Rychlý přehled:
- Firma může být trestně odpovědná, pokud je trestný čin spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a lze jí jej podle zákona přičíst.
- Odpovědnost firmy nevylučuje, aby byl za stejný případ trestně odpovědný také konkrétní jednatel, manažer nebo zaměstnanec.
- Mezi typické příklady trestných činů právnických osob patří majetková a hospodářská kriminalita, korupční jednání nebo některé trestné činy proti životnímu prostředí.
- Firmě může hrozit například peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách nebo přijímání dotací.
- Nejpřísnějším trestem je zrušení právnické osoby. Po právní moci takového rozhodnutí společnost vstupuje do likvidace.
Pokud vaše firma čelí trestnímu stíhání nebo potřebujete posoudit, zda jí lze jednání konkrétního člověka skutečně přičíst, naši advokáti vám pomohou vyhodnotit trestní odpovědnost společnosti a navrhnou další postup.
Jak trestání právnických osob vypadá?
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je vyňata z trestního zákoníku a upravena samostatným zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. K zavedení dané právní úpravy do českého práva vedlo naše zákonodárce několik důvodů. Jednak jsme byli snad poslední zemí EU, které daná úprava chyběla a také se stále častěji objevovaly případy, kdy se podařilo některým členům statutárních orgánů společností zbavit odpovědnosti poukazováním na rozhodnutí kolektivního orgánu a některé trestné činy tak zůstaly nepotrestány.
I nadále ale existují odpůrci zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, kteří říkají, že právnická osoba je de facto fikcí a jedná zprostředkovaně, případně že v případě právnických osob chybí předpoklady pro zavinění. Přesto převážily názory, které považují danou právní úpravu za potřebnou.
Tip na článek
Tip: Průběh samotného trestního řízení jsme popsali v našem článku.
Které právnické osoby jsou trestně odpovědné?
Zákon obecně předpokládá možnou odpovědnost všech právnických osob, vylučuje z ní výslovně pouze Českou republiku a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci (tedy obce a kraje, pokud vykonávají veřejnou moc).
Na jaké trestné činy se zákon vztahuje?
Stíhatelné trestné činy jsou zákonem opět vymezeny negativně, to znamená, že právnická osoba může spáchat kterýkoliv trestný čin jako osoba fyzická s výjimkou těch, které zákon přímo uvádí. Z povahy věci je zřejmé, že se právnická osoba nemůže dopustit například trestného činu rvačky, dvojího manželství, opuštění dítěte, opilství a jiných činů, které si bezprostředně spojujeme s fyzickými osobami. Naopak se tedy bude jednat převážně o majetkové trestné činy, trestné činy spojené s korupcí (dotační podvod či uplácení) a dále trestné činy spojené s ohrožením životního prostředí.
Mezi časté příklady trestných činů právnických osob tak mohou patřit například podvod, dotační podvod, korupční trestné činy, některé daňové trestné činy nebo trestné činy proti životnímu prostředí. Vždy však záleží nejen na druhu trestného činu, ale také na tom, zda jsou splněny podmínky pro jeho přičtení konkrétní právnické osobě.
Tip na článek
Tip: V souvislosti s otravou řeky Bečvy byly například obviněny jak fyzické, tak také právnická osoba, konkrétně společnost Energoaqua. Té přitom hrozí dle policie zákaz činnosti a peněžitý trest.
Jaké jsou podmínky pro spáchání trestného činu?
To, že se některý ze zaměstnanců firmy zachová protiprávně, ještě neznamená, že může být stíhána celá společnost. V tomto kontextu jsou sledována pouze protiprávní jednání, kterých se dopustí:
- statutární orgán nebo jeho člen (například předseda spolku či jednatel společnosti),
- osoba, která vykonává řídící činnost (tedy manažer či výkonný ředitel),
- osoba ve vedoucí funkci,
- osoba, která vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby, pokud její jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku,
- zaměstnanec při plnění pracovních úkolů na základě pokynů vedoucí osoby (event. i bez takového pokynu, pokud tyto vedoucí osoby nepřijaly opatření, která lze po nich spravedlivě požadovat, aby takové činnosti zaměstnance předešly).
