Jak se bránit krachu slevového portálu?

Údajně už u jednotlivých poskytovatelů narážejí. Jaké jsou jejich možnosti a jaké možnosti mají poskytovatelé služeb, kteří za vydané poukazy neobdrželi od slevového portálu žádné plnění?

Na webu nakupvakci.cz dnes visí oznámení jeho provozovatele, že na sebe podává návrh na insolvenční řízení. Důvodem je neúspěch v podnikání, kdy údajná ztráta za 6 let fungování dosáhla kumulativně 45 mil. Kč. Platební neschopnost vede dle majitele webu k výhružkám od poskytovatelů služeb, z nichž někteří „posílají do firmy Rusy, kteří z nich dlužné peníze vytlučou“.

Mám v ruce „voucher“, mám tedy nárok na poskytnutí služby?

Pod stromečkem můžete najít obálku s voucherem, neboli poukázkou na zájezd, relaxační pobyt či vybraný pokrm v restauraci. Pak teprve s hrůzou zjistíte, že slevový portál již nefunguje a připravuje se na insolvenci.

Základní právní otázkou zde je, s kým a kdy klient, tedy spotřebitel, uzavřel smlouvu o poskytnutí služby. Kdo mu ji tedy musí poskytnout či nahradit. Nakupvakci.cz ve svých obchodních podmínkách tvrdí, že pouze zprostředkovává dodání zboží či poskytnutí služby. Sám nic neprodává ani neposkytuje. Jedná vlastně jako zástupce poskytovatele, který jeho prostřednictvím nabízí své služby zákazníkům, běžným spotřebitelům.

Objednávka spotřebitele je podle této konstrukce návrhem na uzavření smlouvy. Samotná smlouva např. o koupi zájezdu je pak uzavřena okamžikem doručení závazného souhlasu poskytovatele spotřebiteli s jeho návrhem. Poskytovatel doručuje souhlas spotřebiteli e-mailem prostřednictvím nakupvakci.cz. Jedná se o doručení daného voucheru. Tím je tedy smlouva uzavřena.

Podle tohoto výkladu je tedy zákazník i po krachu zprostředkovatele (nakupvakci.cz) oprávněn požadovat poskytnutí služby po konkrétním hotelu, restauraci či e-shopu.

Může se poskytovatel poskytnutí služby či zboží bránit?

Každý z poskytovatelů má patrně uzavřenou jasnou smlouvu s provozovatelem slevového portálu (nakupvakci.cz), která vymezuje jejich vzájemná práva a povinnosti. Bez znalosti těchto konkrétních smluv, které řeší i odpovědnost jednotlivých stran a rozdělení kupní ceny za službu, není možné přesně odpovědnost poskytovatele vymezit.

Obecně může tvrdit, že službu nikdy nepotvrdil a že ho slevový portál neměl mandát zastupovat při jednání s klientem a potvrzovat za něj ještě nevypořádané služby. Je totiž představitelná situace, že poskytovatel již dávno s portálem ukončil spolupráci a ten přesto dál nabízel a inkasoval za jeho služby. Pokud bude muset nějakou službu poskytnout, i když za ní neobdržel platbu, musí škodu vymáhat po slevovém portálu a přihlásit se do insolvence.

Jak tedy postupovat?

Nejbezpečnější postup je na nic nečekat a co nejdříve si nechat přímo poskytovatelem potvrdit uzavřenou smlouvu (tedy daný voucher). Postačí např. e-mailovou zprávou. V případě krachu slevového portálu se pak nemusí klient obávat, že by o své peníze automaticky přišel. Poukaz je vhodné takto uplatnit hned po zakoupení.

Pokud klient disponuje potvrzeným voucherem, tedy má jednoznačně uzavřenou smlouvu o poskytnutí služby přímo s poskytovatelem, rozhodně by se neměl nechat zastrašit či odradit neochotným přístupem. Má nárok na službu či zboží nebo na vrácení peněz přímo od poskytovatele.

To, že poskytovatel třeba ještě nedostal reálně od slevového portálu zaplaceno, je druhá věc a jeho problém. Může je soudně vymáhat na provozovateli slevového portálu, ale to jde mimo klienta.

Pokud klient nemá jednoznačně potvrzený voucher, stejně může v jednání s poskytovatelem uspět, pokud převáží daná konstrukce o zprostředkování. Je však možné pro jistotu pohledávku raději přihlásit do insolvenčního řízení a také podat trestní oznámení na podvod ze strany slevového portálu.