Se začátkem i koncem pracovní doby se váží jistá pravidla. Vyžaduje po vás zaměstnavatel být na pracovišti o hodinu dřív nebo jen 15 minut s předstihem? Nebo naopak po konci směny musíte být ještě na pracovišti a odcházeli o něco později? Co si může zaměstnavatel v rámci běžného nastavení pracovních podmínek dovolit a co už je přesčas? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Zaměstnanec musí být na pracovišti na začátku směny připraven k práci.
Zaměstnavatel může stanovit začátek směny, ale nemůže bezdůvodně požadovat dlouhý příchod před ní.
Pokud zaměstnanec pracuje před začátkem směny na pokyn zaměstnavatele, může jít o práci přesčas.
Pozdní příchody mohou být porušením pracovních povinností
Nejste si jistí, zda váš zaměstnavatel postupuje podle zákona? Zkontrolujeme vaši pracovní smlouvu nebo postup zaměstnavatele. Využijte naši službu ohledně pracovněprávních vztahů a získejte právo na svou stranu.
Na začátku si řekněme, co vlastně je pracovní doba. Je to doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Je to tedy i čas, kdy jste na pracovišti a zaměstnavatel pro Vás nemá momentálně práci, ač je povinen Vám ji přidělovat.
Základní pracovní doba je 40 hodin týdně. Existují výjimky, kdy je stanovená pracovní doba kratší například pro pracovníky v dolech, ale také ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozu.
Začátek a konec pracovní doby stanoví zaměstnavatel. Přitom zaměstnanec je povinen se začátkem pracovní doby začít vykonávat práci, to znamená, že nejen musí být na pracovišti, ale také musí být připraven vykonávat práci. Někdy je třeba, aby se zaměstnanec například převlékl do pracovního úboru, přesunul se v rámci areálu, případně se osprchoval. Platí přitom, že tato doba se nepočítá do pracovní doby (neurčí-li zaměstnavatel jinak).
Za pozdní příchody nemůže zaměstnavatel dávat například pokuty. Pokud je zaměstnanec skutečný hříšník a pravidelně chodí do práce pozdě, může dojít eventuálně k rozvázání pracovního poměru výpovědí pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.
Aby však mohl dostat výpověď, musí být na možnost výpovědi upozorněn vytýkacím dopisem, nejméně 6 měsíců před doručením výpovědi (12 měsíců v případě, že nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce, které spočívají v neuspokojivých pracovních výsledcích).
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Zaměstnanec může z práce odejít až po skončení pracovní doby. Pokud končí například v 17:00, nemůže podle zákona odejít 16:59. Samozřejmě záleží také na domluvě se zaměstnavatelem. Někteří mohou být více benevolentní, což může souviset také s povahou provozu.
Na některých pozicích není důležité, aby zaměstnanec byl v přesný čas. Jinde však může být toto velmi podstatné, například v nepřetržitém provozu, nebo na pozici, kde je v případě absence zaměstnance hrozí vážná škoda, nebo dokonce nebezpečí života lidí, například letový dispečer.
I zde platí, že pokud se potřebujete po směně vysprchovat, převléci či jakkoliv upravit, do pracovní doby se vám tento čas nezapočítává.
Pokud by zaměstnavatel však chtěl, abyste druhý den přišli do práce o hodinu dříve, než je standardní pracovní doba, je to klasicky přesčas, který je v tomto případě vlastně před pracovní dobou.
Za přesčas náleží zaměstnanci příplatek minimálně ve výši 25 % jeho průměrného výdělku. Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně jen z vážných důvodů a musí dodržet zákonem stanovená pravidla, která mimo jiné určují minimální dobu odpočinku, který musí zaměstnanec mít mezi jednotlivými směnami.
Pokud touto hodinovou nadstavbou pracovní doby zaměstnavatel odůvodňuje právě výše zmíněnou přípravu na směnu a vy víte, že ji zvládnete provést za deset minut, pak je takový požadavek zaměstnavatele neoprávněný. Je tedy na vás, zda přijdete do práce 5, 10 či 20 minut před začátkem směny, důležité je, abyste v danou dobu, například v 8:00 hod, skutečně mohli začít pracovat. I pouhá minuta pozdního příchodu může být zaměstnavatelem vyhodnocena je porušení pracovní kázně.
V naší praxi jsme řešili případ zaměstnance výrobní společnosti, kde zaměstnavatel požadoval, aby pracovníci přicházeli na pracoviště 20 minut před začátkem směny kvůli převlékání, bezpečnostní kontrole a přípravě pracovního stroje. Tuto dobu však nikdo nikde neevidoval jako pracovní dobu ani jim nebyla proplácena.
