Nejste si jisti, jak je to s čerpáním dovolené a od kdy na ni máte vlastně nárok? A jak postupovat v případě, kdy vám zaměstnavatel dovolenou nechce uznat, přestože již máte zaplacený zájezd?
Nejste si jisti, jak je to s čerpáním dovolené a od kdy na ni máte vlastně nárok? A jak postupovat v případě, kdy vám zaměstnavatel dovolenou nechce uznat, přestože již máte zaplacený zájezd?
Na začátek je důležité poznamenat, že rozlišujeme několik typů dovolené. Nejčastěji se setkáte s tou za kalendářní rok, popřípadě s její poměrnou částí v případě kratšího působení u zaměstnavatele. Výchozí výměra činí nejméně čtyři týdny za rok, pokud pracovní poměr trvá nepřetržitě 52 týdnů a zaměstnanec odpracoval 52násobek své týdenní pracovní doby.
Pokud zatím nesplňujete podmínku 52 týdnů, dovolená se poskytuje poměrně podle skutečně odpracovaných hodin. Roční výměra (např. 200 hodin při pěti týdnech dovolené a 40hodinové týdenní pracovní době) se podělí 52; za každý odpracovaný týden tak vzniká nárok ve výši 1/52 roční výměry.
Příklad: Zaměstnanec na plný úvazek, kterému náleží 5 týdnů dovolené (200 h ročně), odpracoval čtyři týdny. Jeho nárok je 200 ÷ 52 × 4 = 15,4 h, po zaokrouhlení tedy 16 h.
Zaměstnanec může dovolenou čerpat hned, jakmile mu podle odpracovaných hodin vznikne odpovídající nárok; zákon již nestanoví minimální dobu zaměstnání (např. tři měsíce). Výsledek se vždy zaokrouhluje nahoru na celé hodiny.
V poslední době, kdy se zaměstnavatelé předhánějí v benefitech, na které se snaží nalákat nové zaměstnance, je také populární pátý týden dovolené navíc. Je totiž možné se se zaměstnavatelem domluvit na jakémkoliv prodloužení dovolené, a to i jen v případě některých zaměstnanců. Ovšem v tomto případě je důležité dávat si pozor na princip nediskriminace.
Pokud delší dovolená platí jen u některých pozic, musí mít i své opodstatnění a nepřipadá v úvahu prodloužení pouze někomu ze zaměstnanců, kteří všichni odvádí stejnou práci. Jinou délku dovolené mají také učitelé či pedagogičtí pracovníci, kteří mají 8 týdnů dovolené.
Novelizace přinesla i dovolenou pro zaměstnance pracující na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Po nepřetržitých čtyřech týdnech trvání dohody a minimálně 80 odpracovaných hodinách se „dohodáři“ ocitají ve stejné situaci jako běžní zaměstnanci: jejich fiktivní týdenní pracovní doba se stanoví na dvacet hodin a nárok na dovolenou narůstá zhruba o 1,5 hodiny za každých dvacet odpracovaných hodin.
Příklad: odpracujete-li 120 hodin, počítáme šest celých fiktivních týdnů (6 × 20 h) a po přepočtu vám vyjde přibližně 9 hodin dovolené, které se zaokrouhlují na celé hodiny nahoru.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Pravidla dovolené se relativně nedávno dočkala zásadní změny. Od roku 2021 se při vypočítávání dovolené zohledňuje skutečný počet odpracovaných hodin a přiměřeně k němu se stanoví výměra dovolené. Nepočítá se tedy podle týdnů, jak tomu bylo dříve.
Toto pravidlo se zavádí kvůli zaměstnancům s flexibilní pracovní dobou, např. v případě rozdílné délky směny. Tam totiž může docházet k nerovnosti při počítání dovolené například u nepravidelných směn, kdy některý týden znamenal pět dní volna a jiný jen dva dny volna navíc
Povinné 4 týdny (případně i 5 či více týdnů, které může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout) dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se tedy přepočítávají na 160 hodin. Pokud máte nárok na 5 týdnů dovolené, znamená to 200 hodin.
