Máte k dispozici služební auto a zajímá vás, co se stane, pokud jej poškodíte? Udělejte si rychlý test a rámcovou představu o tom, zda vůbec a za jakých podmínek odpovídáte svému zaměstnavateli za škodu, pokud se stanete účastníkem dopravní nehody v jeho automobilu.
Zaměstnavatelé velmi často poskytují svým zaměstnancům, ať už se jedná o řidiče z povolání či řidiče referenty, vozidlo k služebním účelům. Stačí ale chvilka nepozornosti a mohou způsobit škodu. Liší se jejich odpovědnost a případná náhrada podle toho, zda je vozidlo používáno pouze k služebním nebo i k soukromý účelům?
Odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle nastává ve chvíli, kdy během služební cesty dojde k nehodě nebo jinému poškození auta. Pokud zaměstnanec způsobí škodu svou nedbalostí – například tím, že nedodrží dopravní předpisy – je povinen ji uhradit zaměstnavateli. Nemusí se ale obávat neomezených nákladů, protože zákon stanovuje jasný finanční limit. Ten zaměstnance chrání, a proto se vždy posuzuje, zda k poškození došlo při výkonu práce, nebo při soukromém využití služebního vozidla.
Často se v této souvislosti zmiňuje i pojem objektivní odpovědnost. Ten označuje stav, kdy by zaměstnanec nesl odpovědnost za škodu bez ohledu na to, zda jednal zaviněně. V pracovním právu se ale objektivní odpovědnost u služebních aut neuplatňuje plošně. Aby byla škoda přičítána zaměstnanci, musí dojít k porušení jeho pracovních povinností. Výjimkou může být situace, kdy zaměstnanec vědomě pokračuje v jízdě s poruchou vozidla a tím způsobí další škodu zaměstnavateli.
Škoda způsobená zaměstnavateli při nehodě služebního auta se posuzuje podle toho, zda šlo o pracovní nebo soukromou jízdu. Při služební cestě zaměstnanec odpovídá v rámci pracovního práva a má nárok na ochranu v podobě limitované náhrady. Naopak při soukromém užívání vozidla přechází odpovědnost do občanskoprávní roviny a zaměstnanec hradí celou škodu, pokud ji způsobil. Proto je důležité vždy rozlišovat, v jakém režimu se auto v době nehody používalo.
V rámci zaměstnaneckého benefitu mohou někteří zaměstnanci využívat vozidlo i k účelům soukromým. Dlužno dodat, že i přes povinnost dodanění tohoto nepeněžního plnění, jde o velmi oblíbený a žádaný zaměstnanecký benefit.
Ovšem využívání vozidla, ať už pouze k služebním nebo i k soukromým účelům, s sebou nese i odpovědnost zaměstnance za případnou škodu způsobenou zaměstnavateli. Je zásadní rozdíl, zda bylo vozidlo využito k služebním nebo k soukromým účelům. V prvním případě se povinnost nahradit zaměstnavateli škodu řídí zákoníkem práce, ve druhém pak občanským zákoníkem. Tuto skutečnost by neměl podcenit zaměstnavatel ani sám zaměstnanec, který vozidlo využívá. Prioritně by mělo být sjednáno kvalitní havarijní pojištění. Podmínky využití vozidla, jako je odpovědnost, údržba, parkování, zabezpečení atd., by měly být součástí interního předpisu a v případě využití vozidla i k soukromým účelům, sjednané dohody o užívání vozidla i k soukromým účelům.
Tip: Máte služební auto? Sjednejte si raději pojištění odpovědnosti zaměstnance neboli pojistku na blbost. Jak to funguje se dozvíte v našem článku.
Zde se odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu řídí zákoníkem práce. Rozhodně není možné sjednat dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Automobil nelze uzamknout do trezoru, obdobně jako je tomu u peněz a cenin. Zde se jedná pouze o obecnou povinnost nahradit zaměstnanci vzniklou škodu, případně škodu způsobenou nesplněním povinnosti k odvracení škody. Připadají v úvahu tři situace:
Tip: Přečtěte si také, jak postupovat při dopravní nehodě.
Když dojde k nehodě služebního auta, ať už jste zaměstnanec, manažer nebo živnostník, pravidla odpovědnosti se mohou pěkně zamotat. Zákony, interní směrnice, limity podle zákoníku práce nebo občanského zákoníku… A co když pojišťovna zamítne? Pomůžeme vám.
Pokud vám zaměstnavatel umožní využívat auto i pro soukromé účely, můžete se setkat se dvěma variantami. Buď bude bezplatné užívání součástí vašeho nepeněžního příjmu, který činí v souladu se zákonem o dani z příjmu 1 % z pořizovací ceny vozu za kalendářní měsíc (min. 1 000 Kč). Tato částka je většinou určena například pro pojištění vozu nebo výměnu pneumatik. Podstatné ovšem není, zda autem reálně jezdíte, ale že ho máte k dispozici. Druhou variantou je pak pronájem vozu. S tím se setkáváme méně často, ale je dobré vědět, že i taková možnost tu je. Cena za pronájem pak bývá zpravidla podstatně výhodnější než jsou ceny za pronájem vozu obdobné kvality na trhu.
