Délka a plynutí pracovní doby mají svá pevně daná pravidla. Jak je to s jejím možným prodloužením formou přesčasů či naopak zkrácením? A kdy během pracovní doby mají zaměstnanci právo na přestávky v práci? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Délka a plynutí pracovní doby mají svá pevně daná pravidla. Jak je to s jejím možným prodloužením formou přesčasů či naopak zkrácením? A kdy během pracovní doby mají zaměstnanci právo na přestávky v práci? Na to jsme se zaměřili v našem článku.
Zákoník práce není příliš velkým fanouškem přesčasů a vyžaduje, aby k nim docházelo výjimečně. Mluvíme tu o práci, která je vykonávána nad stanovenou pracovní dobu. Ovšem v praxi se to příliš často nedodržuje. Důležité ale je dodržet stanovený limit, kdy nařízená práce nesmí přesáhnout 150 hodin v kalendářním roce a v rámci týdně smí v průměru odpracovat maximálně 8 hodin týdně. Vyrovnávací období, tj. období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Pokud je skutečně potřeba, tak zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rámec těchto limitů pouze na základě dohody se zaměstnancem. Ovšem ani tato dohoda není neomezená. Za kalendářní rok totiž nesmí práce přesčas u žádného zaměstnance přesáhnout 416 hodin. Do tohoto limitu se však nezahrnují přesčasy, za které zaměstnanec dostal náhradní volno.
Pakliže je sjednána kompenzace formou náhradního volna, pak za hodinu práce přesčas náleží hodina náhradního volna, kterou si zaměstnanec vybere dle dohody. O mzdu za vykonanou práci pochopitelně nepřijde.
Práce přesčas musí být buď nařízena zaměstnavatelem, nebo alespoň konána s jeho vědomím a souhlasem. Pokud někdo půl pracovní doby prokrastinuje na mobilu a pak své úkoly dohání do večerních hodin v kanceláři, nejedná se ovšem v žádném případě o práci přesčas. Na druhou stranu zadá-li zaměstnavatel práci tak, že ji průměrný člověk nemůže objektivně stihnout do konce pracovní doby, o přesčas by se jednalo.
Tip: Přečtěte si, v jakých dalších případech máte nárok na placené volno.
Za práci přesčas náleží zaměstnanci mzda plus příplatek ve výši 25% průměrného výdělku, pokud se se zaměstnavatelem nedohodl na tom, že místo příplatku dostane náhradní volno. Při hodinové mzdě 200 korun by tak za hodinu práce přesčas náležela mzda ve výši 250 korun.
Odlišně to ale bude v případě, pokud mzda již byla sjednána s tím, že zahrnuje práci přesčas, se kterou se již takto dopředu počítá. V tomto případě již zaměstnanec nárok na příplatek ani na náhradní volno nemá.
Jinak se ovšem bude postupovat v případě zaměstnance, kterému nebylo ještě 18 let. Mladiství zaměstnanci jsou více chráněni a tudíž jejich pracovní doba má svá specifika. Zaměstnavatel jim v principu nesmí ukládat práci přesčas a práci v noci. Zákon také zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. U obou těchto kategorií zaměstnanců je tedy vyloučena přesčasová práce jak nařízená ze strany zaměstnavatele, tak dohodnutá se zaměstnancem.
Další výjimka se vztahuje na zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok. Ani těm nesmí zaměstnavatel práci přesčas nařídit. Na práci přesčas se však s těmito zaměstnanci lze dohodnout.
Pracovní právo je upraveno řadou právních předpisů, ale jeho “biblí” je právě zákoník práce. Upravuje jak základní principy, tak také zcela konkrétní ustanovení popisující vznik pracovního poměru a okolnosti jeho trvání. Zjistíte zde rovněž, co vám musí zaměstnavatel zajistit a na co máte jako zaměstnanec nárok. Vybrali jsme pro vás proto pět částí zákoníku práce, na něž nejčastěji směřují vaše dotazy a jejichž znalost se vyplatí.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Přestávky v práci jsou nejen žádoucí pro naše zdraví, ale jsou i povinné. Zákon ukládá povinně 30 minutovou přestávku na jídlo a oddech v práci minimálně po 6 hodinách. Tato přestávka může být i rozdělena, ale alespoň jedna část musí trvat minimálně 15 minut. Pozor však, že pauzu lze čerpat jen v průběhu pracovního dne, nikoliv na začátku, nebo na konci. Nelze tedy ani se souhlasem zaměstnavatele si pauzu napracovat a odejít dříve.
Přestávky se nepočítají do pracovní doby, tudíž nejsou placené. Zaměstnanec, který má klasickou 8hodinovou směnu odchází z práce až po 8,5 hodinách. Výjimku tvoří tzv. bezpečnostní přestávky. Za ty dostane zaměstnanec zaplaceno, neboť se do pracovní doby započítávají. Jsou to takové, které ukládá zvláštní zákon, například pro řidiče autobusu.
Další výjimkou je nepřetržitý provoz, tedy práci, kdy zaměstnanec nemůže opustit na delší dobu pracoviště a přestat pracovat. I jemu musí být poskytnuta přestávka na oddech a jídlo, která se do pracovní doby počítá a tedy bude i proplacena. Příkladem může být topič obsluhující kotel, který nesmí vyhasnout, či zaměstnanci na pásové výrobě.
Pracovat bez přestávky třeba osm hodin zvládne jen málokdo z nás. A nemělo by to být ani cílem. I pro pracovní výkon samotný je dobré si na chvíli vydechnout a odpočinout si. V neposlední řadě to vyžaduje také zákon. Detailně jsme se požadavkům na čerpání přestávek věnovali v samostatném článku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