Pojďme se podívat, jak by to třeba bylo s výpočtem dovolené při sjednané kratší pracovní době. Zaměstnanec, který za týden odpracuje 30 hodin, má u zaměstnavatele sjednaných 5 týdnů dovolené. Za kalendářní rok si odpracoval 52 týdnů, tedy 1 585 hodin. Dovolená se mu vypočítá tedy jako 30 hodin x 5 týdnů dovolené, což ve výsledku znamená 150 hodin dovolené.
Smyslem dovolené je nechat zaměstnance odpočinout a nabrat síly. Pravidla jsou tedy nastavena tak, aby k čerpání dovolené skutečně došlo. Z tohoto důvodu zákoník práce omezuje možnost proplácet nevyčerpané volno.
Jediná možná situace, kdy je výměna dovolené za peníze možná, je v případě ukončení pracovního poměru. Ve výpovědi či dohodě o rozvázání pracovního poměru si tak zaměstnavatel může vybrat, zda nařídí zbylou dovolenou v rámci výpovědní doby, nebo nechá zaměstnance do posledního dne pracovat a pak mu zaplatí odškodné za nevybranou dovolenou.
O určení termínu dovolené rozhoduje zaměstnavatel. Ten dovolenou musí určit minimálně 14 dní dopředu. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základě nějakého interního systému. Zaměstnanec má však také nárok na alespoň dva týdny dovolené vcelku, nedohodne-li se jinak.
Od 1. srpna 2024 už zaměstnavatel nemusí sestavovat písemný „rozvrh dovolených“, tedy tabulku, v níž bývalo pro celý rok předem rozepsáno, kdy který zaměstnanec čerpá volno. Šlo o ryze administrativní povinnost, která nechránila ani zaměstnance, ani firmu – její zrušení proto uvítaly obě strany. Prakticky se nic nemění na tom, že konkrétní termín vám musí zaměstnavatel sdělit alespoň čtrnáct dní předem, přičemž i nadále platí, že musí přihlédnout k vašim „oprávněným zájmům“, tedy typicky k rodinným povinnostem či k tomu, zda už máte uhrazenou dovolenou u cestovní kanceláře.
Často diskutovanou otázkou je převod nevyčerpané dovolené do dalšího roku. Zákoník práce povoluje takový převod pouze ve třech situacích. Zaprvé, když o to písemně požádáte sami – a to jen s tím, co přesahuje zákonnou minimální výměru čtyř týdnů. Zadruhé, pokud má zaměstnavatel naléhavé provozní důvody (jde o situace, kdy by vaší nepřítomností vznikla firmě značná majetková újma). Zatřetí, když po většinu roku čelíte celodenní překážce v práci, jako je dlouhodobá nemoc či mateřská dovolená. Jestliže dovolenou nepřevedete žádným z těchto způsobů, musí být standardně vyčerpána do konce roku, kdy vznikla.
Pokud zaměstnanec nevyčerpá dovolenou v kalendářním roce a v zaměstnání nekončí, tak se nevyčerpaná dovolená převádí do dalšího roku s tím, že pokud zaměstnavatel do 30 června následujícího roku neurčí dobu čerpání této „staré“ dovolené, určí si ji zaměstnanec sám, což musí zaměstnavateli oznámit minimálně 14 dní předem.
Pokud zaměstnanec z určitých důvodů do práce nechodí a zamešká tak směny, zaměstnavatel mu může dovolenou krátit. Ovšem nelze dovolenou krátit za absenci z důvodů jako jsou překážky na straně zaměstnavatele, mateřská dovolená, dočasná pracovní neschopnost kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, svátku nebo při čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek.
Vedle toho může zaměstnavatel krátit dovolenou za neomluvenou absenci. Za neomluveně zameškanou směnu může zaměstnavatel dovolenou krátit pouze o počet skutečně zameškaných hodin; neomluvené zameškané kratší části směn se sčítají. Přitom musí být zaměstnanci ponechána dovolená alespoň v minimální zákonné výměře dvou týdnů.
Doba dovolených se přiblížila. Možná vám radost z plánované dovolené kazí otázka, na kolik dnů máte nárok a jestli vás na ni šéf pustí v době, kdy se vám to právě hodí. Jaká platí letos pravidla pro čerpání dovolené, jak se počítá její délka a kdy vás může šéf v jejím využívání omezit?
