Shrnutí: Hromadné žaloby mají spotřebitelům pomoci v situacích, kdy stejným nebo podobným jednáním podnikatele utrpělo újmu větší množství lidí. Typicky může jít o nedodané zboží, neoprávněné poplatky, vadné služby nebo nevyplacené kompenzace za zpožděné lety. Česká úprava platí od července 2024, za první dva roky se však objevily pouze dvě hromadné žaloby. Problémem není nedostatek vhodných případů, ale především náklady a rizika, která nesou oprávněné spotřebitelské organizace.
Rychlý přehled
České právo znalo již před rokem 2024 například spojení několika individuálních žalob nebo žaloby spotřebitelských organizací na zdržení se protiprávního jednání. Chyběl však zvláštní procesní nástroj, jehož prostřednictvím by oprávněná organizace mohla v jednom řízení získat náhradu nebo jiné konkrétní plnění pro větší skupinu poškozených spotřebitelů.
Změnu přinesla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách. Jejím cílem bylo zajistit ve všech členských státech nejen možnost požadovat ukončení protiprávního jednání, ale také nápravná opatření, například vrácení peněz, náhradu újmy, opravu, výměnu výrobku, slevu nebo ukončení smlouvy. Směrnice ponechala státům možnost zvolit přihlašovací systém opt-in, odhlašovací systém opt-out nebo jejich kombinaci.
Členské státy měly směrnici převzít do 25. prosince 2022 a nová pravidla používat od 25. června 2023. Česká úprava proto vznikla se zpožděním. Zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním, nabyl účinnosti 1. července 2024 a k 4. srpnu 2026 zůstává v původním znění. Současně byl přijat zákon č. 180/2024 Sb., který změnil mimo jiné občanský soudní řád a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Praktické otázky přihlášek, seznamu členů skupiny a rejstříku upravuje vyhláška č. 181/2024 Sb.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Pojem „hromadná žaloba“ se v médiích používá poměrně široce. Česká úprava však ve skutečnosti rozlišuje dva procesní nástroje.
Podle zákona č. 179/2024 Sb. může oprávněná organizace požadovat, aby podnikatel spotřebitelům něco zaplatil, vrátil, opravil nebo jinak splnil svou povinnost. Žalobou se lze domáhat také určení, zda určité právo nebo právní poměr existuje.
Tento typ řízení slouží především k tomu, aby přihlášení spotřebitelé získali konkrétní nápravu. Může jít například o:
Žaloba je přípustná jen tehdy, pokud skupina čítá alespoň deset osob a jejich nároky mají podobný skutkový a právní základ. Nároky nemusí být ve stejné výši. Rozdílná částka sama o sobě hromadnému projednání nebrání.
Druhým nástrojem je žaloba podle § 181 až 194 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Oprávněná organizace se jí může domáhat, aby se podnikatel zdržel protiprávního jednání nebo aby soud určil, že podnikatel porušil právní povinnost. Spotřebitelé se do takového řízení nepřihlašují a nejsou jeho účastníky. Výsledkem zpravidla není přímé vyplacení peněz jednotlivým lidem, ale ukončení nezákonné obchodní praktiky nebo soudní potvrzení její protiprávnosti. Takový rozsudek následně může spotřebitelům usnadnit individuální nebo hromadné vymáhání konkrétních nároků. Příkladem může být požadavek, aby podnikatel přestal používat nepřiměřené smluvní podmínky, automaticky prodlužovat smlouvy bez řádného informování nebo účtovat nezákonný poplatek.
Základní omezení stanoví § 4 zákona č. 179/2024 Sb. Hromadné řízení lze vést pouze ve sporech vyplývajících z právních vztahů mezi spotřebiteli a podnikatelem. Nejde tedy o obecnou obdobu americké class action. Českou hromadnou žalobou nelze řešit například pracovněprávní nároky zaměstnanců, sousedské spory, nároky akcionářů vůči společnosti nebo spory několika podnikatelů, kteří nesplňují zákonnou definici drobného podnikatele.
Prakticky mohou hromadné žaloby připadat v úvahu zejména v těchto oblastech:
Právě energie, pojištění, letecká doprava, zájezdy a automaticky obnovovaná předplatná označují spotřebitelské organizace za oblasti, kde by hromadné žaloby mohly mít výraznější praktické využití. Zákon se vztahuje pouze na práva nebo oprávněné zájmy vzniklé po 24. listopadu 2020. Není tedy rozhodující datum podání žaloby, ale okamžik vzniku uplatňovaného práva.
