Investice do zlata a stříbra se vracejí do popředí zájmu v období inflace, geopolitických otřesů a všeobecných pochybností o budoucím vývoji měn. Pokud s drahými kovy teprve začínáte, tento článek vám poslouží jako praktická mapa: dozvíte se, proč a kdy o kovu vůbec uvažovat, kde bezpečně nakupovat, jak se vyhnout nejčastějším chybám i jak zdanit případný zisk.
Proč využít investice do zlata a stříbra? Drahé kovy jsou historickým uchovatelem hodnoty. Na rozdíl od papírových měn nemohou být „tištěny“ ve velkém, a tak lépe odolávají inflaci. Zlato i stříbro mají navíc nízkou korelaci s akciemi a dluhopisy, takže snižují celkové riziko portfolia. Tradičně se doporučuje alokovat 5–15 % úspor.
V praxi se po zlatu sahá zejména v dobách nejistoty (recese, vysoká inflace, vojenské konflikty), zatímco stříbro reaguje i na poptávku průmyslu (fotovoltaika, baterie). Zlato má v EU speciální výsadu — investiční zlato (při splnění zákonných podmínek) se prodává bez DPH. Oproti stříbru tak startujete s nižšími náklady a investice je hned na začátku výhodnější.
Zlato nebo stříbro, co je lepší? Neexistuje univerzální odpověď. Konzervativnější investoři inklinují ke zlatu, zatímco stříbro nabízí potenciál vyšších výnosů, ovšem za cenu větších cenových výkyvů.
Přemýšlíte, jak koupit investiční zlato? Nejčastější variantou jsou slitky (1 g – 1 kg) a rafinérské cihly (12,5 kg). Vybírejte produkty s mezinárodní certifikací (např. standardy LBMA u renomovaných rafinérií) a s jasným označením výrobce/rafinérie, ryzosti a hmotnosti, ideálně také se sériovým číslem a certifikátem. Nakupujte u bank nebo u prověřených a zavedených prodejců/rafinerií s transparentními podmínkami a možností zpětného odkupu.
Mezi hlavní výhody fyzického investičního zlata patří to, že držíte skutečné aktivum, které není vázáno na žádnou protistranu – na rozdíl od akcií nebo dluhopisů vám zlato nemůže „zkrachovat v ruce“.
Na druhou stranu je potřeba počítat s praktickými nevýhodami, jako je nutnost bezpečného uložení a relativně vysoký spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, který se obvykle pohybuje mezi 3 až 8 %.
Pokud nechcete doma schovávat zlaté cihličky nebo řešit trezory, můžete investovat do zlata jednoduše přes burzovní fondy, tzv. ETF (Exchange Traded Funds). Ty fungují podobně jako běžné akcie – koupíte si podíl ve fondu, který drží skutečné zlato bezpečně uložené v trezorech (např. fondy s označením GLD nebo IAU). Vy tak zlato fyzicky nikdy nedržíte, ale cena vaší investice kopíruje cenu zlata na trhu.
Vstupní částky nejsou nijak závratné, stačí koupit jednu „akcii“ fondu, která může stát zhruba 40 až 180 dolarů (tedy přibližně 1 000 až 4 000 Kč). Roční poplatky za správu fondu jsou nízké, obvykle kolem 0,15 až 0,40 % z hodnoty investice. Je to pohodlná a dostupná cesta, jak se podílet na vývoji ceny zlata bez starostí s jeho fyzickým držením.
Další cestou jsou akcie společností jako Newmont Corporation či Barrick Gold. Tyto tituly mívají vyšší beta na cenu kovu, to znamená, že v růstu přinášejí nadvýnos, v poklesu však padají rychleji. Fondy typu VanEck Gold Miners ETF (GDX) rozkládají riziko mezi desítky těžařů.
Naši právní experti vám poradí, jak správně koupit, uložit i prodat drahé kovy bez komplikací a s ohledem na daňové povinnosti. Získejte jistotu a bezpečí při investování.
Stejně jako u zlata můžete koupit stříbrné slitky (ryzost 999/1000) či mince American Silver Eagle. Kde koupit stříbro za spotovou cenu? Větší objemy objednávejte u odléváren nebo specializovaných dealerů, kteří nabízejí menší přirážku. Nevýhodou je 21 % DPH, které musíte zaplatit při nákupu v EU.
