Nastoupili jste do nového zaměstnání, máte tříměsíční zkušební dobu a nejste si jisti, od kdy již můžete využít dovolenou? Můžete ji využít ve zkušební lhůtě? A jak je to v případě, když pracujete „na IČO“?
Nastoupili jste do nového zaměstnání, máte tříměsíční zkušební dobu a nejste si jisti, od kdy již můžete využít dovolenou? Můžete ji využít ve zkušební lhůtě? A jak je to v případě, když pracujete „na IČO“?
Zaměstnanci vzniká při splnění zákonem stanovených podmínek právo na: dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, dovolenou za odpracované dny, případně dodatkovou dovolenou.
Dovolená za kalendářní rok náleží zaměstnanci, když byl v pracovním poměru alespoň rok a z toho odpracoval alespoň 60 dní. Standardní placená dovolená je dlouhá 160 hodin, u učitelů a pedagogů 8 týdnů. Tuto minimální dobu dovolené určuje zákoník práce, můžete si ale se zaměstnavatelem domluvit dovolenou i delší.
Tip: Přečtete si jaká jsou pravidla čerpání dovolené v roce 2024.
Pokud jste v pracovním poměru u zaměstnavatele méně než rok a odpracovali jste daných 60 dnů, máte nárok na poměrnou část dovolené, tj. 1/52 za každý odpracovaný týden z celkového objemu dovolené.
Pokud například odpracujete u zaměstnavatele, který vám za rok poskytuje čtyřtýdenní dovolenou, 30 týdnů, bude vám náležet dovolená ve výši 93 hodin:
Neúplné hodiny zaokrouhlujeme nahoru, takže vznikne nárok na 93 hodin dovolené.
Tip: Přečtěte si náš článek, ve kterém se dozvíte, kdy a jak můžete čerpat dovolenou.
V případě, že jste ale 60 dnů ještě neodpracovali, máte nárok pouze na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně máte nárok na 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dní.
Právo na dovolenou za odpracované dny tedy může vzniknout zaměstnanci v rozsahu jedné nebo dvou dvanáctin dovolené za kalendářní rok (za odpracovaných alespoň 21, nebo 42 dnů), při odpracování dalších 21 dnů by již počet odpracovaných dnů přesáhl 60 a vzniklo by právo na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě její poměrnou část.
Nevíte, zda máte nárok na dovolenou? Myslíte, že vás váš zaměstnavatel okradl o dovolenou, na kterou máte nárok? Případně potřebujete s čímkoliv poradit? Obraťte se na nás. Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení.
Na týden dovolené navíc, tzv. Dodatkové dovolené, mají nárok zaměstnanci pracující ve obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. K tomu může přikročit, pouze pokud šlo o překážky v práci, které se podle zákona neposuzují jako výkon práce. Nelze tedy dovolenou krátit za absenci z důvodů, překážek na straně zaměstnavatele, mateřské dovolené (nebo čerpání místo mateřské rovnou rodičovské dovolené – tehdy se započítá jen v části, v jaké žena může čerpat mateřskou dovolenou), dočasné pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, čerpání dovolené, svátku nebo náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek. Naopak, dovolenou je možné krátit například při absenci z důvodu dlouhodobé nemoci nezpůsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Dovolenou zaměstnavatel může krátit za prvních 100 dní takovéto absence o 1/12 a za každých dalších 21 dní opět o 1/12. Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za takto zameškaný den může zaměstnavatel škrtnout z dovolené 1 den. Kratší úseky neomluvené absence se mohou sčítat. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval celý rok, však nelze takto zkrátit dovolenou na dobu menší než 2 týdny.
Tip: V našem starším článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět o mateřské dovolené.
Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího roku. Dobu čerpání určuje primárně zaměstnavatel. Měl by tak činit dle určitých pravidel mezi která patří i to, že zaměstnanec by měl dovolenou využít v roce, za který mu náleží, pokud tomu však brání určité okolnosti a dovolenou v daném roce nevyužije, převádí se do dalšího roku s tím, že pokud zaměstnavatel do 30 června následujícího roku neurčí dobu čerpání této „staré“ dovolené určí si ji zaměstnanec sám, což musí zaměstnavateli oznámit minimálně 14 dní předem.
Dovolená ve zkušební době není obvyklá, primárně platí, že zkušební doba slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Zákoník práce ale takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. O celodenní dovolenou se však zkušební doba také prodlužuje. Nárok na volno, však vzniká až po odpracování určité doby.
Záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Tip: Více o nemoci a dovolené ve zkušební době se dozvíte v našem článku.
Jako živnostník pracují takzvaně “na sebe” nárok na dovolenou nemáte. Dovolenou totiž proplácí zaměstnavatel, kterého samozřejmě člověk pracující na IČO nemá.
Jiná situace ale nastává v případě, že sice pracujete jako OSVČ, ale dlouhodobě pro jednu firmu. Tomuto se říká švarcsystém, který v ČR není legální, ale přesto se tento zákaz často obchází, a proto není ničím výjimečným. V případě švarcsystému tedy nárok na placenou dovolenou máte.
Tip: Více o placené dovolené pro OSVČ v případě švarcsystému se můžete dozvědět v našem článku.
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy tzv. DPP a DPČ se zákonná úprava dovolené nevztahuje, tedy nemají na ní ze zákona nárok.
Tip: Přečtěte si naše články, které rozebírají dohodu o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Dozvíte se, co si při uzavírání ohlídat a v čem jsou její výhody.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.