Dřívější rozlišování přestupků a správních deliktů právnických osob už je minulostí. Aktuální právní úprava celou tuto oblast zjednodušila a zpřehlednila. Díky tomu jsme se dočkali sjednocení všech zmíněných kategorií pod jednotný pojem “přestupek”. Nadále ale platí, že se přestupků mohou dopouštět i podnikající fyzické osoby a právnické osoby. O které přestupky se jedná?
Právnickým osobám je přiznána právní osobnost od jejich vzniku až do jejich zániku. Během této doby může právnická osoba činit právní úkony, nabývat práva a povinnosti a také jednat protiprávně. Odpovědnost právnické osoby za přestupek je koncipována jako odpovědnost objektivní. To je výrazný rozdíl oproti odpovědnosti fyzické (nepodnikající) osoby a znamená, že se zde neposuzuje zavinění.
Tip: Co je to přestupek, jaké jsou jeho znaky, kdy může být jeho pachatelem fyzická nepodnikající osoba? Tomu jsme se blíže věnovali v našem článku na blogu.
Odpovědnost právnické osoby za přestupek tedy nastane, pokud jsou splněny následující podmínky:
Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady advokáta či s jeho zastoupením. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Přestupky, které se vztahují na právnické osoby jsou buď v zákoně tímto způsobem přímo uvedeny, tj. ve smyslu: “právnická osoba se dopustí přestupku tím, že…”, případně je povinnost uložena zákonem obecně, ale může se rovněž na právnickou osobu vztáhnout, což zpravidla vyplývá z dalších ustanovení zákona.
Pod chováním přičitatelným právnické osobě je třeba si představit chování určitých fyzických osob, které jsou odpovědné buď za řízení či fungování dané právnické osoby. Současně není ale nezbytné znát jejich identitu, nezkoumá se, zda bylo jednání zaviněné či nikoli.
Příklad: Podle zákona na ochranu spotřebitele, se prodávající dopustí přestupku tím, že nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky. Pokud je takto nedostačující doklad zajištěn, pak se pro účely potrestání přestupku nezjišťuje, který zaměstnanec jej vydával. Pokutu je možné uložit pouze na základě toho, že je zjevné, že byl doklad vydán danou právnickou osobou. To, zda se následně provádí interní šetření a vyvodí se ze situace například odpovědnost zaměstnance za škodu, je pro přestupkové řízení zcela irelevantní.
Obdobnými příklady může být třeba podávání alkoholu mladistvým v restauračním zařízení apod.
Přestupkový zákon uvádí taxativní výčet osob, jejichž jednání je právnické osobě pro účely přestupkového práva přičítáno. Jedná se o výčet poměrně široký, který zahrnuje následující osoby:
K porušení povinnosti došlo při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu.
Narozdíl od předchozího případu si můžeme představit situaci, kdy se jednatel společnosti dopustí ve svém osobním voze a volném čase dopravního přestupku, který nikterak nesouvisí s činností právnické osoby. Bude za něj tedy nést odpovědnost jako fyzická osoba.
Pro vznik odpovědnosti právnické osoby musí být naplněny všechny výše uvedené podmínky.
Tip: Jak probíhá přestupkové řízení? V čem se liší od trestního řízení a proč se vyplatí být při něm zastoupen advokátem? Vše jsme detailně popsali v našem článku.
Zákon o přestupcích přináší zajímavý koncept souběžné odpovědnosti, podle níž lze vést samostatná řízení o odpovědnosti právnické i fyzické osoby za tentýž přestupek. Nejedná se tím o porušení zásady dvojího trestání za jeden skutek, a to právě proto, že jde pokaždé o jiný subjekt.
Právnická osoba se ovšem může své odpovědnosti za spáchaný přestupek zprostit v případě, kdy prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila. Jako příklad uvedl zákonodárce v důvodové zprávě různá preventivní opatření, školení a kontroly zaměstnanců.
Jako podnikající fyzickou osobu si lze typicky představit živnostníka či fyzickou osobu v obdobném postavení. Odpovědnost je opět (podobně jako u právnické osoby) koncipována jako objektivní, tedy bez ohledu na zavinění. Není tedy podstatné, zda ke spáchání přestupku došlo úmyslně či nedbalostně. Tím se zásadně liší posuzování přestupků fyzických podnikajících a nepodnikajících osob.
Musí přitom dojít k naplnění následujících podmínek:
Tip: Přečtěte si také, jak funguje trestní odpovědnost právnických osob a jak probíhá trestání právnických osob.
Teoreticky si můžeme představit i situaci, kdy se určitého jednání, majícího rysy přestupku fyzické podnikající osoby, dopustil živnostník, ovšem mimo souvislost se svým podnikáním. Zákon nicméně upravuje příslušnou skutkovou podstatu výhradně pro fyzické podnikající osoby. V takovém případě by jednání, jehož se dopustila podnikající fyzická osoba mimo souvislost se svým podnikáním, nebylo trestné.
Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající osobě, je podle přestupkového zákona považován:
Podnikající fyzická osoba za přestupek neodpovídá, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které od ní bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
Stejně jako u fyzických (nepodnikajících) osob, se také u podnikajících osob a právnických osob mohou uplatnit okolnosti vylučující protiprávnost. Řadíme mezi ně nutnou obranu, krajní nouzi, svolení poškozeného, oprávněné použití zbraně a také přípustné riziko.
Přišla vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
