Orgány činné v trestním řízení: co o nich říká trestní řád?

Policie České republiky

Policie České republiky hraje klíčovou roli v trestním řízení, zejména v jeho počátečních fázích – v tzv. přípravném řízení. Přípravné řízení v trestním řízení zahrnuje vyšetřování trestných činů a shromažďování důkazů před tím, než je případ předán soudu. Celou dobu přitom policie spolupracuje a je pod dohledem státního zástupce.

Cílem této fáze je zjistit, zda došlo k trestnému činu, kdo je za něj zodpovědný a zda existují dostatečné důkazy pro podání obžaloby. Přípravnou fázi lze rozdělit do dvou hlavních fází:

Fáze prověřování

Tato část přípravné fáze začíná, když policie obdrží informace o možném trestném činu a dochází k sepsání záznamu o zahájení trestního řízení. Jejím cílem je zjistit, zda jsou přítomny důvody k zahájení trestního stíhání. Během prověřování dochází k:

• Shromažďování prvotních informací: Policie sbírá informace o údajné trestné činnosti z různých zdrojů a obstarává si znalecké posudky.
• Zajištění důkazů: Zajištění prvotních důkazů, jako jsou fotografie, videozáznamy, fyzické stopy apod.
• Provedení prohlídek a zajištění věcí: Domovní a jiné prohlídky za účelem nalezení a zajištění věcí důležitých pro trestní řízení.

Pokud prověřování ukáže, že existují důvodné podezření z trestného činu, přechází se do druhé části přípravné fáze – vyšetřování.

Fáze vyšetřování

Vyšetřování začíná rozhodnutím státního zástupce o zahájení trestního stíhání. V této fázi jsou shromažďovány a analyzovány důkazy, které budou později použity v soudním řízení:

• Výslech obviněného: Obviněný je formálně vyslýchán, má právo na přítomnost obhájce a je informován o svých právech.
• Výslechy svědků a poškozených: Policie vyslýchá svědky a poškozené osoby.
• Expertizy a znalecké posudky: Policie může přizvat znalce k vypracování odborných posudků, například v oblasti balistiky, forenzní analýzy, psychologických posudků apod.
• Rekonstrukce činu: Pokud je to nutné, může být provedena rekonstrukce trestného činu za účelem lepšího pochopení průběhu událostí.
• Opatření omezující osobní svobodu: Podle závažnosti trestného činu a okolností případu může být obviněný vzat do vazby, ale jen ze zákonem stanovených důvodů (např. aby se zabránilo jeho útěku, ovlivňování svědků nebo pokračování v trestné činnosti).

Po shromáždění a zhodnocení všech důkazů je přípravná fáze ukončena a pokud státní zástupce dospěje k závěru, že jsou důkazy dostatečné k prokázání viny obviněného, podá obžalobu k soudu. Tím role policie do jisté míry ustupuje do pozadí a do popředí se dostávají další dva orgány činné v trestním řízení – státní zástupce a soud.

Státní zástupce

Státní zástupce je právník, který pracuje pro státní zastupitelství a zastupuje stát v trestním řízení. Státní zástupci mají širokou škálu povinností a odpovědností od samých počátků trestního řízení až po konečný rozsudek (tedy pokud není řízení zastaveno dříve).

Dozor, řízení a rozhodování v přípravné fázi

Už jsme nastínili, že státní zástupce spolupracuje a dohlíží na práci policie v přípravné fázi. Konkrétně dohlíží na to, aby policie a další vyšetřovací orgány postupovaly v souladu se zákonem a respektovaly práva všech zúčastněných stran. Státní zástupce může policii a dalším orgánům ukládat konkrétní úkoly a pokyny k provedení vyšetřovacích úkonů. Rozhoduje také o umístění obviněného do vazby. Na základě důkazů a informací shromážděných během prověřování pak rozhoduje o zahájení trestního stíhání.

