Jak podat žádost o informace

Chcete si ověřit, zda vám starosta říká pravdu? V našem návodu se dozvíte, jaká práva máte a jak oficiální žádost o informace podat.

Rychlý přehled: Jak podat žádost o informace

• Žádat může fyzická i právnická osoba.
• Žádost lze podat ústně, písemně nebo elektronicky. Pro využití procesních prostředků podle zákona je vhodná písemná žádost.
• Z písemné žádosti musí být zřejmé, komu je určena a že požadujete informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Uvádějí se také zákonem stanovené identifikační a doručovací údaje.
• Lhůta pro poskytnutí informací úřadem je zpravidla 15 dnů. Ze závažných důvodů ji lze prodloužit nejvýše o 10 dnů.
• Při odmítnutí žádosti se podává odvolání, při nečinnosti, neúplné odpovědi nebo sporu o úhradu zpravidla stížnost.

Nejste si jistí, zda máte na požadovanou informaci nárok nebo jak žádost formulovat? Naši advokáti posoudí, na koho se se žádostí obrátit, připraví její znění a poradí vám i v případě, že úřad informace odmítne poskytnout.

Jak formulovat žádost o informace?

Zákon nestanoví žádný formulář nutný pro podání žádosti o informaci.

Žádat může kdokoliv, a to jakoukoliv formou, včetně pouhého emailu bez elektronického podpisu. Právě v jednoduchosti tohoto pravidla je kouzlo celého svobodného přístupu k informacím.

Jaké jsou náležitosti žádosti o informace?

Z písemné žádosti musí být patrné, kterému povinnému subjektu je určena a že žádáte o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Fyzická osoba uvádí jméno, příjmení, datum narození a adresu, právnická osoba název, IČO a adresu sídla. Je-li doručovací adresa jiná, je potřeba uvést také ji; může jít i o e-mailovou adresu.

Čím přesněji zároveň popíšete, jakou existující informaci požadujete, tím menší je riziko, že vás úřad vyzve k upřesnění žádosti.

Zde je mustr, který můžete při podání žádosti využít:

[Název povinného subjektu]

[Adresa povinného subjektu]

Věc: Žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Vážení, ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Vás žádám o poskytnutí následujících informací: [.]

Prosím o poskytnutí informací v elektronické podobě včetně metadat.

Děkuji

V [.] dne [.]

ŽADATEL FYZICKÁ OSOBA:

• Jméno: [.] Příjmení: [.]
• Datum narození: [.]
• Adresa: [.] E-mail: [.]

ŽADATEL PRÁVNICKÁ OSOBA:

• Název: [.]
• IČ: [.]
• Adresa: [.]
• E-mail: [.]

Pokud žádost posíláte elektronicky e-mailem, odešlete ji na elektronickou adresu podatelny povinného subjektu. Jestliže povinný subjekt adresu elektronické podatelny nezveřejnil, postačí zaslání na jeho jinou elektronickou adresu. K běžné e-mailové žádosti zákon nevyžaduje uznávaný elektronický podpis.

Na koho se obrátit se žádostí o informace?

Žádost směřujte k takzvanému povinnému subjektu, který má požadované informace ve své působnosti. Nemusí jít pouze o klasický státní úřad, nebojte se získat informace i od nestátních institucí. Ptát se můžete i některých soukromých společností pod vlivem státu.

Povinnými „sdělovateli“ informací jsou

• všechny státní orgány (včetně např. soudů, Veřejného ochránce práv či Kanceláře prezidenta republiky),
• veřejné instituce,
• ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech nebo povinnostech (např. lesní stráž).
• územní samosprávné celky (obce, kraje a jejich orgány)

Nejširší kategorií je „veřejná instituce“. Soudy tento pojem svým výkladem velmi rozšířily. Do této kategorie je tak zařazena např. Všeobecná zdravotní pojišťovna či státní podnik Letiště Praha nebo národní podnik Budějovický Budvar.

Povinnost poskytovat informace může dopadat také na některé právnické osoby ovládané veřejným sektorem. Zákon zvlášť upravuje takzvané veřejné podniky, u nichž se vedle dominantního vlivu státu či jiného povinného subjektu posuzuje také povaha vykonávané činnosti. U obchodních společností proto nelze pouze z majetkové účasti státu nebo obce automaticky dovodit, že musí poskytovat všechny požadované informace.

