Je 24. den v měsíci a vy přemýšlíte, zda jste v kontrolním hlášení nezapomněli jednu drobnost. Jedno špatné DIČ, posunuté datum zdanitelného plnění, chybně zařazený reverse charge a rázem nejde o detail, ale o výzvu, následné hlášení a tisícové pokuty. Kontrolní hlášení je pouze „datový otisk“ vašich dokladů, přesto rozhoduje o tom, zda finanční správa vidí vaše transakce stejně jako vaši partneři. A když nevidí, bude od vás chtít vysvětlení.
Díky našemu článku získáte odpověď na to, co je to kontrolní hlášení k DPH a k čemu slouží. Ujasníte si, kdo ho podává a kdo ne, i jaká je frekvence. Dozvíte se přesné termíny podání, pravidla pro následné kontrolní hlášení a lhůty pro reakci na výzvu. Získáte praktický návod, jak podání provést technicky v EPO/Moje daně a proč je klíčové dodržet předepsaný XML formát. A nakonec se dozvíte, jaké sankce hrozí v roce 2025 a jak se kontrolní hlášení liší od přiznání k DPH a souhrnného hlášení.
Kontrolní hlášení (KH) je samostatné elektronické podání k dani z přidané hodnoty. Nenahrazuje daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení, je to zvláštní přehled údajů z vašich daňových dokladů (vystavených i přijatých), který pomáhá správci daně spárovat transakce mezi plátci a cíleně odhalovat možné podvody. Jde o speciální daňové tvrzení ve smyslu daňového řádu, ale samo o sobě neurčuje výši daně – slouží jako kontrolní prvek vůči vašemu přiznání k DPH. Podává se výhradně elektronicky a v předepsané struktuře.
Jinými slovy: kontrolní hlášení DPH je „datový otisk“ vybraných údajů z vaší evidence pro DPH. Díky tomu může finanční úřad porovnat, zda dodavatel a odběratel vykázali shodně stejnou transakci, a když narazí na nesoulad, vyzve vás k vysvětlení nebo opravě.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Základní pravidlo je přímočaré: kontrolní hlášení podávají plátci DPH registrovaní v tuzemsku, a to bez ohledu na to, zda se jedná o tuzemský či zahraniční subjekt. Za skupinu spojených osob podává kontrolní hlášení zastupující člen skupiny. Naopak nepodává ho identifikovaná osoba, osoba, která není plátcem DPH, a plátce bez plnění v dotčeném období (typicky když nevykazuje ani přijaté, ani uskutečněné plnění) a plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet.
V praxi to znamená, že podáváte kontrolní hlášení za každé období, ve kterém:
Příklad: Česká s.r.o. vystaví v lednu tři tuzemské faktury s daní a přijme dvě faktury s nárokem na odpočet. Za leden musí podat kontrolní hlášení, i když výsledné daňové přiznání vyjde třeba na nulu (typicky při shodě výstupů a odpočtů). Povinnost podat kontrolní hlášení se totiž váže k existenci vykazovatelných plnění, ne k výši daně.
Tady musíme rozlišovat právnické osoby a fyzické osoby (OSVČ):
Toto rozlišení bývá záludné a vede k chybám právě u firem, které přecházejí na kvartální zdaňovací období a mylně se domnívají, že se kvartálně bude podávat i kontrolní hlášení. Nebude – u právnických osob zůstává kontrolní hlášení vždy měsíční.
Termín podání kontrolního hlášení se odvíjí od typu subjektu a frekvence:
Když po podání zjistíte chybu, nastupuje tzv. následné kontrolní hlášení. Máte povinnost jej podat do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nesprávné či neúplné údaje zjistíte. Tím splníte zákonnou povinnost opravit údaje po lhůtě pro řádné KH.
Kontrolní hlášení DPH se podává výhradně elektronicky, a to v předepsaném formátu a struktuře. V praxi využijete buď elektronický formulář v aplikaci EPO na portálu Moje daně, nebo export z účetního systému do XML. Jestliže posíláte datovou schránkou, musíte dodat XML ve stanovené struktuře.
V minulosti proběhla diskuse o ústavnosti pokut vázaných čistě na nedodržení elektronického formátu dle interního pokynu GFŘ. Nicméně pro praxi roku 2025 platí, že kontrolní hlášení posílejte vždy v aktuálně vyžadovaném XML – vyhnete se zbytečným sporům i výzvám k nápravě.
