Co je kontrolní hlášení DPH: kdo podává, termíny a frekvence

8 minut čtení

Shrnutí: Kontrolní hlášení DPH podávají v roce 2026 tuzemští plátci DPH, pokud jim ve sledovaném období vzniklo plnění, které se do hlášení vykazuje. Právnické osoby ho podávají každý měsíc, fyzické osoby podle svého zdaňovacího období. Chyba v DIČ, datu zdanitelného plnění nebo zařazení transakce může vést k výzvě finančního úřadu a v některých případech také k pokutě. Ukážeme vám, kdo podává kontrolní hlášení DPH, jaké jsou termíny a jak postupovat při opravě.

Rychlý přehled

  • Kdo podává kontrolní hlášení DPH: tuzemští plátci DPH, pokud mají za dané období vykazovatelné plnění.
  • Právnické osoby ho podávají vždy za kalendářní měsíc.
  • Fyzické osoby podávají hlášení měsíčně nebo čtvrtletně podle svého zdaňovacího období.
  • Termín připadá standardně na 25. den po skončení příslušného období.
  • Kontrolní hlášení se podává pouze elektronicky v předepsaném formátu a struktuře.

Nejste si jistí, zda se na vás povinnost podat kontrolní hlášení vztahuje, nebo řešíte výzvu finančního úřadu? Daňový právník vám pomůže posoudit vaši situaci a navrhnout další postup dříve, než zmeškaná lhůta povede k sankci.

Co je kontrolní hlášení k DPH

Kontrolní hlášení (KH) je samostatné elektronické podání k dani z přidané hodnoty. Nenahrazuje daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení, je to zvláštní přehled údajů z vašich daňových dokladů (vystavených i přijatých), který pomáhá správci daně spárovat transakce mezi plátci a cíleně odhalovat možné podvody. Jde o speciální daňové tvrzení ve smyslu daňového řádu, ale samo o sobě neurčuje výši daně – slouží jako kontrolní prvek vůči vašemu přiznání k DPH. Podává se výhradně elektronicky a v předepsané struktuře.

Jinými slovy: kontrolní hlášení DPH je „datový otisk“ vybraných údajů z vaší evidence pro DPH. Díky tomu může finanční úřad porovnat, zda dodavatel a odběratel vykázali shodně stejnou transakci, a když narazí na nesoulad, vyzve vás k vysvětlení nebo opravě.

Pravidla kontrolního hlášení upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, zejména ustanovení věnovaná kontrolnímu hlášení. Z nich vyplývá nejen samotná povinnost hlášení podat, ale také pravidla pro jeho opravy, reakci na výzvu správce daně a sankce za nesplnění povinností.

Související služba

Daňové právní poradenství

Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.

Chci pomoct

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Kdo podává kontrolní hlášení DPH

Základní pravidlo je přímočaré: kontrolní hlášení podávají plátci DPH registrovaní v tuzemsku, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tuzemský či zahraniční subjekt. Za skupinu spojených osob podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny. Naopak nepodává ho identifikovaná osoba, osoba, která není plátcem DPH, a plátce bez plnění v dotčeném období (typicky když nevykazuje ani přijaté, ani uskutečněné plnění) a plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet.

V praxi to znamená, že podáváte kontrolní hlášení za každé období, ve kterém:

  • přiznáváte daň na výstupu (typicky z tuzemských zdanitelných plnění),
  • uplatňujete nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění,
  • vykazujete plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge),
  • případně vykazuje vybraná plnění související s investičním zlatem.

Příklad: Česká s.r.o. vystaví v lednu tři tuzemské faktury s daní a přijme dvě faktury s nárokem na odpočet. Za leden musí podat kontrolní hlášení, i když výsledné daňové přiznání vyjde třeba na nulu (typicky při shodě výstupů a odpočtů). Povinnost podat kontrolní hlášení se totiž váže k existenci vykazovatelných plnění, ne k výši daně.

Kontrolní hlášení a frekvence

Tady musíme rozlišovat právnické osoby a fyzické osoby (OSVČ):

  1. Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to bez ohledu na to, zda jsou měsíčním nebo čtvrtletním plátcem DPH. Praktický důsledek: i „čtvrtletní“ s.r.o. posílá kontrolní hlášení každý měsíc.
  2. Fyzické osoby (OSVČ) podávají kontrolní hlášení ve stejné frekvenci jako přiznání k DPH – tedy měsíčně, nebo čtvrtletně podle svého zdaňovacího období. Kontrolní hlášení OSVČ s měsíčním obdobím tedy posílá každý měsíc, čtvrtletní plátce jednou za čtvrtletí.