Na zaměstnavateli je pak (zpravidla) placení nákladů s provozem auta spojených, tedy především nákup pohonných hmot, parkovné či čištění auta.
Jak jsme ale již zmínili výše, pokud v tomto režimu používání vozu způsobíte škodu, odpovědnost za ni se řídí dle občanského zákoníku. Především se tedy neuplatní limit škody v podobě čtyřapůlnásobku vašeho platu.
Tip: Způsobili jste zaměstnavateli miliónovou škodu a nyní se bojíte, kde na to vezmete? Můžete být bez obav. Zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli pouze omezeně. Do jaké výše a jaká jsou omezení této odpovědnosti? Na to jsme se zaměřili v samostatném článku.
Udělejte si nyní rychlý test , abyste získali odhad, a rámcovou představu o tom, zda vůbec a za jakých podmínek odpovídáte svému zaměstnavateli za škodu, pokud se stanete účastníkem dopravní nehody v jeho automobilu.
1. Došlo při nehodě ke škodě na zdraví nebo majetku?
Škoda vznikla –
Škoda nevznikla – nejste odpovědní.
2. Zavinili jste nehodu?
Zavinili –
Nezavinili – nejste odpovědní.
3. Došlo k nehodě při plnění pracovních úkonů nebo nikoli?
Při plnění pracovních úkolů–
Během soukromé cesty–
4. Vznikla nehoda v důsledku toho, že jste porušili dopravní předpisy nebo interní předpisy (např. pracovní řád) Vašeho zaměstnavatele?
Ano, porušili –
Ne, nic jsme neporušili– za škodu nejste odpovědní.
5. Porušili jste předpisy v důsledku nedbalosti nebo úmyslu?
Nedbalost –
Úmysl– jste odpovědní za způsobenou škodu v plném rozsahu.
Zaměstnanec, který má k dispozici služební automobil, odpovídá za škodu způsobenou při jeho používání podle toho, zda vozidlo využívá jen pro služební, nebo i pro soukromé účely. Při služebním využití se odpovědnost řídí zákoníkem práce – pokud škodu způsobí z nedbalosti, hradí ji maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného měsíčního výdělku (resp. trojnásobku, pokud jde o nesplnění povinnosti odvrátit škodu), zatímco u úmyslu, opilosti či požití návykových látek hradí plnou škodu bez omezení. Pokud je auto poskytnuto i k soukromým účelům, odpovědnost se řídí občanským zákoníkem a žádný limit neplatí. Zaměstnavatel i zaměstnanec by proto měli mít jasně nastavena interní pravidla a sjednáno havarijní pojištění. Daňově se soukromé užívání považuje za nepeněžní příjem (obvykle 1 % z pořizovací ceny vozu měsíčně).
Tip: Přečtete si, jak na náhradu škody při dopravní nehodě.
Odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle závisí na tom, zda jej používá pouze k výkonu práce, nebo i k soukromým účelům. Pokud je auto určeno výhradně k plnění pracovních úkolů, odpovědnost se řídí zákoníkem práce a v případě nedbalosti je limitována čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního výdělku. Pokud je vozidlo využíváno i soukromě, uplatní se občanský zákoník a žádné omezení výše náhrady škody neplatí.
Objektivní odpovědnost znamená, že zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli bez ohledu na zavinění, pokud to vyplývá ze zákona. V pracovním právu se ale většinou uplatňuje odpovědnost založená na zavinění (nedbalost, úmysl). Pouze ve specifických případech, například při nesplnění povinnosti k odvrácení škody, může být posuzována přísněji. Proto je důležité znát přesný právní režim, který se na situaci vztahuje.
Škoda způsobená zaměstnavateli při výkonu povolání spadá pod pracovní právo. Pokud vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, odpovídá zaměstnanec podle zákoníku práce. U nedbalosti platí limit náhrady, u úmyslného jednání, opilosti nebo požití návykových látek musí zaměstnanec nahradit škodu v plném rozsahu. Zaměstnavatel by měl mít sjednané havarijní pojištění, které část škody pokryje.
Odpovědnost za škodu v pracovním právu je oproti občanskému právu výrazně limitována, aby chránila zaměstnance. V pracovním právu existují jasně dané hranice, do jaké výše může zaměstnanec hradit škodu, zatímco v občanském právu zaměstnanec hradí škodu v plném rozsahu. Proto je zásadní rozlišit, zda zaměstnanec způsobil škodu při výkonu pracovních povinností, nebo během soukromého používání služebního vozidla.
Pokud dojde k dopravní nehodě služebního auta, zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli podle okolností. V případě nedbalosti při výkonu práce hradí škodu jen do zákonného limitu. Pokud však škodu způsobí úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo drog, nahradí ji celou. Pokud k nehodě dojde během soukromé jízdy, odpovědnost se posuzuje podle občanského zákoníku a zaměstnanec ručí za škodu bez limitu.
Získejte náhradu za újmu či škodu – rychle a bez stresu. Posoudíme vaše šance, navrhneme strategii a připravíme výzvu. To vše do 48 hodin od objednávky. Když bude třeba, podáme posléze žalobu a zajistíme právní zastoupení. Postavíme se za vás naplno.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