Podle poslední novely má zaměstnankyně nárok nastoupit na řádnou dovolenou hned po mateřské dovolené. Smyslem úpravy je, aby se volno nekrátilo kvůli následné rodičovské péči a aby si žena mohla plynuleji naplánovat návrat do práce. Stejnou ochranu zákon poskytuje i mužům, kteří pečují o dítě. V praxi to znamená, že zaměstnavatel musí vaší žádosti vyhovět, ledaže by prokázal vážný provozní důvod, což je v takových situacích spíše výjimka.
Zajímavým institutem zůstává takzvaná celozávodní dovolená, tedy hromadné uzavření provozu. Zákon dovoluje maximálně dva týdny v kuse, u uměleckých souborů čtyři. Zaměstnavatel ji může vyhlásit jen se souhlasem odborové organizace a s ohledem na životní potřeby pracovníků; pokud už máte koupený zájezd na jiný termín, firma musí hledat řešení (například vás ponechat v práci). Většina podniků proto volí týdny, kdy se stejně zastavují stroje kvůli údržbě, aby minimalizovala kolize se soukromými plány zaměstnanců.
Nastoupili jste do nového zaměstnání, máte tříměsíční zkušební dobu a nejste si jisti, od kdy máte nárok na čerpání dovolené? Můžete ji využít ve zkušební lhůtě? A jak je to v případě, když pracujete „na IČO“?
V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly. Pokud tedy zaměstnavatel na jaře dovolenou schválí například na červenec a pak si to rozmyslí, musí zaměstnanci všechny náklady včetně zakoupeného zájezdu, uhradit.
Nestačí uhradit jen samotný zájezd; zákoník práce přiznává nárok i na proplacení storno poplatků hotelu, nevyužitého pojištění nebo doplatku za rychlejší návrat domů, pokud musíte dovolenou předčasně ukončit. Doporučuji proto uschovat veškeré účtenky – od letenek až po doklad o zaplaceném parkovišti. V praxi se tyto nároky často vyřeší dohodou, ale když zaměstnavatel odmítne, můžete se domáhat náhrady škody soudní cestou; u menších částek bývá vhodné nejprve zaslat předžalobní výzvu, která zaměstnavatele mnohdy motivuje k mimosoudnímu vyrovnání. V praxi se to však často neděje, řešili jsem jen jeden takový případ.
Odjíždíte na dovolenou a rozhodli jste se podpořit zabezpečení svého obydlí instalací kamery? Jde o rozumný krok. Ohlídejte si ale, za jakých okolností můžete porušovat zákon.
Zaměstnanci mají ze zákona nárok nejméně na 4 týdny dovolené ročně. Od roku 2021 se dovolená počítá podle skutečně odpracovaných hodin: celková roční výměra (např. 160 h při čtyřech týdnech) se dělí 52 a za každý odpracovaný týden vzniká nárok 1/52 této výměry, přičemž nárok lze čerpat hned, jakmile se přepočtem nasbírá odpovídající počet hodin. Stejná logika nově platí i pro „dohodáře“ (DPP/DPČ), kteří po čtyřech týdnech trvání dohody a odpracovaných 80 hodinách nabývají dovolenou tempem zhruba 1,5 h na každých 20 odpracovaných hodin.
O termínu čerpání rozhoduje zaměstnavatel (musí jej oznámit alespoň 14 dní předem), avšak zaměstnanec má právo na dva týdny volna v celku. Nevyčerpanou dovolenou lze převést do dalšího roku jen ve třech případech (na žádost nad rámec 4 týdnů, z vážných provozních důvodů zaměstnavatele či kvůli dlouhodobé překážce v práci). Pokud ji zaměstnavatel neurčí do 30. 6., může si dobu čerpání stanovit sám zaměstnanec. Proplacení dovolené je možné výhradně při skončení pracovního poměru.
Dovolená může být krácena jen za neomluvenou absenci (max. o zmeškané hodiny) s tím, že vždy musí zůstat minimálně 2 týdny. Po mateřské (i otcovské) dovolené smí zaměstnanec navázat řádnou dovolenou automaticky. Zaměstnavatel může vyhlásit celozávodní dovolenou až na dva týdny (čtyři u uměleckých souborů). Pokud termín na poslední chvíli zruší, musí nahradit veškeré prokazatelně vzniklé náklady zaměstnance.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
