Opravné, následné a nulové kontrolní hlášení

Rychlý přehled: opravné vs. následné vs. nulové kontrolní hlášení

Rozdíl mezi opravným a následným hlášením určuje především okamžik, kdy chybu zjistíte. Opravné kontrolní hlášení nahrazuje již podané hlášení ještě před uplynutím řádné lhůty. Následné kontrolní hlášení slouží k opravě chyby po jejím uplynutí a musí být podáno do 5 pracovních dnů od zjištění nesprávných nebo neúplných údajů.

Nejste si jistí, zda chybu napravit opravným, nebo následným kontrolním hlášením? Pokud nesprávné podání může ovlivnit i vaši daňovou povinnost nebo už vám přišla výzva finančního úřadu, pomůžeme vám zvolit správný postup a zkontrolovat navazující podání.

Co je kontrolní hlášení k DPH a kdo ho podává

Kontrolní hlášení upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, zejména jeho ustanovení věnovaná kontrolnímu hlášení. To znamená, že jde o samostatný daňový výkaz, který nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení, ale doplňuje je o detailní údaje z daňových dokladů – zejména o vztahy mezi konkrétními dodavateli a odběrateli.

Podává se pouze elektronicky a v přesně stanovené struktuře (XML) a jeho cílem je kontrola návaznosti dokladů mezi obchodními partnery a odhalování daňových podvodů (například karuselových řetězců).

Kdo musí kontrolní hlášení podávat

Kontrolní hlášení podávají obecně plátci DPH registrovaní v tuzemsku, a to jak české, tak zahraniční osoby registrované jako plátci. U skupiny plátců podává hlášení za celou skupinu zastupující člen.

Povinnost podat hlášení je vázána na to, že v tzv. sledovaném období (měsíc nebo čtvrtletí) nastane alespoň jedna z typických situací, například:

• uskutečníte zdanitelné plnění v tuzemsku (typicky faktura s DPH vašemu odběrateli),
• přijmete plnění, ze kterého přiznáváte daň na výstupu v režimu přenesení daňové povinnosti,
• uplatňujete nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých plnění,
• uskutečňujete specifická plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Jinými slovy – pokud v daném období máte přiznání k DPH prázdné, pravděpodobně to bude znamenat, že kontrolní hlášení také nepodáváte (výjimky si vysvětlíme níže u nulového kontrolního hlášení).

Kdy nemusím podávat kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení nepodává:

• osoba, která není plátcem DPH,
• identifikovaná osoba. Tedy ten, kdo se musel registrovat k DPH jen kvůli přeshraničním plněním (typicky nákup služeb nebo zboží z EU), ale není běžným plátcem DPH.
• plátce, který za sledované období neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění, které se do kontrolního hlášení vykazuje (např. žádné zdanitelné plnění, žádný nárok na odpočet),
• plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (typicky vybrané finanční, pojišťovací, zdravotní služby apod.).

Termíny a druhy kontrolních hlášení: řádné, opravné, následné

Kontrolní hlášení se podává podle jasně stanovených lhůt. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, bez ohledu na to, zda mají měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Lhůta pro podání je do 25. dne po skončení kalendářního měsíce.

U fyzických osob – plátců DPH je situace odlišná. Ty podávají kontrolní hlášení ve stejné frekvenci jako přiznání k DPH, tedy buď měsíčně, nebo čtvrtletně. I zde však platí, že kontrolní hlášení musí být podáno nejpozději do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období. Jinými slovy, pokud jste čtvrtletní plátce – fyzická osoba, podáváte kontrolní hlášení čtyřikrát ročně, vždy do 25. dne po skončení daného čtvrtletí.

Z hlediska obsahu a účelu rozlišujeme tři základní druhy kontrolních hlášení. Řádné kontrolní hlášení je to první, které za konkrétní období podáváte a na kterém stavíte všechny případné opravy. Pokud zjistíte chybu ještě před uplynutím lhůty pro podání, podáváte opravné kontrolní hlášení, které původní hlášení plně nahrazuje. Jakmile ale chybu odhalíte až po skončení lhůty, nastupuje následné kontrolní hlášení, pomocí kterého údaje dodatečně opravujete.

Řádné kontrolní hlášení – základ, od kterého se vše odvíjí

Řádné kontrolní hlášení je první a hlavní kontrolní hlášení za dané období, ke kterému se vztahují všechna pozdější opravná a následná podání. Můžeme si ho představit jako výchozí verzi – tímto podáním finanční správě poprvé sdělujete, jaká zdanitelná plnění jste v daném měsíci nebo čtvrtletí uskutečnili a jaká jste přijali.