Kontrolní hlášení se člení na části (A/B) a oddíly podle typu plnění a hodnot.
Typický příklad: Jste měsíční plátce – OSVČ a v lednu jste vystavili tři faktury tuzemským plátcům DPH a přijali dvě faktury od svých dodavatelů – plátců. V části A uvedete své výstupy (dodání), v části B své odpočty (přijatá plnění). Dále máte jednu fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti (např. stavební práce) – tu vykážete v příslušné sekci reverse charge. Kontrolní hlášení za leden podáte do 25. února (jako měsíční plátce). Přiznání k DPH podáte v téže lhůtě. Pořadí odeslání nehraje roli.
Dozví-li se správce daně o nesrovnalosti (například protistrana vykázala jinou částku), vyzve vás k podání následného kontrolního hlášení. V něm potvrdíte správnost původních údajů, nebo je opravíte. Na takovou výzvu musíte reagovat: nejpozději do 17 dnů ode dne dodání do datové schránky nebo do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy (když není doručována do datovky).
Nezávisle na výzvě platí, že pokud po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení sami zjistíte nesprávné či neúplné údaje, jste povinni podat následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jste na chybu přišli. Následné kontrolní hlášení se podává za celé dotčené období a nahradí původní údaje.
Podali jste chybné daňové přiznání? Přečtěte si, jak na opravu a co vám hrozí, když opravu neuděláte.
Sankční systém pro kontrolní hlášení DPH je v zákoně o DPH nastaven poměrně přísně, přičemž základní pokuty vyplívají přímo ze zákona, jakmile nastane daná skutečnost (např. zmeškání lhůty). V roce 2025 můžete dostat tyto pokuty:
Poloviční výše pokut může dopadnout na fyzické osoby, právnické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím a jednočlenná s. r. o. se společníkem-fyzickou osobou (splní-li zákonné podmínky). Kromě toho může správce daně uložit až 50 000 Kč při neuposlechnutí výzvy k odstranění pochybností a až 500 000 Kč v případě závažného maření správy daní.
Kontrolní hlášení je samostatné elektronické podání k DPH, které páruje údaje z vystavených a přijatých dokladů a slouží jako kontrola vůči přiznání k DPH. Podávají ho pouze plátci DPH registrovaní v ČR za období, ve kterém mají vykazovatelná plnění. Právnické osoby posílají KH vždy měsíčně, OSVČ podle svého zdaňovacího období (měsíčně či čtvrtletně). Termín je do 25. dne po skončení období; podává se výhradně elektronicky v předepsaném XML. Pokud po lhůtě zjistíte chybu, musíte podat následné KH do 5 pracovních dnů od zjištění; na výzvu správce daně je nutné reagovat v zákonných lhůtách.
V KH se vykazují vybrané údaje z dokladů (část A – výstupy, část B – odpočty, včetně režimu přenesení daňové povinnosti). Základní pokuty v roce 2025: 1 000 Kč za pozdní podání bez výzvy, 10 000 Kč po výzvě v náhradní lhůtě, 30 000 Kč za nepodání následného KH dle výzvy a 50 000 Kč za nepodání ani v náhradní lhůtě; dále až 50 000 Kč za neodstranění pochybností a až 500 000 Kč za závažné maření správy daní.
Ne vždy. Pokud nejste plátce DPH nebo jste identifikovaná osoba, kontrolní hlášení nepodáváte. Plátce, který v období neuskutečnil ani nepřijal plnění, která se do kontrolní hlášení vykazují, také nemá povinnost kontrolní hlášení podat.
Správce daně může považovat podání za neúčinné a vyzvat vás k nápravě; zachovejte předepsaný XML formát a strukturu a využijte EPO. Tím se vyhnete výzvám i sankcím navázaným na opožděné podání.
Nepodává. Kontrolní hlášení je povinnost plátců DPH, nikoli identifikovaných osob. Identifikovaná osoba řeší pouze souhrnné hlášení (u přeshraničních B2B plnění v EU) a případné přiznání k DPH jen za měsíce, kdy jí povinnost vznikne.
Nevykazují. Pořízení z EU a dovoz patří do přiznání k DPH, nikoli do kontrolního hlášení. KH se soustředí na tuzemská zdanitelná plnění a vybrané případy přenesení daňové povinnosti.
Pokud v období nevznikla žádná vykazovatelná plnění relevantní pro kontrolní hlášení (ani nárok na odpočet), kontrolní hlášení nepodáváte.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
