Úprava pracovní doby je velmi různorodá: úvazky kratší či delší, pracovní doba pevná, nerovnoměrná. Poradíme vám, na co máte při jednotlivých variantách právo a co zvolit, máte-li na výběr.
Úprava pracovní doby je velmi různorodá: úvazky kratší či delší, pracovní doba pevná, nerovnoměrná. Poradíme vám, na co máte při jednotlivých variantách právo a co zvolit, máte-li na výběr.
Pracovní doba je dle zákoníku práce charakterizována jako doba, v níž máte coby zaměstnanci vykonávat pro zaměstnavatele práci, případně být připraveni na pracovišti k výkonu práce podle jeho pokynů.
Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hlediskem bezpečné a zdraví neohrožující práce.
Typicky je určována počtem hodin za týden a většina z nás se setkává s běžnou týdenní čtyřicetihodinovou pracovní dobou, jejíž konkrétní rozvržení se může u jednotlivých pracovišť lišit.
Tip: O pracovní době a sdíleném pracovním místě jsme se rozepsali i v dalším našem článku.
Dříve převažovalo na pracovištích klasické „od–do“. V sedm či osm ráno podnik pohltil stovky zaměstnanců a odpoledne je zase hromadně vyvrhnul. Taková forma má stále význam například v továrnách, kde je třeba, aby provoz běžel v určitou dobu či celodenně ve směnách a nevznikaly prostoje. Menší opodstatnění už má ale při kancelářské práci, kde se standardem stávají různé alternativy.
Jednou z hlavních novinek novely zákoníku práce platné od ledna 2025 je možnost samostatného rozvrhování pracovní doby zaměstnancem po předchozí písemné dohodě se zaměstnavatelem. Tato flexibilita umožňuje lepší sladění pracovního a osobního života.
Pevná pracovní doba vám může připadat možná jako přežitek, ale pokud se vás týká, nezapomínejte i na výhody, které skýtá. Potřebujete-li v rámci pracovní doby navštívit lékaře, nahlíží se na to při pevné pracovní době jako na výkon práce. V případě pružné pracovní doby tomu tak je pouze, pokud návštěvu uskutečníte v pevné (základní) části pracovní doby.
V našem týmu jsou specialisté na všechny oblasti práva, takže můžeme garantovat opravdu vysokou kvalitu poskytnuté právní rady. Vše navíc zvládneme online a do dvou pracovních dnů.
Chci se poradit o svém problému
V případě pružné pracovní doby lze s trochou nadsázky říci, že zaměstnanec může přijít a odejít, kdy chce. Zaměstnavatel obvykle stanoví základní pracovní dobu (např. 9 – 14 hod), kdy pracovník musí na pracovišti být k zastižení, a pak volitelné úseky, kdy záleží na zaměstnanci, zda bude pracovat. Zaměstnanci si tak mohou lépe organizovat svůj čas, zohlednit, zda jsou ranní či noční typ a lépe svou práci přizpůsobí dalším povinnostem, jako je péče o rodinu.
V průměru by však měl i pracovník v pružné pracovní době odpracovat 40 hodin týdně (pokud nemá pracovní dobu zkrácenou). Týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období, které určuje zaměstnavatel (nejdéle v období 52 týdnů).
Tip: Velmi aktuální variantou je využívání home office, které má rovněž dopad i na pracovní dobu.
Zaměstnanci mají nejenom právo, ale v podstatě i povinnost si odpočinout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce a zaměstnavatel mu musí pauzu v práci umožnit. Typicky ve formě půlhodinové pauzy na oběd. Může být ale vybrána i po částech, pokud alespoň jedna z částí má nejméně 15 minut. Přestávka se přitom do pracovní doby nezapočítává.
Jinou variantou je bezpečnostní přestávka. Ta se týká typicky řidičů, ale může se vztahovat na zaměstnance u pásové výroby a řady jiných. Její konkrétní podobu určují předpisy. Například pro řidiče automobilu do 3,5 tuny se nařizuje nejdéle po 4,5 hodinách přestávka v minimální délce 30 minut.
Zákoník práce chrání zdraví zaměstnanců i tak, že upravuje dobu odpočinku. Konkrétně stanovuje minimální odpočinek alespoň 11 hodin mezi směnami. Ve výjimečných případech (např. ve zdravotnictví či v nepřetržitých provozech) lze zkrátit dobu odpočinku na pouhých osm hodin, musí být ale zaručeno, že si zaměstnanec vybere zkrácenou dobu při následujícím odpočinku.
