Kontrolní hlášení k DPH dokáže podnikateli udělat dvojí službu. Buď jen tiše proběhne systémem a vy o něm skoro nevíte – anebo se z něj stane zdroj stresu, výzev od finančního úřadu a pokut až v řádu desítek či stovek tisíc korun. Právě u opravného a následného kontrolního hlášení se často láme chleba: podnikatelé si nejsou jistí, kdy které podat, jak na to, a hlavně jak se vyhnout sankcím.
V tomto článku si vysvětlíme, co je kontrolní hlášení k DPH, kdo ho musí podávat a kdy naopak povinnost nevzniká. Podíváme se také na to, co dělat, když uděláte chybu nebo na podání úplně zapomenete, a jaký je rozdíl mezi opravným kontrolním hlášením a následným kontrolním hlášením. Vysvětlíme si také, co je to nulové kontrolní hlášení. Na závěr se zaměříme na to, jaké hrozí pokuty za kontrolní hlášení, kdy vzniká pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení a v jakých případech je možné, aby finanční úřad pokutu prominul.
Kontrolní hlášení k DPH zavedl zákon o DPH od 1. 1. 2016 jako „speciální daňové tvrzení“. To znamená, že jde o samostatný daňový výkaz, který nenahrazuje přiznání k DPH ani souhrnné hlášení, ale doplňuje je o detailní údaje z daňových dokladů – zejména o vztahy mezi konkrétními dodavateli a odběrateli.
Podává se pouze elektronicky a v přesně stanovené struktuře (XML) a jeho cílem je kontrola návaznosti dokladů mezi obchodními partnery a odhalování daňových podvodů (například karuselových řetězců).
Kontrolní hlášení podávají obecně plátci DPH registrovaní v tuzemsku, a to jak české, tak zahraniční osoby registrované jako plátci. U skupiny plátců podává hlášení za celou skupinu zastupující člen.
Povinnost podat hlášení je vázána na to, že v tzv. sledovaném období (měsíc nebo čtvrtletí) nastane alespoň jedna z typických situací, například:
Jinými slovy – pokud v daném období máte přiznání k DPH prázdné, pravděpodobně to bude znamenat, že kontrolní hlášení také nepodáváte (výjimky si vysvětlíme níže u nulového kontrolního hlášení).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Kontrolní hlášení nepodává:
Kontrolní hlášení se podává podle jasně stanovených lhůt. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, bez ohledu na to, zda mají měsíční, nebo čtvrtletní zdaňovací období pro DPH. Lhůta pro podání je do 25. dne po skončení kalendářního měsíce.
U fyzických osob – plátců DPH je situace odlišná. Ty podávají kontrolní hlášení ve stejné frekvenci jako přiznání k DPH, tedy buď měsíčně, nebo čtvrtletně. I zde však platí, že kontrolní hlášení musí být podáno nejpozději do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období. Jinými slovy, pokud jste čtvrtletní plátce – fyzická osoba, podáváte kontrolní hlášení čtyřikrát ročně, vždy do 25. dne po skončení daného čtvrtletí.
Z hlediska obsahu a účelu rozlišujeme tři základní druhy kontrolních hlášení. Řádné kontrolní hlášení je to první, které za konkrétní období podáváte a na kterém stavíte všechny případné opravy. Pokud zjistíte chybu ještě před uplynutím lhůty pro podání, podáváte opravné kontrolní hlášení, které původní hlášení plně nahrazuje. Jakmile ale chybu odhalíte až po skončení lhůty, nastupuje následné kontrolní hlášení, pomocí kterého údaje dodatečně opravujete.
Přečtěte si, jak podat kontrolní hlášení a na co nezapomenout.
Řádné kontrolní hlášení je první a hlavní kontrolní hlášení za dané období, ke kterému se vztahují všechna pozdější opravná a následná podání. Můžeme si ho představit jako výchozí verzi – tímto podáním finanční správě poprvé sdělujete, jaká zdanitelná plnění jste v daném měsíci nebo čtvrtletí uskutečnili a jaká jste přijali.
Když za určité období připravujete kontrolní hlášení, vždy začínáte právě řádným hlášením. Uvádíte v něm všechny údaje, které zákon o DPH požaduje: především konkrétní faktury, odběratele a dodavatele, jejich DIČ, základy daně, sazby DPH a částky daně. V jednotlivých částech formuláře tak rozepisujete vztahy s vašimi obchodními partnery – kdo komu co fakturoval, v jaké výši a s jakou daní. Řádné kontrolní hlášení tedy není jen souhrnné číslo, ale detailní seznam transakcí, které finanční úřad následně páruje s údaji druhé strany (dodavatele či odběratele).
