Na koho se nová povinnost vztahuje?
Stát se rozhodnul, že od roku 2023 značně posílí elektronickou komunikaci. Cílem by mělo být především zefektivnění a zrychlení fungování státní správy. Datová schránka bude nově povinná pro:
- Všechny právnické osoby, tedy i ústavy, spolky, nadace, společenství vlastníků jednotek nebo obecně prospěšné společnosti, které dosud tuto povinnost neměly.
- Každou fyzickou podnikající osobu – dosud byly datové schránky osob samostatně výdělečně činných zřizovány pouze na základě jejich žádosti.
- „Digitálně gramotné“ nepodnikatele – jde o všechny svéprávné fyzické osoby zapsané v základním registru obyvatel, kteří sice doposud nemají datovou schránku, ale budou během příštího roku (či let následujících) komunikovat se státem přes svou elektronickou identitu. Typicky využijí své bankovní identity, eObčanky s čipem či služby Moje ID.
U posledně zmíněné skupiny si stát vytvořil domněnku, že pokud daní jedinci zvládnou využít Portál občana či bankovní identitu, pak pro ně bude obsluha a komunikace prostřednictvím datovky snadnou záležitostí. Vzhledem k nedávnému masovému rozšíření bankovní identity a jejímu častějšímu využívání se nakonec povinná datová schránka bude vztahovat na velké procento z nás. V případě, že spadáte do třetí skupiny, pak se o zřízení datové schránky dozvíte v okamžiku přihlášení přes Národní bod pro autentizaci a identifikaci (NIA) nebo zprávou do e-mailu. Pro přístup do datové schránky pak využijte přesně ten nástroj, který jste pro komunikaci se státem využili, tedy například právě zmíněnou bankovní identitu.
Související služba
Řešení právního problému na míru
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak mám postupovat, když se na mě povinnost mít datovou schránku vztahuje?
Dobrá zpráva je, že v podstatě nemusíte aktivně nic konat, chodit na úřady či aktivovat zřízení přes internet. Stát vám datovou schránku zřídí sám, a to do 31. března 2023. V okamžiku, kdy bude zřízena, vám dorazí přístupové údaje, spolu se základními údaji k užívání poštou.
Můžu datovou schránku odmítnout?
Pokud jste podnikatel (živnostník, osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), právnická osoba) a datovou schránku nechcete, máte prostě smůlu. Budete se muset s myšlenkou na ni začít smiřovat. Jediným možným řešením je pověřit nějakou osobu správou datové schránky a povinnosti se tak osobně vyhnout.
Jedinou výjimku mají nepodnikající občané, kteří mají hned dvě možnosti, jak se zachovat:
- nepoužívat pro komunikaci se státem žádný z výše uvedených elektronických prostředků jako Moje identita, Portál občana apod. (nedojde tak k aktivaci datové schránky),
- v případě využívání uvedených elektronických služeb a automatickému zřízení datové schránky lze požádat ministerstvo vnitra o její znepřístupnění. Není ovšem třeba se na uvedené ministerstvo vypravit či vyplňovat složitá lejstra: znepřístupnění může provést každý sám přímo v klientském portálu datových schránek.
Jak používání datovek doposud fungovalo?
Nyní mají datovou schránku zřízenou povinně všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (obchodní společnosti a družstva), dále advokáti, daňoví poradci, exekutoři či insolvenční správci. Dále ji pochopitelně využívá státní správa – úřady, soudy a podobně. Dosud je zřízeno přes 1,5 milionu schránek.
Pokud je některý jedinec či společnost majitelem datové schránky, musí mu úřady a soudy doručovat veškeré dokumenty jejím prostřednictvím. Podstatnou součástí komunikace prostřednictvím datovek je také takzvaná fikce doručení. Platí totiž, že po doručení zprávy do datové schránky máte deset dní na její přečtení. Poté je ze zákona vytvořena fikce, že jste si dokument prostudovali, a to i když jste se do datové schránky vůbec nepřihlásili. To má zásadní dopad například na běh různých lhůt pro vyjádření se, odvolání apod. Zásadně se tedy doporučuje schránku kontrolovat a zapnout si notifikace, které na každou novou zprávu upozorňují.
