Nesete odpovědnost za škodu na služebním autě při nehodě?

Zaměstnavatelé velmi často poskytují svým zaměstnancům, ať už se jedná o řidiče z povolání či řidiče referenty, vozidlo k služebním účelům. Stačí ale chvilka nepozornosti a mohou způsobit škodu. Liší se jejich odpovědnost a případná náhrada podle toho, zda je vozidlo používáno pouze k služebním nebo i k soukromý účelům?

Důležitá jsou interní pravidla a smlouva o použití vozidla

V rámci zaměstnaneckého benefitu mohou někteří zaměstnanci využívat vozidlo i k účelům soukromým. Dlužno dodat, že i přes povinnost dodanění tohoto nepeněžního plnění, jde o velmi oblíbený a žádaný zaměstnanecký benefit.

Ovšem využívání vozidla, ať už pouze k služebním nebo i k soukromým účelům, s sebou nese i odpovědnost zaměstnance za případnou škodu způsobenou zaměstnavateli. Je zásadní rozdíl, zda bylo vozidlo využito k služebním nebo k soukromým účelům. V prvním případě se povinnost nahradit zaměstnavateli škodu řídí zákoníkem práce, ve druhém pak občanským zákoníkem. Tuto skutečnost by neměl podcenit zaměstnavatel ani sám zaměstnanec, který vozidlo využívá. Prioritně by mělo být sjednáno kvalitní havarijní pojištění. Podmínky využití vozidla, jako je odpovědnost, údržba, parkování, zabezpečení atd., by měly být součástí interního předpisu a v případě využití vozidla i k soukromým účelům, sjednané dohody o užívání vozidla i k soukromým účelům.

Vozidlo pouze pro služební účely

Zde se odpovědnost zaměstnance za způsobenou škodu řídí zákoníkem práce. Rozhodně není možné sjednat dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Automobil nelze uzamknout do trezoru, obdobně jako je tomu u peněz a cenin. Zde se jedná pouze o obecnou povinnost nahradit zaměstnanci vzniklou škodu, případně škodu způsobenou nesplněním povinnosti k odvracení škody. Připadají v úvahu tři situace:

• Škoda způsobená z nedbalosti – zaměstnanec například způsobí při výkonu činnosti řízením automobilu zaměstnavateli škodu porušením dopravních předpisů. Výše náhrady škody nesmí podle zákoníku práce přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Samozřejmě jde o část nekrytou havarijní pojistkou, takzvanou spoluúčast.

• Škoda způsobená úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek – oproti škodě způsobené z nedbalosti, u škody způsobené úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek nestanovuje zákon žádnou limitaci. Zaměstnanec je tak povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu (tedy v té výši, která zaměstnavateli skutečně vznikla). Škoda se hradí primárně v penězích, přichází však v úvahu i odčinění škody uvedením v předešlý stav, pakliže je to možné. V případě, že byla škoda způsobena úmyslně, pak může zaměstnavatel navíc požadovat vedle náhrady skutečné škody i náhradu ušlého zisku.
• Nesplnění povinnosti k odvrácení škody – zaměstnanec vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě. Výše náhrady škody je omezena pouze trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec kupříkladu neupozornil na špatný technický stav vozidla, vozidlo nadále používal a tím došlo k poškození motoru.

Vozidlo pro soukromé účely

Pokud vám zaměstnavatel umožní využívat auto i pro soukromé účely, můžete se setkat se dvěma variantami. Buď bude bezplatné užívání součástí vašeho nepeněžního příjmu, který činí v souladu se zákonem o dani z příjmu 1 % z pořizovací ceny vozu za kalendářní měsíc (min. 1 000 Kč). Tato částka je většinou určena například pro pojištění vozu nebo výměnu pneumatik. Podstatné ovšem není, zda autem reálně jezdíte, ale že ho máte k dispozici. Druhou variantou je pak pronájem vozu. S tím se setkáváme méně často, ale je dobré vědět, že i taková možnost tu je. Cena za pronájem pak bývá zpravidla podstatně výhodnější než jsou ceny za pronájem vozu obdobné kvality na trhu.

Na zaměstnavateli je pak (zpravidla) placení nákladů s provozem auta spojených, tedy především nákup pohonných hmot, parkovné či čištění auta.

Jak jsme ale již zmínili výše, pokud v tomto režimu používání vozu způsobíte škodu, odpovědnost za ni se řídí dle občanského zákoníku. Především se tedy neuplatní limit škody v podobě čtyřapůlnásobku vašeho platu.

Udělejte si test

Udělejte si  nyní rychlý test , abyste získali odhad, a rámcovou představu o tom, zda vůbec a za jakých podmínek odpovídáte svému zaměstnavateli za škodu, pokud se stanete účastníkem dopravní nehody v jeho automobilu.

1. Došlo při nehodě ke škodě na zdraví nebo majetku?
Škoda vznikla –
Škoda nevznikla – nejste odpovědní.
2. Zavinili jste nehodu?
Zavinili –
Nezavinili – nejste odpovědní.
3. Došlo k nehodě při plnění pracovních úkonů nebo nikoli?
Při plnění pracovních úkolů–
Během soukromé cesty–
4. Vznikla nehoda v důsledku toho, že jste porušili dopravní předpisy nebo interní předpisy (např. pracovní řád) Vašeho zaměstnavatele?
Ano, porušili –
Ne, nic jsme neporušili– za škodu nejste odpovědní.
5. Porušili jste předpisy v důsledku nedbalosti nebo úmyslu?
Nedbalost –
Úmysl– jste odpovědní za způsobenou škodu v plném rozsahu.