Když za určité období připravujete kontrolní hlášení, vždy začínáte právě řádným hlášením. Uvádíte v něm všechny údaje, které zákon o DPH požaduje: především konkrétní faktury, odběratele a dodavatele, jejich DIČ, základy daně, sazby DPH a částky daně. V jednotlivých částech formuláře tak rozepisujete vztahy s vašimi obchodními partnery – kdo komu co fakturoval, v jaké výši a s jakou daní. Řádné kontrolní hlášení tedy není jen souhrnné číslo, ale detailní seznam transakcí, které finanční úřad následně páruje s údaji druhé strany (dodavatele či odběratele).

Důležité je také načasování. Řádné kontrolní hlášení se podává do 25. dne po skončení měsíce nebo čtvrtletí, podle toho, zda jste měsíční, nebo čtvrtletní plátce. V praxi to často probíhá tak, že nejprve připravíte přiznání k DPH, a na základě stejných dokladů hned poté sestavíte řádné kontrolní hlášení. Pořadí, v jakém tyto dva formuláře odešlete, nehraje roli – důležité je, aby spolu obě podání obsahově seděla a byla odeslána včas.

Protože právě u řádného kontrolního hlášení dáváte finanční správě první obrázek o svých transakcích, vyplatí se mu věnovat velkou pozornost. Pokud řádné hlášení sestavíte pečlivě a zkontrolujete vazbu na přiznání k DPH, ušetří vás to řady problémů – od následných výzev kvůli nesouladům, až po nutnost podávat opravné nebo následné hlášení.

Je také potřeba si uvědomit, že každá pozdější oprava vychází právě z řádného hlášení. Když podáváte opravné kontrolní hlášení, vlastně říkáte: „původní řádné hlášení beru zpět a nahrazuji ho tímto novým zněním“. Když podáváte následné kontrolní hlášení, opět vycházíte z původních údajů řádného hlášení a nahrazujete je opravou podanou už po uplynutí lhůty.

Opravné kontrolní hlášení – kdy ho podat a jak opravit chybu včas

Opravné kontrolní hlášení je vaše záchranná brzda ve chvíli, kdy si včas uvědomíte, že řádné kontrolní hlášení obsahuje chybu. Typicky jde o situaci, kdy jste hlášení už odeslali, ale lhůta pro jeho podání ještě neuplynula – tedy ještě nenastal 25. den po skončení daného období. V takovém případě původní řádné hlášení jednoduše nahradíte opravným kontrolním hlášením, ke kterému se pak dále přihlíží, zatímco k původní verzi už ne.

Jednoduchá odpověď na otázku, kdy podat opravné kontrolní hlášení, tedy zní: vždy tehdy, když jste původní hlášení už odeslali, ale jeho řádná lhůta ještě neuplynula.

Jakmile zjistíte, že je řádné kontrolní hlášení špatně, nemusíte psát finančnímu úřadu žádné zvláštní vysvětlení. Prostě podáte nové, opravné kontrolní hlášení, ve kterém už budou údaje správně. Pamatujte ale, že opravné kontrolní hlášení se vyplňuje znovu celé. To znamená, že do formuláře přenesete všechny původně správné údaje a pouze opravíte nebo doplníte ty, které byly špatně. Finanční správa pak bere opravné kontrolní hlášení jako jedinou platnou verzi, původní řádné hlášení se jakoby vymaže z hry.

Často se také stává, že stejná chyba se promítne i do přiznání k DPH – například chybějící faktura ovlivní jak kontrolní hlášení, tak i součet základů daně a DPH v přiznání. V takovém případě je vhodné současně podat také opravné přiznání k DPH za stejné období, opět ještě v rámci řádné lhůty. Zde je důležité rozlišovat: pokud jste stále v termínu, podáváte opravné přiznání, nikoli dodatečné. Dodatečné přiznání přichází na řadu až ve chvíli, kdy už lhůta pro podání uplynula.

Tip: Rozdíl mezi opravným a následným hlášením není v typu chyby, ale především v okamžiku jejího zjištění. Dokud neuplynula řádná lhůta, chybu řešíte opravným kontrolním hlášením. Po jejím uplynutí už podáváte následné kontrolní hlášení.

Následné kontrolní hlášení – když na chybu přijdete později

Následné kontrolní hlášení přichází na řadu ve chvíli, kdy si uvědomíte, že kontrolní hlášení za určité období není správné, ale zjistíte to až po uplynutí řádné lhůty pro podání. V takovém případě už nemůžete podat opravné hlášení, protože lhůta pro řádné podání skončila, ale máte povinnost podat následné kontrolní hlášení.