Toto rozlišení bývá záludné a vede k chybám právě u firem, které přecházejí na kvartální zdaňovací období a mylně se domnívají, že se kvartálně bude podávat i kontrolní hlášení. Nebude – u právnických osob zůstává kontrolní hlášení vždy měsíční.

Z naší praxe: Častým problémem nebývá samotné nepodání kontrolního hlášení, ale rozdíl mezi údaji dodavatele a odběratele – například odlišné DIČ, datum nebo částka na dokladu. Výzvu finančního úřadu proto není vhodné ignorovat ani tehdy, když jste přesvědčeni, že vaše původní hlášení bylo správně. V takovém případě je potřeba ve stanovené lhůtě údaje buď opravit, nebo jejich správnost potvrdit.

Termín podání kontrolního hlášení

Termín podání kontrolního hlášení se odvíjí od typu subjektu a frekvence:

  • Právnické osoby: do 25. dne po skončení kalendářního měsíce, za který KH podávají (tzn. KH za leden do 25. února). Stále měsíčně.
  • Fyzické osoby: ve lhůtě pro podání přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně, vždy do 25. dne po skončení zdaňovacího období (např. za 1. čtvrtletí do 25. dubna).

Když po podání zjistíte chybu, nastupuje tzv. následné kontrolní hlášení. Máte povinnost jej podat do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nesprávné či neúplné údaje zjistíte. Tím splníte zákonnou povinnost opravit údaje po lhůtě pro řádné KH.

Jak se kontrolní hlášení podává

Kontrolní hlášení DPH se podává výhradně elektronicky, a to v předepsaném formátu a struktuře. V praxi využijete buď elektronický formulář v aplikaci EPO na portálu Moje daně, nebo export z účetního systému do XML. Jestliže posíláte datovou schránkou, musíte dodat XML ve stanovené struktuře.

Kontrolní hlášení se i v roce 2026 podává pouze elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Pokud exportujete hlášení z účetního programu, zkontrolujte před odesláním, že používá aktuální XML strukturu. Nesprávný formát může způsobit, že podání nebude řádně zpracováno a budete muset situaci napravovat ve stanovené lhůtě.

Co se v kontrolním hlášení vykazuje

Kontrolní hlášení se člení na části (A/B) a oddíly podle typu plnění a hodnot.

Typický příklad: Jste měsíční plátce – OSVČ a v lednu jste vystavili tři faktury tuzemským plátcům DPH a přijali dvě faktury od svých dodavatelů – plátců. V části A uvedete své výstupy (dodání), v části B své odpočty (přijatá plnění). Dále máte jednu fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti (např. stavební práce) – tu vykážete v příslušné sekci reverse charge. Kontrolní hlášení za leden podáte do 25. února (jako měsíční plátce). Přiznání k DPH podáte v téže lhůtě. Pořadí odeslání nehraje roli.

Opravy, výzvy a následné kontrolní hlášení

Dozví-li se správce daně o nesrovnalosti (například protistrana vykázala jinou částku), vyzve vás k podání následného kontrolního hlášení. V něm potvrdíte správnost původních údajů, nebo je opravíte. Na takovou výzvu musíte reagovat: nejpozději do 17 dnů ode dne dodání do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy (když není doručována do datovky).

Nezávisle na výzvě platí, že pokud po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení sami zjistíte nesprávné či neúplné údaje, jste povinni podat následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jste na chybu přišli. Následné kontrolní hlášení se podává za celé dotčené období a nahradí původní údaje.

Praktický tip: U výzvy ke kontrolnímu hlášení si nejprve ověřte, o jaký typ výzvy jde a od kterého dne běží lhůta. Právě záměna jednotlivých lhůt patří mezi chyby, které mohou z původně snadno řešitelného nesouladu udělat sankční problém.

Tip na článek

Podali jste chybné daňové přiznání? Přečtěte si, jak na opravu a co vám hrozí, když opravu neuděláte.

Sankce a prominutí: jaké pokuty hrozí a kdy lze žádat o úlevu

Sankční systém pro kontrolní hlášení DPH je v zákoně o DPH nastaven poměrně přísně, přičemž základní pokuty vyplývají přímo ze zákona, jakmile nastane daná skutečnost (např. zmeškání lhůty). V roce 2026 můžete dostat tyto pokuty:

  • 1 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podáte po lhůtě bez výzvy správce daně.
  • 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podáte v náhradní lhůtě po výzvě správce daně.
  • 30 000 Kč, pokud nepodáte následné kontrolní hlášení dle výzvy k doplnění/opravení či potvrzení údajů.
  • 50 000 Kč, pokud nepodáte kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě po výzvě.

