Stát se pachatelem přestupku se může stát leckomu z nás poměrně snadno. Stačí chvilka nepozornosti za volantem nebo třeba trochu více nevázaný večírek, který někdo vyhodnotí jako rušení nočního klidu. Naopak se také můžeme stát svědkem a oznamovatelem přestupku někoho jiného a následně iniciátorem přestupkového řízení. Co vše takové řízení obnáší a jak probíhá?
Pomůžeme vám vyhodnotit šance, připravit vyjádření, odpor i odvolání a zastoupíme vás před správním orgánem.
Přestupkové řízení je typem správního řízení, v němž se zjišťuje, zda se určitý skutek opravdu stal, zda se jedná v daném případě o přestupek, kdo je jeho pachatelem a jaký správní trest za něj lze uložit.
Pokud máte podezření (či jste si jistí), že byl spáchán přestupek a děje se to bezprostředně ve vašem okolí, můžete zavolat státní či obecní policii, aby přímo na místě zasáhla. Typicky může jít o situace, kdy dochází k přestupkům proti občanskému soužití, jako rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství, vzbuzování veřejného pohoršení a podobně. V případě takového oznámení není třeba řešit žádné velké formality, stačí zavolat na linku 156 či 158 a popsat skutek, který jste viděli nebo jehož jste právě svědkem. Policie se už sama na vše podstatné doptá a případně zasáhne.
Co je to přestupek, jaké jsou jeho znaky, kdo může být jeho pachatelem a jak přestupky dělíme? Tomu jsme se blíže věnovali v našem článku na blogu.
Dochází-li dlouhodobě či opakovaně k určitému jednání, nebo jde o jednání, které již proběhlo v minulosti, můžete se také obrátit přímo na správní orgán, který je podle zákona pověřen daný přestupek řešit. U běžných přestupků proti veřejnému pořádku (rušení nočního klidu, buzení veřejného pohoršení apod.) je tímto orgánem obecní orgán obce. Jiné orgány najdete v příslušných zákonech, které daný přestupek upravují (např. katastrální úřad, Česká inspekce životního prostředí apod.).
V oznámení uveďte všechny informace, které k danému skutku máte. Pokud jste opatřili jakékoliv důkazy (např. fotografie, videa, dokumenty, informace o svědcích apod.), neváhejte je přiložit. Můžete dodat i váš názor na to, o jaký přestupek dle zákona se jedná. Pokud takové povědomí nemáte, není vaše povinnost si to zjišťovat. V rámci oznámení je vhodné požádat o informaci, jak správní orgán s oznámením dále naložil.
V praxi dnes navíc komunikace se správními orgány často probíhá i elektronicky. Oznámení, doplnění podání i další úkony lze v řadě případů činit prostřednictvím datové schránky, která je v komunikaci s orgány veřejné moci běžným nástrojem. Pro oznamovatele i obviněné je to výhodné zejména proto, že mají lepší kontrolu nad okamžikem odeslání i doručení podání a mohou s úřadem komunikovat bez osobní návštěvy. Prakticky lze zprávy odesílat také přes Portál občana.
Přestupek můžete nahlásit jako náhodný svědek, ale pochopitelně také jako osoba poškozená (v případě nezletilých její zákonný zástupce). Chcete-li zvýšit pravděpodobnost, že se daným skutkem bude někdo zabývat, doporučujeme konzultaci s advokátem.
Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady advokáta či s jeho zastoupením. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Přestupkové řízení se zahajuje z moci úřední, a to na základě oznámení o přestupku nebo na základě poznatků příslušného správního orgánu z jeho vlastní činnosti. Existuje malý počet přestupků, u nichž lze řízení zahájit pouze se souhlasem poškozené osoby, patří mezi ně například urážka na cti či krádež mezi příbuznými. V takovém případě je dané osobě poskytnuta přiměřená lhůta k podání souhlasu.
