Shrnutí: Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci tehdy, pokud pracovní poměr trvá alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Dovolená se počítá v hodinách. Při plném úvazku 40 hodin týdně a čtyřtýdenní dovolené činí roční nárok 160 hodin. Na dovolenou mohou mít nárok i lidé pracující na DPP nebo DPČ, pokud dohoda trvá alespoň 28 dní a odpracují alespoň 80 hodin.
Nejste si jistí, zda vám zaměstnavatel dovolenou spočítal správně? V rámci služby Řešení právního problému na míru váš případ posoudíme a navrhneme konkrétní postup.
Zaměstnanci vzniká při splnění zákonem stanovených podmínek právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, případně na dodatkovou dovolenou.
Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, který v příslušném kalendářním roce odpracoval 52násobek své stanovené pracovní doby. Dovolená se dnes počítá v hodinách. Při čtyřtýdenní výměře a 40hodinové týdenní pracovní době tak činí 160 hodin. Minimální zákonná výměra dovolené je 4 týdny, u vybraných zaměstnanců veřejné sféry 5 týdnů a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 8 týdnů.. Tuto minimální dobu dovolené určuje zákoník práce, můžete si ale se zaměstnavatelem domluvit dovolenou i delší.
Přečtete si jaká jsou aktuální pravidla čerpání dovolené.
Pokud vám nevznikne právo na dovolenou za celý kalendářní rok, můžete mít nárok na její poměrnou část. Podmínkou je, že pracovní poměr trval alespoň 4 týdny, a že jste odpracovali alespoň 4násobek své pracovní doby. Poměrná část dovolené pak odpovídá 1/52 roční dovolené za každý odpracovaný týden.
Pokud například odpracujete u zaměstnavatele, který vám za rok poskytuje čtyřtýdenní dovolenou, 30 týdnů, bude vám náležet dovolená ve výši 93 hodin:
Neúplné hodiny zaokrouhlujeme nahoru, takže vznikne nárok na 93 hodin dovolené.
Přečtěte si náš článek, ve kterém se dozvíte, kdy a jak můžete čerpat dovolenou.
V případě, že jste ale 60 dnů ještě neodpracovali, máte nárok pouze na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně máte nárok na 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dní.
Právo na dovolenou za odpracované dny tedy může vzniknout zaměstnanci v rozsahu jedné nebo dvou dvanáctin dovolené za kalendářní rok (za odpracovaných alespoň 21, nebo 42 dnů), při odpracování dalších 21 dnů by již počet odpracovaných dnů přesáhl 60 a vzniklo by právo na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě její poměrnou část.
Nevíte, zda máte nárok na dovolenou? Myslíte, že vás váš zaměstnavatel okradl o dovolenou, na kterou máte nárok? Případně potřebujete s čímkoliv poradit? Obraťte se na nás. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení.
Na týden dovolené navíc, tzv. Dodatkové dovolené, mají nárok zaměstnanci pracující ve obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Dovolenou lze krátit pouze za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. Neomluvené absence kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat. Dovolená se krátí pouze za neomluvenou absenci, která vznikla v příslušném kalendářním roce. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, musí i po krácení zůstat alespoň 2 týdny dovolené.
Dovolenou nelze krátit za absenci z důvodů, překážek na straně zaměstnavatele, mateřské dovolené (nebo čerpání místo mateřské rovnou rodičovské dovolené – tehdy se započítá jen v části, v jaké žena může čerpat mateřskou dovolenou), dočasné pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, čerpání dovolené, svátku nebo náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek. U některých překážek však zákon započtení omezuje, například dočasná pracovní neschopnost z běžné nemoci se započítává jen za stanovených podmínek a do určitého limitu.
V našem starším článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět o mateřské dovolené.
Obrátila se na nás zaměstnankyně, které zaměstnavatel při skončení pracovního poměru tvrdil, že kvůli delší pracovní neschopnosti přišla téměř o celou dovolenou. Podle výplatní pásky jí zbývalo jen několik hodin, přestože část její nepřítomnosti se měla podle zákoníku práce započítat jako výkon práce. Prošli jsme docházku, pracovní smlouvu i mzdové podklady a přepočítali skutečný nárok. Zaměstnavateli jsme následně poslali právní výzvu s konkrétním výpočtem. Klientce byla nakonec nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru doplacena.
Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího roku. Dobu čerpání určuje primárně zaměstnavatel. Měl by tak činit dle určitých pravidel mezi která patří i to, že zaměstnanec by měl dovolenou využít v roce, za který mu náleží, pokud tomu však brání určité okolnosti a dovolenou v daném roce nevyužije, převádí se do dalšího roku s tím, že pokud zaměstnavatel do 30 června následujícího roku neurčí dobu čerpání této „staré“ dovolené určí si ji zaměstnanec sám, což musí zaměstnavateli oznámit minimálně 14 dní předem.