Aby šlo o trestný čin právnické osoby, musí zároveň být protiprávní čin spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a současně jí musí být možné jednání konkrétní fyzické osoby podle zákona přičíst. U zaměstnance může být rozhodující například to, zda jednal na základě rozhodnutí či pokynu vedení nebo zda vedení nezanedbalo potřebnou kontrolu či jiná opatření, která měla trestnému jednání zabránit.
Související služba
Čelí vaše společnost trestnímu stíhání?
Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozběhnuté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Může se firma trestní odpovědnosti zprostit?
Ano. Firma se může trestní odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila. Nestačí přitom jen formálně přijmout interní směrnice. Význam může mít například skutečně fungující kontrolní systém, školení zaměstnanců, nastavené schvalovací procesy nebo účinná reakce na zjištěná porušení pravidel.
V praxi bývá jednou z klíčových otázek právě to, zda firma dokáže doložit, že prevence nezůstala pouze na papíře. Při posuzování odpovědnosti mohou mít význam například záznamy o školeních, kontrolách, interních auditech nebo o tom, jak firma reagovala na dřívější porušení pravidel.
Jaké tresty hrozí firmě za trestný čin?
Tak, jako si nedovedeme představit, že se právnická osoba s někým porve, nelze očekávat ani, že zavřeme právnickou osobu do vězení. Výběr trestů tedy bude o něco omezenější, než v případě fyzických osob. Podle okolností jí může hrozit například peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách, propadnutí majetku nebo v nejzávažnějších případech zrušení právnické osoby:
Zrušení právnické osoby
Někdy se v této souvislosti mluví o „likvidaci firmy jako trestu“, právně přesnější je ale trest zrušení právnické osoby. Soud jej může uložit právnické osobě se sídlem v České republice, pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestného činu či trestných činů. V případě některých specifických právnických osob, jako jsou banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry nebo spořitelní a úvěrní družstva, může soud uložit trest zrušení právnické osoby až po vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho uložení. K tomuto vyjádření soud přihlédne. Teprve právní mocí rozhodnutí o zrušení vstupuje právnická osoba do likvidace.
Propadnutí majetku
Nechat propadnout majetek (případně jen jeho část) může soud, když je právnická osoba odsouzena za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch, případně i v jiných případech pokud takový trest trestní zákoník dovoluje. V případě bank a dalších obdobných právnických osob je nutné opět získat vyjádření České národní banky.
Peněžitý trest
Peněžité tresty se ukládají na principu takzvané denní sazby, kdy se stanoví výše denní sazby a jejich počet. Denní sazba je nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 miliony korun. Soud při stanovení její výše zohlední majetkové poměry právnické osoby.
Propadnutí věci
Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty se ukládá za stejných podmínek jako je tomu u fyzických osob, tedy v intencích trestního zákoníku.
Zákaz činnosti
Činnost může být zakázána na 1 rok až 20 let. Podstatné je, že byl trestný čin spáchán v souvislosti s činností právnické osoby. Tedy součástí běžné činnosti společnosti byly například podvody a podobně.
Zákaz držení a chovu zvířat
Pokud došlo (například u zemědělského družstva) k týrání zvířat, tedy pokud byl trestný čin spáchán přímo v souvislosti s chovem zvířat, pak může být jako trest uložen právě zákaz jejich chovu.
Zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži
Zákaz může být udělen na 1 rok až 20 let. Podmínkou je opět, že trestný čin právnické osoby s veřejnými zakázkami souvisel, například při jejich ovlivňování, podplácení a podobně.
Zákaz přijímání dotací a subvencí
Zákaz může být rovněž udělat na 1 rok až 20 let.
Uveřejnění rozsudku
Poněkud byl neobvyklý trest do zákona zařazen zejména kvůli ochraně veřejnosti. Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku na náklady právnické osoby ve sdělovacích prostředcích, pokud dojde k závěru, že je třeba seznámit s odsuzujícím rozsudkem veřejnost (například pokud má činnost dané společnosti široký zásah a týká se velkého počtu lidí).