Poloviční výše pokut může dopadnout na fyzické osoby, právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a jednočlenná s. r. o. se společníkem-fyzickou osobou (splní-li zákonné podmínky). Kromě toho může správce daně uložit až 50 000 Kč při neuposlechnutí výzvy k odstranění pochybností a až 500 000 Kč v případě závažného maření správy daní.

Dostali jste výzvu nebo platební výměr kvůli kontrolnímu hlášení? Pomůžeme vám prověřit, zda správce daně postupoval správně, připravit reakci na výzvu nebo posoudit možnosti prominutí pokuty.

Kontrolní hlášení vs. přiznání vs. souhrnné hlášení

  • Kontrolní hlášení: kontrolní nástroj – údaje z dokladů, párování mezi plátci; podává se elektronicky v XML; nevypočítává daň.
  • Přiznání k DPH: daňové tvrzení, kde počítáte daň na výstupu a odpočty na vstupu; frekvence dle zdaňovacího období.
  • Souhrnné hlášení: týká se zejména přeshraničních plnění v EU; identifikovaná osoba ho podává měsíčně, pokud má tuto povinnost.
Podání K čemu slouží Co se v něm řeší
Kontrolní hlášení DPH Kontrola a párování údajů mezi plátci Vybrané údaje z daňových dokladů
Přiznání k DPH Stanovení daňové povinnosti Daň na výstupu, odpočty a výsledná daň
Souhrnné hlášení Evidence vybraných přeshraničních plnění v EU Zejména dodání zboží a některých služeb do jiných států EU

Shrnutí

Kontrolní hlášení DPH podávají tuzemští plátci DPH za období, ve kterém mají plnění, která se do hlášení vykazují. Právnické osoby ho podávají každý měsíc, fyzické osoby podle svého zdaňovacího období, standardně vždy do 25. dne po jeho skončení. Podání probíhá elektronicky v předepsané struktuře. Pokud zjistíte chybu po uplynutí řádné lhůty, podáváte následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů od jejího zjištění. Na výzvu finančního úřadu je potřeba reagovat v zákonné lhůtě; její zmeškání nebo nepodání hlášení může vést k pokutě. V roce 2026 proto doporučujeme hlídat nejen samotný termín podání, ale také doručené výzvy a shodu údajů s obchodními partnery.

Často kladené otázky

Musím podat „nulové“ kontrolní hlášení?

Ne vždy. Pokud nejste plátce DPH nebo jste identifikovaná osoba, kontrolní hlášení nepodáváte. Plátce, který v období neuskutečnil ani nepřijal plnění, která se do kontrolní hlášení vykazují, také nemá povinnost kontrolní hlášení podat.

Co když podám kontrolní hlášení omylem ve špatném formátu?

Správce daně může považovat podání za neúčinné a vyzvat vás k nápravě; zachovejte předepsaný XML formát a strukturu a využijte EPO. Tím se vyhnete výzvám i sankcím navázaným na opožděné podání.

Podává identifikovaná osoba kontrolní hlášení?

Nepodává. Kontrolní hlášení je povinnost plátců DPH, nikoli identifikovaných osob. Identifikovaná osoba řeší pouze souhrnné hlášení (u přeshraničních B2B plnění v EU) a případné přiznání k DPH jen za měsíce, kdy jí povinnost vznikne.

Vykazují se v KH pořízení zboží z EU a dovoz ze třetích zemí?

Nevykazují. Pořízení z EU a dovoz patří do přiznání k DPH, nikoli do kontrolního hlášení. KH se soustředí na tuzemská zdanitelná plnění a vybrané případy přenesení daňové povinnosti.

Co když jsme plátci, ale v daném období máme jen plnění osvobozená bez nároku?

Pokud v období nevznikla žádná vykazovatelná plnění relevantní pro kontrolní hlášení (ani nárok na odpočet), kontrolní hlášení nepodáváte.

Sdílejte článek


Související služba

Daňové právní poradenství

Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.

Chci pomoct

  • Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
  • Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
  • 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
  • Pro každý právní obor máme specialistu.

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze
Autor článku

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Jsme online

Nechte si od nás poradit

Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.

Zbývá 500 znaků

Mohlo by vás také zajímat

Vyřešíme i váš právní problém

Váš problém můžeme probrat on-line i osobně

Najdete nás v 5 městech

Rychlé kontakty

+420 246 045 055
(Po–Pá: 8—18)
Pravidelně komentujeme právní dění a novinky pro média
Dostupný advokát © 2013-2026
Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika (CC BY-NC-SA 3.0 CZ)