Právní osobnost fyzické osoby: vznik a zánik
Právní osobnost získává člověk narozením a ztrácí smrtí. Během této doby může nabývat práva a povinnosti. V určitých případech lze přiřknout právní osobnost i dítěti nenarozenému, ovšem za předpokladu, že se narodí živé. Pokud si kladete otázku, k čemu je právní osobnost nenarozenému dítěti, pak odpověď je prostá: například když během těhotenství matky zemře otec a nenarozené dítě se tak může stát dědicem. Plod je rovněž chráněn trestním právem a jinými právními předpisy.
Tip na článek
Tip: Pro dědictví je podstatné, že se dítě narodí živé. Pokud by dítě zemřelo v těle matky, případně by matka podstoupila interupci, má se za to, že se dědicem nikdy nestalo. Kdyby nastal případ, že se dítě (dědic) narodí živé, ale například tři dny po narození zemře, pak dědictví nabývá a z něj samotného je poté zůstavitel, po kterém může dědit například vlastní matka či jiní dědicové.
Zánik právní osobnosti fyzické osoby nastává smrtí, ale může k němu vést také prohlášení za mrtvého, kdy soud určí den smrti. I to může hrát významnou roli v dědickém právu. Prohlášení člověka za mrtvého zpravidla předchází prohlášení za nezvěstného.
Právní osobnost v praxi
Existují dvě hlavní kategorie osob s právní osobností: fyzické osoby (lidé) a právnické osoby (obchodní společnosti, neziskové organizace, vládní agentury atd.). Právní osobnost umožňuje jednotlivcům a organizacím vlastnit majetek, uzavírat smlouvy a být žalováni nebo žalovat v rámci právního systému.
Ne všechny živé bytosti ale mají právní osobnost. Přestože svého psa můžete nechat pojistit, operovat či nosit botičky, nemá právní osobnost. Nemůže tedy po vás například dědit a ačkoliv mu dáváte k narozeninám dárky, z právního hlediska nedochází k uzavření klasické darovací smlouvy.
Související služba
Návrh na omezení svéprávnosti
Pomůžeme vám ochránit bezpečí, majetek či jiné zájmy blízké osoby, která již nadále není schopna sama plně právně jednat prostřednictvím návrhu na omezení svéprávnosti. Ochráníme i vás samotné, pokud se někdo bezdůvodně snaží omezit vaši svéprávnost.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Právní osobnost a svéprávnost: jak se liší?
Jak jsme si již vysvětlili, právní osobnost je koncept, který se vztahuje k tomu, zda jedinec nebo organizace má schopnost být nositelem práv a povinností v rámci právního systému. Podstatné je, že nikdo nemůže být své právní osobnosti zbaven, ani se jí nelze vzdát.
Oproti tomu svéprávnost (dříve označována jako způsobilost k právním úkonům) je schopnost samostatně činit právní úkony či rozhodnutí bez nutnosti souhlasu nebo dozoru jiné osoby. Obvykle se plně získává dospělostí, tedy ve většině zemí ve věku 18 let, ale může to být i dříve či později. Před dovršením tohoto věku je možné také získat plnou svéprávnost buď uzavřením manželství nebo jejím udělením soudem. Svéprávný jedinec může například uzavírat smlouvy, provádět právní transakce a být žalován nebo žalovat v rámci právního systému. Důležitý poznatek je, že svéprávnost lze podstatným způsobem omezit (nově již nelze nikoho svéprávnosti zbavit).
Tip na článek
Tip: Svéprávnost je schopnost nabývat různá práva či povinnosti. V omezené míře ji mají i děti, v plném rozsahu se nabývá zletilostí. V některých případech však ani zletilého člověka nelze nechat plně rozhodovat v jeho vlastním zájmu o sobě a svých záležitostech. O jaké situace se jedná a jakým způsobem je lze řešit? Tomu se věnujeme v našem samostatném článku.
Právní subjektivita právnické osoby
Právní osobnost se zdaleka netýká pouze fyzických osob. Také v případě právnických osob znamená schopnost právnické osoby (např. obchodní společnosti, neziskové organizace) být nositelem práv a povinností. Díky tomu mohou i právnické osoby uzavírat smlouvy, vlastnit majetek, odpovídat za své činy, žalovat a být žalovány či trestáni.
Právní osobnost právnické osoby obvykle vzniká v okamžiku jejího založení nebo registrace podle právních předpisů. Například u obchodní společností vzniká právní subjektivita v okamžiku jejich zápisu do obchodního rejstříku.
Právní subjektivita právnické osoby může být omezena právními předpisy nebo podmínkami jejího založení. Například právnické osoby nemohou hlasovat ve volbách nebo zastávat veřejné úřady. Může také existovat omezení týkající se druhů činností, které může právnická osoba vykonávat.
Právní subjektivita právnické osoby zaniká, když je právnická osoba zrušena, sloučena nebo zanikne jiným způsobem podle právních předpisů dané jurisdikce. Zánik právnické osoby může nastat například v důsledku likvidace, vyškrtnutí z obchodního rejstříku nebo právní fúze s jinou společností. Po zániku právnické osoby se její majetek obvykle rozdělí mezi věřitele a akcionáře, pokud existují.
Tip na článek
Tip: Pokud vede duševní stav blízké osoby k nutnosti omezení její svéprávnosti, jak přitom postupovat? A jaké jiné formy ochrany (smlouvu o nápomoci, nebo zastoupení členem domácnosti) zákon zná? Na to jsme se zaměřii v našem samostatném článku.
Společnost, která nemá právní subjektivitu
Dvě či více fyzické osoby se v souladu s občanským zákoníkem mohou sdružit do takzvané Společnosti, která rovněž nemá právní subjektivitu. Pojem “Společnost” může být v tomto kontextu trochu matoucí, protože se může zkráceně užívat například pro společnost s ručením omezeným, který právní osobnost má. Dřívější název “sdružení osob bez právní subjektivity” byl v tomto kontextu možná výstižnější. Taková Společnost nemá právní subjektivitu a není poplatníkem daně z příjmů, daň z příjmů přiznávají a platí jen přímo jednotliví společníci.
Za závazky společnosti bez právní subjektivity ručí každý ze společníků celým svým majetkem a při fakturaci ve jménu společnosti bez právní subjektivity vystupuje každý ze společníků pod vlastní fakturačními údaji.
Výhodou je ovšem administrativní nenáročnost při vzniku i zániku takové osoby. Oproti jiným typům společností není potřeba registrace stačí jen ústní či písemná smlouva mezi jejími členy. Stejně tak při zániku stačí pouhá dohoda členů a účetní i majetkové vypořádání.
Odštěpný závod
Také odštěpný závod postrádá vlastní právní subjektivitu. Jde organizační jednotka podniku, která má určitou míru samostatnosti, může mít své vlastní jméno, vedení, zaměstnance a může provádět činnosti na trhu, ale přesto to není samostatná právnická osoba. Odštěpný závod je založen a provozován právnickou osobou, která za něj nese plnou odpovědnost.