Chcete investovat do stříbra, ale nechcete doma schovávat cihličky? Pak vás mohou zaujmout burzovně obchodované produkty, jako jsou ETF nebo ETC – tedy fondy, které kopírují cenu stříbra. Například fond SLV nebo PowerShares Physical Silver sledují aktuální cenu stříbra na trhu, takže máte přehled, jak si vaše investice vede, a zároveň se nemusíte starat o fyzické skladování. Roční náklady na správu bývají poměrně nízké, většinou mezi 0,20 až 0,50 % z hodnoty investice. Pozor ale na tzv. pákové produkty (např. ETN se „zrychleným“ ziskem nebo ztrátou) – ty jsou určené spíš zkušeným investorům a pro začátečníky mohou být velmi rizikové.
Vždy se také můžete obrátit na zkušeného finančního poradce, který se ve světě investování do zlata i jiných komodit pohybuje a poradí vám, jak finance nejlépe zhodnotit.
Pokud chcete koupit zlato nebo stříbro, dejte si pozor, u koho nakupujete. Spolehlivými prodejci jsou například velké banky jako ČSOB nebo Komerční banka, známé rafinérie (např. Argor Heraeus) nebo ověření dealeři jako Aurum nebo Zlaté Rezervy. Stříbro si můžete objednat i online – seriózní e-shopy často umožňují osobní odběr v trezorové místnosti, takže máte jistotu bezpečí.
Než zaplatíte, zkontrolujte si tři základní věci: jestli má firma platné IČO a dohledatelné kontaktní údaje, co o ní říkají ostatní zákazníci a zda má přehledný ceník s jasně uvedeným rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou (tzv. spread a marže); u investování přes brokera do ETF pak ověřujte, že jde o regulovaného poskytovatele investičních služeb. Jen tak se vyhnete nepříjemným překvapením.
Když kupujete zlato nebo stříbro, chcete mít jistotu, že je opravdu pravé. Puncovní zákon upravuje puncování výrobků z drahých kovů (typicky šperků); u investičních slitků a řady investičních mincí se v praxi pravost ověřuje hlavně podle výrobce, certifikátu a dalších ochranných prvků, nikoli nutně podle českého úředního puncu. Ten chrání běžného kupujícího před padělky.
Na co si dát při nákupu pozor? Puncovní značky se liší podle druhu kovu a ryzosti (nejde o jednu univerzální značku „labuť“/„králík“); u investičních slitků se navíc běžně setkáte spíše s označením rafinérie, ryzosti, hmotnosti a sériovým číslem. Požadujte certifikát pravosti a sériové číslo slitku – to je jako rodný list vašeho zlata. U větších slitků (nad 500 gramů) je běžné i potvrzení o tzv. puncovní zkoušce, i když u takového množství už to zákon přímo nevyžaduje.
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (spread) je hlavní náklad fyzického kovu. U slitků do 10 g může činit 8–12 %, zatímco u kilových cihliček klesá na 3 %. U ETF platíte roční poplatek (Total Expense Ratio). Dále počítejte s bankovním převodem, případně skladovacím poplatkem (0,1 – 0,3 % ročně za trezorové uskladnění).
Investiční zlato má jednu velkou daňovou výhodu – když ho kupujete, neplatíte žádné DPH. U běžné fyzické osoby (nepodnikatele) je příjem z prodeje fyzického investičního zlata (slitku či mince) zpravidla osvobozen jako prodej hmotné movité věci, takže se neřeší tříletý časový test. Daň z příjmu byste typicky řešili až v atypických situacích (např. pokud by šlo o soustavný „překup“ se znaky podnikání nebo pokud by zlato bylo zahrnuto v obchodním majetku); u ETF a jiných cenných papírů se pak uplatní standardní pravidla pro cenné papíry včetně tříletého časového testu.
U stříbra je to jinak – už při nákupu zaplatíte 21% DPH. U běžné fyzické osoby (nepodnikatele) je příjem z prodeje fyzického stříbra (slitku či mince) zpravidla osvobozen jako prodej hmotné movité věci, takže se neřeší tříletý časový test; rozdíl oproti zlatu je hlavně v tom, že při nákupu stříbra se obvykle uplatní DPH.
Pokud investujete přes ETF (burzovní fondy), jde zpravidla o cenné papíry: příjem z jejich prodeje může být osvobozen buď při splnění tříletého časového testu, nebo pokud úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok nepřesáhne 100 000 Kč; jinak se zisk uvádí v daňovém přiznání.
A ještě poznámka pro podnikatele: pokud nakupujete zlato nebo stříbro jako firma nebo OSVČ, platí na vás trochu jiná pravidla – kov se eviduje jako zásoba a daně řešíte podle zákona o daních z příjmů.
