Nová státní dávka slibovala jednodušší a spravedlivější systém sociální podpory. V realitě ale část domácností zaznamenává dramatický pokles pomoci – i přesto, že se jejich situace nezměnila. V článku se podíváme na to, kdo si pohoršil, proč tomu tak je a jaké konkrétní problémy přináší superdávka v praxi.
Superdávka měla zjednodušit složitý systém dávek a zacílit pomoc efektivněji. V praxi ale některé skupiny mohou přijít o stovky až tisíce korun měsíčně. Nejcitelněji změnu pocítí lidé žijící sami v nájmu – typicky senioři nebo pracující jednotlivci ve velkých městech. Nové normativy, které určují přiměřené náklady na bydlení, jsou u této skupiny výrazně nižší než dříve. Například osamělý člověk v komerčním nájmu v Praze dostával podle původních pravidel příspěvek podle normativu až 17 928 Kč. U superdávky se ale počítá s pouhými 10 500 Kč (resp. 13 500 Kč u zranitelných osob), což je pokles, který není reálně nahraditelný běžnými příjmy.
Dopady pociťují i rodiče samoživitelé. V minulosti mohli čerpat kombinaci přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a příspěvku na živobytí. Nyní je vše sloučeno do jedné dávky, která v některých případech nepokrývá ani to, co dostávali dosud – například kvůli novým stropům pro uznatelné náklady nebo kvůli tomu, že jejich domácnost není považována za zranitelnou.
A nejde jen o peníze. Někteří lidé ztratili nárok na dávku úplně – například kvůli tomu, že mají dvě auta nebo vyšší úspory, i když jejich příjmy zůstaly nízké. Nový systém tak paradoxně trestá ty, kdo se snaží být finančně zodpovědní, ale ocitli se v tíživé situaci.
Vyznat se v novém systému může být složité. Naši právníci vám pomohou rychle a efektivně získat to, na co máte nárok – srozumitelně a bez zbytečných průtahů.
Jednou z největších novinek superdávky je zavedení majetkového testu. Ten měl zajistit, aby se státní pomoc nedostávala lidem s dostatečnými rezervami. V praxi to ale znamená, že na dávku často nedosáhnou ani ti, kdo mají nízké příjmy, ale zároveň si v minulosti dokázali něco našetřit – například kvůli předvídavosti nebo odpovědnosti vůči dětem.
Superdávka má jasně stanovené limity: domácnost jednoho člověka smí mít maximálně 200 000 Kč úspor, za každého dalšího člena se limit zvyšuje o 50 000 Kč, maximálně však na 400 000 Kč. Do toho se nepočítají prostředky na stavebním nebo penzijním spoření, ale běžný zůstatek na účtu, hotovost nebo například zůstatek na spořicím účtu se započítávají. Větší problém ale není jen v limitech samotných – ale v jejich nepružnosti a nedůvěře vůči žadatelům.
Úřad práce může od banky zjistit zůstatek na účtu, ale do značné míry spoléhá na to, co uvede žadatel. To vede k paradoxům – kdo umí majetek „neviditelně“ rozložit (např. investice, kryptoměny, auto na leasing), projde snadno. Kdo má poctivě naspořeno na horší časy na účtu, o dávku přijde.
Zásadním problémem je, že stát neumí rozlišit úspory zodpovědných domácností od skrytého majetku, a tak systém trestá právě ty, kteří se snažili být finančně rozumní.
S nástupem tzv. superdávky se změnil celý systém státní podpory bydlení. Místo příspěvku a doplatku na bydlení přichází nová složka Bydlení – jedna z částí jednotné dávky státní sociální pomoci. Kdo na ni dosáhne, co ovlivňuje její výši a jak správně podat žádost? V článku najdete praktický přehled, díky kterému se neztratíte v nových pravidlech.
Mnoho lidí, kteří si před podáním žádosti o superdávku zkusili orientační výpočet v online kalkulačce MPSV, zažilo po rozhodnutí úřadu nepříjemné překvapení. Ačkoliv kalkulačka ukázala, že mají na pomoc nárok – a dokonce jim vyšla konkrétní částka – realita byla jiná. Výsledek totiž nebyl ani zdaleka závazný a často neodpovídal skutečnému výpočtu úřadu práce.
Důvodů je několik. Kalkulačka nepočítá s celou řadou detailů, které v praxi ovlivňují výši dávky – od posuzování majetku, přes konkrétní náklady na bydlení až po specifické životní situace jako střídavá péče, výživné, nebo přechod mezi různými formami bydlení. Složitost systému tak způsobuje, že i dobře míněný odhad může být o stovky až tisíce korun vedle.
Například matka samoživitelka s jedním dítětem, nájmem v menším městě a nízkým příjmem, mohla podle kalkulačky očekávat dávku kolem 9 000 Kč. Po doložení všech dokladů ale přišel výpočet, který jí přiznal jen 5 800 Kč – kvůli vyšší hodnotě auta a příjmu, který kalkulačka nezohlednila správně.
Problém je také v tom, že žadatelé často netuší, co všechno musí doložit a jak přesně se jejich situace posuzuje. Výsledkem je frustrace, nejistota a někdy i nedůvěra v celý systém. Kalkulačka může pomoci orientačně, ale na přesný výpočet rozhodně nestačí.