Zákon pro účely hromadného řízení považuje za spotřebitele také podnikatele, který:
Drobné firmě tak může hromadná žaloba pomoci například ve sporu s dodavatelem energií, bankou, telekomunikační společností nebo poskytovatelem digitální služby. Toto rozšíření platí speciálně pro hromadné řízení podle zákona č. 179/2024 Sb.
Pokud vám někdo způsobil škodu a nechce ji uhradit, můžete podat žalobu na náhradu škody. Než to ale uděláte, je potřeba splnit několik kroků – zejména poslat předžalobní výzvu, shromáždit důkazy a správně formulovat žalobu. V článku vám krok za krokem vysvětlíme, jak postupovat, kolik to stojí a kdy se vyplatí obrátit na advokáta.
Samotný spotřebitel hromadnou žalobu podat nemůže. Nemůže ji vlastním jménem iniciovat ani advokát nebo komerční společnost specializovaná na vymáhání pohledávek.
Žalobcem může být pouze právnická osoba zapsaná na českém nebo příslušném evropském seznamu oprávněných osob. V řízení jedná vlastním jménem, ale v zájmu skupiny, a musí být zastoupena advokátem. Organizace musí být nezisková, nejméně dvanáct měsíců aktivně působit v ochraně spotřebitelů, být nezávislá, solventní a transparentně informovat o své činnosti, struktuře a zdrojích financování.
K 4. srpnu 2026 jsou v českém seznamu vedeny čtyři organizace:
Spotřebitel, který se domnívá, že je jedním z většího počtu poškozených, by měl některou z organizací kontaktovat a předložit jí smlouvu, objednávku, doklad o platbě, komunikaci s podnikatelem, reklamaci a další důkazy. Organizace nejprve vyhodnotí, zda existuje dostatečně velká a dostatečně podobná skupina. Podání žaloby není její povinností. Zvažuje také vymahatelnost nároků, majetkovou situaci podnikatele a ekonomická rizika řízení.
Městský soud v Praze nejprve v takzvané certifikační fázi rozhodne, zda je žaloba přípustná. Zkoumá mimo jiné:
Teprve po pravomocném připuštění žaloby soud zveřejní informace v rejstříku hromadných řízení a stanoví lhůtu pro přihlášení. Ta musí činit nejméně dva a nejvýše čtyři měsíce. Kdo se ve lhůtě nepřihlásí, z výsledku hromadného řízení na plnění zpravidla nic nezíská. Nejčastější praktickou chybou může být pasivní čekání. Česká úprava nepočítá s automatickým zahrnutím všech poškozených. Spotřebitel musí sledovat zveřejněné výzvy a včas dodat doklady prokazující jeho nárok.
Přihlášený spotřebitel není účastníkem řízení a při neúspěchu zpravidla nehradí protistraně náklady. Výjimkou mohou být náklady, které způsobil vlastním zaviněním. Riziko úhrady nákladů řízení nese především žalující organizace. Organizace může za úspěšné vedení sporu získat odměnu. U peněžitého nebo dělitelného plnění může dosáhnout nejvýše 16 procent přisouzeného plnění. O tuto část se snižuje nárok přihlášených členů skupiny. U paušálně stanovené odměny činí maximum 2,5 milionu Kč. Konkrétní výši stanoví soud podle složitosti a očekávané délky řízení.
K 27. červenci 2026 byly v Česku podle veřejně dostupných informací podány pouze dvě hromadné žaloby. Ministerstvo spravedlnosti přitom při přípravě zákona očekávalo přibližně pět až deset řízení ročně.
Historicky první hromadná žaloba byla podána 29. listopadu 2024 proti společnosti Postýlkov s.r.o. Spotřebitelé zaplatili zálohy nebo celé ceny za dětský nábytek, který jim podle žaloby nebyl dodán ani v dodatečných lhůtách. Po odstoupení od smluv jim společnost peníze nevrátila. Městský soud v Praze žalobu usnesením ze dne 11. února 2025, sp. zn. 3 C 10/2024, připustil. Původně bylo doloženo nejméně 19 členů skupiny s jednotlivými nároky přibližně od 11 do 60 tisíc Kč. Soud stanovil dvouměsíční přihlašovací lhůtu a odměnu žalující organizace ve výši 16 procent přisouzeného plnění. Podle aktuálních informací žalující organizace následně rozsudek nabyl právní moci a žalobě bylo ve stěžejní části vyhověno. Spotřebitelům mělo být přiznáno celkem přibližně 1,6 milionu Kč.
