Setkali jste se někdy s pojmem „fond pracovní doby“? Pokud ne, nic složitého za tím nehledejte. Co se přesně za tímto slovním spojením skrývá, jak evidujeme pracovní dobu a jak vypadá konto pracovní doby, si můžete přečíst v našem článku.
Setkali jste se někdy s pojmem „fond pracovní doby“? Pokud ne, nic složitého za tím nehledejte. Co se přesně za tímto slovním spojením skrývá, jak evidujeme pracovní dobu a jak vypadá konto pracovní doby, si můžete přečíst v našem článku.
Fond pracovní doby je něco jako pracovní plán. Zákoník práce tento pojem výslovně nezmiňuje, ale zcela jednoduše řečeno jde prostě o pracovní dobu. V tomto kontextu můžeme hovořit o týdenním, měsíčním a dlouhodobém fondu pracovní doby.
Stručně řečeno se jedná o čas, který podle pracovní smlouvy máte strávit v práci. Nejčastější (a současně maximální) variantou týdenního fondu pracovní doby je 40 hodin týdně, tedy osm hodin denně. To, že v práci strávíte ve skutečnosti např. 42,5 hodin času, včetně přestávek na odpočinek, již nemá na fond pracovní doby žádný vliv. Stanovuje se totiž bez těchto přestávek.
Existují povolání, u nichž je týdenní fond snížený na 37,5 či 38,5 hodin. Týká se to zaměstnanců s dvousměnným, třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem, případně zaměstnanců pracujících při těžbě uhlí či rud, v důlní výstavbě apod.
Napište nám o svém problému a my do 48 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.
Práce na směny má pro zaměstnavatele často význam ryze ekonomický, coby způsob navýšení výroby a zisku či splnění společenské poptávky. Existují ale obory, kde jiná možnost než práce na směny ani není. Co přináší takto rozvržená práce zaměstnanci? Co si ohlídat a jaké jsou její výhody? Na to jsme se zaměřili v samostatném článku.
Napříč měsíci může docházet k jistým rozdílům. Je to dáno především tím, že každý měsíc má jiný počet dní, a tudíž v něm odpracujete jiný počet hodin. A také jeden stejný měsíc (např. listopad) může mít v různých letech různý fond pracovní doby. Záleží na tom, jak se rozloží v měsíci víkendy a případné svátky.
Měsíční fond se přitom počítá tak, že se počet pracovních dní v měsíci vynásobí průměrným počtem hodin připadajících na jeden den. V případě zkráceného pracovního úvazku pak započítáme nikoliv běžných osm hodin, ale např. čtyři či šest dle výše úvazku.
Praktickou pomůckou jsou různé kalendáře v online či tištěné podobě, které s počtem pracovních dní i hodin počítají.
V některých případech není sledování fondu pracovní doby v měsíčním horizontu dostačující. Děje se tak především u nepravidelného režimu práce, kdy dochází například k sezónním výkyvům. Z tohoto dlouhodobého fondu se tedy vypočítá průměrná týdenní pracovní doba jednoduše vydělením počtu týdnů, které na dlouhodobý fond připadají.
Tip: Pracovní dobou a jejím rozvržením, včetně nerovnoměrného rozložení pracovní doby, jsme se detailně zaobírali v našem článku.
V roce 2023 máme 250 pracovních dnů, to znamená, že při 40hodinovém pracovním úvazku jde o 2000 pracovních hodin, K tomu je 10 placených svátků.
V roce 2024 na tom budeme zcela podobně. Čeká nás tedy také 252 pracovních dnů, tedy 2016 pracovních hodin. K tomu je 10 placených svátků.
Jednotliví zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost vést evidenci pracovní doby. To zahrnuje především evidenci smluvené pracovní doby, ale také přesčasy a rovněž specifické režimy, jako je doba pracovní pohotovosti, noční práce atd.
Evidence pracovní doby je základem pro poskytování mzdy. Lze se na ni event. odvolat v případě nějakých sporů.
Tip: Jaké jsou nejvyužívanější části zákoníku práce a jak vám mohou být k užitku si můžete přečíst v samostatném článku.
Konto pracovní doby může být jednou z variant rozvržení pracovní doby. Lze si ho představit jako nějaké virtuální konto, na němž jsou nashromážděny všechny hodiny, které musejí být odpracovány za tzv. vyrovnávací období. To může činit i mnoho týdnů. Zaměstnavatel tak může v některých týdnech přidělovat zaměstnanci méně práce (např. zahradníkovi v zimních měsících) a vykompenzovat to následně v období jiném.
Konto pracovní doby je ovšem variantou, která může být uplatňována jen u některých zaměstnavatelů.
Konto nelze využít u následujících zaměstnavatelů:
Platí ovšem, že v jakémkoliv měsíci v rámci vyrovnávacího období, má zaměstnanec nárok nejméně na 80 % mzdy, ačkoliv třeba nesplnil 80 % průměrné měsíční pracovní doby. Zaměstnanec tak má jistotu stálé mzdy a zaměstnavateli nic nebrání zaměstnance v některém období zatížit více (v rámci norem daných zákoníkem práce) a jindy méně.
Na druhou stranu ani konto pracovní doby nedává zaměstnavateli právo přidělovat práci libovolně „ad hoc“ a ze dne na den zaměstnanci oznamovat, co ho následující den čeká. I v tomto režimu je třeba mít předem daný rozvrh pracovní doby (nejlépe písemně stanovený) a zaměstnanec jej musí nejméně týden předem znát a vědět, co ho čeká. Individuálního odchýlení se od stanoveného rozvrhu je možné, ale v takovém případě už nepůjde o běžný režim konta pracovní doby.
Zaměstnavatel je přitom povinen vést účet pracovní doby, stejně jako účet mzdy zaměstnance. Na účtu pracovní doby se zaznamenává stanovená týdenní pracovní doba a její rozvrh, a dále skutečně odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech za týden. Na účtu mzdy se pak vykazuje stálá mzda zaměstnance a dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle sjednaných či stanovených podmínek.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.