Správné určení povinného subjektu je proto důležité. Pokud se požadovaná informace nevztahuje k jeho působnosti, subjekt žádost odloží a tuto skutečnost vám musí do 7 dnů od doručení žádosti odůvodněně sdělit.

Jaká je lhůta pro poskytnutí informací úřadem?

Základní lhůta pro poskytnutí informací úřadem je 15 dnů ode dne přijetí žádosti, případně od jejího doplnění nebo upřesnění. Povinný subjekt může tuto lhůtu ze závažných zákonných důvodů prodloužit, nejvýše však o dalších 10 dnů.

K prodloužení může dojít například tehdy, když je potřeba vyhledat velké množství různých informací, získat podklady z jiné úřadovny nebo věc konzultovat s dalším povinným subjektem. O prodloužení a jeho důvodu vás musí povinný subjekt prokazatelně informovat ještě před uplynutím původní lhůty.

Poskytnutí informace nemusí být vždy bezplatné. Povinný subjekt může požadovat úhradu skutečných nákladů spojených například s pořízením kopií, technickým nosičem dat, odesláním informací nebo mimořádně rozsáhlým vyhledáním. Výši úhrady vám ale musí před poskytnutím informace písemně oznámit a vysvětlit, jak ji vypočítal. Proti nepřiměřené výši požadované úhrady lze podat stížnost.

Je nějak omezeno, jaké informace lze po úřadech požadovat?

Zákon o svobodném přístupu k informacím neznamená, že musí úřad zpřístupnit úplně všechno. Poskytnutí informace může zákon omezit například kvůli:

• ochraně utajovaných informací,
• ochraně osobních údajů,
• obchodnímu nebo bankovnímu tajemství,
• ochraně práv duševního vlastnictví,
• ochraně některých informací souvisejících s trestním řízením.

Povinný subjekt také obecně nemusí odpovídat na dotazy požadující jeho názor, budoucí rozhodnutí nebo vytvoření zcela nové informace. Jestliže lze ale část dokumentu poskytnout a pouze některé údaje jsou chráněné, má být ochrana uplatněna jen v nezbytném rozsahu.

Co dělat při odmítnutí žádosti o informace?

Další postup závisí na tom, jak povinný subjekt vaši žádost vyřídil. Pokud vydal rozhodnutí, kterým žádost zcela nebo zčásti odmítl, můžete proti němu podat odvolání. O odvolání následně rozhoduje nadřízený orgán.

Jiná situace nastává, pokud úřad ve stanovené lhůtě nereaguje, poskytne pouze část informací bez rozhodnutí o zbytku žádosti nebo nesouhlasíte s požadovanou úhradou. V těchto případech se podává stížnost na postup při vyřizování žádosti. Stížnost se podává u povinného subjektu a zákon pro její podání stanoví zpravidla 30denní lhůtu.

Z praxe: Častou chybou je automaticky podat odvolání pokaždé, když úřad informaci neposkytne. Pokud však úřad vůbec nerozhodl a pouze nechal uplynout lhůtu, správným prostředkem bývá stížnost na postup při vyřizování žádosti. Rozlišení obou situací je důležité, protože jde o dva odlišné procesní postupy.

Pokud nápravu nepřinese ani rozhodnutí nadřízeného orgánu, může následovat správní žaloba. Správní soud přezkoumá, zda byly důvody pro odmítnutí informace skutečně dány, a pokud nebyly, může povinnému subjektu nařídit informaci poskytnout.

Úřad vaši žádost odmítl, nereaguje nebo po vás požaduje vysokou úhradu? Prověříme jeho postup, připravíme odvolání či stížnost a v případě potřeby vás zastoupíme také před správním soudem.

Shrnutí

Zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje fyzickým i právnickým osobám získávat informace od státních orgánů, obcí, krajů, veřejných institucí a dalších zákonem vymezených subjektů. Žádost lze podat i elektronicky a není pro ni předepsán formulář, písemná žádost však musí obsahovat zákonem stanovené údaje a musí z ní být zřejmé, jakou informaci požadujete a podle jakého zákona. Povinný subjekt má zpravidla 15 dnů na odpověď a ze závažných důvodů může tuto lhůtu prodloužit nejvýše o 10 dnů. Některé informace může odmítnout nebo jejich poskytnutí zpoplatnit. Proti rozhodnutí o odmítnutí lze podat odvolání, zatímco proti nečinnosti, neúplnému vyřízení nebo výši úhrady slouží zejména stížnost na postup při vyřizování žádosti.