Rozhodnutí o přípustnosti je prvním významným interpretačním vodítkem. Soud potvrdil, že podobný skutkový a právní základ neznamená naprostou totožnost všech případů. Nevadilo například, že spotřebitelé objednali různé druhy nábytku nebo zaplatili rozdílné částky. Podstatné bylo společné jádro: uzavření smlouvy, zaplacení, nedodání zboží, odstoupení a nevrácení peněz. Soud zároveň upozornil, že zákonný limit odměny ve výši 16 procent může u menších skupin a nízkých nároků vést až k ekonomickému „vyprázdnění“ institutu. Ani nejvyšší přípustná odměna totiž nemusí pokrýt administrativní, právní a informační náklady žalující organizace.
Druhá hromadná žaloba byla podána v únoru 2026 proti španělské letecké společnosti World2Fly. Týká se letu z Prahy na vietnamský ostrov Phu Quoc ze dne 19. března 2025, který měl podle žalující organizace dorazit přibližně s dvacetihodinovým zpožděním. Žalobce požaduje pro přihlášené cestující kompenzaci 600 eur na osobu. O důvodnosti nároků dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.
Vzhledem k účinnosti zákona od července 2024 a dosavadnímu počtu případů zatím nelze hovořit o ustálené judikatuře. Není k dispozici rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ani Ústavního soudu, která by podrobně vyložila sporné otázky nového zákona. Usnesení Městského soudu v Praze ve věci Postýlkov je proto důležité, ale pro jiná soudní řízení není závazným precedentem. Další vývoj může upřesnit především míru podobnosti jednotlivých nároků, kontrolu financování, výši odměny a rozsah dokazování u početnějších skupin.
Dosavadní praxe ukazuje, že hlavní překážkou není nedostatek spotřebitelských kauz. Oprávněné organizace upozorňují především na ekonomiku řízení. Musí předem financovat právní zastoupení, posuzování stovek podkladů, komunikaci se spotřebiteli, propagaci výzvy a případné náklady protistrany. Odměnu dostanou jen při úspěchu a soud ji může stanovit pod šestnáctiprocentním limitem.
dTest uvedl, že od účinnosti zákona posuzoval nižší desítky možných případů. Překážkou byla například insolvence podnikatele, nedostatečně stejnorodá skupina nebo nepřiměřené finanční riziko. Organizace proto dosud žádnou žalobu nepodala.
Za vhodné změny lze považovat zejména:
Stát by mohl zvážit grantový nebo jiný veřejně kontrolovaný mechanismus pro financování počátečních nákladů. Alternativou je pružnější odměna pod dohledem soudu, zejména u nízkých individuálních nároků. Financování třetími osobami může pomoci, musí však zůstat transparentní a nesmí žalobu ovládat konkurent žalovaného ani subjekt, jehož zájmy se rozcházejí se zájmy spotřebitelů.
Spotřebitelské organizace požadují co nejméně formalizované přihlášení, ideálně prostřednictvím jednoduchého webového formuláře. Současná přihláška vyžaduje identifikaci nároku, popis skutkových okolností a přiložení příslušných důkazů. Pomohlo by také lepší propojení rejstříku hromadných řízení s datovými schránkami, spotřebitelskými poradnami nebo dozorovými orgány. Nízká informovanost totiž může způsobit, že se oprávněný spotřebitel o řízení dozví až po uplynutí lhůty.
V průběhu legislativní debaty spotřebitelské organizace prosazovaly, aby byli u velmi nízkých a snadno určitelných nároků zahrnuti všichni poškození automaticky, pokud se výslovně neodhlásí. Takový systém by mohl být účinnější například u nezákonného poplatku v řádu desítek korun účtovaného statisícům zákazníků. U individuálně nízkého nároku většina lidí aktivní přihlášku nevyplní, přestože je celkový prospěch podnikatele značný. Evropská směrnice opt-out umožňuje, ale český zákon zvolil výhradně opt-in.
Česká úprava staví vedení sporů především na neziskových organizacích. Do budoucna by bylo možné zvážit, zda v některých oblastech nepřiznat oprávnění také specializovanému veřejnému orgánu, například finančnímu arbitrovi nebo jinému subjektu s odbornou působností. Takový model používá například Polsko u tamního finančního ombudsmana. Ministerstvo spravedlnosti zatím považuje hodnocení zákona za předčasné a za smysluplný označuje odstup čtyř až pěti let. Dosavadní vývoj podle ministerstva alespoň ukazuje, že se nenaplnily obavy z masového podávání šikanózních žalob.
