Kamery na Letišti Václava Havla: Blížíme se k čínskému scénáři?

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.
9. srpna 2024
5 minut čtení
5 minut čtení
Ostatní právní témata

Velký bratr tě sleduje. Vždy a všude. I tak by se dal popsat kamerový systém na pražském letišti, který dokáže rozpoznávat lidské obličeje a v reálném čase je porovnávat s policejními databázemi. Ohradil se proti němu Úřad pro ochranu osobních údajů, který upozornil na čínský scénář. A není sám, obavy se ozývají ze všech stran.

Na pražském letišti funguje od roku 2018 biometrický kamerový systém, který dokáže v reálném čase rozpoznávat obličeje a ty následně propojit s policejními databázemi. Zároveň jsou záznamy uchovávány po dobu 30 dnů od natočení, a proto je možné tento systém používat i zpětně.

Už při zavedení se vyrojily otázky ohledně narušování soukromí cestujících a souladu s Obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů neboli GDPR. Konkrétně se jednalo např. o digitálně-právní organizaci IuRe. Ta podala podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů, ve kterém upozorňovala na nesoulad letištního kamerového systému se Směrnicí EU o prosazování práva v oblasti osobních údajů, které stanoví, že lze biometrické údaje zpracovávat pouze ve zcela nezbytných případech, pokud existují vhodné záruky práv a svobod subjektu údajů a pokud je to povoleno právem Unie nebo členského státu.

Organizace IuRe se k problematice vyjádřila takto: „Obecné oprávnění monitorovat veřejné prostory nebo obecné oprávnění zpracovávat osobní údaje je pro obdobné kamerové systémy s pokročilými funkcemi jako právní základ nedostatečné. Česká legislativa totiž vyloženě nestanovuje policii povolení zpracovávat biometrické informace v souvislosti s provozem kamerových systémů s funkcí rozpoznávání tváří.“

Letošní rok hlásí posílení systému

V letošním roce je v plánu rozšíření tohoto kamerového systému. Konkrétně se má jednat o instalaci dalších kamer, má se přejít na novější verzi softwaru a mělo by také dojít ke stavbě operátorského a dohledového pracoviště. Dále je v plánu rozšíření síťové komunikační infrastruktury, vytvoření nové výpočetní infrastruktury na Cloudu Policie ČR a další rozšíření systému rozpoznávání obličejů v reálném čase. Počítá se také s rozšířením biometrických kamer s detekcí obličejů na další česká letiště.

Související služba

Potřebujete pomoc s GDPR?

S GDPR se setkáte téměř všude, a pokud podnikáte, pak jej musíte sami dodržovat. My vám nabízíme službu GDPR audit pro podnikatele, která vám zajistí, že budou vaše obchodní podmínky, pravidla nakládání s osobními údaji a další vnitřní směrnice v souladu s tímto nařízením a vy se tak nedostanete do zbytečných problémů.

Chci pomoct

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Jak kamerový systém ovlivní nový AI Act?

AI Act neboli Akt EU o umělé inteligenci má zajistit, aby bylo využívání umělé inteligence transparentní, bezpečné, sledovatelné, nediskriminační a nenáročné na životní prostředí. Jednotlivé druhy AI se v aktu řadí do kategorií na základě míry potenciálního rizika. Biometrické identifikační systémy fungující na dálku a v reálném čase přitom spadají do nejvyšší kategorie, tedy do nepřijatelného rizika.

AI z této kategorie má být úplně zakázána. Biometrické identifikační systémy však mají mít výjimku pro účely vymáhání práva. To znamená, že budou povoleny, ale pouze v omezeném počtu závažných případů při sledování v reálném čase. V případě zpětné identifikace pak jen po schválení soudem.

Tip na článek

Tip: Akt EU o umělé inteligenci a jeho vliv na českou legislativu jsme podrobněji rozebírali v našem článku.

Vzhledem k tomu, že biometrický kamerový systém na Letišti Václav Havla využívá pro svou funkci AI, bude se tento akt vztahovat i na něj. K zavedení AI Actu do místní legislativy má dojít na začátku příštího roku. Plány Ministerstva vnitra na jeho implementaci, ale vyvolaly otázky a obavy týkající se ochrany osobních údajů i základních lidských práv. Listina základních práv a svobod totiž jasně stanoví, že „Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena a každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.“ Otázkou tedy je, kam až je možné zajít za účelem zajišťováním bezpečnosti na úkor našeho soukromí.

Alespoň částečnou útěchou nám může být nedávný případ, který řešil použití záznamů z dálničních kamer k zjišťování toho, zda nedochází ke krácení daně. Ústavní soud totiž v tomto případě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušil, a navrhl zvážit, zda není poskytování policejních záznamů jinému orgánu porušením ústavních práv. Zasahovat do soukromí člověka by se totiž mělo jen v krajních případech, když neexistuje jiná možnost.

Pozor na čínský scénář

Úřad pro ochranu osobních údajů (UOOÚ) upozorňuje na to, aby tato implementace nevedla až k zavedení čínského scénáře. V Číně totiž funguje systém masivního sledování občanů ze strany státu. Čínská lidová republika sleduje své občany nejen pomocí inteligentních kamer, ale sleduje také jejich pohyby na internetu. V současnosti počet těchto kamer vychází zhruba na 700 milionů, tedy v přepočtu jedna kamera na dva obyvatele.

Toto sledování pak přímo souvisí se Systémem sociálního kreditu, který boduje čínské obyvatele na základě jejich ekonomického a společenského chování. To znamená, že jsou lidé hodnoceni podle řady faktorů – negativní body dostanou např. za to, že kouří na zakázaných místech nebo tráví příliš mnoho času hraním počítačových her. Na základě vyhodnocení jim pak nemusí být přiznaná půjčka, přijdou o možnost využívat některé služby a podobně.

Největší problematika místního letištního systému spočívá v tom, že by dle návrhu na implementaci, mělo být na základě souhlasu vrchního soudu umožněno sledovat nejen konkrétní osoby, ale i celé skupiny osob podezřelé z předem definovaných trestných činů. To je podle ÚOOÚ nepřijatelné, protože „Soud má posuzovat konkrétní účel nasazení na konkrétního člověka, na konkrétním místě a v konkrétním čase.“ S tímto tvrzením přitom vyjádřila souhlas i Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Za své hovoří také to, že Policie České Republiky získala cenu Big Brother v kategorii úřední slídil za „netransparentní provoz systému Digitální podoba osob“.

Návrh na implementaci Aktu EU o umělé inteligenci do místní legislativy skutečně zavdává mnohé otázky ohledně našeho soukromí. A u mnoha lidí vyvolává pocit, že se pomalu dostáváme do role Willa Smitha ve filmu Nepřítel státu. Je ale třeba brát v potaz, že se tento systém prozatím omezuje pouze na pražské letiště a konečná zákonná úprava ještě nemá oficiální znění. Jen čas tedy ukáže, jak se bude celá problematika dále vyvíjet.

Sdílejte článek


Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence

Související služba

GDPR audit pro podnikatele

Náš GDPR audit pro podnikatele vás spolehlivě připraví na všechno, co přináší nařízení o ochraně osobních údajů. Garantujeme vám přitom správnost řešení dle platné legislativy. Vše zařídíme rychle a tak, abyste se nemuseli o nic starat. Zaplatit můžete až po poskytnutí služby.

Chci pomoct

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 5 městech

Rychlé kontakty

+420 775 420 436
(Po–Pá: 8–18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2024
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)