Trestní řízení je proces, ve kterém se zjišťuje, zda se stal skutek, který je trestným činem. Dále se pátrá po tom, kdo jej spáchal a je-li dotyčný usvědčen, rozhoduje se také o jeho trestu. Průběh a jednotlivá stádia řízení specifikuje trestní řád.
Související služba
Máte problém týkající se trestního řízení?
Popište nám svůj problém a některý z našich advokátů se jím bude ihned zabývat. Do 48 hodin vám zašleme rozbor vašeho problému a návrh jeho řešení.
Chci vyřešit svůj problém
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jaké jsou fáze trestního řízení?
V rámci trestního řízení rozlišujeme:
- přípravné řízení, které vedou policejní orgány a státní zastupitelství,
- nalézací řízení, jež probíhá před soudem,
- vykonávací řízení, které provádí soud ve spolupráci např. s vězeňskou službou či jinými institucemi.
Existují i další dílčí stádia, jako je předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení či odvolací řízení, o kterých se dále rovněž zmíníme.
Ne vždy musí všechny výše uvedené fáze nastat. Například nemusí dojít ke splnění důvodů pro předběžné projednání obžaloby nebo je v rámci odvolacího řízení obžalovaný zproštěn viny a není důvod pro konání vykonávacího řízení.
Kdo je pachatelem?
Prvním stádiem trestního řízení je přípravné řízení. V něm má ústřední roli policie a státní zastupitelství. Nejprve je potřeba zjistit, zda skutek, který se stal, je skutečně trestným činem. Od trestných činů je třeba odlišit přestupky, které mohou mít v některých případech obdobný charakter, ale jsou méně společensky nebezpečné (např. u krádeže rozhoduje, zda je hodnota kradeného zboží nižší než 10 000 korun).
Nejprve tedy policie věc prověřuje (např. na základě podaného trestního oznámení nebo na základě skutečností zjištěných vlastní činností) a následně usnesením o zahájení trestního stíhání začíná vyšetřování.
V této fázi se provádí dokazování, tedy zjišťují všechny důkazy, které svědčí o vině obviněného, stejně jako důkazy, jež ji vyvracejí. Typicky probíhají například výslechy svědků, podání vysvětlení, ohledání věcí či obstarání znaleckých posudků.
V závěru se rozhoduje, zda je podezření z trestného činu vůči určité osobě odůvodněné pro podání obžaloby. K tomu je oprávněn státní zástupce.
Tip na článek
Tip: Pokud se cítíte být jednáním nějaké osoby poškozeni a chcete podat trestní oznámení, nastudujte si, jak je podat tak, aby se jím skutečně někdo zabýval.
Existuje i varianta zkráceného přípravného řízení, jehož smyslem je zjednodušit přípravné trestní řízení v případě méně závažných trestných činů. Pokud byl například pachatel přistižen přímo při krádeži a o jeho vině nemají orgány činné v trestním řízení pochyby, je zde cesta pro urychlení celého řízení.
Přípravné řízení může být ukončeno i jiným způsobem než obžalobou, například postoupením věci jinému orgánu (typicky právě projednání přestupku), zastavením trestního stíhání (pokud se neprokáže, že se skutek stal), případně přerušením trestního stíhání. V tomto stádiu lze také sjednat mezi obviněným a zástupcem tzv. dohodu o vině a trestu.
Někdy se objeví až po letech významné okolnosti, které policii nasměrují ke správnému pachateli. V takovém případě je třeba myslet na to, zda již nedošlo k promlčení trestního stíhání, resp. trestní odpovědnosti. K tomu dochází po uplynutí tzv. promlčecí doby, která se liší u různých trestných činů od tří do třiceti let.
Řízení před soudem
Obžaloba
Obžaloba je v běžném slovním projevu někdy zaměňována s žalobou, ale nemá s ní nic společného. Žalobcem, který podává žalobu, totiž může být kdokoliv z nás (např. když vymáháme dluh, který nám náleží). Obžalobu může podat výhradně státní zástupce v rámci trestního řízení. Po podání obžaloby nazýváme obviněného jako “obžalovaný”.