Evropská směrnice nestanovila jednotný proces pro celou EU. Jednotlivé státy proto zvolily rozdílné podmínky, minimální počty spotřebitelů i způsoby financování.
Německo rozlišuje žalobu na konkrétní nápravu a vzorovou určovací žalobu. Spotřebitelé a někteří malí podnikatelé se zapisují do veřejného registru. Přihlášení je bezplatné a nevyžaduje vlastní zastoupení advokátem. Také německý systém je tedy založen převážně na aktivním přihlášení.
Polsko používá u nároků na nápravu opt-in a vyžaduje nejméně deset spotřebitelů. Oprávněná organizace může vybírat poplatek za přistoupení, nejvýše však pět procent hodnoty nároku a současně maximálně 2 000 polských zlotých u peněžitého nároku. Zvláštní postavení má finanční ombudsman, který může žalobu podat z úřední pravomoci a bez poplatku pro spotřebitele.
Slovensko umožňuje žaloby na nápravné opatření a žaloby na abstraktní kontrolu od července 2023. Před podáním žaloby na nápravu musí oprávněná osoba zveřejnit žalobní záměr a během dvou měsíců získat nejméně dvacet přihlášených spotřebitelů. Přihlášky eviduje určený notář. Slovenská vstupní podmínka je tak přísnější než české minimum deseti členů. Z porovnání vyplývá, že české minimum deseti členů ani samotný opt-in nejsou v regionu výjimečné. Slabším místem českého systému je spíše omezený počet oprávněných organizací a nejistý model financování dlouhých a nákladných sporů.
Hromadné žaloby jsou v Česku možné od 1. července 2024. Nejde o univerzální nástroj pro všechny skupinové spory, ale především o ochranu spotřebitelů a některých drobných podnikatelů vůči podnikatelům.
Žalobu může podat pouze oprávněná nezisková organizace. Pro hromadné řízení na plnění musí existovat skupina nejméně deseti osob s nároky založenými na podobném skutkovém a právním základě. Spotřebitelé se musejí aktivně přihlásit ve lhůtě stanovené soudem.
Dosavadní dva případy ukazují, že zákon může fungovat. První žaloba proti společnosti Postýlkov skončila podle žalující organizace pravomocným úspěchem ve stěžejní části. Počet řízení je však výrazně nižší, než se očekávalo.
Největší prostor pro změnu představuje financování oprávněných organizací, jednodušší elektronické přihlašování a případné zavedení opt-out režimu pro velké skupiny s velmi nízkými individuálními nároky.
Ne. Spotřebitel musí oslovit právnickou osobu zapsanou v seznamu oprávněných osob. Ta posoudí případ a rozhodne, zda žalobu podá.
Pro hromadnou žalobu podle zákona č. 179/2024 Sb. musí skupinu tvořit alespoň deset osob. Tento počet musí být zachován i po skončení přihlašovací lhůty.
Nemusí. Rozhodující je podobný skutkový a právní základ. Jednotliví členové mohou požadovat rozdílné částky podle toho, kolik zaplatili nebo jaká újma jim vznikla.
Ano, pokud jde o žalobu na konkrétní plnění podle zákona č. 179/2024 Sb. Přihlášení probíhá ve lhůtě dvou až čtyř měsíců stanovené soudem. U žaloby na ochranu kolektivních zájmů podle občanského soudního řádu se spotřebitelé nepřihlašují, ale tato žaloba jim sama o sobě zpravidla nepřizná peníze.
Zpravidla ne. Riziko nákladů nese žalující organizace. Spotřebitel může odpovídat pouze za náklady, které sám zavinil, například obstrukčním nebo nedbalým jednáním.
Nemusíte. Pokud soud přizná žalující organizaci procentní odměnu, může být plnění spotřebitele sníženo až o 16 procent. Přesná výše musí být oznámena již při přihlašování.
Ano, pokud zaměstnává méně než deset osob a její roční obrat nebo bilanční suma nepřesahují 50 milionů Kč. Toto postavení má však pouze pro účely zákona o hromadném občanském řízení soudním.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 15 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Váš případ posoudíme a navrhneme, jak ho vyřešit za 390 Kč.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
