Jak podat žádost o informace

Chcete si ověřit, zda vám starosta říká pravdu? V našem návodu se dozvíte, jaká práva máte a jak oficiální žádost o informace podat.

1. Jak formulovat žádost o informace?

Zákon nestanoví žádný formulář nutný pro podání žádosti o informaci.

Žádat může kdokoliv, a to jakoukoliv formou, včetně pouhého emailu bez elektronického podpisu. Právě v jednoduchosti tohoto pravidla je kouzlo celého svobodného přístupu k informacím.

Zde je mustr, který můžete při podání žádosti využít:

[Název povinného soubjektu]

[Adresa povinného subjektu]

Věc: Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Vážení, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás žádám o poskytnutí následujících informací: [.]

Prosím o poskytnutí informací v elektronické podobě včetně metadat.

Děkuji

V [.] dne [.]

ŽADATEL FYZICKÁ OSOBA:

• Jméno: [.] Příjmení: [.]
• Datum narození: [.]
• Adresa: [.] E-mail: [.]

ŽADATEL PRÁVNICKÁ OSOBA:

• Název: [.]
• IČ: [.]
• Adresa: [.]
• E-mail: [.]

Je-li žádost zaslána elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny (pokud je zveřejněna, jinak na jakoukoliv elektronickou adresu).

2. Kde se můžu ptát?

Nebojte se získat informace i od nestátních institucí. Ptát se můžete i některých soukromých společností pod vlivem státu.

Povinnými „sdělovateli“ informací jsou

• všechny státní orgány (včetně např. soudů, Veřejného ochránce práv či Kanceláře prezidenta republiky),
• územní samosprávné celky (obce, kraje a jejich orgány)
• veřejné instituce,
• ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech nebo povinnostech (např. lesní stráž).

Nejširší kategorií je „veřejná instituce“. Soudy tento pojem svým výkladem velmi rozšířily. Do této kategorie je tak zařazena např. Všeobecná zdravotní pojišťovna či státní podnik Letiště Praha nebo národní podnik Budějovický Budvar.

Povinným subjektem však mohou být i obchodní společnosti jako dopravní podniky či dokonce ČEZ a.s., pokud v nich mají státní či samosprávné orgány „rozhodující“ vliv.

Pro žadatele je to výhoda, téměř se nemůže splést a obrátit se na nepříslušný orgán.

3. Do kdy musí úřad informaci poskytnout?

Povinný subjekt musí informaci poskytnout do 15 dní, pokud je žádost v pořádku a nebrání nějaké omezení zveřejnění.

Pokud by bylo poskytnutí informace zatěžující, může povinný subjekt žádat uhrazení administrativních nákladů. To je ovšem možné při první žádosti, pokud se někdo další zeptá na totéž, musí být informace poskytnuty bezplatně.

Je nějak omezeno, jaké informace lze po úřadech požadovat?

Ano. Konkrétně nelze poskytnout zejména utajované informace. Dále mohou úřady argumentovat např. obchodním tajemstvím, nemusí poskytnout informace chráněné jako průmyslová práva (např. patenty) či autorská práva. Nelze také požadovat názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací nebo informace o probíhajícím trestním řízení. Nelze se také ptát na osobní údaje třetích osob.

Co dělat, když úřad odmítne informaci poskytnout?

Pokud úřad odmítá informaci vydat nebo jen zdržuje, je potřeba podat stížnost nebo odvolání. V této fázi již doporučujeme konzultaci s odborníkem. Pokud ani to nepomůže, je možné podat žalobu. Správní soudy se věcí zabývají meritorně a zkoumají, zda skutečně nemělo k poskytnutí informace dojít, přezkoumávají tedy důvody odmítnutí a často žalobám vyhoví.