Ze statistik, které jsou v současné době k dispozici, bylo dosud stíhány právnické osoby nejčastěji pro hospodářskou a majetkovou trestnou činnost. Ukládán jim přitom byl zpravidla trest zákazu činnosti, následoval peněžitý trest a zrušení právnické osoby. V případě rušení právnických osob šlo ale takřka vždy o společnosti, které nevykonávaly činnost.
Dohoda o vině a trestu
I závažné trestní případy lze v současné době ukončit za použití této dohody. Obviněná právnická osoba slíbí, že se vzdá práva na projednání své věci před soudem, a obžaloba výměnou slibuje, že požádá soud o mírnější trest.
Účinná lítost
Právnická osoba se může v případě některých trestných činů lidově řečeno „zachránit“ (tedy zbavit se trestní odpovědnosti), pokud dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a současně:
- odstraní nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestnímu zákonem,
- nebo škodlivému následku zamezí,
- nebo škodlivý následek napraví,
- nebo učiní státnímu zástupci nebo policii o trestném činu oznámení v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno.
Tato možnost se ovšem vztahuje jen na omezenou skupinu trestných činů. Nelze ji aplikovat například na přijetí úplatku, podplácení nebo nepřímého úplatkářství, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a dalších trestných činů vyjmenovaných v zákoně.
Odlišnosti oproti trestní odpovědnosti fyzických osob
U fyzických osob platí, že trestní odpovědnost zanikne smrtí pachatele. Na rozdíl od nich ovšem u právnických platí, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. Taková situace může nastat například při fúzích či rozděleních. Naše zákonná úprava neumožnuje, aby se právnické osoby vyvázaly z trestní odpovědnosti například fúzí, kdy původní právnické osoby zaniknou a zároveň vznikne jiný nový subjekt. Trestní odpovědnost původních právnických osob zkrátka přejde na nově vzniklý subjekt.
Tip na článek
Tip: Trestní odpovědnost fyzických osob a co o ní říká trestní zákoník, jsme rozebrali v našem článku.
Shrnutí
Trestání firem je v českém právu založené především na tom, zda lze protiprávní jednání konkrétní fyzické osoby přičíst právnické osobě. Firma může být odpovědná za většinu trestných činů podle trestního zákoníku, pokud byly spáchány v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a jsou splněny další zákonné podmínky. Hrozit jí může peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz veřejných zakázek nebo přijímání dotací, propadnutí majetku a v krajním případě zrušení právnické osoby. Firma se však může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila.
Často kladené dotazy
Může být trestně odpovědná i malá firma nebo spolek?
Ano. Trestní odpovědnost není omezena jen na velké obchodní společnosti. Zákon se může vztahovat i na jiné právnické osoby, pokud nejsou z odpovědnosti výslovně vyloučeny.
Může být současně odsouzena firma i její jednatel?
Ano. Trestní odpovědnost právnické osoby nevylučuje trestní odpovědnost fyzické osoby, která se na trestném činu podílela.
Pomůže firmě existence compliance programu?
Může, ale samotná směrnice nestačí. Firma musí být schopna doložit, že preventivní opatření skutečně fungovala, byla kontrolována a jejich porušování mělo následky.
Co se stane s trestní odpovědností firmy při fúzi?
Trestní odpovědnost přechází na právní nástupce právnické osoby, takže fúzí nebo rozdělením se jí společnost automaticky nezbaví.
Může soud během trestního řízení omezit fungování firmy?
Za stanovených podmínek může být jako zajišťovací opatření například dočasně pozastaven výkon určité činnosti nebo omezeno nakládání s majetkem.
Lze trestní odpovědnost právnické osoby promlčet?
Ano, na promlčení se obecně obdobně použijí pravidla trestního zákoníku. U některých zvlášť závažných trestných činů však zákon zánik odpovědnosti promlčením vylučuje.