Na podání následného kontrolního hlášení máte pouze 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy jste chybu zjistili. Lhůta se tedy neodvíjí od konce měsíce ani od data, kdy jste hlášení původně podali, ale od okamžiku zjištění chyby.

Následné kontrolní hlášení se opět nepodává jen jako souhrn rozdílů, ale jako nová kompletní verze kontrolního hlášení za dané období. To znamená, že do něj znovu přepíšete všechny původně správné údaje a zároveň opravíte či doplníte ty špatné. Finanční úřad pak pracuje s tímto následným hlášením jako s aktuální verzí. Původní řádné (případně dříve podané opravné) hlášení tak nahrazujete tímto novým podáním.

Ve chvíli, kdy chyba v kontrolním hlášení zároveň znamená, že neodpovídá ani přiznání k DPH, je často nutné podat také dodatečné přiznání k DPH za stejné období. Dodatečné přiznání se používá právě tehdy, když se mění daňová povinnost po uplynutí lhůty pro podání.

Právě u následného hlášení je obzvlášť důležité neotálet. Jakmile chybu odhalíte, na nic nečekejte a začněte na opravě ihned pracovat. Jednak kvůli striktní pětidenní lhůtě, jednak proto, že případné prodlení může vést k výzvám finančního úřadu a následně i k pokutám.

Oprava chyby v kontrolním hlášení: co dělat v jednotlivých situacích

Teď si pojďme shrnout typické scénáře, se kterými se setkáváme v praxi.

Chybu zjistíte ještě před 25. dnem

Například jste podali jste řádné kontrolní hlášení za duben, ale 20. května zjistíte, že v něm chybí jedna vydaná faktura.

Postup: Podáte opravné kontrolní hlášení za duben. V hlášení znovu uvedete veškeré údaje, ale už včetně opravené faktury. Pokud chyba ovlivnila i přiznání k DPH, podáte opravné přiznání k DPH .

Pokud vše stihnete ve lhůtě, nejde o pozdní podání kontrolního hlášení, a proto vám nevzniká pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení.

Chybu zjistíte po 25. dni – ale sami, bez výzvy

Například jste řádné kontrolní hlášení za duben podali 20. května, ale 5. června při kontrole účetnictví zjistíte, že chybí jedna faktura přijatá v režimu reverse-charge.

Postup: Od 5. června vám běží 5 pracovních dnů na podání následného kontrolního hlášení. Podáte tedy následné hlášení za duben (kompletní). Pokud se mění i přiznaná daň, podáte dodatečné přiznání k DPH.

Pokud jste řádné hlášení podali včas a teď jen opravujete chybu, pokuta zpravidla nevzniká – pokud ovšem nepřekročíte zákonné lhůty pro následné hlášení, nebo pokud nejste následně sankcionováni za nesplnění výzvy.

Z praxe advokáta: Častou chybou není samotná nesprávná faktura, ale to, že podnikatel opraví pouze kontrolní hlášení a zapomene zkontrolovat, zda stejná chyba neovlivnila také přiznání k DPH. Při opravě proto doporučujeme vždy porovnat oba formuláře a ověřit, zda se změna nepromítá i do samotné daňové povinnosti.

Pozdní podání kontrolního hlášení – když zapomenete úplně

To je situace, které se podnikatelé nejvíc děsí. Například jste plátce DPH a za duben nepodáte ani přiznání k DPH, ani kontrolní hlášení. 25. den po skončení měsíce uplyne a hlášení stále není podané.

V tuto chvíli vám nabíhá pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud hlášení dodatečně podáte sami, bez výzvy finančního úřadu. Pokud se ale jedná o první takovou pokutu v daném kalendářním roce, pak se automaticky promíjí (pokud jste chybu napravili sami bez vyzvání).

I tak ale platí: čím dřív si chyby všimnete a doplníte, tím lépe – jednak kvůli přehlednosti, jednak kvůli riziku dalších výzev a sankcí.

Co zkontrolovat před opravou kontrolního hlášení

Než odešlete nové podání, ověřte si:

• za jaké období chybu opravujete,
• zda ještě běží řádná lhůta, nebo již skončila,
• které konkrétní doklady nebo údaje jsou chybné,
• zda chyba ovlivňuje také přiznání k DPH,
• zda vám už finanční úřad neposlal výzvu,
• od kterého dne vám případně běží lhůta pro reakci.

