Kdy může zaměstnavatel „vyhodit“ zaměstnance?

Obrázek k článku Kdy může zaměstnavatel „vyhodit“ zaměstnance?

6. 6. 2016 / autor: Ondřej Preuss

Možná vám jako drobnému podnikateli pije krev věčné dohadování s líným zaměstnancem. Nebo řešíte nelehké vyhlídky vašeho obchodu a musíte se bohužel s někým rozloučit, aby vůbec vaše podnikání přežilo. V tomto příspěvku se zaměřujeme na nemilou událost v pracovněprávním vztahu, tedy na výpověď danou zaměstnavatelem zaměstnanci a její právní nástrahy. Dát totiž jen tak bezdůvodně výpověď zaměstnanci nejde. Z naší praxe víme, že neopatrnost zaměstnavatele při propouštění se mu může ve výsledku vrátit jako bumerang a velmi prodražit.

Kdy je výpověď neplatná?

Výpověď musí být v prvé řadě písemná. Zaměstnavatel je navíc velmi omezen a může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce, jinak je výpověď neplatná. Důvody musí být jasně popsány, nestačí pouhý odkaz na zákon. Jasně musí být také vymezeno chování zaměstnance, které k výpovědi vedlo. Znovu a znovu zaměstnavatelům doporučujeme, aby se o výpovědi poradili, než ji dají. Často je možné dosáhnout dohody a tím většině problémů předejít. Pokud to nejde, hledá se důvod k oprávněnosti výpovědi pracovního poměru.

Nejčastější důvody rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem

Organizační změny:

V době ekonomické krize se stala nejčastějším důvodem rozvázání pracovního poměru tzv. „nadbytečnost“.

Pokud chce zaměstnavatel platně tento důvod využít, musí provést tzv. „organizační změnu“. Typicky jde o sloučení „týmů“ či outsourcování části služeb. Rozhodnutí o organizační změně musí být z povahy věci přijato jako první, ještě před podáním výpovědi. Nemusí mít konkrétní formu (jde např. o zápis z porady vedení společnosti), ale musí být nadbytečnému zaměstnanci prokazatelně sděleno. Mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance musí být navíc příčinná souvislost a organizační změna by měla skutečně vést k zefektivnění fungování firmy. Je prostě méně zakázek, které zvládne méně lidí.

Porušování povinností:

Dalším důvodem může být porušení „pracovní kázně“, tedy povinností zaměstnance. U tohoto důvodu záleží na intenzitě porušení. Pozdní příchod do práce o 10 minut je něco úplně jiného, než například pěstní souboj s kolegou (s několika pivy v sobě). Pokud je porušení kázně závažné nebo dokonce zvlášť hrubé, má zaměstnavatel možnost přistoupit k výpovědi z pracovního poměru rovnou. Stačí, když se zaměstnanec „utrhne z řetězu“ jen jednou.

Závažné porušení je např. nepovolená delší absence na pracovišti nebo jím může být požívání alkoholu, násilný konflikt mezi zaměstnanci atp. Většinou však není intenzita porušení dostatečná. V takovém případě může zaměstnavatel použít výpovědního důvodu spočívajícího v soustavném méně závažném porušování povinností zaměstnance.

Musejí však být splněny tyto předpoklady:

1. Méně závažné porušování povinností zaměstnancem. V praxi může jít podle okolností např. o opakované pozdní příchody zaměstnance do práce, kouření na pracovišti, drobné prohřešky proti nastaveným pravidlům apod.

2. Soustavnost porušování. Platí zákon „třikrát a dost“, tedy pokud dojde alespoň ke třem méně závažným prohřeškům. Ty však můžou být i různé. Měla by mezi nimi však být relativně úzká časová souvislost, což se posuzuje individuálně.

3. Písemné upozornění na možnost výpovědi z pracovního poměru (tzv. „výtka“). Zaměstnavatel musí porušení zaměstnanci vytknout v době posledních 6 měsíců před udělením výpovědi a přesně dané porušení ve výtce popsat.

4. Dodržení subjektivní a objektivní lhůty. Pracovní vztah je možné vypovědět 2 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k výpovědi dověděl a ne později než 1 rok ode dne, kdy tento důvod vznikl. Např. zaměstnanec v pracovní době hrál soustavně počítačové hry, ale zaměstnavatel to zjistil až po mnoha měsících.

Neuspokojivé pracovní výsledky:

Jedná se o důvod postihující „neschopnost“ zaměstnance. Např. pokud zaměstnanec neplní stanovený plán. Z tohoto důvodu je možné zaměstnanci dát výpověď, pokud byl v posledních 12 měsících písemně vyzván k odstranění nedostatků, přesto je ale v přiměřené době neodstranil. Právo zaměstnavatele k ukládání pracovních úkolů však není bez mezí. Musí se vždy jednat o pracovní úkoly přiměřené ke sjednanému druhu práce, úkoly splnitelné a pro jejich splnění musí zaměstnavatel vytvořit vhodné podmínky.

Nesplňování požadavků:

Nesplňování požadavků je trochu odlišným důvodem k výpovědi. Jedná s např. o situaci, kdy zaměstnanec (řidič) ztratí řidičské oprávnění a není tedy zaměstnavateli k užitku. Může však jít i o jiné požadavky, např. jazykové znalosti. Zaměstnavatel však musí zaměstnanci vždy dát příležitost dané požadavky doplnit.

Jak se může zaměstnanec bránit?

Jestliže má zaměstnanec za to, že zaměstnavatel uplatnil dotčený výpovědní důvod neoprávněně, může se bránit žalobou na neplatnost této výpovědi u soudu. Musí ji podat nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit. Tedy většinou do dvou měsíců po uplynutí výpovědní doby. Právě kvůli této možnosti doporučujeme každý výpovědní důvod konzultovat s advokátem. Zaměstnanec totiž může vysoudit náhradu až ve výši mnohonásobku svého průměrného výdělku (čím delší bude spor, tím vyšší může být náhrada, často pak dosahuje statisícových částek).

Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: