Znáte svá základní práva a víte jak postupovat, pokud dojde k jejich porušení? Ohrožení či porušení základních lidských práv je závažná situace, která ale nemá jednoznačný postup řešení. Usnadníme vám orientaci v jednotlivých dokumentech, které lidská práva deklarují a institucích, u kterých se domůžete ochrany.
Lidská práva jsou práva, která máme jednoduše proto, že existujeme jako lidské bytosti. Ač by se to na první pohled mohlo jevit jinak, tato práva nejsou poskytována žádným státem. Jsou vlastní nám všem, a to bez ohledu na národnost, pohlaví, původ, rasu, náboženské vyznání, jazyk, politické smýšlení nebo jakýkoli jiný status. Řadíme sem jak práva nejzákladnější, jako je právo na život, tak také ta, která jeho kvalitu zásadním způsobem ovlivňují, jako jsou například právo na vzdělání, práci či právo svobodně se vyjadřovat.
Trvalost lidských práv jde ruku v ruce s nemožností veřejné moci je odebrat či zrušit. Jednotlivci se jich nemohou vzdát nebo postoupit jiné osobě. Lidé jsou jejich nositeli od narození do smrti a v některých případech i před narozením a po smrti. O této „přirozenoprávní“ podstatě lidských práv se nicméně samozřejmě vedou dlouhodobě debaty. V praxi to totiž vždy musí být stát a konkrétní orgán, který daná práva vymezí a ochrání.
V historii jsme se již od středověku setkávali s různými dokumenty, jež některým skupinám připisovala jistá práva. Významnějšího zakotvení došla lidská práva až na konci 17. století v Anglii a ke konci 18. století v Americe (Bill of Rights). V Evropě ve stejné době přinesla v tomto ohledu zlom francouzská Deklarace práv člověka a občana. Přesto i v dalších desetiletích a staletích docházelo k masivnímu porušování lidských práv, jak se ukázalo zejména u soudů trestajících zločiny 2. světové války.
Z těchto důvodů byla ochrana lidských práv zařazena jako jeden z hlavních cílů Organizace spojených národů do Charty OSN. V roce 1948 pak byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Je uceleným seznamem lidských práv, který schválila většina členských států OSN, a inspirovala řadu dalších států a organizací k přijetí jiných lidskoprávních dokumentů. Na půdě Evropy byla nejdůležitější sjednanou úmluvou Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, zkráceně Evropská úmluva o lidských právech, a to v roce 1950.
Na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv se slaví po celém světě 10. prosince Den lidských práv (Human Rights Day).
Jaká práva mají národnostní menšiny v ČR? To se dozvíte v našem článku.
Konkrétní lidská práva, která jsou univerzálně platná (minimálně v teorii, když ne v praxi) můžeme najít například právě ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Pojďme si ty nejdůležitější z nich představit blíže:
Základní lidská práva v České republice zaručuje především Listina základních práv a svobod. Jsou zaručena všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku rodu nebo jiného postavení. Současně je Listinou zaručeno, že nikomu nesmí být způsobena újma kvůli uplatňování základních práv a svobod.
Česká republika už několik desetiletí nepatří k zemím, ve kterých dochází k masovému porušování lidských práv. To ale neznamená, že se v jednotlivých případech nestává něco, co představuje zásah do těchto práv. Může se tak stát jednáním jednotlivce, společnosti, ale i nesprávným úředním postupem. V takovém případě nabízí náš právní řád různé možnosti obrany.
Způsobů porušení některého ze základních práv může být opravdu celá řada. Zaměstnavatel se například dopustí diskriminace na pracovišti z důvodu vaší barvy pleti, správní úřad vám bezdůvodně odepře právo se shromažďovat, případně byla ve vaší obci přijata vyhláška, která brání v uplatňování práv některé skupině osob. Všechny tyto situace mohou být porušením lidských práv, ovšem pokaždé by byl postup nápravy zcela jiný. Proto je na místě správné řešení konzultovat.
Tým Dostupného advokáta vám pomůže vyřešit jakoukoliv svízelnou situaci. Do 24 hodin vám navrhneme řešení i jeho výslednou cenu. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. A pokud si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ochranu všem našim právům (nejen těm základním) by měly především poskytovat soudy v čele s Nejvyšším soudem. Vedle obecných soudů pak specializovanou kontrolu správnosti (zákonnosti) rozhodnutí orgánu státní správy představuje správní soudnictví, jehož vrcholným orgánem je pak Nejvyšší správní soud.
Ústavní soud bývá také někdy chybně označován jako nejvyšší instance, ke které se lze kdykoliv odvolávat, pokud ostatní prostředky selžou. Vyčerpání jiných možností právní ochrany je sice jednou z podmínek jeho pravomoci pro rozhodování, ale současně musí také platit, že rozhodnutím v řízení bylo porušeno některé z práv zaručené ústavním pořádkem.
Pakliže máte pocit, že bylo omezeno některé vaše právo zaručené Listinou základních práv a svobod, zkuste nejprve identifikovat, do kterého právního předpisu se dané základní právo promítlo a jak přesně byl porušen. Z toho následně vyplyne i způsob, jakým se lze práva domoci.
Dlouhá léta byl ochranou lidských práv pověřený jeden ze členů vlády, tedy Ministr pro lidská práva. Před několika lety ovšem tato funkce zanikla. V rámci Úřadu vlády ČR existuje ale nadále funkce vládního zmocněnce pro lidská práva, která bývá spojena s předsednictvím či místopředsednictvím Rady vlády pro lidská práva.