Předběžné projednání obžaloby
Jedná se o možnou, ale nikoli nezbytnou součást trestního řízení. Jejím cílem je zabránit projednání neodůvodněných obžalob. V této fázi se tedy nerozhoduje o vině a trestu obžalovaného, ale pouze se posuzuje, zda lze obžalobu připustit k hlavnímu líčení. Důvody pro takový speciální postup určuje zákon. Může se jednat například o situaci, kdy obžaloba trpí právními vadami nebo kdy existují okolnosti pro zastavení trestního stíhání. V některých případech se jeví jako vhodné se dohodnout o vině a trestu a i pro tento účel lze tento institut využít.
V praxi je návrh na předběžné projednání obžaloby oblíbeným nástrojem obhájců, kteří se snaží pro své klienty domoci toho, aby soud nenařídil hlavní líčení. Předběžné projednání obžaloby figurovalo i u mediálně známých kauz, jako byl únik odposlechů BIS nebo zřejmě mediálně nejznámější kauza našich východních sousedů, tedy vražda novináře Jána Kuciaka. Zde čtyři z obviněných, včetně podnikatele Mariana Kočnera, v rámci předběžného projednání obžaloby shodně odmítli uzavřít dohodu o vině a trestu, zatímco zprostředkovatel vraždy, který spolupracoval během trestního řízení se slovenskou policií, uzavřel dohodu na 15 let odnětí svobody. Hrozilo mu přitom až 25 let.
Hlavní líčení
Dostáváme se do ústřední části trestního řízení, kde se před soudem rozhoduje o vině a trestu obžalovaného. Může se zde rozhodovat i o ochranném opatření či náhradě škody.
Z médií jsme mohli získat představu o soudním jednání plném plamenných projevů, uplatňování všech možných námitek a srdceryvného působení na porotu. To je ale doménou anglosaského práva či spíše amerických seriálů. Soudní líčení v Česku zpravidla tolik zábavy nepřináší.
Na jeho počátku se přednáší obžaloba, zjišťuje se, zda se dostavily všechny předvolané osoby a zda se bude jednat o náhradě škody. Následně probíhá dokazování, kdy jsou předkládány různé posudky, vyslýchání svědci, předkládány věcné důkazy a cokoliv dalšího, co může vést k prokázání viny obžalovaného.
Co lze či nelze v dané kauze jako důkazní prostředek využít, posuzuje soud. Pokud by se například jednalo o důkaz získaný nezákonným způsobem, v trestním řízení by jej nebylo možné použít. Jednalo by se o zásadní porušení práva na spravedlivý proces, jež patří mezi základní lidská práva. V praxi tak ale může paradoxně docházet k situaci, kdy vina obžalovaného je zjevná, ale vzhledem k nezákonnosti použitých důkazů je třeba jej viny zprostit.
Otázka zákonnosti či nezákonnosti důkazů figurovala i ve známé kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Předložené odposlechy byly v průběhu trestního řízení označovány za nezákonně nařízené, a tedy jako důkaz nepoužitelné, Nejvyšší soud jejich použití ale označil za oprávněné.
V závěru se přednášejí závěrečné řeči a rozhoduje se o vině obžalovaného a trestu pro něj.
Odvolání proti rozsudku
Podáním odvolání přejde řízení do dalšího stádia, kterým je opravné řízení. V něm rozhoduje nadřízený soud, který odvolání buď zamítne, nebo mu vyhoví. Jedná se o tzv. řádný opravný prostředek, který se podává proti rozhodnutí, jež dosud nenabylo právní moci.
Mimo to existují i takzvané mimořádné opravné prostředky, kterými jsou dovolání, obnova řízení či stížnost pro porušení zákona. Ty ale směřují proti pravomocným rozhodnutím a pro jejich využití jsou stanovena poměrně striktní kritéria.
Vykonávací řízení
Posledním stádiem trestního řízení je vykonávací řízení. V něm se realizuje rozhodnutí, k němuž soud dospěl. Typicky může jít o výkon rozsudku, jímž byl uložen trest odnětí svobody.
Kdo to vše platí?
Narozdíl od civilního řízení zde platí, že náklady trestního řízení nese stát, s výjimkou nákladů poškozeného, obviněného a jiných zúčastněných osob. Až v případě, kdy byl obžalovaný uznán vinným, nařizuje mu zákon uhradit část nákladů. Ty se hradí paušální částkou.