravidla postačuje daňová evidence nebo příslušná evidence příjmů při uplatnění výdajového paušálu.
Finanční úřad může vyměřit úrok z prodlení. Při opožděném podání daňového přiznání může za zákonných podmínek vzniknout také pokuta.
Pokud již podnikáte, vstup do paušálního režimu je zpravidla možný od začátku kalendářního roku. Při zahájení podnikání platí zvláštní pravidla.
Samotné přerušení podnikání neznamená zánik všech dřívějších povinností. Stále můžete být povinni podat přiznání nebo doplatit daň za předchozí období.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