Samotnému zahájení řízení může předcházet žádost správního orgánu o podání vysvětlení. V rámci něj mohou být například prověřeny podněty, které obdržel správní orgán zvenčí. Podání vysvětlení si lze představit obdobně jako výslech. Obecně platí, že k výslechu či podání vysvětlení se musí dostavit každý, kdo je k tomu vyzván. Podání vysvětlení můžete odepřít pouze tehdy, pokud byste výpovědí mohli způsobit nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek sobě nebo osobě blízké. Záznam o podání vysvětlení by ovšem neměl být později používán jako důkazní prostředek, a to právě proto, že byl pořízen před zahájením přestupkového řízení. Tato zásada bývá ovšem často porušena.
Na naši kancelář se obrátil klient, kterému přišla výzva k podání vysvětlení kvůli údajnému přestupku proti veřejnému pořádku po sousedském konfliktu. Z dostupných podkladů bylo zřejmé, že druhá strana situaci popsala jednostranně a klient už před prvním úkonem zvažoval, že to raději celé uzná, aby měl klid.
Nejprve jsme s ním prošli průběh události, vytipovali rozpory v oznámení a zajistili podklady od dalších svědků. Současně jsme připravili stručné a věcné vyjádření tak, aby klient zbytečně nerozšiřoval skutkový děj a nepoškodil si postavení v řízení vlastní nepřesnou formulací.
Výsledkem bylo, že správní orgán věc po doplnění podkladů nevyhodnotil jako dostatečně prokázanou a sankce uložena nebyla. V podobných věcech se v praxi opakovaně ukazuje, že výsledek se často láme už na začátku — podle toho, jak kvalitně jsou připravené první kroky a důkazy.
Přestupku se může dopustit také právnická osoba či fyzická podnikající osoba. O jaké přestupky v takovém případě může jít a jak řízení probíhá? Tomu jsme se věnovali v našem samostatném článku.
Jste-li podezřelým (či následně obviněným) ze spáchání přestupku zvažte konzultaci či zastupování advokátem. Advokát vám v této fázi může pomoci se správnou argumentací, stejně jako se získáním důkazů. V některých případech se docílí toho, že vaše jednání nemusí být vůbec považováno za přestupek.
Potom, co správní orgán shromáždí a posoudí všechny podklady a informace, rozhodne, zda bude přestupkové řízení zahájeno, či nikoliv.
Správní orgán řízení nezahájí v případě, kdy neshromáždí dostačující podklady a nemá potřebné informace, které by odůvodnily zahájení řízení. Může jít například o situaci, kdy se oznamovatel domníval, že došlo k přestupku, ale z podání vysvětlení dalších svědků nic podobného nevyplývá.
V některých případech je zjevné, že ke skutku, který by jinak měl charakter přestupku, došlo, ale jeho pachatelem je dítě, případně odpovědnost za přestupek zanikla (například smrtí fyzické osoby či zánikem právnické osoby). Ani v těchto případech není přestupkové řízení zahájeno.
Přestupkový zákon zavádí promlčecí doby, po jejímž uplynutí zaniká odpovědnost za přestupek, takže se nadále nevyšetřuje či jinak neřeší. Promlčecí doba se liší podle závažnosti spáchaného přestupku.
U méně závažných přestupků činí jeden rok. U závažnějších, kde je horní hranice pokuty 100 000 korun, stanoví zákon promlčecí dobu tři roky. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku.
Není-li věc správním orgánem odložena, zašle správní orgán podezřelému z přestupku oznámení o zahájení řízení. Okamžikem, kdy je toto oznámení doručeno se zahajuje řízení.
V rámci přestupkového řízení je třeba prokázat (či vyvrátit) vinu obviněného. Důkazní břemeno přitom leží na správním orgánu. Následující proces je obdobný jako v trestním řízení. Jako důkazy lze použít (v souladu se zákonem) cokoliv, co prokazuje stav věci. Typicky může jít o výslech obviněného, svědeckou výpověď, důkaz listinou, znalecký posudek.
Obviněný se samozřejmě obdobně jako v trestním řízení může hájit, využít služeb právního zástupce a také mu musí být umožněno klást otázky znalcům a svědkům.