Když už vlastníte investiční zlato nebo stříbro, je na čase řešit, kam s ním, protože schovat slitky pod matraci opravdu není ideální řešení. Tady jsou tři hlavní možnosti:
1. Domácí trezor: Pokud chcete mít drahé kovy doma, pořiďte si kvalitní trezor. Měl by mít minimálně certifikaci EN 1143-1 ve třídě III a být pevně ukotvený do podlahy. Počítejte s investicí kolem 10 000 Kč. Výhoda? Máte ho kdykoli po ruce. Nevýhoda? Zodpovědnost je jen na vás, takže si určitě sjednejte i pojištění proti krádeži nebo požáru.
2. Bankovní schránka: To je bezpečnější varianta, kdy si uložíte zlato do trezoru v bance. Malá schránka vás vyjde na 1 500 až 5 000 Kč ročně. Výhodou je, že už bývá pojištěná až do výše 500 000 Kč. Je to ideální řešení pro menší objemy kovů.
3. Specializované sklady v zahraničí: Pokud plánujete větší investice, můžete využít profesionální úschovu například na Maltě nebo ve Švýcarsku. Roční poplatek je kolem 0,15 % z hodnoty uloženého kovu. Výhodou je, že pokud se rozhodnete kov prodat, často stačí jen zadat pokyn a nemusíte ho nikam fyzicky převážet.
A co ETF fondy? Tam se o bezpečnost stará depozitář fondu (např. HSBC nebo JPMorgan) a pojištění máte zahrnuté v poplatku. Vy se tak o skladování vůbec starat nemusíte.
Zlato a stříbro jsou tradiční ochranou proti inflaci a měnové nejistotě – zlato je stabilnější a vhodné pro konzervativní investory, stříbro má větší potenciál výnosu, ale také kolísavější cenu kvůli průmyslové poptávce. Zlato se v EU při splnění podmínek prodává bez DPH, zatímco u stříbra zaplatíte 21 % navíc. Fyzické kovy se nejčastěji pořizují jako slitky (1 g – 1 kg) nebo mince; u zlata typicky s ryzostí alespoň 995/1000 a s jasným označením výrobce/rafinérie, ryzosti a hmotnosti, ideálně také se sériovým číslem a certifikátem. Nakupujte u bank nebo u prověřených a zavedených prodejců/rafinerií s transparentními podmínkami a možností zpětného odkupu. Při nákupu vždy zkontrolujte zejména identitu prodejce (IČO, historii a recenze), parametry produktu (výrobce/rafinérie, ryzost, hmotnost, případně sériové číslo a certifikát) a podmínky zpětného odkupu; u ETF a dalších investičních nástrojů ověřujte, že obchod probíhá přes regulovaného poskytovatele investičních služeb. Alternativou jsou ETF nebo ETC fondy (např. GLD, SLV), které drží fyzické kovy za vás, s ročními náklady do 0,5 %. U těžařských akcií (např. Newmont, Barrick Gold) čekejte vyšší výnosy, ale i riziko. Hlavní náklady představuje spread – u malých slitků až 12 %, u kilových kolem 3 %. U běžné fyzické osoby (nepodnikatele) je příjem z prodeje fyzického zlata (slitků a mincí) zpravidla osvobozen jako prodej hmotné movité věci; u ETF a dalších cenných papírů se uplatní pravidla pro cenné papíry (typicky tříletý časový test, případně limit 100 000 Kč úhrnu příjmů za rok). Bezpečné uložení zajistí domácí trezor (od 10 000 Kč), bankovní schránka (1 500–5 000 Kč ročně) nebo specializovaný sklad v zahraničí (např. ve Švýcarsku, za cca 0,15 % ročně). Pojištění proti krádeži a živlům je nezbytné.
Článek má informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení.
Ne. Nákup ani držba investičního zlata se neoznamuje. Daňové povinnosti vznikají až při prodeji, pokud prodáváte dříve než po 3 letech držby a vznikne zisk.
Standardní dealeři vyplácejí peníze do 24–48 h od doručení slitku. U bank může vypořádání trvat 2–3 pracovní dny. ETF a jiná burzovní forma se prodává okamžitě během obchodních hodin burzy.
Menší gramáže (1–20 g) nesou vyšší prémii, ale lze je postupně odprodávat. Větší cihly (100 g, 1 kg) mají nejnižší spread, avšak menší flexibilitu při částečném prodeji. Kombinujte obě varianty dle plánované částky a likvidity.
Ano, pokud věříte v dlouhodobý růst ceny a máte horizont 5+ let. Vyšší volatilita stříbra dokáže DPH „přebít“, zvláště při nákupu větších objemů s nižší prémií.
Majetek fondu je evidován odděleně u depozitáře (např. HSBC). V případě selhání správce fond likviduje depozitář a akcionářům vyplatí prodejní hodnotu kovu, takže podíly nespadají do konkurzní podstaty správce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