Důležité je také načasování. Řádné kontrolní hlášení se podává do 25. dne po skončení měsíce nebo čtvrtletí, podle toho, zda jste měsíční, nebo čtvrtletní plátce. V praxi to často probíhá tak, že nejprve připravíte přiznání k DPH, a na základě stejných dokladů hned poté sestavíte řádné kontrolní hlášení. Pořadí, v jakém tyto dva formuláře odešlete, nehraje roli – důležité je, aby spolu obě podání obsahově seděla a byla odeslána včas.
Protože právě u řádného kontrolního hlášení dáváte finanční správě první obrázek o svých transakcích, vyplatí se mu věnovat velkou pozornost. Pokud řádné hlášení sestavíte pečlivě a zkontrolujete vazbu na přiznání k DPH, ušetří vás to řady problémů – od následných výzev kvůli nesouladům, až po nutnost podávat opravné nebo následné hlášení.
Je také potřeba si uvědomit, že každá pozdější oprava vychází právě z řádného hlášení. Když podáváte opravné kontrolní hlášení, vlastně říkáte: „původní řádné hlášení beru zpět a nahrazuji ho tímto novým zněním“. Když podáváte následné kontrolní hlášení, opět vycházíte z původních údajů řádného hlášení a nahrazujete je opravou podanou už po uplynutí lhůty.
Opravné kontrolní hlášení je vaše záchranná brzda ve chvíli, kdy si včas uvědomíte, že řádné kontrolní hlášení obsahuje chybu. Typicky jde o situaci, kdy jste hlášení už odeslali, ale lhůta pro jeho podání ještě neuplynula – tedy ještě nenastal 25. den po skončení daného období. V takovém případě původní řádné hlášení jednoduše nahradíte opravným kontrolním hlášením, ke kterému se pak dále přihlíží, zatímco k původní verzi už ne.
Jakmile zjistíte, že je řádné kontrolní hlášení špatně, nemusíte psát finančnímu úřadu žádné zvláštní vysvětlení. Prostě podáte nové, opravné kontrolní hlášení, ve kterém už budou údaje správně. Pamatujte ale, že opravné kontrolní hlášení se vyplňuje znovu celé. To znamená, že do formuláře přenesete všechny původně správné údaje a pouze opravíte nebo doplníte ty, které byly špatně. Finanční správa pak bere opravné kontrolní hlášení jako jedinou platnou verzi, původní řádné hlášení se jakoby vymaže z hry.
Často se také stává, že stejná chyba se promítne i do přiznání k DPH – například chybějící faktura ovlivní jak kontrolní hlášení, tak i součet základů daně a DPH v přiznání. V takovém případě je vhodné současně podat také opravné přiznání k DPH za stejné období, opět ještě v rámci řádné lhůty. Zde je důležité rozlišovat: pokud jste stále v termínu, podáváte opravné přiznání, nikoli dodatečné. Dodatečné přiznání přichází na řadu až ve chvíli, kdy už lhůta pro podání uplynula.
Následné kontrolní hlášení přichází na řadu ve chvíli, kdy si uvědomíte, že kontrolní hlášení za určité období není správné, ale zjistíte to až po uplynutí řádné lhůty pro podání. V takovém případě už nemůžete podat opravné hlášení, protože lhůta pro řádné podání skončila, ale máte povinnost podat následné kontrolní hlášení.
Na podání následného kontrolního hlášení máte pouze 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy jste chybu zjistili. Lhůta se tedy neodvíjí od konce měsíce ani od data, kdy jste hlášení původně podali, ale od okamžiku zjištění chyby.
Následné kontrolní hlášení se opět nepodává jen jako souhrn rozdílů, ale jako nová kompletní verze kontrolního hlášení za dané období. To znamená, že do něj znovu přepíšete všechny původně správné údaje a zároveň opravíte či doplníte ty špatné. Finanční úřad pak pracuje s tímto následným hlášením jako s aktuální verzí. Původní řádné (případně dříve podané opravné) hlášení tak nahrazujete tímto novým podáním.
Ve chvíli, kdy chyba v kontrolním hlášení zároveň znamená, že neodpovídá ani přiznání k DPH, je často nutné podat také dodatečné přiznání k DPH za stejné období. Dodatečné přiznání se používá právě tehdy, když se mění daňová povinnost po uplynutí lhůty pro podání.