V případě spáchání trestného činu příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů, BIS, Vojenského zpravodajství, Vojenské policie nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace si bere státní zástupce na starost samotnou vyšetřovací funkci, aby byla zajištěna nestrannost a spravedlnost.

Zastupování státu před soudem

Státní zástupce je při soudním řízení protistranou obviněného (obžalovaného), zastupuje veřejný zájem během hlavního líčení, předkládá důkazy a argumenty, které podporují obžalobu a klade otázky svědkům, obviněným a dalším zúčastněným stranám. Přednáší obžalobu i závěrečnou řeč. Může podávat opravný prostředek v neprospěch (ale případně také ve prospěch) obžalovaného, zúčastněné osoby i poškozeného. Na konec hlavního líčení předkládá své závěrečné návrhy, včetně navrhovaného trestu pro obviněného.

Roli státního zástupce posílila od roku 2012 novela trestního řádu, která mu umožňuje navrhovat dohodu o vině a trestu. Předpokládá slib obviněného, že se přizná k trestnému činu a na oplátku navržení mírnějšího trestu ze strany státního zástupce. Dohodu připravuje státní zástupce a musí jí schválit soud. Dochází díky ní k urychlení a zefektivnění trestního řízení a rovněž k úspoře nákladů.

Soud

Soud je klíčovým orgánem, který rozhoduje o vině a trestu obviněného je složený z jednoho nebo více nestranných soudců.

Role soudu v hlavním líčení

Předseda soudu nařizuje hlavní líčení, a to do třech týdnů v případě okresního soudu v prvním stupni nebo třech měsíců v případě krajského soudu v prvním stupni od podání žaloby státním zástupcem.

Soud během hlavního líčení projednává důkazy předložené státním zástupcem i obhajobou a zajišťuje, že je hlavní líčení vedeno spravedlivě, a jsou dodržována práva všech zúčastněných stran. Nakonec rozhodne o ukončení nebo pokračování trestního řízení, v závislosti na okolnostech případu některým z následujících způsobů:

• Vrácení věci státnímu zástupci: Soud může vrátit věc státnímu zástupci, pokud shledá, že v průběhu přípravného řízení došlo ke změně situace. Může se tak stát v případě, kdy se objeví další důkazy nebo dojde k zjištění, že obviněný spáchal další trestné činy.
• Podmíněné zastavení trestního stíhání: Soud může podmíněně zastavit trestní stíhání, pokud se obviněný se přiznal k trestnému činu, spáchal pouze přečin, nahradil škodu nebo bezdůvodné obohacení a je ochotný splnit určité podmínky stanovené soudem.
• Narovnání: Soud může schválit narovnání mezi obviněným a poškozeným, pokud se obviněný a poškozený dohodnou na odškodnění nebo jiném vyrovnání a jedná se o přečin.
• Přerušení trestního stíhání: Soud může přerušit trestní stíhání v určitých situacích, například: pokud je obviněný vážně nemocný a není schopen účastnit se řízení.
• Odsuzující rozsudek: Pokud soud zjistí, že obviněný je vinen, rozhodne o druhu a výši trestu. To může zahrnovat trest odnětí svobody, peněžitý trest, podmíněný trest, domácí vězení atd.
• Zprošťující rozsudek: Pokud soud zjistí, že obviněný není vinen nebo nejsou dostatečné důkazy k prokázání viny, obviněného zprostí obžaloby.

Shrnutí

Trestní řízení je komplexní proces, v němž hraje klíčovou roli Policie České republiky, státní zastupitelství a soud. Policie se zaměřuje na přípravné řízení, kde provádí prověřování a vyšetřování trestných činů. Státní zástupci dohlížejí na zákonnost a správnost postupu policie, rozhodují o zahájení trestního stíhání a zastupují stát v soudním řízení. Soudy pak nezávisle rozhodují o vině a trestu obviněných na základě shromážděných důkazů a průběhu hlavního líčení. Celý proces je strukturovaný tak, aby zajistil spravedlnost, nestrannost a ochranu práv všech zúčastněných stran.