Pokud vám zaměstnavatel dlouhodobě neumožňuje dovolenou čerpat, nesprávně ji převádí do dalšího roku nebo vám ji při skončení pracovního poměru odmítá proplatit, nenechte to být. V rámci služby Řešení právního problému na míru zkontrolujeme vaši pracovní smlouvu, výplatní pásky i evidenci dovolené a navrhneme konkrétní postup vůči zaměstnavateli.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu zkušební doby. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Nárok na volno, však vzniká až po odpracování určité doby.
Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci čerpat dovolenou ve zkušební době dovolí.
Více o nemoci a dovolené ve zkušební době se dozvíte v našem článku.
Jako živnostník nárok na dovolenou nemáte. Dovolenou totiž proplácí zaměstnavatel, kterého samozřejmě člověk pracující na IČO nemá.
Jiná situace ale nastává v případě, že sice pracujete jako OSVČ, ale dlouhodobě pro jednu firmu. Tomuto se říká švarcsystém, který v ČR není legální, ale přesto se tento zákaz často obchází, a proto není ničím výjimečným. V případě švarcsystému tedy nárok na placenou dovolenou máte.
Více o placené dovolené pro OSVČ v případě švarcsystému se můžete dozvědět v našem článku.
Zaměstnanci pracující na DPP nebo DPČ mohou mít od roku 2024 také nárok na dovolenou. Podmínky se posuzují podobně jako u pracovního poměru, jen zákon pro účely dovolené u dohod stanoví fiktivní týdenní pracovní dobu 20 hodin. Nárok na dovolenou proto vznikne, pokud dohoda v daném kalendářním roce trvá nepřetržitě alespoň 4 týdny a zaměstnanec odpracuje alespoň 80 hodin. Splnění podmínek se posuzuje zvlášť u každého pracovněprávního vztahu, pokud na sebe jednotlivé vztahy bezprostředně nenavazují.
Přečtěte si naše články, které rozebírají dohodu o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Dozvíte se, co si při uzavírání ohlídat a v čem jsou její výhody.
Nárok na dovolenou se posuzuje podle aktuálních pravidel zákoníku práce. Základní princip je jednoduchý: dovolená se počítá v hodinách a vychází z týdenní pracovní doby zaměstnance. Plný roční nárok vzniká tehdy, pokud zaměstnanec odpracuje 52násobek své týdenní pracovní doby. Pokud pracovní poměr trvá kratší dobu, může vzniknout alespoň poměrná část dovolené.
Zaměstnanci by si měli dát pozor hlavně na situace, kdy nastupují nebo odcházejí v průběhu roku, pracují na zkrácený úvazek, čerpají nemocenskou nebo pracují na DPP či DPČ. Právě v těchto případech zaměstnavatelé často chybují ve výpočtu. U dohod je důležité pamatovat na podmínku alespoň 28 dní trvání dohody a alespoň 80 odpracovaných hodin.
Pokud vám zaměstnavatel tvrdí, že nárok na dovolenou nemáte, vždy se vyplatí zkontrolovat konkrétní pracovní smlouvu, evidenci pracovní doby a výplatní pásky. Chybný výpočet může znamenat, že přicházíte o hodiny dovolené nebo o peníze při skončení pracovního poměru.
Nárok na poměrnou část dovolené vzniká, pokud pracovní poměr trvá alespoň 4 týdny a odpracujete alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.
Ano, zákon to nezakazuje. Záleží ale na tom, zda vám zaměstnavatel čerpání dovolené schválí.
Dovolená se počítá v hodinách. U plného úvazku 40 hodin týdně a čtyřtýdenní dovolené činí roční nárok 160 hodin.
Ano, pokud dohoda trvá alespoň 28 dní a odpracujete alespoň 80 hodin. Nárok se počítá s fiktivní týdenní pracovní dobou 20 hodin.
Ano, pravidla jsou obdobná jako u DPP. Musí být splněna podmínka trvání dohody alespoň 28 dní a odpracování alespoň 80 hodin.
Nevyčerpaná dovolená se obvykle převádí do dalšího roku. Při skončení pracovního poměru musí být nevyčerpaná dovolená proplacena.
Ne. OSVČ nemá zaměstnavatele, a proto nemá ze zákona nárok na placenou dovolenou. Výjimkou může být situace, kdy jde fakticky o závislou práci maskovanou jako podnikání.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