Zaměstnanci byli upozorňováni, že pokud přijdou později, než těchto 20 minut před směnou, bude to považováno za pozdní příchod. V praxi tak pracovníci trávili na pracovišti každý den o desítky minut více, než kolik měli uvedeno v rozvrhu směn.
Avšak pokud zaměstnavatel vyžaduje určitou přípravu přímo na pracovišti a podle svých pokynů, může se tato doba považovat za pracovní dobu. V daném případě byla příprava navíc nezbytnou součástí práce – zaměstnanci museli projít bezpečnostní kontrolou, převléct se do ochranného oděvu a připravit technologii.
Jelikož zaměstnavatel tyto příchody o 20 minut dříve požadoval, ale jako pracovní dobu to nikde neevidoval, dopouštěl se protiprávního jednání.
Setkali jste se někdy s pojmem fond pracovní doby? Pokud ne, nic složitého za tím nehledejte. Co se přesně za tímto slovním spojením skrývá, jak evidujeme pracovní dobu a jak vypadá konto pracovní doby, si můžete přečíst v našem článku.
Zaměstnavatel sice určuje začátek a konec směn, ale pracovní dobu musí rozvrhnout předem. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a zaměstnance s ním nebo s jeho změnou seznámit nejpozději 2 týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiné době.
Náhlé změny pracovní doby bez předchozího informování tak zpravidla nejsou v souladu se zákonnými pravidly pro rozvržení pracovní doby.
Pokud si nejste jistí, zda zaměstnavatel postupuje správně při nastavení začátku a konce pracovní doby, projděte si následující otázky:
Má zaměstnavatel předem stanovený rozvrh pracovní doby a směn?
Byli jste s rozvrhem pracovní doby nebo jeho změnou seznámeni alespoň 2 týdny předem (pokud jste se nedohodli jinak)?
Jste povinni být na pracovišti přesně na začátku směny, nikoli teprve přicházet do práce?
Eviduje zaměstnavatel skutečný začátek a konec vašich směn?
Zaznamenává zaměstnavatel také práci přesčas nebo noční práci?
Máte možnost nahlédnout do evidence své pracovní doby?
Pokud na některou z těchto otázek odpovíte ne, může být vhodné si ověřit, zda zaměstnavatel postupuje v souladu se zákoníkem práce. V takové situaci vám rádi pomůžeme.
Práva zaměstnance i zaměstnavatele lze tedy shrnout následujícím způsobem. Pokud jste vždy na pracovišti v dobu stanovenou zaměstnavatelem, jednáte se v souladu se zákoníkem práce a neporušujete své povinnosti, váš zaměstnavatel nemá žádný důvod, aby se vůči vám jakkoliv vymezoval, posílal vám vytýkací dopisy či vám odpíral mzdu.
Pokud po vás chce zaměstnavatel, abyste začali pracovat již dvacet minut před oficiálním začátkem směny, pak jde o práci přesčas, za níž vám náleží odměny.
Taktéž můžete zaměstnavateli sdělit, že pokud máte být na pracovišti již 10 minut před začátkem směny, jedná se prakticky o nařízení práce přesčas. Za tuto práci přesčas by vám pak měl zaměstnavatel poskytnout náležitou odměnu.
Zaměstnavatel může pracovní dobu rozvrhnout, ale musí zaměstnance seznámit s rozvrhem směn zpravidla alespoň 2 týdny předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Náhlé změny bez dohody tedy obvykle nejsou v souladu se zákoníkem práce.
Po skončení pracovní doby zaměstnanec může odejít, pokud nemá nařízenou práci přesčas nebo jinou povinnost vyplývající z práce (například předání směny). Zaměstnavatel nemůže bez důvodu požadovat, aby zaměstnanec zůstával na pracovišti déle.
Ano. Pokud zaměstnavatel nařídí účast na poradě nebo jiné pracovní aktivitě před začátkem směny, jde o pracovní dobu. Pokud tím zaměstnanec překročí rozvrženou pracovní dobu, může se jednat o práci přesčas.
Ano, pokud je předání směny součástí práce. Tento čas by se však měl započítávat do pracovní doby, protože zaměstnanec během něj vykonává pracovní činnost.
Zaměstnavatel může zaměstnance nejprve upozornit na porušování pracovních povinností. Pokud se situace opakuje, může to být důvod k výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinností.
Ano. Zaměstnavatel může evidovat pracovní dobu například pomocí docházkového systému nebo jiným způsobem, aby měl přehled o odpracované době zaměstnanců.
V takové situaci je vhodné se nejprve pokusit situaci vyřešit se zaměstnavatelem. Pokud zaměstnanec skutečně vykonává práci mimo rozvrženou pracovní dobu, může jít o práci přesčas, za kterou náleží mzda nebo náhradní volno.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