Rada vlády pro lidská práva je poradním orgánem vlády ČR, nezabývá se ovšem řešením jednotlivých případů porušení práv, ale spíše koncepcí dlouhodobého vývoje ochrany lidských práv v ČR a připravuje návrhy a podněty ke zlepšení stavu dodržování lidských práv.
Veřejný ochránce práv není institucí zaměřenou přímo na základní či lidská práva, ale má obecně působit k ochraně osob před takovým jednáním úřadů a dalších institucí, které je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, případně i před jejich nečinností. Takovým postupem přispívá k ochraně základních práv a svobod.
Veřejný ochránce práv ale nemůže přímo vaše práva vymoci, autoritativně rozhodnout. Přesto může pomoci a může např. podat i žalobu ve veřejném zájmu.
Nebojte se poradit — jak jsme již výše naznačili, forem a možností ochrany lidských práv je opravdu celá řada a správný postup je třeba určit až s detailní znalostí konkrétní situace. Pokud nevíte s konkrétními dotazy rady, nebojte se zeptat odborníka v oblasti práva.
Lidská práva jsou univerzální práva, která náleží každému člověku jen proto, že je člověk – od práva na život, svobodu a osobní bezpečnost, přes zákaz otroctví a mučení, po svobodu projevu, náboženství, právo na práci, vzdělání a přiměřenou životní úroveň. Na mezinárodní úrovni jsou shrnuta zejména ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších úmluvách, v Evropě především v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V českém právním řádu se lidská (zde označovaná jako základní) práva promítají především do Listiny základních práv a svobod, která garantuje, že tato práva mají všichni bez rozdílu pohlaví, rasy, jazyka, víry či sociálního původu a že nikomu nesmí být způsobena újma za jejich uplatňování. Ačkoli Česká republika nepatří mezi státy s masovým porušováním lidských práv, v praxi k zásahům do základních práv dochází – například diskriminací v práci, nezákonným zákazem shromažďování nebo přijetím obecní vyhlášky omezující určitou skupinu obyvatel. Ochranu poskytují především soudy (včetně správních soudů a Ústavního soudu), na úrovni vlády působí Rada vlády pro lidská práva a koncepčně se lidskoprávní agendě věnuje vládní zmocněnec (dříve ministr pro lidská práva). Významnou roli má také veřejný ochránce práv, který dohlíží na postup úřadů a může pomoci, pokud úřad jedná nezákonně nebo nespravedlivě, byť přímo nerozhoduje o právech.
Listina základních práv a svobod je ústavní zákon, který v ČR tvoří základní katalog práv a svobod každého člověka. Někdy se jí lidově říká i Listina práv a svobod, jde ale o tentýž dokument. Určuje, jaká základní lidská práva stát musí respektovat, chránit a naplňovat (např. právo na život, osobní svobodu, svobodu projevu, ochranu soukromí, práva menšin apod.). Listina je pro soudy, úřady i zákonodárce závazná.
Seznam základních lidských práv najdete na více místech. Pro mezinárodní rovinu je klíčová Všeobecná deklarace lidských práv (v češtině často prostě „deklarace lidských práv“). V českém právním řádu jsou pak základní lidská práva a svobody shrnuta právě v Listině základních práv a svobod.
Mezi základní lidská práva – seznam těch nejdůležitějších obvykle zahrnuje zejména:
právo na život,
zákaz mučení a nelidského zacházení,
osobní svobodu a bezpečnost,
právo na spravedlivý proces,
svobodu projevu, náboženství a shromažďování,
ochranu soukromí a rodinného života,
právo na práci, vzdělání a přiměřenou životní úroveň.
Konkrétní výčet se může v jednotlivých dokumentech mírně lišit, ale princip je stejný: chránit důstojnost člověka.
Pokud máte pocit, že dochází k porušování lidských práv, je dobré postupovat ve dvou krocích:
Zjistit, jaké konkrétní právo bylo porušeno (např. podle Listiny základních práv a svobod či konkrétního zákona).
Zvolit vhodný způsob obrany – od podání stížnosti, odvolání či žaloby až po ústavní stížnost nebo podání k mezinárodnímu soudu.
Ochrana lidských práv v praxi probíhá hlavně před soudy (včetně správních soudů a Ústavního soudu). Významnou roli hraje také veřejný ochránce práv – často laicky označovaný i jako „veřejný ochránce lidských práv“, protože pomáhá tam, kde úřady postupují nezákonně nebo nespravedlivě.
Den lidských práv se slaví každoročně 10. prosince na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948. Tahle deklarace lidských práv představuje základní mezinárodní dokument, který popisuje, jaká práva náleží každému člověku bez ohledu na národnost, pohlaví, rasu či víru.
Rada vlády pro lidská práva je poradní orgán vlády. Neposuzuje jednotlivé stížnosti, ale zabývá se koncepcí ochrany lidských práv – dává vládě doporučení, připomínkuje návrhy zákonů a navrhuje, jak systémově zlepšit ochranu lidských práv v ČR. V minulosti byl za tuto oblast odpovědný i ministr pro lidská práva, dnes je agenda lidských práv často svěřena jinému členovi vlády nebo vládnímu zmocněnci pro lidská práva.
Naopak veřejný ochránce práv (někdy v běžné řeči označovaný jako veřejný ochránce lidských práv) řeší konkrétní případy, kdy úřad postupuje v rozporu se zákonem nebo principy dobré správy. Nemůže sice sám změnit rozhodnutí úřadu, ale může mu doporučit nápravu, upozornit na problém veřejně a v určitých situacích využít i soudní prostředky.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