Právě u následného hlášení je obzvlášť důležité neotálet. Jakmile chybu odhalíte, na nic nečekejte a začněte na opravě ihned pracovat. Jednak kvůli striktní pětidenní lhůtě, jednak proto, že případné prodlení může vést k výzvám finančního úřadu a následně i k pokutám.
Kontrolní hlášení sleduje především tuzemské vztahy mezi plátci DPH a páruje konkrétní doklady mezi dodavatelem a odběratelem. Souhrnné hlášení naopak slouží zejména pro přeshraniční plnění v rámci EU (dodání zboží, poskytnutí služeb do jiného členského státu) – bez detailní identifikace jednotlivých tuzemských partnerů.
Ano, obecná procesní pravidla říkají, že pokud konec lhůty připadá na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den.
Ano, zákon počet podání nevylučuje – vždy však existuje jen jedna aktuální verze, se kterou správce daně pracuje.
Teď si pojďme shrnout typické scénáře, se kterými se setkáváme v praxi.
Například jste podali jste řádné kontrolní hlášení za duben, ale 20. května zjistíte, že v něm chybí jedna vydaná faktura.
Postup: Podáte opravné kontrolní hlášení za duben. V hlášení znovu uvedete veškeré údaje, ale už včetně opravené faktury. Pokud chyba ovlivnila i přiznání k DPH, podáte opravné přiznání k DPH .
Pokud vše stihnete ve lhůtě, nejde o pozdní podání kontrolního hlášení, a proto vám nevzniká pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení.
Například jste řádné kontrolní hlášení za duben podali 20. května, ale 5. června při kontrole účetnictví zjistíte, že chybí jedna faktura přijatá v režimu reverse-charge.
Postup: Od 5. června vám běží 5 pracovních dnů na podání následného kontrolního hlášení. Podáte tedy následné hlášení za duben (kompletní). Pokud se mění i přiznaná daň, podáte dodatečné přiznání k DPH.
Pokud jste řádné hlášení podali včas a teď jen opravujete chybu, pokuta zpravidla nevzniká – pokud ovšem nepřekročíte zákonné lhůty pro následné hlášení, nebo pokud nejste následně sankcionováni za nesplnění výzvy.
To je situace, které se podnikatelé nejvíc děsí. Například jste plátce DPH a za duben nepodáte ani přiznání k DPH, ani kontrolní hlášení. 25. den po skončení měsíce uplyne a hlášení stále není podané.
V tuto chvíli vám nabíhá pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud hlášení dodatečně podáte sami, bez výzvy finančního úřadu. Pokud se ale jedná o první takovou pokutu v daném kalendářním roce, pak se automaticky promíjí (pokud jste chybu napravili sami bez vyzvání).
I tak ale platí: čím dřív si chyby všimnete a doplníte, tím lépe – jednak kvůli přehlednosti, jednak kvůli riziku dalších výzev a sankcí.
Výzva finančního úřadu ke kontrolnímu hlášení přichází ve chvíli, kdy správce daně zjistí, že jste kontrolní hlášení vůbec nepodali, nebo že podané hlášení nesouhlasí s údaji vašich obchodních partnerů, případně má pochybnosti o správnosti či úplnosti uvedených údajů. V takovém případě vám finanční úřad zašle výzvu, kde uvede za jaké období má být kontrolní hlášení doloženo, zda se po vás požaduje podání běžného kontrolního hlášení, nebo již následného kontrolního hlášení, a také jaká je konkrétní lhůta, ve které musíte reagovat.
Pokud je výzva doručena do datové schránky, máte na reakci 17 kalendářních dní od okamžiku, kdy byla do datové schránky dodána. Jestliže výzvu obdržíte jiným způsobem, například poštou, platí lhůta 5 pracovních dnů od doručení nebo oznámení výzvy. Zásadní je, že na takovou výzvu musíte reagovat výhradně podáním kontrolního hlášení – nestačí zaslat jen vysvětlující dopis, prosté vyjádření nebo e-mail.
Výzvu od finančního úřadu se rozhodně nevyplatí ignorovat. Pokud lhůtu pro reakci nedodržíte, začínají se uplatňovat poměrně přísné sankce. V případě, že kontrolní hlášení podáte až v náhradní lhůtě po výzvě, hrozí pokuta ve výši 10 000 Kč. Pokud na výzvu k odstranění pochybností nepodáte následné kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, může finanční úřad uložit pokutu 30 000 Kč. A pokud kontrolní hlášení nepodáte ani v náhradní lhůtě, kterou vám správce daně stanoví, hrozí pokuta 50 000 Kč.
