V jaké škále trestů se reálně soudci pohybují a lze predikovat, jaký trest za konkrétní trestný čin hrozí? Kdy je možné uložit trest podmíněný a kdy se naopak sahá k nejvyšším trestům?
V jaké škále trestů se reálně soudci pohybují a lze predikovat, jaký trest za konkrétní trestný čin hrozí? Kdy je možné uložit trest podmíněný a kdy se naopak sahá k nejvyšším trestům?
Tresty v ČR upravuje trestní zákoník, který popisuje trestný čin. Například u trestného činu znásilnění se lze v trestním zákoně v prvním odstavci ustanovení § 185 dočíst, že za něj hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až pět let. Proč ale většina pachatelů tohoto trestného činu odchází od soudu s podmínkou, a ve kterých případech může pachatel „vyfasovat” třeba sedm let ve vězení? Nebo jak je možné, že pachatel určitého trestného činu dostane trest obecně prospěšných prací, ačkoliv taková možnost není vůbec jako možnost v příslušném paragrafu uvedena? Odpověď nám poskytne bližší znalost trestního zákona i principů trestání.
Tip: Pokud vás zajímají jednotlivé typy trestných činů jejich dělení a promlčecí lhůty, pak si prostudujte náš článek.
Trest neboli sankce má dle právní teorie specifický účel nebo význam, podle něhož rozlišujeme jeho několik funkcí:
V ideálním světě by se při uložení trestu uplatnily všechny funkce trestu, nicméně ne vždy to je možné. Často již nemůže dojít k nápravě původního stavu, když došlo například k ublížení na zdraví či životě. Ani výchovné působení na pachatele nelze vždy zaručit. Soudy by se ale k naplnění těchto funkcí měly co nejvíce přiblížit. Proto je třeba zvážit velmi pečlivě všechny okolnosti případu a poznat i osobnost pachatele a ukládat trest opravdu „na míru” dané situaci. Navenek se někdy může jevit, že se za dva totožné trestné činy udělují dva zcela odlišné tresty, což tak ale nemusí vůbec být.
Nejste spokojeni s výsledkem soudního řízení a rádi byste se proti rozsudku odvolali, případně hledáte spolehlivého advokáta, který se v trestním řízení postaví za vaše práva? Obraťte se na nás. Provedeme pečlivou analýzu případu a postaráme se o přípravu předžalobní výzvy, žaloby, odvolání nebo rovnou o zastupování u soudu,
Při ukládání trestu se rovněž přihlíží k polehčujícím okolnostem (např. spáchání činu pod vlivem nátlaku, nebo při odvracení útoku) a naopak také k okolnostem přitěžujícím (např. spáchání činu z z rasové či náboženské nenávisti či surovým nebo trýznivým způsobem). Za přitěžující okolnost je také považováno spáchání trestného činu za krizové situace či živelní pohromy, což by se bezpochyby vztahovalo na tresty v nouzovém stavu, opakovaně vyhlašovaném v nedávné době.
Základním předpokladem je samozřejmě, že soudce smí udělit pouze trest, který stanovuje zákon. Kreativita a vymýšlení svých vlastních originálních trestů tedy samozřejmě na místě není, jakkoliv by novinářské zprávy ze soudních síní byly asi o mnoho zajímavější.
Jednotlivé skutkové podstaty, které popisuje trestní zákon pak mají zpravidla v 1. odstavci popsánu nejlehčí možnou variantu daného trestného činu, za kterou se ukládá nejnižší trest. V následujících odstavcích se pak závažnost jednání i výše trestu zvyšuje.
Tip: Seznamte se také s okolnostmi vylučující protiprávnost – situacemi, za kterých je běžně trestné chování legální.
Výkon trestu je proces, při kterém je uložený trest realizován, a to buď v podobě odnětí svobody, domácího vězení, nebo jiných sankcí, jak stanoví trestní zákoník. Po vynesení rozsudku a právní moci je výkon trestu neodkladný, přičemž jeho podmínky mohou být upraveny v závislosti na povaze trestného činu a osobě pachatele. Při výkonu trestu odnětí svobody musí odsouzený splnit určité podmínky, které zahrnují nejen pobyt ve věznici, ale i možné účasti na resocializačních programech. Podmíněný výkon trestu znamená, že odsouzený nebude muset nastoupit do vězení, pokud se během zkušební doby bude chovat vzorně.
Výkon trestu může být upraven v případě, kdy se pachatel pokusí o nápravu nebo prokáže, že již není nebezpečný pro společnost. V některých případech může být výkon trestu odložen, pokud to vyžadují zdravotní nebo jiné vážné okolnosti pachatele.