Zatímco cílem superdávky je zefektivnit pomoc potřebným, v praxi se z ní pro některé domácnosti stala svým způsobem digitální past. Možnost podat žádost elektronicky měla být zjednodušením – přesto je pro mnoho lidí právě digitální prostředí hlavní překážkou.
Systém Jenda, který žádosti zpracovává, vyžaduje bankovní identitu nebo jiný způsob elektronického ověření totožnosti. Pro lidi v exekuci, seniory bez chytrého telefonu nebo domácnosti bez internetového připojení je ale přihlášení do systému často nemožné. Nejde přitom jen o samotné podání žádosti – problémem je i její sledování, doplňování chybějících dokumentů nebo komunikace s úřadem.
Služby sociálních poraden hlásí, že digitální bariéra je častější než finanční nedostatek. Lidé potřebují pomoc nejen s vyplněním žádosti, ale i s orientací ve formulářích nebo pochopením výstupů z kalkulačky. Výjimkou nejsou ani mladší žadatelé – ti, kteří například vyrostli v dětských domovech nebo přicházejí z prostředí bez podpory, často nemají potřebné dovednosti ani zařízení.
Ačkoliv lze žádost stále podat i osobně, čekací doby na úřadech jsou dlouhé a dostupnost pracovníků omezená. Digitální chudoba tak reálně ohrožuje šanci na státní pomoc – ne kvůli nesplnění podmínek, ale kvůli technologickému odříznutí. Pomáhá jen cílená asistence a systematická práce neziskovek.
Chcete si udělat představu, zda byste mohli mít na superdávku nárok a v jaké výši? Vyzkoušejte orientační kalkulačku.
Superdávka měla sloučit čtyři různé dávky do jednoho jednoduššího systému a nabídnout efektivnější pomoc. V praxi se ale ukazuje, že pro řadu lidí je její výše nedostatečná, a to zejména tam, kde jsou náklady na život vysoké nebo příjmy domácnosti jen těsně nad limitem pro výpočet. Pokud superdávka nepokryje ani základní potřeby, existují další možnosti, jak situaci řešit – jen o nich často lidé nevědí nebo se obávají o pomoc požádat.
Prvním krokem by měla být konzultace se sociálním pracovníkem nebo občanskou poradnou – pomohou zhodnotit nárok na další formy státní podpory. V úvahu přichází například mimořádná okamžitá pomoc, která se poskytuje při krizových situacích, jako je ztráta bydlení, nečekané výdaje nebo ohrožení zdraví. Důležité je však doložit, že domácnost není schopna si tyto výdaje uhradit sama.
Další možností je žádost o humanitární dávku nebo využití některé z forem pomoci od obce, charity či nadací. Některé obce poskytují i vlastní krizové fondy nebo příspěvky na bydlení nad rámec státní pomoci.
Vyplatí se také ověřit, zda domácnost neplní podmínky pro zařazení mezi „zranitelné“ – například kvůli péči o dítě do 3 let, zdravotnímu postižení nebo vyššímu věku. V těchto případech totiž může být superdávka vyšší.
Nejhorší chybou je neřešit situaci vůbec – i když systém není dokonalý, pomoc existuje. Jen je potřeba vědět, kam se obrátit.
Superdávka, která nahradila čtyři původní dávky, přinesla jednodušší systém, ale také řadu nových problémů. Mnoha lidem – zejména těm v komerčním nájmu, jednotlivcům nebo osobám bez příjmů – se podpora výrazně snížila kvůli přepočtu normativních nákladů. Další bariérou je majetkový test, kvůli kterému na dávku nedosáhnou ani ti, kdo mají jen základní úspory nebo auto. Mnohé žadatele zaskočil rozdíl mezi výsledkem online kalkulačky a reálnou výší dávky, která často nezohlednila jejich konkrétní situaci. Významným problémem je i digitální bariéra – lidé bez přístupu k internetu nebo digitální dovednosti mají potíže žádost podat, sledovat nebo upravit. A konečně, i když dávku dostanou, často nestačí na pokrytí základních potřeb. V těchto případech je nutné aktivně hledat další formy podpory – například mimořádnou okamžitou pomoc, humanitární dávky nebo pomoc od obce a neziskových organizací. Celý systém tak ukazuje, že nejzranitelnější nejsou jen ti nejchudší, ale i ti, kteří nemají přístup k informacím, technologiím nebo právnímu poradenství.
Online kalkulačka slouží jen k orientačnímu výpočtu a často nezohledňuje specifika domácnosti, jako jsou atypické příjmy nebo typ bydlení.
Do majetkového testu se počítá nejen zůstatek na účtu, ale i další majetek – například druhá nemovitost nebo auto navíc.
Lze ji podat osobně na Úřadu práce, případně využít asistenci sociálních pracovníků nebo občanských poraden.
Požádejte o mimořádnou okamžitou pomoc nebo se poraďte v občanské poradně, kde vám pomohou s dalšími možnostmi podpory.
Podali jste žádost o nemocenskou, mateřskou, rodičovský příspěvek nebo jinou dávku a místo očekávané podpory vám přišlo zamítnutí? Nebo vám byla dávka přiznána v nižší výši, než odpovídá vaší situaci?
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