Tím ale možnosti finančního úřadu nekončí. Nad rámec těchto automatických sankcí může správce daně uložit pokutu až 50 000 Kč v případě, že na výzvu k odstranění pochybností nereagujete vůbec, nebo reagujete způsobem, který neodpovídá požadavkům zákona – typicky právě tím, že nepodáte požadované následné kontrolní hlášení.
Od roku 2023 jsou tyto pokuty poloviční pro určitý okruh subjektů – např. pro fyzické osoby, čtvrtletní plátce nebo některé s. r. o. tvořené pouze jednou osobou.
V nejzávažnějších případech, kdy vaše jednání správce daně vyhodnotí jako závažné maření nebo ztěžování správy daní, může pokuta vystoupat až na 500 000 Kč. I proto platí jednoduché pravidlo: jakmile ve vaší datové schránce přistane výzva ke kontrolnímu hlášení, berte ji jako prioritu a řešte ji bez odkladu.
Výraz „nulové kontrolní hlášení“ se používá ve dvou rozdílných situacích, což často vede k nejasnostem.
Kontrolní hlášení nepodáváte, pokud:
V tomto případě povinnost podat kontrolní hlášení máte, i když za dané období reálně žádné plnění nevykazujete. Typicky se jedná o situaci, kdy vám finanční úřad pošle výzvu k podání kontrolního hlášení za určité období. Vy jste v tom období neuskutečnili žádná plnění, ale jste plátci. Proto abyste na výzvu řádně reagovali, podáte nulové kontrolní hlášení, kde vyplníte nulové hodnoty.
Z pohledu Finanční správy tak srozumitelně deklarujete, že za dané období nemáte co vykazovat, ale současně plníte povinnost reagovat na výzvu.
Kontrolní hlášení k DPH je samostatný výkaz, ve kterém plátci DPH vykazují své transakce – uvádějí konkrétní faktury, dodavatele, odběratele a částky daně, aby je Finanční správa mohla spárovat s údaji obchodních partnerů. Podává se do 25. dne po skončení období (právnické osoby vždy měsíčně, fyzické osoby podle svého zdaňovacího období). Základem je řádné kontrolní hlášení, na které navazují případné opravy: pokud chybu zjistíte ještě před uplynutím řádné lhůty, podáváte opravné kontrolní hlášení, které původní hlášení plně nahrazuje. Jestliže chybu odhalíte až po termínu, musíte do 5 pracovních dnů podat následné kontrolní hlášení, často společně s dodatečným přiznáním k DPH.
Specifickou kapitolou je nulové kontrolní hlášení. V řadě situací se kontrolní hlášení vůbec nepodává – typicky pokud nejste plátcem, jste pouze identifikovanou osobou nebo v daném období nemáte žádná plnění, která by se do hlášení vykazovala, případně uskutečňujete jen plnění osvobozená bez nároku na odpočet. Skutečné nulové kontrolní hlášení podáváte tehdy, když jste plátci a Finanční úřad vás vyzve k podání, ale za dané období opravdu nemáte co vykázat – formulář pak vyplníte samými nulami. Klíčové pro minimalizaci sankcí je hlídat si lhůty, reagovat na výzvy pouze prostřednictvím kontrolního hlášení (nikoli jen dopisem či e-mailem) a případné chyby napravit co nejdříve – u pokut totiž platí, že včasná a aktivní náprava často rozhoduje o jejich výši, nebo zda vůbec vzniknou.
U drobných chyb v praxi většinou stačí korektní podání opravného či následného kontrolního hlášení. Pokud ale jde o významné částky, delší řadu po sobě jdoucích období nebo chyby s dopadem na jiné daňové povinnosti, je rozumné se správcem daně komunikaci doplnit vysvětlujícím podáním.
Žádost se podává písemně správci daně, který pokutu uložil. Měla by obsahovat jasný popis důvodů (např. mimořádná situace, objektivní překážky, zdravotní důvody, technická závada) a doložení, že jste situaci napravili co nejdříve. Správce daně má možnost, nikoli povinnost pokutu prominout, takže je důležité uvést vše, co vaši žádost podpoří.
Ne. Pokud vám podle zákonných pravidel nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat (například nemáte žádná vykazovaná plnění), není nutné hlášení podávat – ani nulové. Nulové kontrolní hlášení je však typická reakce na výzvu správce daně, kterému tak sdělujete, že za dané období skutečně nemáte co vykazovat.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