Pokud není vina prokázána, platí, že byla prokázána nevina podezřelého, neboli platí presumpce neviny.
V rámci přestupkového řízení může proběhnout ústní jednání. Narozdíl od trestního řízení jde ale spíše o výjimku a správní orgán může rozhodnout i bez jeho konání. Zpravidla jej ale nařídí, pokud o něj požádá obviněný a jeví se to jako účelné.
Účastníkem řízení je vždy obviněný, tedy ten, kdo je podezřelý ze spáchání přestupku. Dalším účastníkem řízení může být poškozený (tedy osoba, které byla spáchána škoda), případně vlastník věci, kterému byla věc (např. věc použitá ke spáchání přestupku) zabrána.
Přestupkové řízení je ukončeno správním rozhodnutím. V něm se vysloví, zda byl či nebyl přestupek spáchán a pokud ano, jaký se ukládá trest. Součástí správního rozhodnutí je i poučení o možném opravném prostředku.
Přestupkové řízení může mít v určitých případech také zkrácenou podobu. Dřívější blokové řízení je nyní nahrazeno příkazem, který může být uložen i na místě. Příkazem se ukládá pokuta ve chvíli, kdy nestačí pouhá domluva a obviněný svou vinu nijak nerozporuje, souhlasí s kvalifikací skutku i uloženou pokutou. Typicky se s ním setkáváme u dopravních přestupků. Správní orgán takto může uložit pokutu do maximální výše 10 000 Kč a v případě mladistvého do 2 500 Kč. Obviněný pak obdrží příkazový blok, který podepíše, a tímto okamžikem se příkaz stává vykonatelným rozhodnutím.
Příkaz na místě se dnes nemusí vyhotovovat jen v listinné podobě – zákon výslovně počítá i s elektronickou podobou příkazového bloku. Rozhodnutí se pak může stát pravomocným a vykonatelným i na základě digitalizovaného podpisu na podpisovém zařízení.
Přečtěte si také, jak se bránit proti rozhodnutí ve správním řízení.
Přestupkové řízení je pro mnoho lidí první kontakt se správním trestáním, a právě proto bývá podceňované. Přitom i „obyčejný přestupek“ může znamenat citelnou pokutu, zákaz činnosti nebo komplikace v dalším životě či podnikání. Největší chybou bývá pasivita: neřešená výzva, nepromyšlené vysvětlení nebo automatický souhlas s příkazem.
V praxi je důležité rozlišit, v jaké fázi se věc nachází, jaké důkazy už úřad má a co je ještě možné ovlivnit. Někdy je nejlepším řešením rychlá a věcná obrana, jindy dává smysl procesně napadnout postup správního orgánu nebo rozporovat samotné skutkové závěry. Správně vedená obrana se přitom neřeší až na konci, ale od prvního kontaktu s úřadem.
Záleží na složitosti věci a množství důkazů. Jednodušší případy mohou skončit během týdnů, spornější věci trvají i několik měsíců.
Obecně ano, pokud jste byli řádně vyzváni. Konkrétní výpověď ale lze v některých případech odepřít, například pokud byste jí způsobili nebezpečí postihu sobě nebo osobě blízké.
U klasického příkazu se obvykle bráníte podáním odporu ve stanovené lhůtě. Tím se příkaz ruší a věc pokračuje standardním řízením.
Není. Správní orgán může v řadě případů rozhodnout i bez něj.
Ano. Věc může být odložena, řízení může být zastaveno nebo vina nemusí být vůbec prokázána.
Ano, a často právě tehdy nejvíc. Dobře připravené první vyjádření nebo práce s důkazy dokáže výsledek zásadně ovlivnit.
Nestačí sledovat jen datum skutku. Je nutné posoudit i to, zda došlo ke stavení nebo přerušení promlčecí doby.
Přišla vám pokuta nebo předvolání k řešení přestupku? Sankce za něj mohou být vysoké a nevyplatí se absolvovat řízení bez porady s advokátem. Pečlivá argumentace se vyplatí také tehdy, pokud chcete na cizí přestupek upozornit.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