Soudy v České republice smí v současné době ukládat následující typy trestů:
Trest smrti má kořeny až ve starověkých civilizacích, v současnosti se jeho použití liší napříč zeměmi a kulturami. Zastánci trestu smrti často vyzdvihují nebo odstrašující účinek a odvolávají se na spravedlnost pro oběti. Kritici zase poukazují na nevratnost trestu smrti v případě omylu v soudním procesu. Výzkumy ukazují, že trest smrti neodrazuje od zločinu efektivněji než doživotní vězení. Například v Kanadě po zrušení trestu smrti kleslo procento vražd o 40 %. V Česku se trest smrti neuděluje.
V České republice se již od roku 1990 neumožňuje ukládat trest smrti.
Pokud spáchal pachatel současně více trestných činů, nesčítají se podle českého práva jednotlivé tresty, ale vezme se v úvahu trestní sazba nejpřísněji postihovaného trestného činu a ukládá se úhrnný trest. Ostatní trestné činy jsou pak chápány jako přitěžující okolnosti. Opačný postup volili například zákonodárci v Americe, kde se jednotlivé tresty kumulují. To se u některých zvláště zavrženíhodných pachatelů může jevit jako správný postup, na druhou stranu to pak někdy vede k absurdním situacím jako trest odnětí svobody v délce 126 let či dokonce 80 doživotních trestů.
Jinou situací ovšem je, dochází-li k uložení takzvaného společného trestu, kdy dochází k pokračování jednoho trestného činu. Soudci mají v takovém případě nelehkou situaci, kdy musí posoudit, zda došlo k opakování stejného trestného činu, či byl již od počátku jasně daný záměr jednoho trestného činu. Zloději se může například poměrně náhodou naskytnout příležitost s odstupem měsíce krást ve stejném domě a půjde o dvě samostatné krádeže, naopak si lze představit záměr na vykrádání firemního účtu, které se ale bude realizovat postupně, “odčerpáváním” malých částek. Ve druhém případě by šlo ovšem právě o pokračování jednoho trestného činu.
Tip: Pokračování v trestném činu jsme podrobněji rozebrali v našem článku.
Soudy mohou trest uložit nepodmíněně, což znamená že je bezprostředně po právní moci rozsudku vykonán, například když odsouzený nastoupí k určitému datu k výkonu trestu odnětí svobody v příslušné věznici.
Naopak podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody se může uložit za méně závažné trestné činy. Soud sice rozsudek odsouzení vydá, ale výkon trestu odloží pod podmínkou, že odsouzený během stanovené doby bude „sekat latinu”, tedy se bude řádně chovat. Podmíněně lze odložit jen výkon trestu odnětí svobody, které nepřevyšuje tři léta. V souladu s výše uváděným účelem trestu k tomu přistupují soudy, pokud se jeví pravděpodobné, že se jednalo spíše o exces v dosavadním řádném životě pachatele a výkonu trestu není vzhledem k okolnostem a jeho osobě třeba.
Výši trestů může do jisté míry ovlivnit i společenské klima, kvůli kterému je na určité trestné činy pohlíženo jako na méně závažné. To může být také důvodem již zmíněné skutečnosti, kdy téměř polovina pachatelů znásilnění odchází od soudu domů pouze s podmíněným trestem, ačkoliv nejtěžší možný průběh tohoto trestného činu umožňuje uložit až 18 let odnětí svobody.
Tip: Velmi zajímavou aplikací, která nám může ukázat, jakým způsobem dochází k trestání pachatelů dle českých soudů, je stránka Jak trestáme. Vychází přitom ze statistik ministerstva spravedlnosti a umožní vyčíslit, jaké tresty se ukládají za jednotlivé trestné činy. Dále zobrazuje, jak se tresty liší u prvního provinění a recidivy a jak se například liší u mužů a žen.
Trestní zákon umožňuje soudcům také za určitých podmínek upustit od potrestání pachatele. Může se tak dít například u nedbalostních trestných činů, kdy pachatel činu lituje a projevu snahu po nápravě. U již vykonávaného trestu lze po uplynutí poloviny doby jeho výkonu na žádost od výkonu jeho zbytku upustit, jestliže pachatel splní podmínky dané zákonem. V případě trestu odnětí svobody se přihlíží k chování ve věznici, plnění povinností a záruka řádného života a nápravy v budoucnosti.
Tresty v ČR jsou rozdělené do několika kategorií, přičemž soudy mají možnost ukládat různé druhy trestů na základě závažnosti trestného činu a osobnosti pachatele. Mezi nejčastější tresty patří odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest a zákaz činnosti. U méně závažných trestů je možné uložit podmíněné odsouzení, které odkládá výkon trestu na zkušební dobu, pokud se pachatel chová řádně. Okolnosti jako výchovné, preventivní a ochranné funkce trestu jsou důležité při rozhodování o výši trestu, přičemž soudce zohledňuje i polehčující a přitěžující okolnosti, jako například spáchání trestného činu v krizové situaci nebo pod vlivem nátlaku. Trestní zákoník stanovuje rozsah trestů pro každý trestný čin a soudci je při rozhodování o výši trestu povinni řídit se těmito zákonnými limity.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.