Rozchod nesezdaného páru může přinést mnoho právních komplikací. Jak si poradit s vypořádáním společného majetku, dluhů či péčí o děti? Na co si dát pozor při sjednávání dohod a jaké kroky podniknout, když dohoda není možná? Přinášíme praktický přehled, jak se vyhnout nepříjemným sporům a zajistit spravedlivé řešení.
Společné dluhy mohou být v nesezdaném soužití zdrojem vážných problémů, zvláště pokud jeden z partnerů přestane splácet svou část. Pokud partneři společně uzavřeli smlouvu o úvěru nebo půjčce, odpovídají vůči věřiteli společně a nerozdílně. To znamená, že věřitel může požadovat splacení celé částky po kterémkoliv z partnerů, bez ohledu na jejich vnitřní dohodu. Pokud jeden partner přestane splácet, veškerá zátěž tak může přejít na druhého.
V první řadě je důležité pokusit se s partnerem dohodnout na vyrovnání dluhu. Pokud dohoda není možná, doporučuje se situaci co nejdříve právně ošetřit, například prostřednictvím písemné dohody o rozdělení dluhu. Tato dohoda však nemá účinek vůči věřiteli, ale může posloužit jako podklad pro případný spor mezi partnery.
Pokud není možné se dohodnout, lze dluh řešit soudní cestou. Soud může rozhodnout, že druhý partner má nahradit část dluhu, kterou měl původně splatit. V krajních případech může být nezbytné vymáhat pohledávku exekučně.
Alternativou může být uzavření individuálního úvěru místo společného, čímž se předejde sdílené odpovědnosti za dluhy.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Nesezdané soužití samo o sobě nevytváří povinnost finančně podporovat svého partnera, což může být problém zejména v situacích, kdy jeden z partnerů není schopen se sám živit, například kvůli nemoci či ztrátě zaměstnání.
Zákon však určitou vyživovací povinnost mezi partnery stanoví v případě, že družkou je neprovdaná matka. Ta má nárok na výživné od otce dítěte po dobu až dvou let od narození dítěte. Pokud je však potřeba další finanční podpora, je opět na partnerech, aby tuto otázku upravili smluvně.
Nesezdané páry by měly tyto otázky řešit preventivně, aby předešly budoucím konfliktům, zvláště pokud se jejich finanční situace výrazně liší. Včasná dohoda může ochránit slabšího partnera a zajistit férové podmínky.
Tip: Výživné pro neprovdanou matku je důležitým právem, které zajišťuje ekonomickou podporu ženám po narození dítěte, pokud nejsou v manželství s otcem dítěte. Na co mají v takové situaci matky nárok, jaké podmínky musí být splněny, jak požádat o výživné a jaká může být jeho výše?
Rozchod nesezdaného páru přináší specifické právní výzvy, zejména v oblasti majetkového vypořádání. Na rozdíl od manželství, kde platí pravidla společného jmění manželů, v nesezdaném soužití každý partner vlastní majetek, který si pořídil samostatně. Společně pořízený majetek spadá do podílového spoluvlastnictví, přičemž zákon předpokládá rovné podíly, pokud není dohodnuto jinak.
Při rozchodu si partneři ponechávají svůj individuální majetek. Pokud však společně vlastnili nemovitost, automobil či jiné hodnotné věci, je třeba dohodnout jejich rozdělení. Nejjednodušší cestou je uzavření dohody, která upraví, kdo si co ponechá a případně jakým způsobem proběhne finanční vyrovnání. Pokud dohoda není možná, může být spor řešen soudně, což může být časově i finančně náročné.
Další komplikací mohou být společné dluhy, například úvěr na bydlení nebo půjčky. Pokud je dluh veden na jednoho z partnerů, může být obtížné prokázat, že z něj měli užitek oba. Proto je vhodné i finanční závazky ošetřit písemnou dohodou.
Prevence je klíčová – partneři by měli ještě během vztahu upravit majetkové otázky smluvně. Tím předejdou zbytečným konfliktům a zajistí spravedlivé vypořádání majetku i dluhů při rozchodu.
Slečna Martina a pan Petr spolu žili sedm let v rodinném domě, který Martina zdědila po svých rodičích. Během vztahu sdíleli společné výdaje a založili si také společný účet, na který každý přispíval pravidelnou částkou. Petr však během let investoval nemalé peníze do rekonstrukce domu – především do nové střechy, zateplení a modernizace koupelny. Celkové náklady, které Petr hradil, se vyšplhaly na 450 000 Kč.
Po sedmi letech se vztah rozpadl. Martina a Petr se rozešli, přičemž Martina si ponechala dům a Petr se odstěhoval. Petr však chtěl zpět alespoň část peněz, které do domu investoval, protože nemovitost zůstala Martiny a ona ze zvýšené hodnoty domu nadále těžila. Petr kontaktoval Martinu s žádostí o navrácení investovaných peněz. Martina uznala, že Petr do domu přispěl, ale tvrdila, že částka byla nižší, než Petr uvádí. Tvrdila také, že Petr v domě zdarma bydlel, a proto považovala jeho příspěvky za „nájemné“. Nepodařilo se jim dospět k dohodě, protože se lišili v názoru na výši investic i na to, zda Petr měl nárok na vrácení celé částky.
Pan Petr se proto obrátil na naši advokátní kancelář a společně se připravili nejprve předžalobní výzvu a následně i návrh na soud na vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě pana Petra jsme argumentovali tím, že jeho investice do domu byly konkrétní, prokazatelné a vedly ke zvýšení hodnoty nemovitosti. Doložil jsme faktury za opravy střechy, zateplení i modernizaci koupelny, které byly všechny na jeho jméno. Také jsme doložili výpisy ze společného účtu, z nichž bylo zřejmé, že většinu peněz na rekonstrukce vkládal on.
Podle Martiny Petr sám využíval dům ke svému bydlení zdarma a neměl by proto požadovat vše zpět. Argumentovala i tím, že část prací na domě prováděl Petr sám. Podle rozhodnutí soudu Petr skutečně investoval do majetku Martiny, což vedlo ke zvýšení hodnoty nemovitosti, a Martina se tak na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Soud rozhodl, že Martina musí Petrovi vrátit částku 350 000 Kč. Část výdajů (např. za drobné práce) soud neuznal jako oprávněné, protože nebylo prokázáno, že přímo zvýšily hodnotu domu.
Děti narozené nesezdaným párům mají podle českého právního řádu stejná práva jako děti narozené v manželství. Toto zahrnuje jak dědická práva, tak práva na péči, výchovu a výživné od obou rodičů. Klíčovým předpokladem je však určení otcovství, což lze provést zápisem otce na matrice, nebo rozhodnutím soudu, pokud by otec otcovství neuznal dobrovolně.
Při rozchodu nesezdaného páru mohou rodiče uzavřít dohodu o péči o dítě, která může zahrnovat určení, zda dítě zůstane v péči jednoho z rodičů, nebo zda bude péče střídavá. Dohoda by měla také upravit výši výživného, kterou bude druhý rodič přispívat. Pokud se rodiče nedohodnou, rozhoduje o těchto otázkách soud, přičemž prioritou je vždy nejlepší zájem dítěte.
Stejná pravidla platí i pro práva rodiče na styk s dítětem. Každý rodič má právo se podílet na výchově svého dítěte a udržovat s ním pravidelný kontakt.
Tip: V poslední době se rozmohl trend, kdy se mladí lidé do manželství zrovna dvakrát nehrnou. Proto stojí za to vědět, kdy je výhodné být tzv. v chomoutu a kdy a pro koho se více hodí žít na psí knížku.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