Některým zaměstnavatelům může spíš nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, příkladem mohou být krátké a dlouhé týdny, případně různé sezónní výkyvy nebo prodejní období, kdy je třeba prodloužení pracovní doby a podobně. Na první pohled může být zdánlivě obtížné naplnit u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby ustanovení zákoníku práce, ale situace je poměrně snadno řešitelná prostřednictvím tzv. konta pracovní doby.
Tip: Fondu i kontu pracovní doby jsme se podrobně věnovali v našem článku.
Důležité je dodržet stanovený průměr pracovní doby za tzv. vyrovnávací období.
Jeho délka může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, kolektivní smlouva jej pak může prodloužit až na 52 týdnů.
Roli při stanovení vhodné délky vyrovnávacího období v rámci nerovnoměrné pracovní doby tedy hraje tzv. fond pracovní doby. Jedná se o celkový počet hodin zaměstnance za celé vyrovnávací období. Zcela snadno jeho celkovou velikost spočítáme jako počet týdnů vynásobený týdenní pracovní dobou zaměstnance.
Zkrácená či kratší pracovní doba – na první poslech to zní takřka stejně, ale jedná se o odlišné pojmy.
Zkrácená pracovní doba vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele, případně z kolektivní smlouvy. Znamená pro všechny zaměstnance, že pracují například pouze 37,5 hodin týdně při stejné mzdě jako doposud. Týká se ale pouze soukromých zaměstnavatelů, státním zaměstnancům umožněna není.
Tento pojem známe také jako zkrácený či částečný úvazek nebo také “part-time”. Taková změna pracovní doby může být sjednána mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. U této varianty se pak mzda zkracuje adekvátně počtu odpracovaných hodin.
Žádost o změnu (zkrácení) pracovní doby může podat kterýkoliv zaměstnanec, nicméně existují skupiny zaměstnanců, kteří jsou v takové situaci ve výhodě. Podle zákona je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnanců pečujících o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zabránit mu v tom mohou pouze vážné provozní důvody.
Pokud dojde ke změně v rozvržení pracovní doby, například při zavedení pružné pracovní doby, zkrácení pracovní doby nebo změně pracovní směny, je třeba provést přepočet dovolené při změně rozvržení pracovní doby. To je důležité zejména u zaměstnanců, kteří mají pracovní úvazek nepravidelný nebo se jejich pracovní doba liší od standardních 40 hodin týdně.
Při přepočet dovolené při změně rozvržení pracovní doby je zásadní, jakým způsobem se mění počet odpracovaných hodin. Pokud zaměstnanec přechází na jiný typ pracovní doby, ať už zkrácený, nebo flexibilní, musí být dovolená upravena podle nového počtu odpracovaných hodin. Příkladně, pokud zaměstnanec přechází na poloviční úvazek, jeho nárok na dovolenou bude nižší a bude se počítat na základě nového pracovního úvazku. To znamená, že se dovolená přepočítá na odpovídající počet hodin, který odpovídá novému rozvržení jeho pracovní doby.
Tento přepočet dovolené při změně rozvržení pracovní doby zajistí, že každý zaměstnanec bude mít spravedlivý nárok na dovolenou i při změnách v pracovním režimu. Čerpání dovolené je vázáno na hodiny a zaměstnanec má nárok na tolik hodin dovolené, kolik mu na dané období připadá dle rozvrhu hodin pracovní doby.
Dovolená se počítá dle vzorce:
velikost úvazku (hodin za týden) × počet týdnů dovolené = množství dovolené v hodinách. Při polovičním úvazku a pěti týdnech dovolené se tedy počítá: 20 × 5 = 100 hodin dovolené.
Rozvržení pracovní doby může být pevné, pružné nebo nerovnoměrné. Zaměstnavatel musí při stanovení pracovního rozvrhu dodržovat bezpečnostní a zdraví neohrožující normy. U pružné pracovní doby mohou zaměstnanci flexibilně volit hodiny mimo základní pracovní dobu, ale stále musí splnit týdenní pracovní úvazek. Při změně rozvržení pracovní doby, například při zkrácení pracovního úvazku, je nutné přepočítat nárok na dovolenou podle nového počtu odpracovaných hodin. Pro nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu je důležitý fond pracovní doby a vyrovnávací období. Zaměstnanci mají nárok na přestávky a odpočinek, přičemž je chráněno jejich zdraví.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
