Co si máme představit pod pojmem lidská práva?
Lidská práva jsou práva, která máme jednoduše proto, že existujeme jako lidské bytosti. Ač by se to na první pohled mohlo jevit jinak, tato práva nejsou poskytována žádným státem. Jsou vlastní nám všem, a to bez ohledu na národnost, pohlaví, původ, rasu, náboženské vyznání, jazyk, politické smýšlení nebo jakýkoli jiný status. Řadíme sem jak práva nejzákladnější, jako je právo na život, tak také ta, která jeho kvalitu zásadním způsobem ovlivňují, jako jsou například právo na vzdělání, práci či právo svobodně se vyjadřovat.
Jsou lidská a základní práva totéž?
- Pojem lidská práva více zdůrazňuje provázání těchto práv s jednotlivými lidmi. Jedná se o práva existující i mimo státy. Bývají charakterizována jako nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná.
- Pojem základní práva bývá typicky spojován vnitrostátní úpravou lidských práv. Také v České republice v tomto kontextu hovoříme o Listině základních práv a svobod.
Trvalost lidských práv jde ruku v ruce s nemožností veřejné moci je odebrat či zrušit. Jednotlivci se jich nemohou vzdát nebo postoupit jiné osobě. Lidé jsou jejich nositeli od narození do smrti a v některých případech i před narozením a po smrti. O této “přirozenoprávní” podstatě lidských práv se nimcéně samozřejmě vedou dlouhodobě debaty. V praxi to totiž vždy musí být stát a konkrétní orgán, který daná práva vymezí a ochrání.
Existuje pojem lidských práv od nepaměti?
V historii jsme se již od středověku setkávali s různými dokumenty, jež některým skupinám připisovala jistá práva. Významnějšího zakotvení došla lidská práva až na konci 17. století v Anglii a ke konci 18. století v Americe (Bill of Rights). V Evropě ve stejné době přinesla v tomto ohledu zlom francouzská Deklarace práv člověka a občana. Přesto i v dalších desetiletích a staletích docházelo k masivnímu porušování lidských práv, jak se ukázalo zejména u soudů trestajících zločiny 2. světové války.
Proto byla ochrana lidských práv zařazena jako jeden z hlavních cílů Organizace spojených národů do Charty OSN. V roce 1948 pak byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Je uceleným seznamem lidských práv, který schválila většina členských států OSN, a inspirovala řadu dalších států a organizací k přijetí jiných lidskoprávních dokumentů. Na půdě Evropy byla nejdůležitější sjednanou úmluvou Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, zkráceně Evropská úmluva o lidských právech, a to v roce 1950.
Na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv se slaví po celém světě 10. prosince Den lidských práv (Human Rights Day).
Základní práva a svobody v České republice
Základní lidská práva v České republice zaručuje především Listina základních práv a svobod. Jsou zaručena všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku rodu nebo jiného postavení. Současně je Listinou zaručeno, že nikomu nesmí být způsobena újma kvůli uplatňování základních práv a svobod.
Porušování lidských práv
Česká republika už několik desetiletí nepatří k zemím, ve kterých dochází k masovému porušování lidských práv. To ale neznamená, že se v jednotlivých případech nestává něco, co představuje zásah do těchto práv. Může se tak stát jednáním jednotlivce, společnosti, ale i nesprávným úředním postupem. V takovém případě nabízí náš právní řád různé možnosti obrany.
Způsobů porušení některého ze základních práv může být opravdu celá řada. Zaměstnavatel se například dopustí diskriminace na pracovišti z důvodu vaší barvy pleti, správní úřad vám bezdůvodně odepře právo se shromažďovat, případně byla ve vaší obci přijata vyhláška, která brání v uplatňování práv některé skupině osob. Všechny tyto situace mohou být porušením lidských práv, ovšem pokaždé by byl postup nápravy zcela jiný. Proto je na místě správné řešení konzultovat.
Související služba
Byla porušena vaše práva? Najdeme vám řešení na míru!
Tým Dostupného advokáta vám pomůže vyřešit jakoukoliv svízelnou situaci. Do 24 hodin vám navrhneme řešení i jeho výslednou cenu. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. A pokud si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci právní radu
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Které úřady se zabývají ochranou lidských práv?
Soudní ochrana
Ochranu všem našim právům (nejen těm základním) by měly především poskytovat soudy v čele s Nejvyšším soudem. Vedle obecných soudů pak specializovanou kontrolu správnosti (zákonnosti) rozhodnutí orgánu státní správy představuje správní soudnictví, jehož vrcholným orgánem je pak Nejvyšší správní soud.
Ústavní soud ČR bývá také někdy chybně označován jako nejvyšší instance, ke které se lze kdykoliv odvolávat, pokud ostatní prostředky selžou. Vyčerpání jiných možností právní ochrany je sice jednou z podmínek jeho pravomoci pro rozhodování, ale současně musí také platit, že rozhodnutím v řízení bylo porušeno některé z práv zaručené ústavním pořádkem.
Ochrana lidských práv na úrovni vlády
Dlouhá léta byl ochranou lidských práv pověřený jeden ze členů vlády, tedy Ministr pro lidská práva. Před několika lety ovšem tato funkce zanikla. V rámci Úřadu vlády ČR existuje ale nadále funkce vládního zmocněnce pro lidská práva, která bývá spojena s předsednictvím či místopředsednictvím Rady vlády pro lidská práva.
Rada vlády pro lidská práva je poradním orgánem vlády ČR, nezabývá se ovšem řešením jednotlivých případů porušení práv, ale spíše koncepcí dlouhodobého vývoje ochrany lidských práv v ČR a připravuje návrhy a podněty ke zlepšení stavu dodržování lidských práv.
Další možnosti ochrany práv
Veřejný ochránce práv není institucí zaměřenou přímo na základní či lidská práva, ale má obecně působit k ochraně osob před takovým jednáním úřadů a dalších institucí, které je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, případně i před jejich nečinností. Takovým postupem přispívá k ochraně základních práv a svobod.
Veřejný ochránce práv ale nemůže přímo vaše práva vymoci, autoritativně rozhodnout. Přesto může pomoci a může např. podat i žalobu ve veřejném zájmu.
Tip na článek
Tip: Pakliže máte pocit, že bylo omezeno některé vaše právo zaručené Listinou základních práv a svobod, zkuste nejprve identifikovat, do kterého právního předpisu se dané základní právo promítlo a jak přesně byl porušen. Z toho následně vyplyne i způsob, jakým se lze práva domoci.
Nebojte se poradit — jak jsme již výše naznačili, forem a možností ochrany lidských práv je opravdu celá řada a správný postup je třeba určit až s detailní znalostí konkrétní situace. Pokud nevíte s konkrétními dotazy rady, nebojte se zeptat odborníka v oblasti práva.