Od letošního roku se aplikuje doručení fikcí také u soukromoprávních zpráv, tedy když například komunikují dva podnikatelé navzájem. Platí to typicky pro faktury, předžalobní výzvy a podobně.
Tip na článek
Tip: Fikci doručení jsme se věnovali podrobně v našem samostatném článku.
V opačném směru ale povinnost elektronické komunikace dosud zpravidla neplatí. Úřadům lze doposud zasílat podání jakkoliv. Jedinou výjimku si v tomto ohledu zjednala finanční správa, které je třeba posílat daňové přiznání a jiné dokumenty výhradně elektronicky. Týká se to všech majitelů datových schránek zřízených ze zákona (tedy ne dobrovolně). Pokud pokyn nerespektujete, přijde vám výzva k nápravě vady podání. A pokud nerespektujete ani výzvu, může následovat pokuta. V budoucnu nás čeká v tomto směru úprava zákona, která by povinnost elektronické komunikace s finančními úřady vztáhla pouze na podnikatele.
Zadarmo je to jen zdánlivě
Stát nám nabízí zřízení datové schránky zadarmo a neopomíná to zdůrazňovat. Bezplatná je i samotná komunikace s úřady. To je jistě výhoda oproti běžnému zasílání (doporučených) dopisů. Zpoplatněná je pouze komerční zpráva, která nyní stojí pět korun. Uživatelé tak zaplatí za odeslání zpráv bankám, pojišťovnám, dodavatelům energií, ale také firmám či soukromým osobám. Při dnešních cenách České pošty je to ale stále pakatel.
Přesto nás ale může přijít užívání datovky na pěkný balík. Kámen úrazu nastává při archivaci doručených zpráv. Zprávy vám totiž zůstávají ve schránce do doby, než je smažete, nebo než se zaplní její kapacita. Nejdéle pak po dobu 90 dní. Následně si buď můžete zprávy sami archivovat a uložit si je například do počítače. Nebo je můžete uložit do takzvaného datového trezoru, za nějž zaplatíte podle počtu uložených zpráv 120 korun (za dvacet zpráv) – či překvapivých 29 500 korun za 5000 zpráv. Taková cena přitom výrazně přesahuje jakákoliv komerční úložiště dat.
Zprávy o objemu do 1 GB si ovšem také můžete zdarma a po neomezenou dobu uložit v Portálu občana. Službu je potřeba aktivovat.
Tip na článek
Pozor — na rozdíl od datového trezoru ale není v případě využití Portálu občana zajištěno udržování dlouhodobé ověřitelnosti dokumentů. To platí při obyčejném stažení do počítače. V těchto případech si tak dlouhodobou ověřitelnost dokumentů musíte hlídat sami. Zda je dokument stále ověřitelný, si můžete zdarma ověřit přímo v klientském portálu datových schránek, kde se dá rovnou i prodloužit platnost časového razítka na zprávě.
Vyplatí se zřídit si datovou schránku s předstihem?
Ano i ne. Záleží víceméně spíše na vašem přístupu k datovkám a elektronické komunikaci vůbec. Pokud víte, že do skupiny majitelů datových schránek budete spadat a nepovažujete se za počítačově zdatného “geeka”, můžete si datovou schránku pořídit sami o něco dřív, abyste se s ní s dostatečným předstihem a třeba i za pomoci odborníků seznámili a vše si předem v klidu nastavili. Daňové přiznání pak již zkraje příštího roku bez stresu odešlete a nebudete přemítat, zda se náhodou někde neztratilo.
Je-li pro vás elektronická komunikace na různé způsoby snadná věc, pak je pro vás předčasná příprava spíše zbytečná. Dřívějším zřízením nijak výrazně neušetříte, ani se nezbavíte žádné povinnosti. Můžete samozřejmě ale dříve těžit z výhod, které datovka nabízí – nestojíte fronty na úřadech, neřešíte úřední dobu a neplatíte drahé poštovné.