Tušíte, že se přidělování veřejných zakázek na vaší radnici pokouší některá z firem ovlivňovat? Do řeky v blízkosti vašeho bydliště nějaká továrna vypouští takové látky, které působí úhyn ryb? A říkáte si, zda to má cenu řešit, když si budou odpovědné osoby jen přehazovat svůj podíl viny a nakonec je soud osvobodí všechny? Má to cenu. Kromě osobní odpovědnosti fyzických osob znají naše zákony i trestní odpovědnost osob právnických a mnoho jich již bylo odsouzeno.
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je vyňata z trestního zákoníku a upravena samostatným zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. K zavedení dané právní úpravy do českého práva vedlo naše zákonodárce několik důvodů. Jednak jsme byli snad poslední zemí EU, které daná úprava chyběla a také se stále častěji objevovaly případy, kdy se podařilo některým členům statutárních orgánů společností zbavit odpovědnosti poukazováním na rozhodnutí kolektivního orgánu a některé trestné činy tak zůstaly nepotrestány.
I nadále ale existují odpůrci zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, kteří říkají, že právnická osoba je de facto fikcí a jedná zprostředkovaně, případně že v případě právnických osob chybí předpoklady pro zavinění. Přesto převážily názory, které považují danou právní úpravu za potřebnou.
Tip: Průběh samotného trestního řízení jsme popsali v našem článku.
Zákon obecně předpokládá možnou odpovědnost všech právnických osob, vylučuje z ní výslovně pouze Českou republiku a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci (tedy obce a kraje, pokud vykonávají veřejnou moc).
Tip: Trestní odpovědnost právnických osob jsme dopodrobna rozebrali v našem dalším článku.
Stíhatelné trestné činy jsou zákonem opět vymezeny negativně, to znamená, že právnická osoba může spáchat kterýkoliv trestný čin jako osoba fyzická s výjimkou těch, které zákon přímo uvádí. Z povahy věci je zřejmé, že se právnická osoba nemůže dopustit například trestného činu rvačky, dvojího manželství, opuštění dítěte, opilství a jiných činů, které si bezprostředně spojujeme s fyzickými osobami. Naopak se tedy bude jednat převážně o majetkové trestné činy, trestné činy spojené s korupcí (dotační podvod či uplácení) a dále trestné činy spojené s ohrožením životního prostředí.
Tip: V souvislosti s otravou řeky Bečvy byly například obviněny jak fyzické, tak také právnická osoba, konkrétně společnost Energoaqua. Té přitom hrozí dle policie zákaz činnosti a peněžitý trest.
To, že se některý ze zaměstnanců firmy zachová protiprávně, ještě neznamená, že může být stíhána celá společnost. V tomto kontextu jsou sledována pouze protiprávní jednání, kterých se dopustí:
Dané osoby přitom musí jednat jménem právnické osoby nebo v jejím zájmu.
Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozběhnuté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Tak, jako si nedovedeme představit, že se právnická osoba s někým porve, nelze očekávat ani, že zavřeme právnickou osobu do vězení. Výběr trestů tedy bude o něco omezenější, než v případě fyzických osob. Náleží k nim:
Zrušit právnickou osobu může soud, jestliže její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestných činů. V případě některých specifických právnických osob, jako jsou banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, spořitelní a úvěrní družstva je před případným zrušením třeba vyžádat si stanovisko České národní banky. Právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace.
Nechat propadnout majetek (případně jen jeho část) může soud, když je právnická osoba odsouzena za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch, případně i v jiných případech pokud takový trest trestní zákoník dovoluje. V případě bank a dalších obdobných právnických osob je nutné opět získat vyjádření České národní banky.
Peněžité tresty se ukládají na principu takzvané denní sazby, kdy se stanoví výše denní sazby a jejich počet. Denní sazba je nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 miliony korun. Soud při stanovení její výše zohlední majetkové poměry právnické osoby.
Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty se ukládá za stejných podmínek jako je tomu u fyzických osob, tedy v intencích trestního zákoníku.
Činnost může být zakázána na 1 rok až 20 let. Podstatné je, že byl trestný čin spáchán v souvislosti s činností právnické osoby. Tedy součástí běžné činnosti společnosti byly například podvody a podobně.
Pokud došlo (například u zemědělského družstva( k týrání zvířat, tedy pokud byl trestný čin spáchán přímo v souvislosti s chovem zvířat, pak může být jako trest uložen právě zákaz jejich chovu.
Zákaz může být udělen na 1 rok až 20 let. Podmínkou je opět, že trestný čin právnické osoby s veřejnými zakázkami souvisel, například při jejich ovlivňování, podplácení a podobně.
Zákaz může být rovněž udělat na 1 rok až 20 let.
Poněkud byl neobvyklý trest do zákona zařazen zejména kvůli ochraně veřejnosti. Soud může uložit trest uveřejnění rozsudku na náklady právnické osoby ve sdělovacích prostředcích, pokud dojde k závěru, že je třeba seznámit s odsuzujícím rozsudkem veřejnost (například pokud má činnost dané společnosti široký zásah a týká se velkého počtu lidí).
Ze statistik, které jsou v současné době k dispozici, bylo dosud stíhány právnické osoby nejčastěji pro hospodářskou a majetkovou trestnou činnost. Ukládán jim přitom byl zpravidla trest zákazu činnosti, následoval peněžitý trest a zrušení právnické osoby. V případě rušení právnických osob šlo ale takřka vždy o společnosti, které nevykonávaly činnost.
I závažné trestní případy lze v současné době ukončit za použití této dohody. Obviněná právnická osoba slíbí, že se vzdá práva na projednání své věci před soudem, a obžaloba výměnou slibuje, že požádá soud o mírnější trest.
Právnická osoba se může v případě některých trestných činů lidově řečeno „zachránit“ (tedy zbavit se trestní odpovědnosti), pokud dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a současně:
Tato možnost se ovšem vztahuje jen na omezenou skupinu trestných činů. Nelze ji aplikovat například na přijetí úplatku, podplácení nebo nepřímého úplatkářství, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži a dalších trestných činů vyjmenovaných v zákoně.
U fyzických osob platí, že trestní odpovědnost zanikne smrtí pachatele. Na rozdíl od nich ovšem u právnických platí, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. Taková situace může nastat například při fúzích či rozděleních. Naše zákonná úprava neumožnuje, aby se právnické osoby vyvázaly z trestní odpovědnosti například fúzí, kdy původní právnické osoby zaniknou a zároveň vznikne jiný nový subjekt. Trestní odpovědnost původních právnických osob zkrátka přejde na nově vzniklý subjekt.
Tip: Trestní odpovědnost fyzických osob a co o ní říká trestní zákoník, jsme rozebrali v našem článku.
Potřebujete pomoci s podáním žaloby nebo zastoupením u soudu? Ať spor teprve začíná, nebo už je řízení dávno rozjeté, rádi vám se vším pomůžeme. Provedeme důkladnou analýzu, posoudíme vaše reálné šance a navrhneme další postup. To vše do 48 hodin od objednávky služeb.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