Oprava chyby v kontrolním hlášení může vyvolat také nutnost opravit samotné přiznání k DPH. Proto vždy kontrolujte oba formuláře společně.

Odpověď na výzvu u kontrolního hlášení

Výzva finančního úřadu ke kontrolnímu hlášení přichází ve chvíli, kdy správce daně zjistí, že jste kontrolní hlášení vůbec nepodali, nebo že podané hlášení nesouhlasí s údaji vašich obchodních partnerů, případně má pochybnosti o správnosti či úplnosti uvedených údajů. V takovém případě vám finanční úřad zašle výzvu, kde uvede za jaké období má být kontrolní hlášení doloženo, zda se po vás požaduje podání běžného kontrolního hlášení, nebo již následného kontrolního hlášení, a také jaká je konkrétní lhůta, ve které musíte reagovat.

Pokud je výzva doručena do datové schránky, máte na reakci 17 kalendářních dní od okamžiku, kdy byla do datové schránky dodána. Jestliže výzvu obdržíte jiným způsobem, například poštou, platí lhůta 5 pracovních dnů od doručení nebo oznámení výzvy. Zásadní je, že na takovou výzvu musíte reagovat výhradně podáním kontrolního hlášení – nestačí zaslat jen vysvětlující dopis, prosté vyjádření nebo e-mail.

Přišla vám výzva finančního úřadu a nejste si jistí, zda údaje změnit, doplnit, nebo pouze potvrdit? Lhůty pro reakci jsou krátké a chybný způsob odpovědi může mít finanční následky. Ozvěte se nám! S posouzením výzvy a přípravou správné reakce vám můžeme pomoci.

Pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení

Výzvu od finančního úřadu se rozhodně nevyplatí ignorovat. Pokud lhůtu pro reakci nedodržíte, začínají se uplatňovat poměrně přísné sankce. V případě, že kontrolní hlášení podáte až v náhradní lhůtě po výzvě, hrozí pokuta ve výši 10 000 Kč. Pokud na výzvu k odstranění pochybností nepodáte následné kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může finanční úřad uložit pokutu 30 000 Kč. A pokud kontrolní hlášení nepodáte ani v náhradní lhůtě, kterou vám správce daně stanoví, hrozí pokuta 50 000 Kč.

Tím ale možnosti finančního úřadu nekončí. Nad rámec těchto automatických sankcí může správce daně uložit pokutu až 50 000 Kč v případě, že na výzvu k odstranění pochybností nereagujete vůbec, nebo reagujete způsobem, který neodpovídá požadavkům zákona – typicky právě tím, že nepodáte požadované následné kontrolní hlášení.

Od roku 2023 se pokuty ve výši 10 000, 30 000 a 50 000 Kč u vybraných plátců snižují na polovinu – například u fyzických osob, čtvrtletních plátců nebo některých jednočlenných společností s ručením omezeným.

V nejzávažnějších případech, kdy vaše jednání správce daně vyhodnotí jako závažné maření nebo ztěžování správy daní, může pokuta vystoupat až na 500 000 Kč. I proto platí jednoduché pravidlo: jakmile ve vaší datové schránce přistane výzva ke kontrolnímu hlášení, berte ji jako prioritu a řešte ji bez odkladu.

Nulové kontrolní hlášení: kdy se podává a kdy ne

Výraz „nulové kontrolní hlášení“ se používá ve dvou rozdílných situacích, což často vede k nejasnostem.

1. Situace, kdy se kontrolní hlášení vůbec nepodává

Kontrolní hlášení nepodáváte, pokud:

• nejste plátcem DPH,
• jste jen identifikovaná osoba,
• jste jako plátce v daném období neuskutečnili ani nepřijali žádné plnění, které by se do hlášení vykazovalo,
• uskutečňujete jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

2. Skutečné nulové kontrolní hlášení – když podáváte, ale samé nuly

V praxi se jako „nulové kontrolní hlášení“ označuje zejména reakce na výzvu finančního úřadu v situaci, kdy jste přesvědčeni, že vám za dané období povinnost podat kontrolní hlášení vůbec nevznikla.

Ve formuláři kontrolního hlášení v takovém případě použijete volbu „Rychlá odpověď na výzvu“ a zvolíte možnost „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení (KH)“. Vyplníte potřebné údaje v záhlaví, identifikaci plátce a číslo jednací doručené výzvy. Nejde tedy jednoduše o běžné kontrolní hlášení, do kterého byste vyplnili samé nuly.

Z pohledu Finanční správy tak srozumitelně deklarujete, že vám za dané období nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, ale současně řádně reagujete na výzvu správce daně.

Shrnutí