Vládní prázdniny

Obrázek k článku Vládní prázdniny

19. 10. 2016 / autor: Ondřej Preuss

Každý zaměstnanec má nárok na dovolenou, ze zákona minimálně na čtyři týdny. Jsou ale i lidé, kteří nárok na dovolenou nemají, například členové vlády. Jaké jsou rozdíly mezi volnem zaměstnanců a ministrů? Může si ministr na rozdíl od běžného zaměstnance sám sobě volno schválit a odjet třeba na celé prázdniny do exotického ráje nebo na jih Francie?

Na jak dlouhou dovolenou má nárok zaměstnanec?

Existuje několik typů dovolené. Nejčastější je ta za kalendářní rok či její poměrná část v případě kratšího působení u zaměstnavatele. Tato dovolená činí pro každého nejméně čtyři týdny v kalendářním roce, pokud odpracuje alespoň 60 dnů. Poměrná část dovolené se počítá za celé měsíce. Za každý odpracovaný měsíc tak má zaměstnanec nárok na dvanáctinu celé roční dovolené. Pokud tedy pracujete např. tři měsíce, máte nárok na týden dovolené. V případě, kdy poměr nevychází na celé dny, zaokrouhlují se dny dovolené nahoru.

Na jak dlouhou dovolenou pak má nárok ministr Vlády ČR?

Ministr, ani ostatní vrcholní ústavní činitelé nárok na žádnou dovolenou nemají. Jako vrcholní manažeři by měly být neustále k dispozici. Ministr tak nemůže odjet na měsíc meditovat do tibetského chrámu bez jakéhokoliv signálu. V takovém případě by ho měl prezident na návrh premiéra bezodkladně odvolat. Přeci jen však v praxi toto pravidlo není absolutní. Vláda měla letos „prázdniny“ mezi 27. červencem a 24. srpnem. Na tu dobu nebyly plánovány žádné schůze a premiér Sobotka sám osobně držel „pohotovost“, kdyby se něco přihodilo. Ostatní ministři tak byli v této době absolutní páni svého času a mohli se rozhodnout, zda odjedou na klasickou dovolenou, nebo budou stále v úřadě.

Může zaměstnavatel dovolenou nařídit zaměstnanci, kdy se mu zachce, anebo ji dokonce naopak podle svých potřeb kdykoliv zrušit?

Pánem nad dovolenou je zaměstnavatel. Musí však dovolenou stanovit alespoň 14 dní dopředu. Z tohoto pravidla je jen jedna výjimka. Zaměstnavatel totiž musí určit čerpání zbytku dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud ji zaměstnanec nedostal v řádném termínu. Pokud to neudělá, má právo si dovolenou vybrat sám zaměstnanec. Opět však musí oznámit termín své nepřítomnosti minimálně 14 dní dopředu. Zaměstnavatel může dovolenou kdykoliv i přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce. V takovém případě však musí zaměstnanci nahradit vzniklé náklady, tedy např. dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.

Může si tedy ministr odjet na dovolenou, kdy se mu zachce, anebo musí být zpět v úřadě, když je to potřeba?

Vládní prázdniny ve skutečnosti podle zákona neexistují. Jak bylo uvedeno výše, ministři nárok na žádnou dovolenou nemají. Nemusejí si ji tedy ani schvalovat, někde hlásit a někoho se doprošovat o podpis nad “dovolenkou”. Volno si udělají, když to uznají za vhodné, teoreticky na neomezenou dobu. Pokud je to však potřeba, musí být připraveni se vrátit do úřadu. Zejména např. v situaci, kdy má být řešena národní bezpečnost nebo jiná zásadní otázka. Ostatně takto nedávno přerušil svou dovolenou německý ministr vnitra Thomas de Maiziére po letní střelbě v Mnichově. Kdyby to český ministr neudělal, nepochybně ho navrhne premiér odvolat. Prezident by ho dle Ústavy měl v takovém případě odvolat bezodkladně, v řádu dní. Není možné, aby ministr v době krize podnikal např. cestu kolem světa a neúčastnil se jednání vlády.

Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: