Může se stát, že na své výplatní pásce uvidíte různé srážky ze mzdy. Někdy to je příspěvek na stravenky, karta multisport nebo jiné benefity, popřípadě se tam může objevit položka náhrady škody. Kdy jsou takové srážky oprávněné a kdy ne?
Může se stát, že na své výplatní pásce uvidíte různé srážky ze mzdy. Někdy to je příspěvek na stravenky, karta multisport nebo jiné benefity, popřípadě se tam může objevit položka náhrady škody. Kdy jsou takové srážky oprávněné a kdy ne?
Otázka, jestli může zaměstnavatel sám strhnout ze mzdy zaměstnance nějaké částky, byla odjakživa sporná. Nedávno se však k této otázce vyjádřil Nejvyšší soud. Právním závěreme je, že zaměstnavatel své pohledávky jednostranně srážet ze mzdy může, ale zákon k tomu stanoví řadu omezení.
Jakékoli srážky (ať už s nimi zaměstnanec souhlasil, nebo ne) především nesmí přesáhnout polovinu mzdy zaměstnance. I když ke srážce dochází, měla by vám vždy být vyplacena alespoň polovina vaší čisté mzdy.
Základní srážkou, která se na vaší mzdě vždy projeví, jsou srážky daně z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální a zdravotní pojištění a rovněž na důchodové pojištění. Díky těmto srážkám, které se uplatňují přednostně, se z vaší hrubé mzdy stává čistá mzda. Všechny ostatní srážky se vztahují právě k této čisté mzdě.
Druhým okruhem srážek, které zmiňuje zákon, jsou různé pohledávky zaměstnavatele jako například poskytnutá záloha na mzdu, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady nebo třeba jiná nevyúčtovaná provozní záloha. Tyto pohledávky si smí zaměstnavatel srazit i bez souhlasu zaměstnavatele. Tento okruh by ale neměl dále rozšiřovat, ani v případech, kdy si oprávněně myslí, že může vůči zaměstnanci uplatnit náhradu škody a podobně.
Z běžných srážek, které se týkají řady zaměstnanců, lze dále zmínit různé benefity typu multisport karta či stravenky. Zde nebývá benefit zpravidla poskytován zdarma, ale s nějakou symbolickou spoluúčastní zaměstnance (např. 20 korun za stravenku v hodnotě 120 Kč či 100 korun měsíčně za multisport kartu s neomezenými měsíčními vstupy). Přesto, že se jedná o benefity, které jsou pro zaměstnance výhodné, musí s nimi dát předem souhlas.
Pokud jde o jednostranné srážky, platí i další omezení. Zaměstnavatel by především neměl srážet pohledávky, které jsou nejisté – nejčastěji se bude jednat o pohledávky, které zaměstnanec oprávněně zpochybnil. Například pokud vám zaměstnavatel vyplatí vyšší odměnu než obvykle a vy máte oprávněný dojem, že se jedná o zasloužený bonus, můžete se bránit, pokud vám zaměstnavatel přeplatek z další mzdy strhne s tím, že vyšší částka byla minule vyplacena omylem.
Tip: Pro výpočet srážek ze mzdy může dopomoci kalkulačka na webu justice.cz
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Srážky ze mzdy jsou někdy dobrovolně, někdy i nedobrovolně odvedenou částkou ze mzdy. Personalisté se s nimi setkávají v praxi relativně často. Současně nejde ale o jednoduchou problematiku a nejen laická veřejnost v ní občas tápe. V našem souvisejícím článku se zabýváme dalšími detaily z oblasti srážek ze mzdy.
Ze zákoníku práce navíc vyplývá, že pohledávka k náhradě škody může být zaměstnanci stržena ze mzdy jen na základě uzavřené dohody. Pokud tedy vaši kolegové neuhlídali svěřený mobil před ztrátou, může jim zaměstnavatel vzniklou škodu strhnout ze mzdy jen tehdy, pokud s tím písemně souhlasí.
Od roku 2014 platí nová právní úprava podle níž jsou všechny dohody o srážkách ze mzdy uzavírány podle nového občanského zákoníku, který se podpůrně užívá i pro vztahy pracovněprávní. Dohoda nemusí být nutně písemná, ale nelze než doporučit, aby byla. Vyhnete se tak řadě možných komplikací.
Nejde-li o srážky k uspokojení práva přímo vlastního zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele dlužníka. To znamená, že zaměstnavateli nelze takovou dohodu vnutit a využít jeho administrativu k pohodlnému splacení dluhu. Vede se však odborná debata o tom, co znamená „předběžný souhlas“, protože patrně není důvod k tomu, aby dohoda byla neplatná, když ji zaměstnavatel schválí až když mu je předložena jako hotová věc.
V případě, kdy má zaměstnavatel (tedy plátce mzdy) plnit současně podle několika dohod o srážkách, může náklady spojené s placením druhé a další dohody požadovat po dlužníkovi.
V praxi se nicméně doporučuje, aby zaměstnavatelé uzavírali dohody o srážkách ze mzdy pokud možno ve všech případech, kdy zaměstnanci ze mzdy něco srážejí. Jen tak mají jistotu, že jejich postup nebude následně zpochybněn. Jak ale bylo shrnuto výše, jednostranné srážky jsou v řadě případů možné i bez takové dohody. Například srážka nevyúčtované zálohy dříve poskytnuté zaměstnanci na cestovní náhrady při pracovní cestě.
Pokud by vám zaměstnavatel část mzdy zadržel neoprávněně, můžete se proti tomu samozřejmě bránit. Na případ můžete upozornit příslušný inspektorát práce, který zaměstnavateli může uložit pokutu, zjistí-li, že se dopustil některého ze správních deliktů v oblasti odměňování zaměstnanců. Dlužné částky můžete zároveň vymáhat soudně. V krajním případě může být nevyplacení části mzdy i důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru z vaší strany. Můžete v práci „na hodinu“ skončit a domáhat se náhrady mzdy za dobu, která odpovídá délce vaší výpovědní doby.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
